Alena Chramostová z blogu Dobroty do bříška zpět

Mám ráda karí, je možné jej vařit na sto a jeden způsob a přitom vám nikdy nezevšední. Při jeho vaření se skvěle upotřebí zelenina, kterou doma zrovna máte, ale padla volba na batáty a mrkev. Jako speciální přísadu jsem měla kari pastu přímo z Thajska a musím říci, že měla opravdu grády.

Pokud občas nestíhám vařit nebo prostě jen potřebuji mít chutné jídlo za pár minut, většinou sáhnu po těstovinách a pakliže je po ruce i základ na omáčku, tak máte chutné jídlo doslova za pár minut. Na níže uvedený recept jsem použila suroviny, které si můžete koupit v síti podnikových prodejen La Formaggeria Gran Moravia, kterých je po ČR již 20.

Jak se mnohdy říká, že v jednoduchosti je krása, tak o tomto receptu to platí dvojnásob. Těstoviny s avokádovým pestem máte hotové opravdu do pár minut a výsledek stojí za to. Určitě jej doporučuji zařadit do vašeho jídelníčku. Pesto si takto dělám už docela dlouho a když jsem si uvědomila, že mi recept na blogu chybí, rozhodla jsem se to napravit.

Už začíná období, kdy se nám zima dostává doslova pod nehty, a proto je třeba mít doma polévku, která nás nejen zasytí, ale především zahřeje. Luštěniny nám dodají potřebné bílkoviny, červená řepa jako zdroj zeleniny a koření nás uvnitř krásně zahřeje. Je to další polévka v naší oblíbené skupině polévek, v nichž „musí lžíce stát“.

Sladké pečení je u nás více než oblíbené. Vedle klasických koláčů a bublanin, jsou u nás v oblibě i muffiny a různé podoby minidortíků, tyto donutky k nim také patří. Tato podoba donutek je zdravější v tom, že jsem je nesmažila, ale pekla v troubě a nakonec je obalila ve skořicovém cukru. Pokud chcete hřešit trochu více, může si je ozdobit cukrovou nebo čokoládovou polevou.

Kedlubny jsou dobré samy o sobě, ale skvěle se hodí i na vaření. Vedle kedlubnového zelí, které je u nás oblíbené, jsem zkusila i trochu jinou úpravu, a to díky koření kari. Tuto úpravu můžete využít jako variantu bezmasého jídla nebo jako zeleninovou přílohu k masu.

Boloňská omáčka je taková klasika. U nás doma jsme si ji doslova „vymazlili“. Vždy když se u nás vaří, tak je to z dvojité dávky, aby se mohla použít jak na těstoviny, tak třeba i do lasagní a pokud přeci jen zbude, tak se zamrazí, a když potřebuji rychle něco připravit, tak ji mám vždy po ruce. Doporučuji vám při výběru červeného vína nešetřit, jeho kvalita se vám promítne i do výsledné chuti omáčky.

Tartaletky jsou druhem moučníků pocházející z Francie. Jde o košíček, který je z lineckého těsta, naplněný krémem nebo sněhem z bílků a ozdobený ovocem. Jedná se vlastně o takové mini koláčky. Tartaletky jsem chtěla vyzkoušet už dlouho, a když jsem měla možnost zkusit novou formu na tartaletky, bylo rozhodnuto. Tato jejich podoba je bezlepková a bez bílkoviny kravského mléka.

Dnes se u nás peklo a byl to vyloženě podzimní koláč. Použila jsem vše, co k podzimu patří, a to dýni, jablka, hrušky a vlašské ořechy. Koláč je krásně vláčný. Dá se připravit i v bezlepkové variantě a při jeho přípravě nebudete potřebovat ani vejce či mléko (pouze to rostlinné). Pokud neřešíte žádnou potravinovou alergii, lze jej upéci za použití klasických surovin. Tak s chutí do toho.

Jakmile se venku ochladí, tak saláty měním za zeleninové polévky a pokud se potřebuji zahřát i zevnitř, tak ráda přidávám zázvor nebo chilli a využívám pro mě tak zvaná hřejivá koření, jako je kari či kurkuma a kardamom. Nebojte se z klasické zeleninové polévky vykouzlit díky koření tak trochu netradiční polévku.

Klasický guláš je u nás oblíbený, ale větší oblibě se začíná těšit i jeho podoba s červenými paprikami. Chuť samotných paprik se do omáčky krásně promítne a díky nim to není úplně obyčejný guláš, ale takový, jehož chuť vás osloví. Vychutnat si jej můžete s vaší oblíbenou přílohou, u našich dětí jsou to těstoviny.

Mrkev mám ráda stejně tak jako dýni a jsem schopná ji „nacpat“ téměř do všeho. Někdo by řekl, že jen z mrkve žádnou zvláštní polévku neuvaříte, ale díky maličkostem jako je koření, pasta tahini nebo opečená cizrna a semínka černého sezamu se z obyčejného mrkvového krému stane něco výjimečného.

Rodina měla chuť na klasiku, tedy plněné bramborové knedlíky s uzeným a dušené zelí. Co bych pro ně tedy neudělala. Vše potřebné jsem měla doma díky bedýnce zeleniny, tak se díky přípravě tohoto oběda, lehce spotřebovala podstatná část brambor, hlávka zelí a i cibule. Uzené jsme měli z domácích zdrojů, tak nebylo o čem přemýšlet a v poledne jsme si mohli pochutnávat na staré české klasice.

Zelí ve vás nemusí evokovat nutně jen ryze české jídlo. Zaujal mě recept na středomořskou zelňačku a tak jsem se rozhodla ji vyzkoušet. Recept jsem si upravila dle aktuální zeleniny a musím přiznat, že i kombinace s černými olivami není k zahození. V této syté polévce lehce spotřebujete sezónní zeleninu jako je zelí, mrkev, celer a neobejde se to bez cibule ani česneku.

Kuskus je vděčnou přílohou. Můžete jej uvařit na sladko i jako přílohu k zelenině nebo masu. Kuskus existuje i v bezlepkové podobě, což mi nyní vyhovuje a je i tak moc dobrý. Využila jsem tedy sezónní zeleninu a připravila zeleninovou podobu kuskusu, do kterého jsem použila květák s cuketou a „šmrc“ celému jídlu dodaly černé olivy a sýr feta.

Koláčů u nás není nikdy dost. Při jejich pečení ráda využívám nejen ovoce, ale i zeleninu. Mrkev je pro tento účel naprosto perfektní. Kombinace mrkve, jablka a ořechů je také sázka na jistotu. Tento koláč chutná sám o sobě, ale především děti si jej nejraději vylepší kopečkem vanilkové zmrzliny.

Kuře barbecue je klasika a když se mi do ruky dostalo koření téhož názvu, rozhodla jsem se, že jej vyzkouším. Vybrala jsem kuřecí křídla, která jsem naložila do lahodné marinády, stejně tak dobré budou např. i kuřecí paličky. Jako přílohu si můžete dát bramborový salát s červenou řepou, jablkem a hořčičnou zálivkou.

Zvěřinu jsem si zamilovala. Je to maso se specifickou chutí a vůni, která nemusí sedět každému, ale myslím, že ti co jí na chuť nepřišli, neměli spíše štěstí na opravdu čerstvý zdroj maso nebo špatnou přípravu. U nás je zvěřina oblíbená, jelikož máme ověřený zdroj a také protože, že zvěřina je málo tučná a lehce stravitelná. Protože maso, je samo o sobě moc dobré k jeho finální přípravě už moc nepotřebujete. Třeba jen dobré koření na zvěřinu, a pokud přidáte dušené zelí a bramborový knedlík máte skvělou kombinaci.

Dýni miluji v jakékoliv podobě, a když jsem přemýšlela, v jaké formě jsem ji ještě neuvařila, tak mě napadly noky. Zkusila jsme to a připravila tak bezlepkovou variantu noků, které jsou u nás velmi oblíbené, a i tato podoba se u nás ujala, protože jsem ji doplnila o smetanovou omáčku s houbami, které se k nim skvěle hodí.

Mám ráda vaření ze sezónních surovin. Je to dle mého návrat do kuchyní našich babiček, kdy vždy vařily jen z toho, co měly zrovna k dispozici. Měla jsem k dispozici čerstvou kedlubnu, doma nachystanou mrkev a hezké hovězí maso. Za mě je kombinace zeleniny, kvalitního masa a správně zvolených bylinek klíčová pro vznik dobrého jídla. Díky surovinám tak vznikl víkendový oběd v podobě hovězího masa na kedlubnách, mrkvi a rozmarýnu.

Když si chceme s manželem pochutnat, tak máme v oblibě dobře udělaný steak. Oblíbili jsme si hovězí rib eye steak v kombinaci s omáčkou ze zeleného pepře a jako přílohu zelené fazolky se slaninou. Rib eye steak je výborné maso samo o sobě, a pokud jej zvýrazníte vhodným kořením, vznikne tak dokonalá kombinace.

Bublanina je dle mého jeden z nejvděčnějších moučníků. Je natolik univerzální, že ji můžete péct i opakovaně a měnit ovoce dle chuti a sezóny. Bublanina však může být někdy suchá, ale u této se Vám to rozhodně nestane. Díky smetaně je krásně vláčná a určitě si na ní pochutnáte.

Dnes odpoledne nás doma "honila mlsná". Začalo to už obědem, kdy si dcerka objednala šišky s mákem. Měla jsem jen velké balení máku, a proto jsem přemýšlela, jak ten zbytek upotřebím. Zkusila jsem tedy makovec, a protože moučníky jen z máku jsou spíše suší, přidala jsem do těst jablka a do samotného makovce i směs ovoce, které ve výsledné chuti příjemně štíplo. Pro mě velkou výhodou je i fakt, že je tento moučník bezlepkový.

Kořenová zelenina je pro mě základem kuchyně a nesmí u nás nikdy chybět. Využívám ji jak na polévku, tak i jako základ do omáček. Hodně oblíbené je u nás hovězí právě na kořenové zelenině a červeném víně. Hovězí a červené víno jsou skvělí parťáci, a když se přidá oblíbená zelenina (mrkev, řapíkatý celer, petržel a rajčata), vyjde z toho skvělá omáčka. Odměnou byla pochvala od všech strávníků.

Toto jídlo je možné brát jako velmi vydatnou polévku nebo i jako omáčku. Výsledná konzistence bude tedy na vašem rozhodnutí. Jedná se o další v řadě hustých polévek, které jsou u nás tak oblíbené. Přiznám se, že tuto podobu mám moc ráda a spadá do kategorie rychlého a efektivního vaření. Tato zeleninová polévka bude zcela variabilní podle zeleniny, kterou doma zrovna budete mít, ale rajčata a baby špenát jsou její podmínkou.

Kočičí tanec je staročeské jídlo, které je spojeno s velikonočními svátky, ovšem v každém kraji republiky si pod tímto názvem představí něco jiného - někde jde o kombinaci krup a čočky, jinde o brambory se zelím. Já jsem se rozhodla pro kombinaci pohanky kroupy a červené čočky, ovoněla majoránkou a osvěžila petrželkou. Pro "masožravce" jsem přidala navíc anglickou slaninu. 

Sekanou doma děláme rádi a dnes jsem vyzkoušela kombinaci kapusty a mletého masa. Z této směsi je možné udělat jak sekanou, tak i karbanátky, to už je vyloženě na vás. Díky kapustě snížíte množství masa, a tím tak tuto klasiku uděláte tak trochu zdravější. Sekaná je výborná s bramborovou kaší a salátkem.

Sladké obědy nejsou u nás zrovna dvakrát oblíbené, ale u jednoho je to tak říkajíc sázka na jistotu. Pokud má syn možnost výběru jídla, tak to jsou vždy bramborové šišky či noky. Když chci zajímavější verzi, přidám batáty a polentu, ale dají se udělat jako stará dobrá klasika. Nejoblíbenější jsou se strouhankou, trochou cukru a rozpuštěným máslem. O krapet lepší chuť budou mít, když do strouhanky přidáte skořici a nasekané ořechy.

Další způsob, jak zužitkovat odebraný kvásek při jeho omlazení, má tentokráte sladkou podobu. Od kamarádky Lenky jsem dostala recept na kváskové lívanečky Jelikož jsem ještě nějaký odebraný kvásek měla, pustila jsem se do nich a doma měly úspěch. Mizely mi přímo z talíře a končily ve spokojených bříškách.

Klasická omáčka kuře na paprice patří v naší rodině k tak zvané top pětce omáček. Když vařím oblíbená jídla, tak se snažím i čas od času zaexperimentovat a zkusit je trochu jinak. Synovi vůbec nejedou luštěniny, a tak jsem je zkusila "propašovat" do jeho oblíbené omáčky a povedlo se. Jako vždy zbaštil celý talíř.

Trocha exotiky ve vaření není na škodu. Toto jídlo si s manželem děláme moc rádi. Není to o velkém množství surovin, ale výsledná Chuť je skvělá. Díky koření je toto jídlo plné chutí a vůní. Velkou výhodu má v tom, že domácí kari pastu můžete použít i na přípravu jiných jídel, ale kombinace právě domácí kari past, krevet a kokosového mléka je pro mě dokonalá.

Pomazánky jsou dle mého neprávem opomíjené. Samy o sobě však skrývají dle mého neuvěřitelný potenciál a to jak chutí, tak především variability při jejich výrobě. Já jsem zvolila trochu spojení zeleniny a ovocné šťávy. Výsledná chuť je pro mě velice příjemná a určitě bych ji řadila k pomazánkám, které si zaslouží svoje místo v jídelníčku.

Víkendové vaření je ve znamení kompromisů, tedy snažíme se vybrat takové jídlo, aby byli spokojení všichni. Dnešní nedělní oběd se tedy nesl v omáčkovém duchu. Díky velkému nákupu v Globusu jsme měla hezký kousek hovězího masa a k němu zvolila zeleninovou omáčku s rajčatovým základem a navíc mrkev a hrášek.  

Neznám klasičtější moučník než je bábovka. Je tolik variant a možností jak ji připravit. Tak jsem vyzkoušela její bezlepkovou podobu. Recept však můžete využít i jako klasický, kdy stačí bezlepkovou mouku vyměnit za klasickou pšeničnou. Pokud máte rádi větší kusy ořechů v moučníku, tak přidejte ještě hrst ořechů, které jen nahrubo nasekáte a určitě si pochutnáte. 

U nás v rodině máme králíka moc rádi. Jako klasiku na smetaně, anebo v této variantě s hořčicí, cibulí a bílým vínem. Člověk by řekl, že z tak mála ingrediencí to není žádné vaření, ale právě v té jednoduchosti je krása tohoto jídla. Pokud vyberete kvalitní suroviny tak s touto úpravou králíka rozhodně nešlápnete vedle. Takto upravený králík se skvěle hodí k bramborovému knedlíku a smetanovému špenátu.

K Vánocům vánočka prostě patří. Nějak jsem se pořád nemohla odhodlat k tomu, abych jí vyzkoušela. Prostě mě odrazovalo to „motání“. Tentokráte jsem si řekla, že na to půjdu jinak. Zvolila jsem mini podobu klasické vánočky, tedy mini vánočky. U nich není třeba řešit, kolik pramenů bude mít, protože si tu vlastně motáte jen dva a výsledné zatočení a tedy i tvar je zcela na vaší fantazii. Ano, přiznávám, výsledný tvar tedy není klasická vánočka, ale já jsme naprosto spokojená, protože svůj účel to splní a motání tam také bylo.

Hledáte-li cukroví, co se vám doslova rozplyne na jazyku, jsou tu pro vás mandlové kytičky. Je to cukroví, které je úžasně křehké a o to více lahodnější. Tyto mandlové kytičky představují další kousek v letošním bezlepkovém cukroví a jsem ráda, že jsem je upekla, protože je příští rok budu určitě péci znova. 

Letošní Vánoce se u nás peče vedle "klasického" cukroví i cukroví bezlepkové a bez živočišné bílkoviny. U lineckého nebylo pochyb o tom, že bych se k němu neodhodlala. Díky skvělé skupince na sociální síti, kde se člověk může inspirovat v oblasti bezlepkových receptů, jsem na jeden narazila a padl do oka. Dodala jsem k němu suroviny, které u nás do lineckého dáváme, a to pomerančovou kůru a šťávu a vzniklo opravdu skvělé vánoční cukroví.

Letošní Vánoce pro mě budou tak trochu jiné a to především s ohledem na moje potravinové omezení. Je ale velká spousta možností a stačí se jen trochu zajímat. Požadavky byly jasné, udělat nějaké cukroví bez lepku a bílkoviny kravského mléka. Výsledek je pro mě velmi milé překvapení, protože vzniklo jednoduché a přitom moc chutné cukroví, na kterém si pochutnají i lidé, kteří žádné potravinové omezení řešit nemusí. Pro milovníky kokosu naprosto ideální.

Rybí polévka ve mně vždy evokovala jen tu štědrovečerní, kterou jsem moc nemusela. Tak jsem si řekla, že to zkusím jinak a udělám takovou rybí polévku, ve které bude vše, co máme rádi, tedy hodně zeleniny, ryba a smetana. Výsledkem je opravdu lahodná rybí polévka, kterou si můžete udělat jak ve všední den, tak i na Štědrý večer jako alternativu klasické rybí polévky.

Teplota venku už klesá pod nulu, a to je nejlepší se zahřát nejen z venku, ale především zevnitř. Tento kořeněný čaj s mlékem vás pohladí jak na duši, tak i v bříšku. Nejen, že úžasně voní, ale ještě lépe chutná. Právě díky koření vás čaj krásně prohřeje zevnitř. Je ideálním společníkem pro chladné počasí, když se vrátíte ze zimní procházky.

Ladíme chutě na Vánoce, takže u nás dnes byla ryba. Zvolila jsem však její trochu netradiční úpravu i podobu a stejně tak to platí i o příloze. Z klasického vánočního jídla jako je bramborový salát a ryba, vnikla odlehčená varianta, která zohledňuje i případné potravinové alergie, má totiž bezlepkovou a bezmléčnou podobu. Ten, kdo žádné zdravotní omezení nemá, si na ni však může také pochutnat.

Vedle dýně je klasickou podzimní zeleninou i červená řepa. Tyto dvě suroviny jsou si v možnostech jejich využití v kuchyni vlastně docela dost podobné. Proto jsem se rozhodla využít červenou řepu při přípravě oblíbeného risotta. Výhodou je, že v tomto receptů můžete použít řepu syrovou a nemusíte se zdržovat jejích předvařením. Výsledná chuť risotta ve spojení řepy, parmazánu a tymiánu je skvělá.

Nejsou knedlíky jako knedlíky. U nás máme rádi spíše ty z brambor. Zkusila jsem tedy podobu chlupatých či střapatých knedlíků. Jejich střapatost či "chlupatost" tkví v tom, že se do těsta z uvařených brambor přidává i nastrouhaná brambora syrová, která díky tomu udělá z obyčejného knedlíku právě střapatý. Tyto knedlíky se skvěle hodí ke všem pokrmům, kde byste využili klasické bramborové knedlíky či noky. Knedlíky se hodí jako příloha a skvěle chutnají právě i s dušenou kapustou.

Loupáčky jsem milovala už od mala. Pamatuji si, jak jsem si je dávala s chutí jen tak nebo domácí jahodovou marmeládou. Proč si tak skvělou chuť nepřipomenout a zvláště, pokud to v podstatě není nic složitého. Výsledek opravdu stojí za to. Spokojená bříška a pochvaly jsou pro mě ta největší odměna.

Někdo by řekl, že je to úplně obyčejná pórková polévka, ale pokud ji doplníte o hlívu ústřičnou a semínka, rázem se z ní stane chuťově velice zajímavá varianta pórkové polévky. A abych nezatracovala ani její jednodušší variantu, na té si s chutí pochutnají zastánci klasických krémových polévek. Tak už je jen na vás, jakou variantu si zvolíte.

Jak to u mě bývá, tak u většiny mých receptů vycházím z klasické podoby receptu a prostě si jej přetvořím k obrazu svému. Což je myšleno, co je zrovna doma k dispozici. Jinak to nebylo ani v případě tohoto receptu. Dýni miluji a využila bych ji snad u každého vaření, a ta jsem se rozhodla ji zakomponovat do oblíbených lasagní. Vznikla tak bezmasá podoba, která ovšem získala doma velkou pochvalu.

Kapustu, kterou jsem měla ke zpracování, byla opravdu velká. A tak vedle kapustové polévky, došlo i na kapustové karbanátky. Spojení masa a zeleniny je dobrou volbou, a pokud si chcete opravdu pochutnat, doporučuji do směsi přidat i voňavý tymián a výraznou chuť parmazánu. Rázem se z klasických karbanátků stane opravdová dobrota.

Svatomartinské hody nejsou jen o huse a dobrém víně, ale také o nějaké té sladké laskomině. Přiznám se, že letos to byla má premiéra, ale rozhodla jsem se pro svatomartinské rohlíčky. Pokud jde o náplň, tak ta byla u nás jasná, protože u většiny z rodiny převládá chuť na tvaroh. S výsledkem jsme byla moc spokojená a určitě si tyto rohlíčky budeme dělat nejen na svatého Martina.

Když jsem listovala svým oblíbeným časopisem o vaření, zaujala mě tam zmíněná pranostika. Kdo si na svatého Martina nedá pečenou husu, bude po celý rok hladovět. Jelikož husu jsem u nás doma nikdy nepekla, rozhodla jsem si ji zkusit tak zvaně nanečisto, abychom si na svatého Martina mohli pochutnat. Přeci bych nemohla riskovat naplnění pranostiky.

Jelikož se nám pomalu, ale jistě blíží svátek svatého Martina a ten je především ve znamení pečené husy. Nedílnou součástí svatomartinského menu je i tradiční polévka zvaná kaldoun. Kaldoun je hutná bílá zapražená polévka. Základ tvoří vývar z drůbežích (husa, kachna, krůta, kuřata) drůbků. Do vývaru je přidána zelenina, máslová jíška a obrané maso.

Zelenina se dá využít nejen při samotném vaření, ale i ve studené kuchyni. Díky tomu, že konzumujete zeleninu v syrovém stavu, tak má nejvíce vitamínů a je tak prospěšná pro vaše zdraví. Skvělé využití je třeba v pomazánkách. Celer u nás není zrovna oblíbená zelenina, ale v této pomazánce jsme si jej vychutnali. Využila jsem sladké chuti mrkve a jablka a díky tomu nebyla chuť celeru tak výrazná.

Krásně šťavnatá jablka vyloženě lákají k jejich použití do koláče. K přípravě strouhaného koláče, jak už název napovídá, budete potřebovat především struhadlo. Výhodu to má tu, že díky struhadlu připravíte jak těsto, tak i jablečnou náplň do koláče. Je to zase trochu změna od klasického válení těsta a rozhodně vás tento koláč chuťově potěší.

Skvělý způsob jak zpracovat sezónní zeleninu je její upečení v troubě. Takto upečená zelenina je výbornou přílohou k masu nebo si ji můžete dát jako teplý zeleninový salát. Dnes jsem využila červenou řepu, květák a červenou cibuli.

Díky dětem se při vaření vracím do svého dětství a ke klasickým českým jídlům. Je pravdou, že  kuchyně našich babiček je nesmrtelná a jejich odkaz by se měl udržovat. I když je v dnešní době hodně možností, základem je vařit z kvalitních surovin. Toto jídlo není rozhodně žádná dietka, ale přiznám se, že jednou za čas si taková jídla s chutí dopřeji a po dnešním obědě, kdy se mi dostalo pochvaly od všech členů rodiny, jsem se cítila jako královna kuchyně.

Každý máme nějakou tu slabost. U mě to je káva a sladké. Když na mě u příležitosti dne kávy vykoukl recept, ve kterém byly tyto dvě libůstky spojené, řekla jsem si, že do něj musím jít. Ke všemu mě na tuto dobrotu upozornila kamarádka Ivanka, a tak když jsem ji čekala na návštěvu, byla volba sladkosti ke kávě jasná. Pochutnaly jsme si obě. 

Někdy jsou ráda, kdy člověk nemusí tolik pospíchat a má čas udělat si, a hlavně vychutnat, teplou snídani. Pro tyto chvíle jsou ideální omelety. Vaječný základ a pak už je to jen na vás jak si ji připravíte. Někdo má rád se šunkou, jiný se sýrem a já ráda zkouším nové chuti a kombinace, tak vznikla i chuťově zajímavá a chutná omeleta s černou ředkví, červenou cibulí a koriandrem.

Podzim se mi vkrádá do vaření každým coulem a tak i podoba víkendového koláče je značně podzimní. Dýně k podzimu prostě patří a já se přiznám, že ji mám při vaření a také pečení moc ráda. Tento dýňový koláč je nejen moc dobrý, ale chuť se vám na něj bude sbíhat už při jeho přípravě, protože díky voňavému koření jako je skořice a hřebíček nádherně voní.

Díky podzimnímu počasí začínám mít chuť na jídla, která mně tak říkajíc zahřejí i zevnitř, což karí rozhodně splňuje. Díky voňavému koření, zázvoru a chilli vás toto jídlo zahřeje a zasytí. Květákové karí je bezmasou variantou tohoto pokrmu, což mu však neubírá na jeho lahodnosti. Pakliže hledáte bezmasou variantu jídla a máte rádi trochu pálivé, tak je toto jídlo jako stvořené pro vás.

Pakliže se u nás jakákoliv zelenina tak říkajíc zamaskuje do krémové polévky, tak ji děti ochotně přijmou. Proto jsem se rozhodla vyzkoušet tuto fintu i u paprik, které jsou oblíbené jen u jednoho dítka. Díky této právě tak vznikl další možný způsobit zpracování paprik v podobě lahodné polévky. 

Saláty preferuji hlavně v létě, ale tento salát se k podzimu prostě hodí. Jednak je ze surovin, které právě na podzim sklízíme ze zahrádek a jednak je v něm plno vitamínů, které každý v podzimním počasí uvítá. Není nikterak složitý a doslova za pár minut máte hotovo a můžete si pochutnávat na vitamínové bombě díky červené řepě a černé ředkvi.

Kynuté knedlíky byly přáním rodiny. Přiznám se, že knedlíky s ovocem dělám raději z tvarohového těsta, ale řekla jsem si, proč to nezkusit. Přiznávám, že na chuti je to znát a myslím, že každá z těchto příprav má něco do sebe. U nás jsme si je připravovali s domácími povidly a borůvkami a nemohl chybět ani tvaroh, cukr, máslo a zakysaná smetana.

Kombinace masa a zeleniny je u nás vždy vítaná. Klasika, která se u nás vaří a je oblíbená jak u dospělé, tak i dětské části rodiny je maso (může být vepřové, hovězí i krůtí) na mrkvi a pórku. Jídlo, které není na přípravu nikterak složité, a řekla bych, že jej zvládne opravdu každý. Nejraději ho máme s bramborovo-polentovými noky.

Doma si peču kváskový chléb. Od té doby, co jsem to zkusila poprvé, tak pečivo domů prakticky nekupujeme. Nic se nevyrovná vůni a především i chuti právě upečeného, voňavého chleba, a pokud tuto dobrotu chcete povýšit ještě o jednu úroveň výše, tak si jej namažte máslem, které si doma snadno sami vyrobíte. Podmáslí, které vám při výrobě másla zbude, prostě využijete při přípravě chleba.

Už začal podzim, tak to chtělo něco pořádného do bříška. Něco, co zasytí a zahřeje. Jak víte, tak jako základ kuchyně, považuji kořenovou zeleninu, ze které se dají vykouzlit ty nejlepší pokrmy. Z domácích zásob jsem měla k dispozici králíka a tak volba víkendového oběda byla jasná. Bude králík na smetaně u nás je to spíše na smetanové omáčce se spoustou kořenové zeleniny, ale co člověk to jiná úprava a tak bych vám chtěla představit tu naši. Nejvíc si pochutnáme, pokud si ji můžeme dát s karlovarským knedlíkem.

Když máte doma hodně švestek a koláčů už jste upekli hodně, nezbývá nic jiného než je zužitkovat jinak. Pro mě skvělý způsob zužitkování švestek, je do povidel. Ráda je pak využívám jako náplň do koláčů a buchet. Výhodou těchto povidel je, že je pečete v troubě a máte je jedna dvě hotové.

Inspirace na polévky není nikdy dost. Tato polévka je sympatická v tom, že je rychlá a vyžaduje minimum surovin. Ve výsledku si na ni však skvěle pochutnáte. Určitě vás díky množství zeleniny zasytí. Je to polévka se smetanovým základem, ale místo smetany jsem využila smetanový sýr.

Hojnost paprik a rajčat si žádá dalšího zpracování a tak když jsem přemýšlela, co z nich udělám, vybavila jsem si jeden recept, ve kterém je obojího opravdu dost. Jedná se o italské jídlo, jehož základem jsou právě papriky a rajčata. Peperonata je italské jídlo, které je v Itálii bráno jako příloha, je to vlastně zeleninová směs, kterou si můžete dát jako přílohu, ale také třeba jako teplou variantu zeleninového salátu. 

Úroda cuket je opravdu veliká a jak je známo, cuketa se dá použít prakticky do každého jídla. Já jsem zvolila rychlé a efektivní zpracování velké cukety, a to na cuketovou polévku. Cuketa sama o sobě žádnou výraznou chuť nemá a tak to chtělo něco, čím bych tuto polévku ovoněla. Nejlepší způsobem byla bylinka, a to tymián, který mi roste na zahradě, ale tento tymián je trochu zvláštní je totiž citrónový a do této polévky se skvěle hodí.

Koláčů s ovocem v létě není nikdy dost. U nás se peče často a nejen o víkendu. Pokud máme chuť na něco dobrého nebo nás jen honí mlsná. Mám ráda takové koláče, u kterých můžete ovocnou náplň měnit dle sezónního ovoce. V tuto dobu jsou aktuální švestky, hrušky a jablka. Tento koláč bude výborný s každým druhem tohoto ovoce.

Slaných koláčů je několik variant. Já jsem se rozhodla vyzkoušet slaný koláč z tvarohového těsta. I když je práce s ním trochu náročnější, protože je tvarohové těsto trochu lepivé, tak výsledná chuť pak stojí za to. Jako náplň jsem zvolila trochu netradiční kapustu.

Výhodou plněných paprik je, že si je můžete naplnit dle své chuti a aktuálního obsahu spíže či ledničky. Proto jsem dnes zvolila trochu jinou náplň než klasickou masovou směs. Což samozřejmě nevylučuje, abyste si některé suroviny nahradili tak, aby vyhovovali vašim požadavkům. Takto naplněné papriky jsou rychlým lehkým jídlem, které dáte v jednom pekáčku do trouby a už se nemusíte o víc starat.

Využití květáku jako základu pro pizza placku je skvělé. Placku tak můžete udělat bez mouky a s přehledem tak zpracujete celý květák. Tato varianta se hodí na lehkou večeři nebo i svačinu, protože pizza placku můžete jíst jak teplou, tak i studenou a pokud jde o její finální podobu a chuť, tak je to zcela na vaší fantazii.

Tabbouleh je salát původem z Libanonu, ale připravuje e prakticky na celém Blízkém východě a s postupující globalizací vlastně po celém světě. V létě obstojí nejen coby ideální doprovod grilovaného i jinak upraveného masa, ale i sám o sobě, například jako lehký oběd. Někdy se o tabboulehu mluví jako o salátu z bulguru a rajčat, jeho klíčovou ingrediencí jsou však petrželové listy, a to ty velké, hladké žádná kudrnka. Tabbouleh je doslova samá petržel. Tabbouleh má řadu variant a tak místo bulguru je možné použít kuskus nebo i quinou.

Clafoutis to je ovocný koláč, který pochází z kraje Limousin, ze samého centra Francie. Příjemně vás překvapí svojí vláčnou konzistencí, která se lehce blíží pudinku. Těsto se podobá tomu na palačinky a na rozdíl od bublaniny se v Clafoutis dává ovoce do pečící mísy jako první. Oproti bublanině je také clafoutis jemnější a lákavější. Díky zásobě švestek jsem udělala švestkové clafoutis.

Lečo je taková klasika, ale i ta se při troše dobré vůle dá udělat k obrazu svému. Tato varianta vlastně vznikla jako kompromis toho, co máme a nemáme na tomto jídle rádi. Toto je podoba, která chutná jak mně, tak i mému muži. On jako chlap by uvítal ještě nějakou tu klobásu a já bych za sebe přidala ještě klasicky zamíchané vejce. Takže tuto variantu můžete brát jako takový základ a pak už je jen na vás, zda přidáte i něco navíc.

Cuketa je univerzální zelenina, dá se použít jak při klasickém vaření, tak i při pečení. Díky cuketě nejsou pak moučníky suché, ale vláčné. Protože jsem měla doma ještě zbytek švestek, využila jsem je i při přípravě tohoto moučníku. V období, kdy je cuket všude plno, je to další recept, kde se najde její využití.

V letních dnech nám na oběd mnohdy stačí husté polévky. Chtěla jsem vyzkoušet nějakou novou a tak jsem vyzkoušela kombinaci červené řepy, červeného zelí a voňavého koření, a to koriandru a zázvoru. Tato polévka vás rozhodně zasytí a udělá dobře v bříšku.

Luštěniny jsou velmi zdravé, ale dle mého názoru v jídelníčku trochu opomíjené. Ráda zkouším nové kombinace a chutě a proto jsem zvolila kombinaci cizrny, rajčat a koření garam masala. Garam masala je směs koření připravovaná v jižní Asii, především Indii a Pakistánu. Je to směs koření plná chutí a vůní a určitě obohatí vaše kulinářské obzory.

Mátu miluji jako rostlinu, proto jak vypadá a hlavně proto jak voní a chutná. Mám jí na zahrádce opravdu hodně a tak jsem se letos rozhodla vyrobit z ní sirup. Zkusila jsem tedy jeden, co se nevaří a dělá se za studena, prostě necháte mátu pěkně vylouhovat. Výsledný sirup byl dokonalý a využití je třeba i při mátové limonádě.

Polévka nemusí být nutně jen teplá. Mám tu pro vás vyloženě jednu letní, kdy je vedro k padnutí. Je to melounové gazpacho, tedy studená zeleninová polévka, která skvěle spojí všechny chutě zeleniny a meloun je tam více než příjemný.

Večer mě vždy honí tak říkajíc mlsná a člověk si rád něco dá a přitom nechce mít výčitky svědomí. Na takové mlsání jsou ideální zeleninové chipsy, udělat si je můžete z batátů, červené řepy či právě z cukety, a pokud jde o příchuť je to zcela na Vaší chuti. Může to být sýr, lahůdkové droždí, bylinky či koření.

Léto je obdobím, kdy člověk upřednostní lehčí jídla nejen, pokud jde o chuť ale také o přípravu. Proto jsem se rozhodla udělat noky s rajčaty, a aby to nebyly jen tak obyčejné noky, přidala jsem do nich ricottu. Určitě stojí za vyzkoušení a ve spojení s rajčaty a tymiánem představují tyto noky skvělou volbu.

Měla jsem chuť na něco lehkého a bez masa a tak jsem sáhla po cuketách, které jsem měla doma k dispozici. Rozhodla jsem se je naplnit voňavou směsí z kuskusu, rajčat a provensálského koření. Aby se hezky zapekly, dala jsem navrch pořádnou porci mozzarelly. Letní jídlo bylo na svět a moc jsme si pochutnali.

Dlouho jsem nepekla perník. Ani nevím proč, když je to ve výsledku taková dobrota. Využila jsem zbytek domácích povidel a přidala je přímo do perníku. Díky nim je perník krásně vláčný a má pro mě příjemnou povidlovou chuť. Navrch si můžete dát porci povidel navíc nebo si udělat čokoládovou polevu. S čoko polevou mi to trochu připomenulo ty malé perníky s náplní, co jsme jedly jako malé děti.

Léto je ideálním počasím na grilování, ale když počasí nepřeje, je možné grilovací koření využít i v klasické kuchyni. Dnes jsem si vybrala grilovací koření na zeleninu a využila jej jako přísadu do obalovací směsi na květák. Bylo to zase jiná podoba klasicky obalovaného květáku. Skvěle se hodí k lehkému zeleninovému salátku z pekingského zelí.

Ráda poznávám nové věci a to platí i ve vaření. Pro někoho to je možná známá věc, ale já se s nimi setkala vlastně prvně v životě. Jedná se o česnekové výhonky. Česnekové výhonky jsou totiž vlastně nevyzrálým květenstvím česneku paličáku, které se odlamuje před vykvetením. Výhonky obsahují velké množství zdraví prospěšných látek. Výborné jsou čerstvé do salátů, pomazánek či různých past. Skvělé jsou k zapékání, ve smetanové omáčce, do guláše, dušené, nakládané. Já zvolila tu nejjednodušší podobu, a to pasty.

Dnes přišly děti s tím, že by rády tvarohové knedlíky s jahodami. Přiznám se, že jsem rozhodně nebyla proti. Tyto knedlíky mám moc ráda, nejen pro tvaroh v těstě, ale i proto, že si je dopřáváme i s jiným oblíbeným ovocem, další porcí strouhaného tvarohu, cukrem a rozpuštěným máslem. Toto jídlo je pro mě jízdenka do dětství a útok na všechny mé chuťové buňky.

Protože u nás polévky milujeme, byla by škoda kapustu na polévku nevyužít. Zkombinovala jsem ji s cuketou a řapíkatým celerem, aby krásně vynikla kapustová chuť. Zelenina polévku sama zahustila a tímto se také tato kapustová polévka dostala do naší oblíbené kategorie polévek, ve kterých "stojí lžíce". Přiznám se, že takové polévky mám nejraději.

Opět jedno skvělé využití chřestu. Tentokráte bílého ve spojení s úžasnou chutí kuřecího kari. Mám ráda lehce kořeněná jídla a kari k nim bezesporu patří. Člověk v tomto směru není ničím vázán a tak si jej může udělat dle své chuti a surovin, které doma zrovna má. Pokud kořeněné moc nemusíte, lze nahradit kari pastu pouze kořením kurkuma a máte jídlo i tak zvaně baby friendly pro vaše děti a pochutná si skvěle celá rodina.

Když se řekne zelí, tak bych řekla, že se skoro každému vybaví knedlo vepřo zelo. Já jsem se rozhodla pro jiné zpracování a to ve formě placiček. Jelikož jsem použila jáhlovou a rýžovou mouku, jsou tyto placičky i bez lepku a nepoužila jsem ani vejce. Proto je tato podoba vhodná i pro lidi s potravinovou alergií. Pokud si je chcete připravit i s klasickými surovinami, tak prostě jen použijete hladkou mouku a vejce. Výsledek stojí za to.

Dalším chodem při našem grilovacím menu byla grilovaná krkovička. Byla to spíše dospělácká varianta, protože koření, které jsem použila, bylo trochu pikantní, ale větším strávníkům, to vůbec nevadilo ba naopak. Jako přílohu jsem zvolila trochu netradiční kombinaci salátu, a to baby špenát s rajčátky a bílými fazolemi. V kombinaci masa a salátu to byla však dobrá volba a máme další grilovací jídlo do zásoby.

Počasí už je skoro letní a k létu patří bezesporu grilování. U nás se griluje často a tak vymýšlíme nejen nové možnosti koření, ale i příloh. Pro tentokrát jsme tedy pro děti vyzkoušeli baby koření a zelný salátek s mrkví. Aby bylo masíčko hezky křehké, naložila jsem jej do zakysané smetany a nechala uležet do druhého dne. Děti byly moc spokojené, takže můžeme recept zařadit do grilovacího menu.

Další rozšíření mých kuchařských obzorů bylo v podobě jídla zvané pilaf. Pilaf nebo také pilav je jídlo, kde tvoří základ rýže nebo pšenice (bulgur). Většinou se osmaží na oleji a potom vaří v kořeněném bujónu. Je spousta druhů pilafů, záleží na tom, v které zemi se vaří, může obsahovat různé příměsi - zeleninu, ovoce, různé durhy masa a nesmí chybět koření. Rozhodla jsem se využít dostatek koření (v pilafu využijete opravdu hodně druhů) a vrhla jsem se na jeho přípravu, při které jsem využila i zelený chřest a hrášek.

Rodina rozhodla, že má chuť na halušky. Máme je rádi a dnes jsem měla krásné kedlubny, tak jsem se rozhodla, že místo klasického zelí bude zelí kedlubnové. U dětí je oblíbenější než to klasické, tak nebylo třeba se dvakrát dlouho rozhodovat. Dali jsme se tedy do přípravy této dobroty a vylepšili si ji dozlatova opraženou šunkou od kosti.

V bedýnce zeleniny jsem měla kedlubny, jednu jsem snědla jen tak samotnou a byla moc dobrá a šťavnatá, další jsem se rozhodla využít na zeleninovou pomazánku. Zkombinovala jsem tak kedlubnu, mrkev a cuketu a vznikla lehká pomazánka prakticky jen ze zeleniny. Vychutnat si ji můžete se svým oblíbeným pečivem.

Dnes to u nás na oběd "chřestilo". Chřest je zelenina blízká cibuli a česneku. Přisuzují se mu výjimečné zdravotní účinky. Pokud nemáte rádi mořské plody, můžete si dát polévku bez krevet, je lahodná sama o sobě, ale pokud Vám mohu doporučit, tak ji vyzkoušejte s krevetami, jsou takovou třešničkou na dortu.

Pokud máte rádi saláty, má u pro vás jeden s jarní cibulkou v kombinaci s jablkem a ořechy. Nebojte se trochu si se servírováním pohrát a místo toho, abyste dali salát jen tak do misky, vyhrajte si s ním a naservírujte si jej jako "jednohubku" s výborným kozím sýrem, který chuť celého salátu určitě pozvedne.

Polévka z jarních cibulek je lahodná, rychlá a plná vitamínů, protože ji nevaříte dlouho. Díky jarní cibulce má polévka specifickou chuť, kterou ještě zvýrazníte, pokud přidáte trochu červeného vinného octa. Pokud se tedy chcete naladit na jarní vlnu, je tato polévka dobrou volbou.

Pokud máte uvařený kuřecí vývar, bude pro Vás tato polévka záležitostí doslova pár minut. Tato polévka je lehká a dalo by se říci vyloženě jarní, protože v ní najdete především suroviny, které jsou s jarem spojené, a to ředkvičky a jarní cibulku. Pokud jí chcete dát tak říkajíc říz, přidejte zázvor a chilli a uvidíte, jak Vás postaví na nohy.

Víkend je u nás vždy ve znamení nějaké sladké dobroty. Ani tento víkend tomu nebylo jinak. Potřebovala jsem udělat místo v mrazáku a chtělo to trochu zmenšit zásoby ovoce, které jsem tam měla. Proto jsem se rozhodla pro ovocný koláč, kde nevadí mražené ovoce. Zkombinovala jsem tedy ovoce a tvaroh jako náplň a využila ne tolik používanou kukuřičnou mouku a krupici. S výsledkem jsme byli všichni moc spokojeni.

Tyto kakaové kuličky si můžete v klidu udělat doma a víte, co si do nich dáte. Pokud máte čas a trpělivost, můžete do jejich přípravy zapojit i děti. Je to trochu, jako když vařila myšička kašičku. Ulepeným ručkám se nevyhnete, ale já jsem si při jejich výrobě se synem užila legraci a druhý den ráno jsme si na nich společně pochutnali.

Pokud budete chtít nějakou opravdu jarní a především zelenou, je tato polévka přímo pro vás. Tato polévka je rychlá, chutná a díky tomu, že do ní přidáte mladé kopřivy a medvědí česnek, není to úplně obyčejná polévka. Hodláte-li se naladit na zelenou vlnu, určitě tuto polévku vyzkoušejte.

Luštěniny jsou velmi zdravé, avšak dle mého trochu opomíjené. V podobě polévek jsou u nás oblíbené. Dnes jsem se rozhodla pro luštěninovou polévku s tak trochu jinou chutí. Tu zvláštní chuť docílíte přidáním sezamové pasty. Tahini má svoji jedinečnou chuť a stojí za to ji vyzkoušet. V kombinaci s luštěninami je naprosto dokonalá.

Druhou věcí, která u nás na Velikonoce nechybí, je nádivka. Dělá se většinou s masem, ale tentokráte jsem udělala i její bezmasou variantu, a to s uzeným tofu. Nádivka je lehká, a díky uzenému tofu i krásně navoněná. Ten, kdo má rád klasiku, tak může samozřejmě místo tofu použít maso. Prostě každý dle svého gusta.

Blíží se Velikonoce a to u nás nesmí chybět tři věci a jedna z nich je i mazanec. Letos jsem upravila osvědčený recept, a to především o koření, které jsem do něj prve nedávala a musím říci, že výsledek je o dost lepší, přímo navoněnější. Také jsem místo jednoho velkého mazance udělala jeho mini verze a spokojenost byla hlavně u dětí, které si libovaly, že každý má přeci jen ten svůj celý jen pro sebe.

Už se mi osvědčilo, že spojení červené řepy a čokolády v podobě sladkých dezertů je velmi lahodné. Proto jsem se rozhodla využít tohoto spojení a udělat nějakou tu laskominu. Zvolila jsem formu mini báboviček, protože to je ideální velikost na dezert a je to i rychle hotové. Další podoba dobroty z červené řepy tak byla na světě.

Pomazánky jsou vděčným jídlem. Hodí se jak na snídani, svačinu tak i večeři. Máme doma tak zvané stálice mezi pomazánkami, ale občas se snažím přijít s něčím novým. Tato pomazánka má prostě něco do sebe a určitě stojí za vyzkoušení. Díky této pomazánce můžete vytvořit i zajímavé jednohubky.

Brokolice u nás není nikterak oblíbená zelenina, ale funguje, pokud ji tak zvaně zamaskuji. Dnes jsem zvolila její obalovanou podobu. Nedávno jsem koupila křupavou kukuřičnou strouhanku a ta se mi pro tento účel hodila nejvíce. Byla to velmi dobrá volba, protože výsledek byl opravdu křupavý. Brokolici jsem pekla v troubě, takže odpadlo i mnou neoblíbené smažení. Tato varianta je také díky kukuřičné mouce a strouhance bezlepková.

Kdo by neměl rád mlsání a pokud je to mlsání i ve zdravých mezích, je to úplně nejlepší. Pokud se vám zrovna nebude chtít něco péct, a přesto máte chuť si zamlsat, jsou tyto kuličky dobrou volbou. Doporučuji je udělat rovnou z dvojité dávky, protože ta první zkušební byla neskutečně rychle pryč. Přiznám se, že úkolem bylo propašovat do něčeho pohanku a v této podobě ji nepoznal dokonce ani manžel. Takže spokojenost na všech stranách.

Poslední dobou jsem se přistihla, že do svého jídelníčku zařazuji i potraviny, které jsem dříve vlastně ani moc nemusela. Jednou takovou potravinou je červená řepa. Tak nějak jí prostě začínám přicházet na chuť. Červená řepa má všestranné využití, a to jak při vaření, tak i při pečení. Dnes jsem našla odvahu a zkusila jsem její syrovou podobu, a to v salátové podobě.

Dnes byl ten den, kdy se člověku prostě nechce pospíchat a nechává jen tak plynout čas. Proto je dnešní oběd ve znamení toho, že si vše, co je k snědku vyskládáme na velký stůl a budeme jíst, dokud to vše nesníme. Žádný spěch a žádné příbory, prostě pohoda a k tomu dýňové falafely a trochu netradiční dip z červené řepy. Kdo by tomu odolal.

Nedávno jsem zaregistrovala, že supermarket Globus vyhlásil soutěže ohledně vaření se zdravými potravinami. Druhé kolo jsem s příspěvkem nestihla a tak jsem to zkusila v kole třetím. Soutěžní suroviny byly červená čočka, dýňová semínka a lněný olej. Hned mě napadlo využití surovin v podobě pasty, či pokud chcete pomazánky na základu hummusu. Tak vznikla výborná variace na hummus, tentokráte v hlavní roli červená čočka. Dejte si ji třeba ke kukuřičným nachos nebo s pita chlebem, nebo jen tak namažte na pečivo.

Už dlouho jsem je měla v merku, ale jako by se na ně pořád nedostávalo. Jsou to mrkvánky. Když jsem od své maminky dostala domácí povidla, věděla jsem, že nadešel ten správný čas, se o nich pustit. Kombinace mrkvového těsta s povidly byla opravdu skvělá a první nedočkavci stáli u trouby a nemohli se dočkat, až bude hotovo.

Rychlé vaření nemusí být nutně chuti na škodu. Toto jídlo je toho důkazem. Dnešní oběd byl takový ten, co dům dal, ale s výsledkem jsem byla moc spokojená. Jednotlivé ingredience mám ráda samy o sobě, a když jsem je využila ve vzájemném spojení, výslednému jídlu to jen prospělo.

Když nás honí doma mlsná, toto je sázka na jistotu. Avokádovou pěnu s jahodami u nás všichni milují, od dětí počínaje a manželem konče. Ve výsledku by nikdo nehádal, že tato dobrota je vážně z avokáda. Tak pokud chcete překvapit svoji polovičku například na Valentýna, anebo jen tak, vřele doporučuji.

Když se u nás marodí, tak si přilepšujeme sem tam nějakou tou laskominou. Vločkové lívance s banánem máme moc rádi a dnes jsem zvolila trochu jiné suroviny, a to vločky amarantové a mandlové mléko. Amarantové vločky mají lehce oříškovou chuť, jsou drobné a pro vločkové lívanečky jako dělané. Děti je mají nejraději s borůvkami a datlovým sirupem, ale dát si je můžete se svým oblíbeným ovocem či medem.

Avokádo je pro mě pořád tak trochu záhadou. Někdy mi chutná a jindy zase ne, ale v této podobě musím jednoznačně říci, že mi chutná. Jde o kombinaci jednotlivých chutí, které ve výsledku tvoří, pro mě lahodný, celek. V tomto případě nejde o klasickou pomazánku, spíše o ochucení avokáda, ale určitě si jej v této podobě budu dělat častěji.

Dlouho mě lákaly a nakonec jsem se rozhodla je vyzkoušet. Mluvím teď o donutech Už na samém počátku jsem věděla, že nechci kynuté a smažené. Chtěla jsem donuty pečené v troubě, ale zase jsem neměla formu. I tak mě to neodradilo a dala jsem se do jejich přípravy s malou vychytávkou místo formy. S výsledkem jsem byla moc spokojená a nejvíce můj malý pacient, kvůli kterému jsem je dnes udělala.

V nákupním košíku jsem měla krémové žampiony a původně jsem s nimi zamýšlela polévku. Člověk míní a život mění, takž nakonec jsem z nich udělala muffiny. Manžel byl touto podobou vyloženě potěšen a já také, když jsem viděla jak mu muffiny chutnají. Muffiny jsou díky houbám a mozzarelle uvnitř krásně vláčné, a to ať je jíte vlažné nebo i studené.

Gulášová polévka není podle někoho, kdo ví jak zajímavá, ale podle mě i taková ta klasická polévka může být i polévkou tak trochu jinou. U nás se tato polévka vaří poměrně často a určitě není jen tak obyčejná. Přidáváme do ní, kromě klasické majoránky i jiné koření, díky kterému nejen úžasně a nezvykle voní, ale především chutná.

Jsou neskutečně vábivé a i já jsem jim dnes podlehla. Ano, mám na mysli pop cakes neboli dortík na špejli. Odpoledne se chystáme přát k narozeninám a pětiletý oslavenec bude určitě potěšen. Neměla jsem čas vyloženě péct, tak jsem se rozhodla pro nepečenou variantu pop cakes, nejsou úplně raw, tak na půl cesty, ale hlavní je, že chutnají.

Už dlouho jsem chtěla vyzkoušet quiche, ale pořád jsem se nemohla rozhodnout, jakou náplň mám zvolit. V obchodě mi padla do oka dýně, a jelikož miluji dýni v jakékoliv podobě, bylo rozhodnuto. Zvolila jsem kombinaci dýně a mrkve a s výsledkem jsem byla moc spokojená.

Mám ráda rána, kdy nemusíme spěchat s dětmi do školky a do práce. To si pak při snídani trochu „přilepšíme“. Vafle jsou dobré jak na snídani, tak i svačinu. Dnes jsme si je trochu ovoněli kokosem a kokosovým mlékem a musím říci, že tím získaly úplně jinou a rozhodně lepší chuť.

Poslední den v roce si má člověk užít a u nás oslava už začala. Na rozjezd jsme si zvolili něco lehčího, a to lososový tataráček. Přiznám se, že ho mám moc ráda a s chutí si jej udělám i mimo jakoukoliv slavící příležitost. Kdo má rád rybu, je to určitě dobrá volba. Tento byl v režii mého manžela a musím konstatovat, že se mu opravdu povedl.

Už před nějakou dobou mě zaujal recept na crinkle neboli popraskané sušenky. Věděla jsem, že je jen otázka času než se do nich pustíme. Tyto sušenky jsou zvláštní v tom, že je v nich spousta smetanového sýru, což je dělá krásně vláčné uvnitř, ale na povrchu křupavé. Tyto sušenky jsou tak trochu jiné, tak proč je nevyzkoušet třeba jako vánoční cukroví.

Zimní počasí si žádá trochu jiné vaření. Chce to něco, co vás zasytí a zahřeje a právě tyto předpoklady splňuje tato skvělá polévka. Pokud vás tedy v zimě rozklepe chlad nebo budete mít chuť na něco vydatného na jídlo, tak tato polévka je skvělou volbou.

Třetím nejoblíbenějším cukrovím v naší rodině jsou vanilkové rohlíčky. Jsou voňavé a úplně se rozplývají na jazyku. Tento druh cukroví přeci jen dávám výše než ty ostatní, aby chvíli vydržel, jinak by se dělalo těsto na několikrát. Zkoušela jsem je i s lískových ořechů a mandlí, ale přiznám se, že vlašské ořechy jsou za mě ty nejlepší.

Letos o vánocích zkoušíme s dětmi i nové druhy cukroví. Zamilovala jsem si slaný karamel, je skvělý jen tak na mlsání nebo jako přísada do krémů či na slepování sušenek. Dnes jsem jej využila i jako přísadu do těsta, kde funguje jako sladidlo a ochucovadlo. Musím přiznat, že s výsledku byly nadšené jak děti tak i já. Z cukroví je karamel nejen cítit, ale rozpoznat na první zakousnutí. Tvar či formu cukroví si můžete zvolit dle libosti. U nás to vyhrála podoba „pana Perníčka“.

Druhým nejoblíbenějším cukrovím v naší rodině je linecké. Lineckému se však u nás neřekne jinak než slepované. Nejlépe chutná s domácí rybízovou marmeládou, která tak říkajíc štípne. Nemusím mít strach, že by tento druh vánočního cukroví zůstal nedotknutý, protože pokud jde o rychlost, tak mizí doslova světelnou rychlostí.

Pokud jde o vánoční cukroví, tak u nás nehrajeme na kvantitu, ale kvalitu. Vystačíme si se třemi druhy cukroví a perníčky patří mezi ty nejoblíbenější (vedle lineckého a vanilkových rohlíčků). Perníčky jsou u nás doménou především dětí, protože jimi plním adventní kalendáře, které k nám nosí Mikuláš.

Čas od času je chuť na něco ne úplně dietního, ale i při chuti na čokoládu se dá mlsat tak trochu zdravě. Tato varianta čokoládového dortu je z červené řepy a věřte, že pokud to nebudete vědět ani to nepoznáte. Čokoládová poleva z čokolády a zakysané smetany je takovou pověstnou třešničkou na dortu. Skvělá volba pro chladné dny, kdy je třeba doplnit energii.

Muffiny u nás milujeme, to je známá věc. Ve většině případů je pečeme sladké, ale i jejich slaná podoba má něco do sebe. Dnes jsem zvolila právě jejich slanou podobu a využila je i jako základ pro vytvoření obložené varianty. Tato varianta vám skvěle nahradí obložené chlebíčky.

Opět se u nás vyskytla přemíra zralých banánů, takže to opět chtělo nějakou dobrotu, ve které bych je mohla zužitkovat. Zkusila jsem tedy skloubit klasiku v podobě banánového chlebíčku a trochu jej obohatit o jinou a trochu nezvyklou surovinu, a to kaki. Kaki je samo o sobě lahodné a sladké a v kombinaci s banány dodaly chlebíčku velmi příjemnou chuť.

Opět jeden rychlý, jednoduchý recept. Dnes to bylo vaření, co dům dal a o zužitkování zbylých věcí, ale i z mála se dá dobře uvařit. Dnešní oběd byl toho důkazem. Z vaření vývaru mi zbyla trocha kuřecího masa, kořenová zelenina je u nás vždy po ruce a trocha špenátu právě v kombinaci s mrkví dodala rizotu zase něco nového. S ohledem na zvolenou rýži se nejedná o klasické rizoto, ale díky jasmínové rýži a její vůni je to opravdu lahoda.

U nás v rodině jsou milovníci tvarohových náplní a náplní povidlových. Proto jsem dnes zvolila koláč, ve kterém jsou náplně obě. Při poslední návštěvě mých rodičů mi maminka přivezla domácí pečená povidla. Bylo jasné, že je hned musím vyzkoušet a tento koláč se zdál být skvělou volbou. Doslova se po něm zaprášilo.

Pro někoho to může být zajímavé vybočení z klasické podoby palačinek a někdo jim nikdy nepřijde na chuť. U nás v rodině to bylo tak půl na půl. Za mě ale musím říci, že tato slaná podoba palačinek u mě jednoznačně prošla. Palačinky obecně jsou u nás využívány jako snídaně, svačina nebo i večeře, a proto jsem moc ráda za toto rozšíření palačinkového menu.

Sušenky se u nás pečou prakticky každý týden. Máme své oblíbence, bez kterých by to snad ani nešlo, ale čas od času mám chuť na něco jiného. Dnes jsem se rozhodl trochu zaexperimentovat a zkusila jsem udělat sušenky s pomerančovou chutí, jelikož jsem potřebovala, aby měly i zajímavou barvu pro děti, využila jsem pro získání barvy koření kurkuma. Nebojte se, na chuti sušenek to rozhodně nepoznáte a děti je ocenily velmi kladně.

Občas nezaškodí si jídlo trochu odlehčit a klasiku udělat tak trochu jinak. Noky se u nás dělají často a jsou oblíbené. Dnes jsme se rozhodla udělat bezlepkovou podobu noků a využila jsem špenát a parmazán, který jim dodal právě trochu té neobvyklosti. Mohou být jen jako příloha nebo pokud si jich naložíte o trochu víc i jako hlavní chod.

Tento koláč je u nás více než oblíbený a žádaný. Naše děti jablka milují a tento koláč také. Prvotní recept je od pana Romana Vaňka, jehož recepty mám moc ráda. Tato finální podoba je upravená dle našich požadavků a hlavně chutí a věřte, vyzkoušet tento koláč stojí opravdu za to.

Dýně je pro mě jednou z nejoblíbenějších surovin. Ráda z ní vařím jak polévky, omáčky tak ji ráda používám i na pečení. Tato podoba dýňové chlebíčku je pro mě dokonalá. Skvělá chuť a ta neskutečně příjemná vůně díky skořici a koření medový perník je prostě nepřekonatelná. Určitě stojí za vyzkoušení.

Jeden rychlý a moc dobrý recept. Jsou dny, kdy člověk potřebuje rychle uvařit, ale i to na chuti jídla neubírá. Quinou mám doma vždy v zásobě a dnes jsem ji využila v kombinaci s brokolicí, cizrnou a granátovým jablkem. Je to kombinace trochu nezvyklá, ale přiznám se, že velmi chutná. Takže pokud chcete zkusit nějaký rychlý a zdravý recept mohl by to být právě tento.

Už nějakou dobu se u nás bojuje s bacily, tak je jídlo více méně dietní. Ale i při dietě se dají vařit jídla dobrá. Je pravdou, že ty možnosti výběru nejsou až tak veliké. Tato podoba krémové polévky je bez smetany, protože jsme na čas museli vyřadit laktózu, ale nahradila jsem ji bezlaktózovým mlékem a na chuť to nemělo prakticky žádný vliv. Všichni jsme si pochutnali.

Rána bývají většinou ospalá a v tomto ročním období i taková pochmourná. Chtěla jsem jej dnes nějak rozsvítit a díky kombinaci chutí, vůní a hlavně barev se mi to podařilo. Pohanku jako takovou až zas tak oblíbenou nemám, ale v dnešní kombinaci mě velmi potěšila. Její spojení s karobem a mangem bylo vyložené šťastné a hlavně chutné.

Placiček či bramboráčků není nikdy dost, a když jsem nedávno narazila na jeden zajímavý recept, tak jsem si řekla, že jej musím vyzkoušet. Upravila jsem si recept podle našich chutí a možností a vznikla další dobrá varianta oběda. Ve spojení s uzeným lososem jídlo také dostalo jiný rozměr a skvělou chuť.

Podzim je obdobím, které mám spojené s vůní jablek a skořice. Dnes byl přesně ten zamračený podzimní den, kdy bylo třeba si jej zpříjemnit, a to třeba jen něčím sladkým. Rozhodla jsem se pro jáhlový koláč a jak jinak než v kombinaci s jablky, skořicí a pro nás oblíbené ořechy a rozinky.

Fazolky na smetaně jsou klasika akorát, že kromě mě je u nás doma nikdo moc nemusí. Což je škoda. Tak jsem přemýšlela jak je udělat tak trochu jinak a hlavně, aby chutnaly. Zkusila jsem tudíž podobu husté polévky, která je u nás velmi oblíbená. Přidala jsem i saturejku, což je úžasná bylinka, která se přidává k luštěninám hlavně kvůli tomu, aby nenadýmaly. Jídlu dodala tato bylinka i příjemnou chuť a vůni.

Mlsáme rádi a sušenky se u nás pečou prakticky každý týden. Máme tak zvané oblíbence, ale ráda zkouším i nové varianty a dnešní podoba byla právě milou novinkou, kterou určitě do našeho jídelníčku zařadíme. Tyto sušenky jsou skvělé, když vás honí mlsná nebo jako rychlá svačinka na cestu.

Vafle si dáváme na snídani vždy o víkendu. Děláme je na různé způsoby. Jelikož je období dýní a já mám dýně velice ráda, rozhodla jsem se je pro tentokrát udělat v dýňové variantě. Vylepšila jsem je další surovinu, kterou zbožňuji, a to o sypaný čaj rooibos, který krásně voní a skvěle chutná. Vylepšit si je pak může každý dle své chuti, já mám ráda variantu medu a směsi oříšků.

Poslední dobou se mi ráno nechce vstávat. Je to tím, že venku je ještě tma a počasí už také za moc nestojí. Proč si tedy ráno nezpříjemnit něčím barevným a hlavně dobrým. Mléčnou rýži zná každý, ale jelikož jsem si místo rýže oblíbila bulgur, zkusila jsem tuto dobrotu právě s bulgurem. Když jsem si mléčný bulgur ozdobila fíky, semínky granátového jablka a chia semínky v tu chvíli mi bylo jedno, že je šest hodin ráno, venku je tma jako v pytli a dítko už rozhodně znova spát nepůjde. Tak vítám další nový den.

Fazolové brownies není až zas taková novinka, ale chtěla jsem jej už dlouho vyzkoušet. Je řada receptů, ať už s přidáním mouky, čokolády, kakaa či vejce, tak jsem si od každého vybrala něco a vznikl recept, který mě mile překvapit. Tuto dobrotu si můžete dát bez výčitek, je bez mouky, vejce i rafinovaného cukru, zato díky fazolím plná bílkovin.

Jednou jsem ochutnala soba nudle a od té doby je mám neustále ve spíži. Jsou velmi chutné a tak snadné na přípravu. Dnes jsem je zvolila v kombinaci s cizrnou a petrželkou. Pro výraznou chuť jsem sáhla po chilli papričkách, kterých máme doma pořádnou zásobu a jelikož se znatelně ochladilo, chtělo to něco pro vnitřní zahřátí.

Letos jsem se rozhodla zapojit se do soutěže Lidl Food Challenge na téma „HALLOWEEN.“ Halloween je spojován se sladkostmi, a protože s dětmi nejraději mlsáme, když si doma upečeme sušenky, zvolila jsem sušenky. Nejsou to však jen tak ledajaké sušenky, ale jsou to sušenky s dýňovým krémem. Na „slepovaných“ sušenkách je skvělé to, že si je můžete jíst, jak se vám zachce, tedy celé slepené, rozdělené na polovinu, nebo nejdříve slíznete krém.

Pokud je mi něco sympatického na podzimu, tak jeho barvy a chutě, které si v tomto období užívám. Už je potřeba, aby jídlo nejen lahodilo, ale i trochu prohřálo a pořádně zasytilo. Tato polévka vám splní vše, co od podzimní polévky očekáváte. Je krásně barevná, zahřeje (pokud si dáte chilli papričku tak do slova) a zasytí, tak že si ji klidně na oběd můžete dát samotnou.

Mám ráda takové ty malé pozornosti, co dostáváte od svých známých a jelikož většina z mým známých moc dobře ví, že mám ráda jídlo, jsou těmi pozornostmi právě potraviny. Tak se mi do rukou dostala mísa krásně červeným, voňavých a hlavně chutných rajčat. Udělala jsem z nich mimo jiné i polévku, kterou jsem trochu ozvláštnila mungo fazolkami.

Když dítko marodí, tak je celý den tak trochu naruby. Ráno se tedy vstávalo opravdu brzo a já potřebovala doplnit energii, proto jsem se rozhodla pro sladkou snídani. Muffiny jsou u nás prostě "the best", tak nebylo o čem dlouho přemýšlet. Zužitkovala jsem v nich i to co bylo doma po troškách a vznikla skvělá snídaně, za kterou mě mužská část rodiny pochválila.

Dnešní podoba zeleninové kaše je ve sladké variantě. Kolikrát jsem zeleninu použila i při přípravě sladkých jídel a i tentokrát mi byla nápomocna. Tato kaše může být skvělou snídaní nebo vydatnou svačinou, záleží jen na vás, kdy se ji rozhodnete připravit.

Doma „válčím“ s velkým přídělem patizonu, a protože jsem ten typ člověka, co rozhodně žádné jídlo nevyhodí, tak jsem se dala postupně do jeho zpracovávání. Vybavila jsem si, že jsem někde zahlédla variantu cheesecaku z dýně a jelikož patizon je vlastně odrůda dýně rozhodla jsem se jej využít právě na tento „sýrový“ dort (v mém podání sýrovo-tvarohový dort). 

V dnešním teplém dni jsme si vystačili s hustou polévkou. Vařila jsem z toho, co tak zvaně dům dal. Květáková polévka je v dnešní podobě krémová, doplněná o patizon a krémový sýr. Uzený losos je pro mě pochoutkou sám o sobě a ve spojní s jemnou květákovou polévkou a koriandrem tvoří velmi příjemné propojení chutí.

Moc rád vařím a peču ze sezónních potravin a teď jsou v kurzu vedle dýní i švestky. Kombinace máku a švestek je dle mého nepřekonatelná, ale chtěla jsem dnešní koláč pojmout i trochu jinak a podařilo se. „Těsto“ na koláč je tentokrát tvořeno polentou a strouhaným kokosem a jediné sladidlo je med. Další tak trochu jinou ingrediencí je kokosové mléko. Toto vše a ještě něco navíc, pak dá vzniknout opravdu skvělému koláči.

Počasí je ještě letní, ale listy na stromech už začínají pomalu měnit barvu, a to je pro mě znamení, že je třeba začít zkoušet různé druh karí. Dýňové je u nás oblíbené a jelikož jsem narazila na žlutý patizon, což je vlastně odrůda dýně, tak jsem se rozhodla jako první letošní karí udělat patizonové a ozvláštnit jej cizrnou.

Saláty jsou takové rychlé vaření. Ne, že by jim to ubíralo na výsledné chuti. I u přípravy salátů je dle mého třeba mít kvalitní a dobré suroviny a skloubit všechny chutě dohromady. Dnes jsem měl chuť na něco trochu jiného. Kombinace cizrny tuňáka a rukoly byla velmi dobrá volba. Jako přílohu si můžete zvolit jakékoliv vámi oblíbené pečivo, já jsem si vybrala rajčatovou tortillu.

K létu grilování prostě patří a i když už se pomalu blíží ke konci, je potřeba využít každého hezkého dne. Tento recept není o žádné velké gastronomii, ale o skvělé souhře chutí. Tato podoba a úprava ryb u nás při grilování jednoznačně vítězí.

Variací na slavný Caesar salát je spousta, tak jsem se rozhodla udělat si také tu svoji. Zvolila jsem suroviny, které jsem doma měla a musím říci, že tato podoba mě oslovila. Skalní příznivci mohou namítat, že Caesar salát je jen jeden, a proto jsem tuto podobu nazvala jako jeho variaci. Dresing jsem odlehčila jogurtem a pro mlsný jazýček přidala zase kozí sýr, který mám moc ráda.

Nedávno mě zaujal recept na raw řezy. U nás jsou oblíbené spíše pečené dezerty, ale tento mě opravdu zaujal a rozhodla jsem se jej vyzkoušet. Řezy jsou skvělé svoji lehkostí a kyselou chutí citrónu. Takže, kdo má rád citrónovou chuť, bude to určitě jeho šálek kávy.

Tyto koláčky mne zaujaly a chtěla jsem je vyzkoušet. Přidala jsem si do nich hodně svého a hlavně bylinky a dle mého jim to jen prospělo. Dají se jíst jen tak samotné, ale já jsem k nim dnes nachystala rajčatovou salsu. Pokud hledáte něco, čím byste mohli trochu ozvláštnit grilovaní, tak toto je to pravé.

Už dlouho jsem nedělala nějaké nové muffinky. Zítra se vrací děti od babičky a já jim chtěla nachystat nějakou tu laskominu. Zkusila jsem tedy mrkvové muffinky. Koláče z mrkve peču často a tak jsem dnešnímu sladkému dala, u nás velmi oblíbenou, podobu muffinků. Doufám, že budou zítra dětem chutnat.

Znáte patizon? Já ho do nedávna neznala, což byla chyba. Patizon je totiž skvělá surovina do každé kuchyně. Patizon je jednou z mnoha odrůd dýně, skládá se z 90 % z vody a zároveň ale obsah sacharidů v patisonu je minimální, a proto jej mají rádi všichni vyznavači racionální stravy. Dále obsahuje některé důležité látky, které mohou našemu tělu prospívat – jako je sodík, draslík, železo, měď, chlor a fosfor.

U nás jsme prostě „polívkoví“ a je skvělé, že díky nepřebernému množství zeleniny a někdy i ovoce je možné zkoušet i řadu variant a chutí. Dnes jsem se vrhla do přípravy polévky, která měla ve výsledku opravdu říz, a to díky zázvoru a jemnou stránku zase vykouzlila mrkev a patizon.

Dnes jsem si vařila „jen pro sebe“, ale myslím, že příště zkusím nabídnout i dětem. Domácí tortilly děti určitě ocení, avšak u pomazánky z lahůdkového droždí, šmakounu a řeřichy si už tak jistá nejsem. Nicméně překvapit mohou vždycky. Za mě, ale mohu říci, že jsem si na dnešním obědu pochutnala.

Když se mi do rukou dostala letní jablíčka, měla jsem hned jasno, co s nimi musím udělat. Už dlouho jsme neměli sladký oběd a žemlovka se v tomto případě nabízela sama. To bych, ale nebyla já, kdybych si ji přeci jen trochu neupravila. I upravená verze klasického jídla však slavila úspěch a všichni jsme se olizovali.

Houby nemusí být jen v omáčce, nebo smaženici. Zkuste si je naplnit.

Už dlouho u nás doma nebylo jídlo s houbami. To asi proto, že je většina rodin moc nemusí. Tak jsem se rozhodla pro změnu a jedno uvařila. Nechtěla jsem nic těžkého a s ohledem na suroviny, které jsem měla doma, to muselo být něco jednoduchého. Vzniklo tedy jídlo rychlé a moc dobré.

Naše děti sušenky milují a já se přiznám, že já také. Proto se u nás dělají poměrně často. Zkouším různé varianty, příchutě a motivy. Při tvorbě sušenek děti moc rády pomáhají a je o vlastně spojení příjemného s užitečným. Pro tentokrát jsme vybrali kombinaci perníčků s kakaem a medem a sušenky se moc povedly a dětem chutnaly.

Přijde mi to jako zákon schválnosti. Pokud doma není ani jeden banán, děti se jich vehementně dožadují. Pokud jich nakoupím dost, prakticky o ně nejeví zájem. Při druhé variantě pak řeším, co s opravdu zralými banány. Dnes jsem se rozhodla pro variantu flapjacků. Jsou skvělé jako zdravá svačinka nebo jako mlsání. Můžete si do nich dát vše, co máte rádi, ovoce, semínka nebo oříšky. Je to zcela na vaší chuti.

Když jsem dnes vymýšlela, co bude k obědu, říkala jsem si, že jsme tento týden ještě neměli rybu. Tak jsem se rozhodla pro rybí karbanátky. A abych je trochu "zdravě vytunila" (jak s oblibou používá můj manžel) přidala jsem do nich červenou čočku a hezky zelenou petrželku a šup s nimi do trouby. Skvěle jsme si na nich s dětmi pochutnali.

To si tak jednou za čas vyrazíte s kamarádkou na kávu do vaší oblíbené kavárny a zaujme vás tam dort, který se na první pohled tváří tak trochu zeleně. Ano, je to on, matcha dort. Po ochutnání jsem z něj byla nadšená, a když jsem nedávno zaregistrovala recept na tento dort, řekla jsem si, že ho musím vyzkoušet. Recept jsem si upravila dle svých možností a chutí a vyšel z toho bez nadsázky výborný dortík, který rozhodně stojí za vyzkoušení.

Dnes bylo venku ošklivo a mě se chtělo uvařit něco barevně výrazného. Protože přeci jen člověk prvně jí očima. Zvolila jsem tak rajčatovou polévku, která nás v tom nečase nejen skvěle nasytila, ale i potěšila naše oko, protože v kombinaci s bílou mozzarellou a zelenou bazalkou jsou prostě skvělá barevná trojka.

Po rodinné oslavě mi zbyla trocha tuňáku, a jelikož se mi nechtěla dělat pomazánka, tak jsem jej použila do směsi s bulgurem a ostatní zeleninou. Vyšlo z toho lehké hlavní jídlo či v případě studené varianty i možnost salátu. Jídlo je nenáročné na přípravu a v letních měsících lehké a tedy ideálním obědem či večeří.

Je sezóna cuket, tak není divu, že je jich všude dost a každý zkouší jak je nejlépe zpracovat. Já jsem se rozhodla pro raw variantu. Bylo hned hotovo a moc mi to chutnalo. Takže pokud hledáte něco rychlého, nenáročného a přesto výživného zkuste tento recept.

O víkendu jsme slavili narozeniny, a jak to bývá na každé oslavě, nesmí chybět jednohubky. Určitě jsem nechtěla zajetou klasiku, a když jsem narazila na recept na okurkové jednohubky, rozhodně jsem je chtěla vyzkoušet. Musím přiznat, že měly úspěch opravdu u všech.

Když se pořádají rodinné oslavy, tak je dobré mít v rukávu nějakou dobrotu. Při té poslední jsem vsadila na plněné taštičky a sama jsem byla mile překvapena. Taštičky mizely z talíře tak rychle, že jsem je nestačila doplňovat. Tak pokud budete v dohledné době slavit nebo si chcete udělat tak trochu slavící večer, rozhodně stojí za vyzkoušení.

Přiznám se, že mám ráda pizzu, ale také si ráda dopřávám bez výčitek. Dnes se mi povedlo splnit obě podmínky. Zarytí milovníci pizzy by se mnou asi nesouhlasili, ale já jsem byla velmi spokojená. Mile mě překvapila chuť brokolicového „těsta“. Lze jej brát jako základní a to co si dá každý navrch je už jen na jeho chuti a fantazii. U mě jednoznačně vítězí rajčata a mozzarella.

Tak se nám přiblížila další rodinná oslava. Tentokrát se slaví narozeniny princezny. Jelikož jsme se právě vrátili z dovolené, na přípravy nebylo moc času a tak jsem na první kolo zvolila osvědčený recept. Jen jsem pro rodinné posezení nezvolila dort, ale formu minidortíků. I když na dort došlo také, to proto, že se slavilo i ve školce.

Koupila jsem balení nektarinek, ale chuťově nebyly moc výrazné. Tak jsem se rozhodla je použít do koláče, kde mi moc dobře posloužily. Zvolila jsem tvarohový koláč s karobem a výsledek byl potěšující. Syn si s chutí přidával a i u manžela měl úspěch. Je to ten typ koláček, který je vděčný a hodí se pro různé ovoce, takže jej můžete dělat často a rozhodně se vám neomrzí.

Dnes šlo o to jak z mála udělat hodně. Takže jsem sáhla po osvědčeném kuskusu. Zkombinovala jsem jej se zelenými fazolkami a baby špenátem. Chtělo to však chuťově zvýraznit a k tomu měla sloužit zálivka z olivového oleje, medvědího česneku a bylinek. Byla to dobrá kombinace a určitě tuto podobu kuskusu budu využívat častěji.

Když máte chuť na něco vyloženě letního, tak toto je jídlo, které rozhodně nezklame. Hraje barvami a různými chutěmi a rozhodně se při jeho množství nemusíte omezovat. Ratatouille aneb dnešní variace na talíř plný zeleniny je skvělé jídlo samo o sobě, můžete jej dát i jako přílohu k různým masům a lze jej jíst jak teplé tak i studené. Prostě za mě všestranné jídlo.

Opět jedna rychlovka ve vaření. Nicméně jí rychlost jednoduchost přípravy na chuti rozhodně neubrala. Někdy je prostě chuť n rychlé vaření nebo jako dnes je prostě takové teplo, že se vám nechce stát u plotny, kdo ví jak dlouho. Rychlé, lehké a chutné jídlo bylo dnes sázkou na jistotu a rýžové nudle s lososem, baby špenátem a sýrem cottage toto naprosto splnily.

Letní počasí vybízí k rychlým a jednoduchým jídlům. Tyto špagety jsou u nás v letních měsících moc oblíbené. Jsou rychlé, jednoduché na přípravu a hlavně lahodné. Díky jídlu je možné i pomyslně cestovat a toto jídlo vás zavede do prosluněné Itálie a navodí pocit dokonalé pohody.

Kdo by neměl rád čokoládové dorty? Takových lidí je asi málo a já mezi ně rozhodně nepatřím. Tak když mě popadla chuť na takovou dobrotu, rozhodla jsem se udělat „zdravější“ variantu. Využila jsem při ní i červenou řepu a jablka, přidala kvalitní kakao a skvělá dobrota byla na světě. Místo mouky jsou použity kešu oříšky, takže je mlsání i bez lepku.

Kořenovou zeleninu mám doma vždy po ruce. Je skvělá jak do polévky, tak i na omáčku, ale dnes se mi nechtělo dělat ani jedno. Nedávno mě zaujal recept na placičky v kombinaci s pyré z červené řepy. Rozhodla jsem se tedy recept vyzkoušet. Jen jsem si jej upravila na aktuální suroviny a možnosti a vzniklo z toho moc dobré jídlo, které jsem určitě nedělala naposled.

Rychlé a efektivní vaření mám nejraději. Dnes jsme sáhla po kuskusu, je u nás oblíbený a univerzální, co se přidaných surovin týče. Lze jej připravit jak na slano tak i na sladko. Jelikož jsem se nemohla rozhodnout, tak jsem zvolila zlatou střední cestu a vznikla sladko-slaná varianta.

Venku nádherně, vyloženě letní počasí. Doma velká mísa jahod a já se synem ležíme s angínou. Proto jsem se rozhodla, že si to marodění prostě zpříjemníme. Brouzdala jsem po netu a narazila jsem na recept na studenou, jahodovou polévku. To jsme potřebovali. Trochu jsem si jej upravila a přísun vitamínů byl dokonale zajištěn.

Jídla, která vznikají tak nějak náhodou jsou dle mého nejlepší a právě takto vznikl tento slaný koláč. Od včerejšího vaření mi zbylo docela dost bulguru a přemýšlela jsem jak jej zužitkovat. Napadla mě varianta slaného koláče. Jako náplň jsem zvolila žampióny, rajčata, mozzarellu a červenou cibulku. Koláč je bezvadný jako lehčí oběd či večeře.

Krémová polévka z kořenové zeleniny se u nás vaří poměrně často. Jednak nám prostě chutná a jednak je skvěle univerzální a plná zeleniny, a to jako polévka i jako zeleninová omáčka a doma jsme ji přejmenovali na „rychlou svíčkovou“. Děti ji prostě milují a já jsem za to ráda, protože když už není inspirace, tak tato polévka je sázka na jistotu.

Dnes jsme měli doma bezmasý den a ten bývá ve znamení různých placiček. Další do vyzkoušené řady se nám zařadily placičky z květáku, pohanky, mozzarelly a petrželky. Jsou nejen dobré, ale i jednoduché, což při vaření vítám. Doplnila jsem je o u nás hojně používanou rajčatovou salsu či rychlou rajčatovou omáčku, pokud ji podáváte teplou a skvělý oběd byl na světe.

Avokádo je z těch pochutin, na které si pořád tak nějak zvykám a hledám pro ně v kuchyni při vaření to, pro mě, správné využití. Dnes jsem vyzkoušela avokádové pesto či pokud budete chtít omáčku. Tato varianta se bude určitě řadit mezi ty povedené a hlavně moc chutné. Takže další kladný bod pro avokádo a další rozšíření mé kuchyně.

Už dlouho jsme doma neměli risotto, a tak jsem se rozhodla jej dnes udělat. Měla jsme tu zbytek dýně a rýži na risotto, takže volba byla opravdu jasná. Jako u správného risotta bylo třeba přidat vývar, máslo i parmazán. Pomalé přilévání vývaru tak skvěle risotto zvláční a chuť parmazánu úžasně doplní jemnou chuť dýně. Tymiánem se pak celé jídlo nádherně provoní.

Dnešní odpolední sladkost byla tak trochu hokus pokus, ale výsledek mě mile překvapil. Chtěla jsem zkusit koláč bez mouky a doma jsem měla velké balení slunečnicových semínek. Tak jsem si řekla, že to zkusím s nimi. Mrkvové koláče jsou u nás oblíbené, proto jsem v tomto směru vycházela i z klasiky a vznikl z toho nový a moc dobrý koláč.

Dlouho jsem měla chuť na nějaké jídlo s dýní. Vím, že není úplně jejich sezóna, ale prostě mě na ni přepadla nesmírná chuť. V obchodě měli zrovna krásné, máslové dýně a tak nešlo odolat. Měla jsem i skvělé hovězí maso a tak jsem tyto dvě hlavní ingredience spojila a obohatila o nejoblíbenější bylinky, a to rozmarýn, tymián a oregáno. Vzniklo z toho velice chutné jídlo.

Opět další výborná obědová polévka, která vás zasytí. Před nedávnem jsem v časopise zahlédla recept na hráškovou polévku a po pročtení receptu mě zaujala jedna ingredience, a to avokádo. Není to zrovna běžná surovina do polévky, tak jsem si řekla, že to musím vyzkoušet. Výsledná polévka byla však vynikající, rychle hotová, chutná, prostě měla vše, co jsem od obědové polévky potřebovala.

Dnes jsem měla chuť udělat jídlo zase trochu jinak. Nedávno jsem při nákupu narazila na soba nudle, tak jsem je přihodila do košíku a těšila se, jak si je doma uděláme. Dnes byl ten den, kdy na ně přišla řada. Jídlo jsem směřovala do asijské kuchyně, proto jsme soba nudle spojila s domácí asijskou omáčkou a byl to opravdu dobrý výběr.

Ještě před rokem jsem si nemyslela, že zrovna já budu dělat domácí marmeládu a světe div se, je tu první vzorek mého snažení. Kamarádka mi dodala požehnané množství rebarbory a já věděla, že jinak než na marmeládu ji nemám šanci zpracovat. Rebarbora je sama o sobě pěkně kyselá, tak jsem zvolila kombinaci s jablky a mátou a musím říci, že to byl moc dobrý nápad. Marmeláda je skvělá a v této fázi už máme jednu celou skleničku spotřebovanou. Příště mám prý udělat z dvojnásobného množství.

Zeleninových placiček není u nás nikdy dost. Ráda zkouším nové variace a nedávno mě v časopise zaujala kombinace zeleniny a jablka. Trochu jsem si recept upravila a některé ingredience vynechala a jiné zase přidala. Vznikla z toho další skvělá variace na zeleninové placičky a tentokráte bez vejce a klasické mouky. Místo těchto surovin jsme použila semínka (chia a lněné) a cizrnovou mouku. Určitě stojí za vyzkoušení.

Ráda si doma připravuji rostlinná mléka a jedním z našich oblíbených je i kokosové. Jak to tak bývá po jeho přípravě je vymačkaný kokos odpadem a mě je ho vždy líto vyhodit. Ve většině případů jej využívám do pečení a dnes tomu nebylo jinak. Použila jsem jej jako jednu složku do korpusu koláče. Chtěla jsem jej upéct bez mouky a vejce a povedlo se. Z výsledku jsem měla radost a o to větší pak byla, když do manžela a syna padal jeden kousek za druhým.

Dnešní obědová polévka měla za úkol dostat do dětí trochu luštěnin a jelikož byla červená čočka pěkně schovaná, tak se úkol i splnil. Polévka patří do další řady našich přesnídávkových, tedy takových těch poctivých a hustých polévek. Skvěle chutná s nočky ze smetanového sýra, posypaná čerstvou petrželkou a pro ty z vás, kteří mají rádi trochu toho pikantního, doporučuji přidat nasekanou chilli papričku.

Dobroty do skleničky jsou velmi praktické. Jednak se velmi snadno jí a jednak si je můžete připravit dopředu či vzít s sebou (pokud máte šikovnou skleničku s víčkem). Takovou dobrotou je určitě i chia puding. Je velmi variabilní, protože můžete využít mléko, na které máte zrovna chuť a stejně tak i ovoce. Proto tento puding nemusí být pokaždé stejný.

Někdy je potřeba udělat oběd raz dva. Dnes byl ten den, kdy bylo třeba uvařit doslova za pár minut. Tato variace s rýžovými nudlemi a zeleninou je jedna z rychlých variant oběda. Hrozinky celé směsi dodají další chuť, slunečnicová semínka to správné křupnutí v jídle a díky tomu všemu se do této podoby nudlí pustil i náš vybíravý syn.

Pokud jde o polentu tak je to u nás v rodině půl na půl. Polovina rodiny ji má ráda a polovina ji prostě nemusí. Zkusila jsem ji tedy využít trochu jinak, a to ve formě základu slaného koláče. Výsledek byl pro mě uspokojivý, protože ji druhá polovina rodiny tedy vzala na milost. Na koláč si pak může každý dát, co má rád u nás je to jednoznačně kombinace rajčat, mozzarelly a bazalky.

Pokud jde o ryby, tak mají u nás zelenou. Máme je rádi, a proto se snažím, aby jejich příprava nebyla pořád stejná. Nedávno mě zaujal recept na rybí závitky a věděla jsem, že tato úprava se u nás ještě nedělala. Zkouška dopadla na výbornou, a tudíž jsem ráda za další rozšíření svých kulinářských obzorů.

U nás doma moc rádi mlsáme, ale je mlsání a mlsání. Díky těmto kokosovo-borůvkovým sušenkám je to mlsání zcela bez výčitek. Sušenky jsou skvělé jen tak na mlsání nebo na svačinu, a pokud si chcete ráno přilepšit k bílému jogurtu, budou tyto sušenky skvělou volbou.

Myslela jsem si, že to bez pečiva prostě nejde a ono by to šlo, člověk musí jen hledat a dát si trochu námahy. Nedávno jsem objevila recept na tvarohové pečivo bez mouky, a to bych nebyla já, abych si ho nepřetvořila k obrazu svému. Vznikla tak variace na focacciu a její využití jako „pečiva“ na skvělý sandwich.

Rána bývají různá, někdy pohodová jindy hektická, ale co udělá každí ráno lepším? Skvělá snídaně, a to pro mě ovesná kaše rozhodně je. I když člověk musí počítat s malou chvilkou vaření, tak to za to ráno stojí. Teplá kaše do bříška společně s ovocem je pro mě jednoznačně snídaně číslo jedna.

Takový ten den, kdy vás neustále honí mlsná, a nevíte, na co vlastně máte chuť. Přesně takový den jsem měla, a když jsem nedávno koukala na oblíbené stránky s recepty, padly mi do oka cuketové rolky. Upravila jsem si jej podle svých chutí a surovin, které jsem měla k dispozici, a vznikla z toho opravdu chuťovka, kterou máte jedna dvě hotovou.

Najednou se mi doma nahromadilo nějak moc zralých banánů, a protože nebylo možné je všechny najednou sníst a osvědčené lívanečky se mi dělat nechtěly. Rozhodla jsem zralé banány využít na sušenky. Přidala jsem do nich hrozinky a směs oříšků a díky skořici nám sušenky krásně provoněly celý byt.

Forma na vafle byla to nejlepší, co jsem si v poslední době koupila. Mám z ní doslova radost jako malé dítě z dárku. Nejoblíbenější jsou u nás vafle s ovocem, ale řekla jsem si, že člověk má zkusit všechno. Takže přišlo i na slanou podobu. Kombinace špenátu, sýru cottage a lososa se ve výsledku ukázala jako dokonalá.

Dnešní oběd do ručky byl rychlý, jednoduchý a hlavně chutný. Taková jídla mám moc ráda. Kuřecí paličky se dají připravovat v různých marinádách, ale tato varianta přípravy mi byla velice sympatická. Polenta společně s parmazánem a bylinkami vytvoří na paličkách lahodnou krustu, do které se s chutí zakousnete.

Víkendové pečení mám ráda. Celá rodina je pohromadě a společně si pak vychutnáme nějakou tu laskominu. Na tento víkend jsem zvolila špaldový koláč ze zakysané smetany. Lze jej použít jako základ a přidat na něj jakékoliv ovoce a tentokrát padla volba na švestky a jejich neodmyslitelného spojence mák.

Je tu víkend a opět je třeba určit směr vaření spíše ke klasické kuchyni, protože jsou doma i chlapští strávníci. S ohledem na tuto skutečnost jsem zvolila hovězí maso a jeho úpravu na omáčku společně s rajčaty a oregánem. Přiznám se, že v tomto případě to bylo velmi povedené a tato úprava se u nás určitě zabydlí.

Tak dlouho jsem odolávala těm lákavým vaflím, až jsem to samozřejmě nevydržela a také se do jejich přípravy pustila. Přemýšlela jsem, zda si mám pořídit vaflovač, jelikož jsem usoudila, že další spotřebič doma už vážně není třeba, tak jsem se rozhodla pro formu na vafle. Musím uznat, že vafle u nás budou rozhodně velmi oblíbené, protože první zkušební dávka zmizela z talířů doslova rychlostí blesku.

Dnes jsem si položila tak trochu Nerudovskou otázku, a to co s ní? Měla jsem namysli bramborovou kaši, která mi tu zbyla od včerejšího oběda. Nikdo ji nechtěl a tak jsem si řekla, že ji přeci jen zužitkuji. Když mě napadla tato bramborová varianta a měla jsem tu pár švestek, tak mák byla pak jasná kombinace.

Dnešní polévka byla dílem náhody, ale právě tak vznikají překvapivě dobrá jídla, ke kterým se člověk pak rád vrací. Musela jsem dnes rychle uvařit a naše domácnost byla před velkým nákupem. V mrazáku byl jen zapomenutý balíček kukuřice a tak jsem si musela vystačit s tím, co bylo. Výsledek byl překvapivě dobrý. Polévku jsem doplnila koriandrovými krutony a pro dokonalejší chuť i lžičkou smetanového sýra.

Jsem ráda, že je u nás ryba oblíbeným jídlem. Proto také zkouším její různé variace, aby nám nezevšedněla. Dnes jsem zvolila marinovaného lososa, a to v kombinaci pomerančové šťávy a bylinek. Ráda si pečenou rubu zakápnu citrónem, ale díky této marinádě to nebylo třeba. Losos krásně vtáhl všechny chutě marinády a byla to ve finále slast na jazyku.

A zase ty muffiny. Jak jinak, když jsou u nás tak oblíbené. Dnes jsem je zkusila tak trochu jinak. Inspirací mi byl recept v jedné skupině, i když z něj v podstatě moc nezbylo, ale byl prvotním impulsem k tomu udělat muffiny tak trochu jinak. Určitě se to vyplatilo, protože i tato podoba u nás slavila úspěch, a to i u manžela.

Má oblíbená quinoa dnes hrála svoji roli ve slané variantě mlsání. Quinoa tyčinky se sýrem a bylinkami jsou zdravou variantou na slanou svačinu, nebo jen tak na mlsání. Nedávno mne zaujal recept na tyčinky z quinoi, rozhodla jsem se, že je musím vyzkoušet. Měla jsem doma čerstvé bylinky a zbytek medvědího česneku a výsledek mě mile překvapil.

Další v naší řadě obědových polévek byla dnes batátová polévka s cuketou. V případě zeleninových polévek je u nás spokojenost zaručena, tak jsem i dnes věděla, že budou po obědě spokojená bříška. Cuketa má sama o sobě velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience. Batáty patří mezi velmi důležité užitkové rostliny tropů a subtropů. Jejich hlízy obsahují hlavně škrob, ale i cukr, díky kterým mají sladkou chuť. Stejně jako obyčejné brambory jsou mnohostranně použitelné, jak k vaření, tak i k pečení.

Drobenkové koláče mám ráda. Mám několik receptů stálých, ale baví mě inspirovat se i novými. Dnes jsem jeden takový zkusila. Upravila jsem si jej dle svých požadavků (v podstatě tedy zůstaly jen základní suroviny) a hlavně zvolila trochu netradiční náplň, ale zkouška stála za to. Nezvyklá kombinace tvarohu, máku a rebarbory daly koláči zcela novou a pro mě hlavně velmi příjemnou chuť.

Přišla jsem na to, že vařit ve vlastní kuchyni není problém o něčem jiném to je, když vaříte v kuchyni cizí a ze surovin, které máte zrovna k dispozici. Měla jsem k dispozici velkou cuketu, kterou jsem dnes musela nějak zužitkovat. Omáčka ani polévka se mi dělat nechtěla. Chtělo to něco, jak říkáme „do ručky“, a tak vznikly tyto placičky a musím říci, že spokojenost byla na všech stranách.

Užíváme si s dětmi změnu prostředí a jsme na týden u mých rodičů. Protože nám babička i dědeček chodí do práce, tak jsem jim chtěla s dětmi nachystat něco dobrého k odpolední kávičce. Probrala jsem zásoby, co měla maminka v lednici a ve spíži a podle surovin jsem věděla, že uděláme náš oblíbený tvarohový medulánek. Původní recept jsem dostala od mužovi babičky a s mírnými úpravami jej dělám s oblibou i dnes. Jelikož jsem měla zbytek jahod, tak jsem jimi medulánek vylepšila. Medulánek se mu říká proto, protože se sladí jen medem a banány.

Pomazánky jsou pro mě, stejně tak jako saláty, skvělou možností zužitkování "zbytkových" surovin. Potřebovala jsem vyklidit místo v lednici a tudíž ředkvičky a sýry musely pryč. Vznikla tak dobrá a lehká pomazánka, kterou můžeme využít jak při rychlé večeři tak i svačině.

Pamatuji si, že jako malá jsem u nás na zahrádce trhala rebarboru a žvýkala ty kyselé košťálky a u toho se pořádně šklebila. Přišlo nám to v tom věku jako skvělá zábava. Když jsem tedy v obchodě uviděl svazek rebarbory, řekla jsem si, že jej prostě musím koupit a hned jsem přemýšlela, jaký koláč z ní udělám. Nechala jsem se inspirovat, a když mi zbylo doma ještě pár jahod byla náplň koláče jasná.

Tzatziki prostě miluji. Mohla bych je jíst samotné, s pečivem k masu, prostě skoro k čemukoliv. Dlouhou jsem je neměla a doma se mi najednou sešlo větší množství okurky. Rozhodnutí, co s nimi bylo jasné. Také proto, že se u nás rozmáhá nějaký bacil a tak jsem využila zbytek medvědího česneku, aby nám v boji proti němu pomohl. Není nad to spojit příjemné s užitečným.

Saláty mám moc ráda, a pokud jde o jejich přípravu, tak ocením ty, které mají přípravu jednoduchou a přitom mají lahodný výsledek. Dnes jsem zkusila pro mě neobvyklou kombinaci chutí a stejně tak i ovoce a zeleniny, ale výsledek byl velmi příjemný.

Pomalu, ale jistě se nám blíží čtvrté narozeniny našeho Ondráška, a tak jsme začínali probírat, co by chtěl Ondrášek vzít dětem do školky na oslavu svých narozenin. Ondrášek měl jasno, vybral si ty maličké dortíky, jak cupcakekům říká. Tak jsem se dala do přípravy a dnes proběhla zkouška nanečisto. Hlavní kritik Ondra vše schválil s nadšením a dožadoval se přídavku.

Ve spíži jsem našla zastrčenou sklenici s domácím kysaným zelím, a protože manžel miluje klasickou kuchyni, byla volba na dnešní oběd jasná. Ale i taková klasika jako segedínský guláš se dá udělat tak trochu jinak. Do základu jsem přidala skvělou bylinku (saturejku), k zahuštění jsem použila batáty a klasickou smetanu doplnila smetanou sójovou. Najednou známá klasika se proměnila v něco nového a velmi příjemného.

A zase ty lívanečky. U nás jsou prostě "in". Dnes byl požadavek na sladkost dne jasný, zvolil si ji Ondra. Lívanečky u něj jednoznačně vedou. Vybrala jsem tedy takové, které jsme zatím v této podobě neměli. Tak proč to nezkusit?

Quinou jsem si velmi oblíbila. Je to v prvé řadě velmi zdravá, ale i chutná potravina. Oblíbila jsem si ji také pro její univerzálnost. Hodí se prakticky při jakémkoliv vaření tak i pečení. Už jsem ji zkoušela jako přílohu, jako zavářku do polévky, jako obal místo klasického trojobalu, na pečení a nyní se dostala na řadu její další sladká podoba. Tato její sladká forma je mi opět velmi sympatická a mohla bych říci, že bude patřit mezi mé oblíbené.

Je bez pochyb, že je sezóna medvědího česneku a chřestu. Obě tyto suroviny se u mě v kuchyni teprve zabydlují. Ale nebyl důvod, proč ne opomíjet. Takže jsem se rozhodla obě tyto surovin využít při přípravě slaného koláče. Základem bylo upravené těsto na pizzu a ohledně náplně jsem se nechala inspirovat. Stačilo málo a z původního receptu toho moc nezbylo a vznikla tato skvělá odlehčená variace na pizzu, tedy v mém podání slaný koláč s cuketou, chřestem a medvědím česnekem.

Nedávno jsem zahlédla na oblíbených stránkách recept na chutné a hlavně rychlé jídlo. Dnes jsem opravdu potřebovala uvařit rychle, a proto jsem se inspirovala a udělala lososa v papilotu. Je to úžasný recept, po kterém nebudete mít kuchyň plnou nádobí. V podstatě při jednom se vám dělá jak ryba, tak i příloha a na závěr si pochutnáte.

Dorazila nám nová razítka na sušenky, a jak jinak jsme je chtěli vyzkoušet. Máme své oblíbené recepty, ale i přesto jsem se pustila do nového receptu. Trocha jiných chutí a slazení medem bylo pro sušenky milým oživením. Svoji zatěžkávací zkoušku sušenky zvládly skvěle, úspěšně mizí ze své krabice.

Dnes jsem chtěla tak trochu jinou polévku a polévka z bílé ředkve toto mé očekávání splnila. Je to polévka plná vitamínů a pozitivní energie, která jde ruku v ruce s právě probíhajícím jarem. Bílá ředkev obsahuje mimo jiné vitamín C, B, E. Díky vysokému obsahu vitamínu C je ceněná jako dobrý pomocník v boji proti nachlazením a celkovému posílení imunity. Klíčky obsahují taktéž vysoký podíl vitaminů C a E, rovněž vitaminy A, D a skupiny B. Jsou velice prospěšné pro naše zdraví, posilují imunitní systém, působí protizánětlivě a mají schopnost regenerovat organismus.

Lívanečky jsou u nás vděčným jídlem. Mohou být snídaní, obědem, svačinou i večeří. U nás jsou nejvíce oblíbené s ovocem. Při jejich dnešní přípravě jsem využila univerzálnosti cukety a přidala ji do lívancové směsi. Bylo to příjemné zpestření receptu. Pak už jsem vsadila na jistotu, a to krásně červené jahody a právě vyrostou mátu na zahrádce.

Luštěniny mám ráda, ale mungo fazolky jsem objevila nedávno a hned jsem věděla, že je musím vyzkoušet. Protože u nás "frčí" polévky v jakékoliv podobě, rozhodla jsem se jako první zkoušku udělat polévku z mungo fazolek. Když jsem přemýšlela jakou bylinku do polévky zvolit, vybavila jsem si, že k luštěninám se hodí bylinky aromatické. Zvolila jsem tedy šalvěj a saturejku a byla to dobrá volba.

Bylo třeba nějak upotřebit "zbytky" zeleniny, tak nějak od každého něco a pro tento případ je nejlepší udělat salát. Nechala jsem se inspirovat a udělala tak vlastní variaci na ředkvičkový salát. Tento salát je krásně barevný, dobře chutná a určitě je to plusový bod pro vaše zdraví.

Víkendové vaření je u nás ve znamení klasické kuchyně. Tentokráte padla volba na domácí sekanou. Všem v rodině chutná a musím přiznat, že nejlépe ji umí manžel, a proto byla její příprava v jeho režii. Na mě už bylo" jen" její pečení a příprava přílohy a salátu. Manžel dostal na dopoledne obě děti a tak vyrazily ven a na mě čekal úklid celého bytu a dopřipravení oběda. Takže klasická dělba práce v praxi.

Je víkend a člověk si tak nějak užívá většího poklidu a nikam zrovna nepospíchá. Mám to tak i u vaření či pečení, a když jsem vymýšlela moučník na víkend, pořád jsem se nemohla rozhodnout. Při nákupu jsem záměrně dala do košíku i krásné, voňavé maliny a věděla jsem, že tyto budou hrát ve víkendovém moučníku prim.

Nedávno mě zaujal recept na sýrové krekry a jedna „vychytávka“ při jejich výrobě. Když jsme dnes v lednici objevila nepotřebný kousek parmazánu, bylo jen dílem okamžiku, než jsem se dala do jejich přípravy a výsledek je naprosto dokonalý.

Dnes jsem do naší kuchyně zařadila novou bylinku, a to saturejku. Nechala jsem se inspirovat receptem, u kterého mě právě kombinace bylinek zaujala. Ráda zkouším nové chutě a saturejka mi tuto možnost nabídla. K této bylince jsme zvolila jemné krůtí maso, i když v původním receptu byl králík. Jsem ráda, že jsem tuto bylinku objevila a určitě ji zařadím do naší kuchyně.

Myslela jsem si, že další pečení na mě bude čekat o víkendu, kdy si to člověk tak nějak víc užívá, nikam nepospíchá, ale když jsem si domů z nákupu přivezla vaničku krásných jahod, bylo rozhodnuto. Do pečení se pustím hned. Mám ráda kombinaci jahod a smetany či tvarohu, proto jsem jako dnešní dobrotu zvolila cupcakes (skvělé malé dortíčky) a nadělila jim pořádnou tvarohovo-ricottovou čepici.

Nějak se mi doma sešlo větší množství mrkve. Upotřebila jsem ji jak při vaření tak jsem se rozhodla využít ji i u pečení. Tato podoba mrkvového koláče se u nás velmi osvědčila. Měřítkem byl i náš největší vybíravec, který si s chutí přidával další kousek, a vůbec mu nevadilo, že je koláč z mrkve a posypaný ořechy.

Zeleninové polévky jsou u nás prostě klasikou. Je úžasné kolik druhů zeleniny je, a proto se nám variace zeleninových polévek nikdy neomrzí. Dnes jsem vybírala nejen podle chuti, ale i podle barev a výsledkem byla nejen pro jazyk chutná, ale i pro oko lahodná zeleninová polévka.

Přiznám se, že celer stejně tak jako červená řepa, nejsou rozhodně mými favority, ale naučila jsme se takové suroviny nezavrhovat a spíše pro ně najít vhodné kombinace. Výraznou chuť celeru jsem spojila s nasládlou chutí batátů a bylo to dobré rozhodnutí. Obě chutě se krásně propojily a tymián dodal polévce pověstnou zlatou tečku. Jelikož jsem neměla vývar, spojila jsem vaření zeleniny společně s masem, což dodalo polévce na síle.

Jaro se už opravdu hlásí o slovo a díky krásnému počasí se mění i chutě a styl vaření v naší kuchyni. Díky dnu plnému slunce se mi nechtělo trávit moc času v kuchyni a chtěla jsem něco lehkého. Kombinace lososa a salátu z teplých brambor, špenátu a šalotky byla správná volba. Jídlo bylo nejen lehké, ale i plné barev a vůní.

Mám moc ráda čerstvé bylinky. Měla jsem tu zbytek tymiánu a přemýšlela, co by se s ním dalo uvařit. Inspiraci jsem našla ve svém oblíbeném magazínu o vaření. Kuře na citrónech a tymiánu se jevilo jako jednoduché a chutné jídlo a bylo tomu opravdu tak. Kuře je krásně šťavnaté, a šťáva, která při pečení vznikne, je plná chuti citrónu a tymiánu.

Dnes jsem pořádně nevěděla, co udělat k obědu. Tak jsem prošla zásoby a zkusila, co z toho nakonec vznikne a výsledek byl uspokojivý. Cizrnu používám při vaření ráda a tak mám doma vždy skleničku v zásobě. V kombinaci s cuketou jsem neudělala chybu. A protože naše malá má ráda jídlo do ručičky, rozhodla jsem se pro slanou variantu muffinů. Jako přílohu jsem zvolila lehký salátek.

Velikonoce, stejně tak jiné svátky se pro mě díky dětem poněkud změnily a řekla bych k lepšímu. Ráda teď připravuji jídlo s daným svátkem spojené a zkoušíme různé tradice a zvyky. Perníčky jako výslužka pro koledníky se u nás v rodině dělaly, co pamatuji a proto jsem se rozhodla je letos udělat i pro ty, co přijdou na koledu k nám.

Od oběda mi zbyly jáhly, které jsem měla jako přílohu. Jáhly mám ráda i při pečení, tak jsem si řekla, že s nich tentokrát udělám sladkou svačinku. Zrovna jsme byly před velkým nákupem, tak z ovoce tu bylo jen jablko a v lednici zbytek slaného karamelu. Náhodou tak vznikají skvělé kombinace a tak vznikla tato dobré a rychlá svačinka.

O víkendu jsme byli na skvělé narozeninové oslavě a nejen, že jsme si z ní odnesli moc dobrou náladu, tak i lahev skvělého červeného vína. Sama dávám na pití přednost vínu bílému, ale pokud jde o vaření je kvalitní červené víno nenahraditelné. Do jídla by se mělo dávat víno kvalitní, takové, které by člověk sám s chutí vychutnal. Proto jsem se rozhodla tohoto skvělého dárku využít a použít víno jak jinak než na vaření. Skvělé víno, hovězí a mrkev jsou naprosto dokonalými parťáky.

Přiznám se, že jsem beránka na Velikonoce nikdy nepekla. Byla to má premiéra, pro kterou jsem se rozhodla hlavně kvůli dětem. Chtěla jsem, abychom na stole měli hezky nazdobeného beránka, který bude i dobrý. Zkusila jsem tedy variantu s ovocem a byl to dobrý výběr. Určitě budeme muset upéct ještě jednoho, abychom měli co dát na velikonoční stůl.

Ráda zkouším nové chutě, a tak když jsem při nakupování narazila na pro mě novou zeleninu, a to tuřín, neváhala jsem a hned jsem ji přidala do košíku. Tato kořenová zelenina se hodí skvěle do teplých salátů, polévek ale i k masu. Obsahuje vitamin C, vápník a má hojivé účinky. Pro poprvé jsem se rozhodla udělat z něj krémovou polévku a výsledkem jsem byla velmi mile překvapena.

Saláty mám moc ráda. Jak ty, jen z nakrájené zeleniny a dresingu, tak i ty které jsou tepelně upravené. Saláty si člověk může dát jen tak samotné nebo je použít jako lehčí variantu přílohy. Tento salát z teplé zeleniny je plný barev a chutí a skvěle se hodí pro nadcházející jarní dny.

Počasí má neuvěřitelný vliv na mé chuťové buňky a potraviny, které při vaření používám. Dnes je opět krásný, prosluněný skoro jarní den, tak i dnešní jídlo je plné barev a chutí. Kuřecí roládu mám ráda, protože je to jídlo, že kterého se dobře nají každý. Náplň je možné měnit dle chutí a nálady. Já jsem dnes zvolila trochu netradiční nádivku z jáhel, sýru cottage a petrželky. Jako přílohu jsem pak vybrala salát z teplé zeleniny a červené čočky.

Přiznám se, mám ráda sladké a pečení jako takové. Kdybych si mohla vybrat, co mám na vaření nejraději, tak je to právě pečení. Když mi tu už více jak dva dny ležely nevyužité hrušky, tak se mi pomalu v hlavě rodil nápad na jejich využití a jak jinak než v koláči. Zvolila jsem tak variantu lehkého koláče obohaceného o dva druhy mouky a ovesné vločky.

Rybí polévka ve mně vždy evokovala jen tu štědrovečerní, kterou jsem moc nemusela. Tak jsem si řekla, že to zkusím jinak a udělám takovou rybí polévku, ve které bude vše, co máme rádi, tedy hodně zeleniny, ryba a smetana. Výsledkem je opravdu lahodná rybí polévka, kterou zkusím v rodině navrhnout jako štědrovečerní alternativu. Snad mi to projde.

Dnes bylo za oknem vyloženě jarní počasí a v tomto duchu jsem se rozhodla udělat i dnešní polévku. Zvolila jsem krémovou špenátovou se ztraceným vejcem. To jsem zkoušela dělat poprvé a byla jsem výsledkem mile potěšena. Už jen ta lákavá žlutá barva domácího vajíčka polévku doslova rozsvítila.

Muffiny mám ráda už jen z toho důvodu, že to prostě není jen tak klasická obyčejná buchta. Další v řadě našich oblíbených muffinů, jsou tentokrát banánovo-kakaové zpestřené arašídovým máslem. Jak jsem, již zmiňovala, zalíbilo se mi chuťové spojení slané a sladké chuti a tyto muffiny jsou tím perfektním důkazem.

Kdo nás zná, tak ví, že sušenky jsou u nás opravdu velmi oblíbené. Je to také proto, že se u nás moc jiných sladkostí nevyskytuje. Sušenky si uděláme vždy, když máme chuť na něco sladkého. Dnes jsem měla chuť na něco jiného. Od doby, co jsem zkusila kombinaci sladké a slané chutě, chtěla jsem tuto kombinaci vyzkoušet i na sušenkách. S klidným srdcem můžu říci, že tyto sušenky u nás prošly.

Dnes jsem nevěděla, co budu vařit na oběd. Jsme s dětmi u rodičů, takže člověk vaří nejen v jiné kuchyni, ale i za trochu jiných podmínek. Potřebovala jsem něco, co nebude vyžadovat náročnou přípravu (takže varianta skoro jednoho hrnce) a přitom bude chutné a vyvážené, tedy aby nechyběla zelenina a maso. Nakonec vznikla z dostupných surovin velice dobrá omáčka a jako přílohu jsem zvolila pohankové knedlíčky.

Od přípravy oběda nám zbyla dýně. Nebylo jí moc, ale ani málo a přemýšlela jsem, co by se s ní dalo provést. Vzpomněla jsem si na výborné mrkvové sušenky od Báry a tak jsem se jimi inspirovala. Mrkev jsem nahradila dýní a přidala trochu skořice. Sušenky byly moc dobré a velmi rychle mizely.

Od té doby, co jsem v kuchyni začala používat bulgur, ho využívám i při přípravě bulgurota, tedy rizota z bulguru. Dnes jsem zvolila kombinaci nejen krásně barevné, ale i chutné zeleniny, a to dýně a cukety. Aby bylo bulguroto trochu jiné přidala jsem i jablko, které se do kombinace skvěle hodilo.

Tento recept jsem si malinko upravila, ale inspirovala jsem se mou oblíbenou blogerkou Mishou Šůšou z blogu COOKING WITH ŠŮŠA. Tímto bych poděkovala za inspiraci a snad mi promine, že jsem se nechala strhnout její super receptem i při focení. Sušenky jsou vynikající!

Oběd bez polévky u nás jednoznačně nejde. Většinou jsou u nás polévky tak husté, že vydají za hlavní jídlo. Mohou teď sloužit buď jako polévka, to pokud se přidá více vývaru nebo jako vydatná večeře, kdy jsou opravdu husté. Každý si vybere, tak jak to má rád. Dnešní polévka je plná zeleniny a naší oblíbené quinoi.

Mám ráda jídla, která se mohou použít na více způsobů. Ovesná kaše jako taková je skvělým startem do nového dne. Stačí však změna v jejím podávání a hned tu vedle snídaně máme i vydatnou svačinu. Vločky, ovoce a med jsou skvělou kombinací k tomu, aby dodaly člověku potřebnou energii.

Někdy prostě nakupuji tak, že mimo toho, co potřebuji, vezmu do košíku i to, co se mi jen líbí. Takto mi při nákupu padl do oka polníček. Byl krásně zelený a mně se nejprve rodil v hlavě nápad na salát, ale pak jsem si vzpomněla na jeden recept na polévku, do níž se polníček dával. Neváhala jsem a zkusila ji. Polévka nejen svojí barvou, ale i chutí vyloženě volá po tom, aby už začalo jaro.

Rybu se do našeho jídelníčku snažím zařazovat minimálně jednou týdně. Aby nám však nezevšednila, je třeba si trochu pohrát s její úpravou. Dnes jsem zvolila jednoduchý, ale ve výsledku efektivní způsob, a to její obalení v quinoi. Hned tím ryba získala na zajímavosti a s chutí jsme se do ní pustili.

Quinoa se u nás v jídelníčku dobře zabydlela. Mám ji ráda jako sypání do polévky, jako přílohu či jako surovinu při pečení. Dnes jsem využila její univerzálnosti a přidala jsem ji do směsi na pečení. Vznikla tak rychlá a chutná svačinka či snídaně, která vám díky ovoci dodá energii na zbytek dne.

Každý má svůj postup jak vaří vývar. Někdo rád se zeleninou nakrájenou, jiný nastrouhanou. Někdo maso před vařením peče, jiný zase ne. Kolik lidí tolik způsobů přípravy. U nás se dělá vývar takto.

Co by člověk pro ty děti neudělal? Ondrášek miluje tvaroh v jakékoliv podobě, a pokud z něj připravím dezert do skleničky, tak je vždy vítaný. Mimo to se mu také líbí reklama na tvarohovou dobrůtku z tvarohu a smetany a její hlavní postava Paula. Proč si tedy neudělat takovou strakatou pochoutku doma a z věcí, které máte rádi. Je to opravdu jednoduché a s přípravou vám rád pomůže i malý strávník.

Itálii mám moc ráda. V létě je to země plná sluníčka, dobrého jídla s ním spojených chutí a vůní. Když si ji chci trochu připomenout, uděláme si domácí pizzu. Dnes jsem měla chuť na barvy Itálii, tedy zelenou, bílou a červenou. Bazalka, mozzarella a rajčata je kombinace, které mě nikdy neomrzí.

Já i manžel moc rádi jíme a vaříme. Každý z nás má svůj styl a postupy. Ve většině případu vařím já, ale dnes jsme se v kuchyni nemohli dohodnout, kdo bude vařit a tak jsme zvolili kompromis. Manžel měl na starosti maso a já přípravy a vše ostatní. Protože jsme se rozhodli pro plněnou roládu z kuřecího masa, dělbu práce jsem uvítala, protože vykosťování celého kuřete rozhodně nepatří mezi mé oblíbené činností. Ve výsledku z toho byl moc dobrý oběd i pocit z dobře rozdělené práce.

Máme rádi sušenky a máme rádi perníčky. Tak jsem si řekla, proč neudělat perníčkové sušenky? Jsou skvělé, křehké jako klasické máslové sušenky a ovoněné kořením jako perníčky. S takovou rychlostí mizí, že asi půjdu zadělat na další dávku.

Když jsem poprvé připravovala domácí těstoviny, netušila jsem, že si na ně zvykneme natolik, že si je budeme takto dělat poměrně často. Nejoblíbenější jsou u nás široké nudle. Jsou jednoduché na tvarování a dětem připomínají špagety. V případě omáčky jsem zvolila oblíbenou dýni, protože jsem věděla, že v tomto výběru se nemohu splést. Známou omáčku z pečené dýně jsem ozvláštnila ne tolik používanou bylinkou, a to šalvějí.

Cuketa je z mého pohledu univerzální zelenina. Dá se použít jak ve "slané" kuchyni tak i při pečení, a protože jsem díky změně plánu oběd uvařila bez ní, zužitkovala jsem ji v pečení. Pečeme cuketové muffiny, ale chtěla jsem trochu něco jiného. Recept jsem si poupravila a přidala jáhlové vločky. K dokonalosti koláč dovedl přeliv ze slaného karamelu

Už jsem o něm slyšela, ale nevěnovala mu větší pozornost. Dnes jsem si řekla, proč to nezkusit. Slaný karamel mě překvapil úžasnou propojeností chutě slané a sladké. Je to opravdu dobrůtka, kvůli které stojí za to čas od času zhřešit.

Základem pro přípravu lassi, jež se zrodila v indické oblasti Paňdžáb, jsou jogurt a mléko smíchané s trochou vody, se solí a kořením. Tradičně se do základní varianty lassi přidával pro lepší chuť také mletý pražený římský kmín. Pokud je na lassi něco velmi sympatického, tak je to fakt, že si na své přijdou milovníci sladkého i ti, co dávají přednost jiným chutím. Připravit ho lze jemně slané, nebo sladké (i do této varianty však patří špetka soli).

Když jsem byla dnes nakoupit, hned mi padl zrak na tu malou, narůžovělou kuličku s ostýnky jako ježek. Přiznám se bez mučení, nevěděla jsem, co to je. Liči jsme nikdy nejedla, natož abych z něj něco připravovala. Liči voní po růžích a chuť je podobná hroznovému vínu. Malý kulatý plod má tenkou kožovitou růžovou slupku, která se snadno loupe. Chuť liči je přirovnávána k chuti hroznového vína nebo kompotovaných mandarinek. Uvnitř plodu je pecka velikosti fazole, která není jedlá. Skvělá volba pro ozvláštnění cupcake.

Po předchozím vaření mi doma zbyla červená řepa. Bloumala jsem co s ní podniknout a narazila jsem na moc fajn recept, který mi hned padl do oka. Byl rychlý, jednoduchý (takové recepty mám moc ráda) a hlavně ve výsledku vzniklo velice chutné jídlo. Určitě se u nás bude dělat častěji.

Lívanečky jsou skvělé v tom, že jsou rychlé, dobré a můžete si na ně dá zrovna to, na co máte v tu chvíli chuť. U nás jsou oblíbené lívanečky s ovocem všeho druhu a zakysanou smetanou. Klasické lívanečky se mi, ale dělat nechtěly, tak jsem zkusila variantu s jáhlovými vločkami a jogurtem. Byl to moc dobrý výběr, protože jsem je ani nestačila dělat, jak rychle mizely.

Když jsem byla s manželem na večeři, na kterou mě pozval, jako dárek k narozeninám, měli jsme výbornou polévku z červené řepy a kozím sýrem. Kombinace chutí byla výborna, že jsem si řekla, že ji musím vyzkoušet i doma. I když červenou řepu až tak ráda nemám, musím říci, že ji pomalu přicházím na chuť a objevuji její skrytý potenciál.

Opět něco pro mlsání bez výčitek. Takové mám totiž nejraději. Jedná se o "dezert" jehož příprava je velmi rychlá, chuť skvělá a rozhodně se nemuste bát, že po něm naberete nějaké to kilo. Měla jsem tu zbytek štíhlých nudlí Šmakoun a vybavila si recept, kdy byly připraveny na slabý způsob. Probrala jsem zásoby a dle možností byl moc dobrý dezert na světě.

Dnešní odpolední svačina si žádala něco tak trochu jiného. Zbylo mi pár borůvek a v lednici bílý jogurt. Také jsem tu měla sušené ovoce a oříšky a všechny tyto ingredience přímo vyzývaly k tomu, aby z nich vzniklo něco dobrého. Granola je křupavé zapečené müsli bez přidaného cukru a konzervantů.

Rajská omáčka je prostě klasika, ale i klasika se dá udělat dle novějších trendů či požadavků na zdravější výživu. Tudíž žádný protlak nebo zahušťování moukou, jde to i bez toho a opravdu chutná. Rajská omáčka si tak tímto vysloužila místo v naší top pětce omáček, a to je co říct.

Jestli je něco u nás opravdu oblíbené, tak jsou to muffinky, jsou úžasné jak mohou být variabilní, kolik chutí mohou mít. Borůvky jako náplň do muffinů jsem zvolila proto, že obsahují velké množství vitamínu C a množství antioxidantů, jsou zvlášť bohaté na karoten chránící imunitní systém, obsahují prospěšné třísloviny, jako je tanin a zároveň se mohou pochlubit vysokým obsahem železa.

Klasické těstoviny máme rádi a často si je vaříme. Chtěla jsem, ale místo nich vyzkoušet něco jiného a proč tedy nezkusit Šmakounovy štíhlé nudle? Šmakoun je plnohodnotná potravina s vysokým obsahem kvalitní živočišné bílkoviny, bez tuků, cholesterolu, lepku, s minimem sacharidů a s nízkou energií. V kombinaci s pestem a tuňákovými kuličkami se pro nás staly tyto nudle zajímavou alternativou.

Vlašské ořechy jsou nejen moc dobré, ale i zdravé až 70 % plodu tvoří velmi kvalitní a zdraví prospěšné nenasycené tuky (nenasycené mastné kyseliny), zhruba 18 % kvalitní bílkoviny a 3 % sacharidy. Ořechy jsou bohatým zdrojem vitaminu E, B1, B6, kyseliny listové a často chybějícího hořčíku a zinku. Proto jsem se rozhodla udělat variaci na mrkvový chléb a mrkev nahradila cibulí a ořechy. Chléb je srovnatelně dobrý a chuťově velmi lahodný.

Řeřicha je skvělým zdrojem vitaminu C, což se nám náramně hodí právě v zimě, v čase s omezenými čerstvými zdroji tohoto vitaminu. Obsahuje i mnoho thiaminu (vitamin B1) a beta karotenu. Všechny zmíněné látky jsou nadmíru důležité pro silnou imunitu, jsou to účinné antioxidanty. Mladé a křehké rostlinky řeřichy mají podobnou chuť jako ředkvička, jsou tedy výborné například jednoduše pokladené na chleba s máslem nebo sýrem. Drobněji nasekanou řeřichu můžeme přidávat do různých pomazánek.

Nedávno jsem byla s dětmi nakoupit a jak to tak bývá u pokladny bývají dost často všechna ta lákadla, co děti chtějí (sladké i slané), ale rozhodně jim to neprospívá. Ondrášek se tak dožaloval pytlíčku "čehosi slaného", ale slíbila jsem mu, že si něco lepšího upečeme doma a budou to nejen medvídci, ale i jiné tvary, které si sám podle vykrajovátek vybere. Klaplo to a spokojenost byla na obou stranách.

Na první pohled se tváří jako obyčejná krémová zeleninová polévka, ale zdání opravdu klame. Stačí jedno nadechnutí nosem a najednou se vám roztančí chuťové buňky, a to díky směsi koření, které se do této polévky přidává. Kari je svým původem tamilské označení pokrmu, připomínajícího ragú, tedy kousky masa, ryby nebo zeleniny v omáčce. V tomto významu je pojem dnes rozšířen po celé Indii. Pokrm kari je jistým druhem ragú, tedy různé druhy na malé kousky nakrájeného masa, ryby nebo zeleniny, podávané v husté omáčce.

Všichni to známe, tu neodolatelnou chuť na něco dobrého a v dosahu není nic, co by vám chuťové buňky uspokojilo. Rozhodla jsem se, že svým chuťovým buňkám nabídnu tuto variantu mlsání. Neznamená to, že když je něco zdravého, tak to není dobré. Na těchto bonbonech jsem si mohla opravdu pochutnat a bez výčitek.

Cokoliv je u nás na oběd "do ručky" má vždy velký úspěch. Není třeba se zdržovat příborem a o to rychleji pak porce mizí z talíře. Vsadila jsem na osvědčenou kombinaci masa a zeleniny a trochu ozvláštnila chedarem, který mám jako sýr velmi ráda. Aby vše barevně, ale i chuťově ladilo, vybrala jsem k válečkům rajčatovou salsu.

Při výrobě domácího vločkového mléka zbývá na konci směs rozmixovaných ovesných vloček. Bylo mi líto ji jen tak vyhodit, tak jsem ji použila jako základ pro vločkový dezert a spojila jsem v něm i využití pro vločkové mléko. Jemná chuť vloček a mléka se velmi dobře doplňuje s výraznou chutí lesního ovoce.

Člověk nemá hodnotit něco, co sám neokusil. Rostlinná mléka nemusí být chápána jen jako chuťová nebo technologická alternativa k mlékům živočišným, ale způsobem, jak z obilovin, ořechů nebo olejnatých semen získat jinou formou zdraví prospěšné živiny. Dnes jsem chtěla zkusit udělat domácí rostlinné mléko. Není to nic složitého a postup je velice jednoduchý. Vybrala jsem si mléko vločkové, protože ovesné vločky máme moc rádi. Pro začátek jsem zkusila jen na ochutnání a myslím, že příště udělám víc.

Když se doma sejdou dvě zralá avokáda, bylo třeba je zužitkovat. S jedním už plán byl, ale co s druhým? Chtělo to něco rychlého a jednoduchého, což tento dezert splňuje. Vše dáte do jedné nádoby, rozmixujeme a pak už si jen plníte skleničku dle vaší fantazie.

O víkendu se chystáme do Ikei a jedna z prvních věcí, co člověka ve spojení s Ikeou napadne, jsou jejich masové kuličky. Dostala jsem na ně chuť, ale podle dostupných receptů jsem neměla všechny potřebné ingredience, tak vznikla variace na stejné téma. Myslím, že tento pokus byl úspěšný, protože kuličky mizely z plechu, rychlostí jakou mizí zboží v akci z obchodních regálů.

Také milujete cookies jako já? Pro mě jsou to sušenky číslo jedna. Chtěla jsem si trochu pohrát s jejich složením a udělat je tak trochu zdravější. Jejich doplnění o ovesné vločky a banán jim na chuti neubralo ba naopak.

Kdo jednou okusil domácí müsli, už nechce jiné. U nás je velmi oblíbené a úžasné v tom, že si jej pokaždé můžete udělat dle svých aktuálních chutí a nálady. Takže pokud vás bude honit mlsná, tak s chutí do toho a bez výčitek.

Jak už bylo řečeno kolikrát, tak polévka je grunt, kdo jí nejí, ten je špunt. Dnes tedy variace na další druh zeleninové polévky, která díky své konzistenci a obsahu surovin, vydá i za hlavní jídlo.

Už dlouho jsem si chtěla doma upéct svůj chleba, ale nechtělo se mi do kvásku a zdlouhavého kynutí, a když jsem ve svém oblíbeném časopise s recepty uviděla jeden, co mě zaujal svoji jednoduchostí, šla jsem s chutí do toho. Trochu jsem si recept upravila a výsledek stál za to. Ani nemohu říci, jaký bude chleba druhý den, protože do toho nevydržel.

Tabouleh je salát původem z Libanonu, ale připravuje se prakticky na celém Blízkém východě a s postupující globalizací vlastně po celém světě. Někdy se o něm mluví jako o salátu z bulguru a rajčat, jeho klíčovou ingrediencí jsou však petrželové listy. Zkusila jsem tedy trochu improvizovat a vznikla tato variace s quinoy.

Chtěla jsem udělat něco zeleninového a k tomu rybu, a tak mě napadlo dát vše do jednoho a vznikly z toho moc dobré zeleninové karbanátky. Jsou dobré jak na oběd tak i samotné jen tak do ručky jako svačina.

U nás se pořád marodí, takže na vaření jako takové to prostě není. Chtělo to něco pro rozveselení a tu u nás znamená dát se do pečení sušenek. Dnes jsem vybrala něco pro naši malou slečnu, a to rybízové sušenky. Díky rybízu to na konci opravdu trochu štípne, což má naše malá ráda.

Když dnes dorazila nečekaná návštěva, nejen že jsem se musela skoro převléknout z pyžama, protože ještě marodím, ale hlavně jsem neměla nic ke kávě, tak jsem musela sáhnout po našem osvědčeném rychlokoláči, aby k té kávě něco bylo. Určitě takový recept máte každá doma. U nás je jogurtový koláč moc oblíbený, protože je variabilní a vlastně pokaždé lze udělat jinak.

Už nějaký ten den se u nás marodí. Je to doba, kdy není moc chuť na jídlo a ani na vaření. Na klasický vývar už jsme chuť neměli, tak to chtělo trochu něco jiného, mírně nasládlého, aby to marodovi zachutnalo a přitom něco, co by nám pomohlo v uzdravování. Výsledkem byla mírně nasládlá polévka s lehoučce pálivým koncem pro rychlejší uzdravení.

Jídla z mletého masa jsou u nás vítána. Hlavně proto, že si maso meleme doma a tak víme, co si do něj dáváme a je vždy čerstvé. Karbanátky jsem se tentokrát rozhodl udělat z telecího masa smíchaného s trochou vepřového a ozvláštněny o sušená rajčátka, bazalku a parmazán. Byla to dobrá volba, protože talíře byly rychle pěkně "vymetené". Vedle klasické bramborové kaše jsem udělala i tapenádu z pečených paprik, kterou máme moc rádi, je nejen krásně barevná, ale i moc dobrá.

Už delší dobu na nás "jede" seriál Mach a Šebestová. Ondrášek je prostě zbožňuje, a když v jednom díle jeli na výlet, tak maminka Šebestové připravila na svačinu jahodový koláč. Takový tedy Ondrášek také nutně potřeboval. Sice jahod bylo málo, tak jsem je musela doplnit jablky, ale spokojenost byla veliká.

Každý má ten svůj oblíbený salát. Pro mě je to salát Coleslaw! Není to nikterak složitý salát, ale chuťově moc příjemný a také variabilní. Je ho možné dělat v různých obměnách a právě cheddar je tím, co tento salát trochu obzvláštní. Pokud jej máte rádi, stojí za vyzkoušení.

Dnes byl ten den, kdy jsem prostě chtěla udělat jen tak něco dobrého. Ladila jsem chutě, a když jsem při včerejším nákupu domů přinesla jahody (prostě jsem je nemohla v obchodu nechat), řekla jsem si, že to musí být něco jahodové, nadýchané. No prostě mňam, a tak vznikl tento nepečený dort.

Cizrnu máme s dcerou moc rády. Často ji používám rozmixovanou na zahuštění zeleninových polévek či omáček. Když jsem si prohlížela magazín o vaření na internetu, zaujalo mě použití cizrny jako základu do kuliček (falafelu). Při nákupu mi také padla do oka dýně a nějak se mi zastesklo po její chuti. Nakonec jsem tedy zkombinovala známé a neznámé a výsledek byl více než uspokojivý.

Dnes bylo třeba efektivně upotřebyt "zbytky" z předcházejících vaření, a to hlavně dýně a kokosového mléka. Dle mého názoru není muffinů nikdy dost a tak se u nás pořád vymýšlí nové kombinace. Proto jsem si řekla, proč to nezkusit i z těchto ingrediencí a ono to vyšlo. Vznikly vláčné a chuťově neobvyklé muffiny, které se skvěle hodily na odpolední svačinu.

V období, kdy se to venku bacily jen hemží, je u nás oblíbený čaj ze zázvoru s medem a citronem. Je to nejlepší lék a skvělá kombinace chutí. Když je něco dobrého tak proč to nevyužít i jinak, tak se zrodil nápad na zázvorové sušenky. Jsou stejně dobré jako "tekutá" varianta.

Také máte rána tak trochu hektická? U nás i přes všechnu snahu, je to bohužel tak snad každé ráno. Syn se vypravuje do školky, manžel do práce, mezitím lítá mladší dcera... Protože snídaně je pro mě, a tak to razím i v rodině, základ dne je třeba, aby to bylo něco rychlého nebo už předchystaného. Tato varianta ranní pochoutky splňuje vše, co je třeba a ke všemu je moc dobrá. Dá se samozřejmě využít i jako vydatná svačinka.

Dalším mým počinem z asijské kuchyně byla thajská zeleninová polévka. Polévky, které zasytí samy o sobě, jsou u nás sázkou na jistotu, tak proč to dnes nezkusit trochu jinak, co se surovin týče. Mile mě překvapila souhra jednotlivých chutí a jako celek pak jídlo tvoří vstupenku do exotického jídelníčku.

Dlouho jsem váhala, zda do jídel z Asie vůbec jít. Sama mám alergii na pálivá a kořeněná jídla, tak se mi moc nechtělo, ale když jsem se o asijskou kuchyni začala zajímat více, tak to není jen o pálivém jídle. Je to o bylinkách, vůních a chutích, na které nejsem úplně zvyklá, ale proč se bát něčeho, co neznáme. Právě naopak. Tak jsem tu " pohozenou asijskou" rukavici zvedla a udělala jsem dobře.

Bábovka ve mně vždy evokuje vzpomínku na dětství, a jelikož mají navečer dorazit moji rodiče, byl výběr sladkého jasný. Také k tomu přispěl fakt, že u nás je buď banánů málo, nebo moc a dnes se naskytla ta druhá varianta, tři zralé banány si přímo říkaly o zužitkování. Spojila jsem tedy příjemné s užitečným a už se na mě z trouby smála bábovka.

Udělat si sandwich není žádná věda. Každý má ten svůj oblíbený a existuje tolik variant, kolik je lidí. Tento sandwich jsem poprvé jedla ve své oblíbené kavárně, kde mě zaujal svoji chutí a kombinací surovin, a jelikož už jsem se tam dlouho nedostala, řekla jsem si, že si jej připravím doma a dobře jsem udělala. Na chvíli jsem si připadala jako host ve vlastní kavárně.

Dnes se Ondráškovi nechtělo do školky, tak jsem mu slíbila, že až se vrátí, bude na něj čekat dobrůtka, tak prý že půjde. Ještě jsem přesně nevěděla co, ale určitě to mělo být s tvarohem, ten to totiž Ondra miluje. Nechtěla jsem dělat "normální" buchtu, a když jsem si vybavila košíček z Lučiny ve slaném provedení, řekla jsem si, proč by to nešlo nasladko a po mém.

Svět je plný protikladů a i ve vaření se takových najde spousta. Dá se udělat dezert, u kterého strávíte tři hodiny a pak takový, který je hotový do deseti minut. Dnes jsem měla ten den, kdy jsem se prostě musela maličko odměnit, prostě jen tak, aby si člověk udělal radost sám pro sebe, a protože miluji čokoládu, zvolila jsem mug cake. Dortíček do hrníčku je úžasný dezert právě pro rychlost jeho přípravy a čokoláda je pro mě úžasná sama o sobě. Takže si vyšetřete deset minut svého času a odměňte se!

Zeleninové polévky máme doma moc rádi. V podstatě se u nás vaří takové, které vydají za hlavní jídlo, takže opravdu husté. Ze stávajících zásob bylo třeba uvařit takovou polévku z květáku, mrkve a pórku. Mám ráda zeleninu pečenou v troubě a tak byla dnes příprava polévky z pečené zeleniny. K tomu jsem zvolila trochu jiné knedlíčky, jsou rychlé a polévku skvěle doplní, protože zelenina a bylinky jsou skvělí parťáci.

Klasická omáčka kuře na paprice patří v naší rodině k tak zvané top pětce omáček. Když vařím oblíbená jídla tak se snažím i čas od času zaexperimentovat a zkusit je trochu jinak. Synovi vůbec nejedou luštěniny a tak jsem je zkusila "propašovat" do jeho oblíbené omáčky a povedlo se. Jako vždy zbaštil celý talíř.

Z kynutého těsta prakticky nepeču, ale manžel mě už delší básnil o buchtách a koláčích, které dělávala jeho prababička. Měla jsem tu čest je také ochutnat, a tak jsem si řekla, že do toho půjdu. Důvod, proč z kynutého těsta moc nepeču, je pro mě zdlouhavá příprava těsta buchet či koláčů jako takových, ale možná právě to, dělá moučníky z kynutého těsta jinými. Příprava kynutého těsta se prostě nesmí uspěchat a tak se díky němu učím trpělivosti. Takže si na přípravu těchto koláčů rezervujte tak tři hodiny svého času, ale stojí to za to.

Už dlouho jsem přemýšlela o tom, zda si mám koupit tlakový hrnec. U nás mu neřekneme jinak než "papiňák". Nakonec jsem neodolala a koupila ho. Jako první jsem musela vyzkoušet mé oblíbené hovězí. Hovězí a červené víno jsou skvělí parťáci, a když se přidá oblíbená zelenina (mrkev, řapíkatý celer, petržel a rajčata) vyjde z toho skvělá omáčka. Karlovarský knedlík jsem dělala poprvé (nejsem knedlíkový typ), ale protože ho má můj manžel rád, tak jsem se nedala dlouho přemlouvat. Odměnou byla pochvala i od našeho nejvybíravějšího strávníka (staršího syna).

Quinoi jako potravinu jsem objevila teprve nedávno, ale hned mi padla do noty. Qiunoi "naslano" jsem již vyzkoušela, a tak před mnou stála další výzva, a to tentokráte její sladká varianta. Od čeho by výzvy jinak byly, kdybychom se jim bály postavit. Jablka jsou pro mě osobně nejlepším ovocem do koláčů, a tak jsem v tomto skloubila jistotu s krokem do neznáma a vznikl moc dobrý koláč.

Salát s tuňákem a quinoi byl pro mě samotnou premierou, ale proč nezkusit něco nového? Tuňák je u nás za potravinovou stálici, ale quinoa mě při nakupovanání zaujala už svoji barevností. Padla mě do oka její tříbarevná kombinace. Nejen pro tu barvu, ale i pro její vlastnosti jsem se rozhodla ji zařadit do našeho jídelníčku a bylo to správné rozhodnutí.

Tuňáka máme u nás doma moc rádi, děláme jej na mnoho způsobů. Dnes jsem se rozhodla pro změnu, místo tradičních karbanátků a sekané z tuňáka jsem zvolila muffiny. Barevné formičky na muffinky zafungovaly a přivedly na chuť i našeho největšího vybíravce v jídlu.

U nás doma milujeme polévky, ve kterých stojí lžíce. S oblibou je nazýváme "přesnídávkové" a samy o sobě bez problému zastoupí hlavní jídlo. Zeleninová s červenou čočkou je jedna z nich a u nás má své čestné místo. 

Původně jsem měla v plánu dělat kedlubnové zelí, ale člověk míní a život mění, takže zelí bylo nakonec z červené řepy a tím pádem mi tu zbyly dvě velké kedlubny. Tak vznikl nápad na rychlý a moc dobrý salát.

Při úklidu kuchyňské skřínky jsem narazila na zapomenutý a nepoužitý přístroj, byl to strojek na těstoviny. Dostali jsme jej od manželovo babičky a nikdy nebyl čas a možná ani nálada se do domácích těstovin pustit. Vše je jednou poprvé, tak jsem se rozhodla, že to přece jen zkusím. Pro začátek jen něco jednoduššího, a to široké nudle. Jelikož kombinaci těstovin a pesta miluji, byl výběr toho, co k těstovinám jasný. A když poprvé tak se vším všudy a místo starého dobrého bazalkového pesta, jsem se rozhodla pro pesto rukolové.

Od té doby, co jsme poprvé udělali domácí sušenky, tak už žádné nekupujeme. Uděláme si vždy když na ně máme chuť a syn moc rád pomáhá vykrajovat. Dnes padla volba na trochu jiné sušenky. Sušenky se sypaným čajem nejsou až zas tak obvyklé, ale zkusila jsem to a bylo to dobře. Rooibos mám ráda jako čaj, takže hlavní přísada byla jasná.

Dnes se zadařilo, zdravá variace na fish and chips, tedy ryba v obalu s cornflakes a zeleninové hranolky (batáty, celer), vše pečené v troubě.

Polentové noky budou jistě želízkem v ohni pro vaše ratolesti. Chutnají výborně, jak nasladko, tak naslano. Tento recept je jednoduchý, nebojte. Za pár chvil si bude celá rodina pochutnávat na obědu, nebo malém dezertu z polenty a jablíček.

Tímto receptem jsem se inspirovala u Báry a musím říci, že všem moc chutnalo. Omáčku jsme si dali s bramborami a vařeným vejcem.

Tak trošku jiné noky, které vás určitě potěší svou chutí a jednoduchostí. Můžete je přidávat k zelí, ale třeba si k nim udělat dýňovou nebo vlastně jakoukoliv omáčku, kterou máte rádi.

Tento recept jsem našla na stránkách Albertu a musím říct, že mi salát z červené řepy, rukoly a mozzarelly opravdu moc chutnal.

Receptem na zelí z červené řepy jsem se inspirovala na webu apetiteonline.cz. Takto připravené zelí je opravdu vynikající a věřím, že si každý pochutná.