Barbora Charvátová z blogu Máma v kuchyni

Na zahrádce jsem jednotila mrkev, což znamená, že mám celou hromadu malých mrkviček, které je mi ale líto vyhodit. A tak padla volba na mrkvový dort, do kterého jsem mrkvičky zužitkovala, a hodily se mi dokonce i na zdobení dortu nahoře. Recept na něj jsem našla na Tchiboblogu a upravila podle svého. Moc chutnal i mojí kamarádce Šárce, která peče božské dorty, a ta mi taky pomohla vyladit recept k dokonalosti. Díky, Šári. 

Nač se s tím míchat a šlehat, když to jde jen sypat? Vše nasypete do vymazaného pekáčku, přihodíte nějaké to ovoce a mléčný výrobek, a po upečení budete mít kompaktní a úžasně vláčný koláč, který rozhodně nepatří do kategorie “dusítek”. Tento recept jsem vytvořila pro Grizly.cz v rámci tématu rychlých svačin, kam se právě tento zjednodušený postup přípravy ideálně hodí, tak snad se bude hodit i vám.

Já vím, že ten školní rok v podstatě teprve začal, ale mně už se z toho kolečka chlebů, šunek a sýrů začala trošku točit hlava a říkala jsem si, že to chce zase trošku změny a inspirace, co dát do svačiny netradičního. A tak jsem v lednici sáhla po unavené brokolici a udělala palačinky. Asi ani nemusím velmi vysvětlovat, že takto schovaná do palačinky měla předem jistý úspěch, protože tohle je svačina, která trapná není. 

Ve skupině mezi “mými děvčaty” teď frčí oblíbený recept Míši Rau na kynuté vafle, které holky dělají namísto langošů. Lákalo mě to taky vyzkoušet, ale když jsem začala podle Míšina receptu tvořit, došlo mi, že mi tam něco chybí. Něco více v mém stylu, zkrátka nějaká pořádná schovávačka zeleniny. A tak jsem se od Míši jen lehce odrazila v nápadu a vytvořila si svoje vlastní langoše s dýní – dýňoše.

Někdo se na vánoční svátky přísně drží tradic, pro někoho je to možnost k experimentování a vyzkoušení něčeho nového. Já to mám vlastně tak nějak napůl. Neumím si sváteční stůl představit bez salátu, těžká majonézová klasika to ale být nemusí. Takže pro letošní rok jsem si vychytala tento a je dost možné, že u něj zůstanu i pro roky příští. A dost možná i mimo Vánoce, protože na ně se s tímto salátem opravdu omezovat nemusíte.

S krupičkou mám zásadní problém. Jde totiž v podstatě o mléko zahuštěné hrubou moukou a jídlo slabší nutriční hodnoty. No, ale chutě to nezajímá. Měla jsem na tu krupici prostě velkou slinu. Takže jsem si ji aspoň upravila do takové podoby, aby mému tělu i něco přinesla. A protože se to povedlo, přináším vám recept.

e dělám polévky víceméně jen krémové, to je mi ze strany čtenářek občas vytýkáno. Má to ale jeden zásadní důvod – děti je totiž nemají tendence tolik pitvat a jedí je lépe. Alespoň to moje tedy ano. A to prý nejí pórek. Haha, no to určitě. 

V receptech tak nějak úplně pozapomněla na kapustu a zjistila jsem to až tehdy, kdy jste poptávali recept na kapustové karbanátky bez masa. Tak jsem to hned napravila a jedny pro vás vytvořila. 

Ovocno-špenátové smoothie. Je svěží, plné vitamínů, krásně voní a možná ho pro vás děti připravil i samotný Rákosníček. 

Pojďme si dát trošku netradiční, příjemně nakyslou a osvěžující limonádu, která vás svou chutí mile překvapí. Alespoň v to tedy věřím a potvrdily mi to i děti na návštěvě, které ji pily s velkou chutí. 

Existence této “pochoutky” byla mému dítěti až do doby školní docházky neznámá, a je tedy pravda, že ani teď po mně její nákup v obchodě nevyžaduje, ale samozřejmě se ráda rovná se svými vrstevníky, kteří podobné věci do školy na svačinu nosí. Vymyslela jsem tedy svoji vlastní domácí verzi a asi nemusím srovnávat, jak moc je ta moje kvalitativně lepší.

Černá čočka je v poslední době můj velký oblíbenec. Tak oblíbený oblíbenec, že jsem schopná ji jíst prostě jen tak, bez ničeho. Díky spolupráci s Grizly.cz jí mám teď i slušnou zásobu. No, jenže to bych doma úplně nepochodila, kdybych jim naservírovala “jen” vařenou čočku, takže je potřeba vymýšlet různé obměny. Třeba placky!

Díky spolupráci s Russell Hobbs mi přišel nový multifunkční hrnec, a protože jsem byla hodně zvědavá na jeho schopnosti v rámci funkce pomalého vaření, hned jsem do něj šoupla pomalit sekačku. Ta je totiž z pomaláče prostě nejlepší, zůstává krásně šťavnatá. A tady máme výsledek. Každopádně – pokud na tyto výstřelky moderní kuchyňské techniky netrpíte, vůbec nevadí, recept vám bude fungovat i v případě, že si sekačku připravíte úplně klasicky v troubě.

Dlouhodobě spolupracuji s projektem “Naskoč na mléčnou vlnu”, pro který jsem vytvořila už celou řadu receptů, a také pro něj občas připravuji ochutnávky nebo přednáším. A tak jsem si řekla, že je správný čas na to, vytvořit projektu vlastní moučník. Myšlenka projektu pro toto období se navíc nese nejen na vlně mléčné, ale i zdravé, a proto jsem se snažila jej co nejvíce odlehčit a nutričně vyvážit, aby i tato vize zůstala zachována. Za sebe jsem spokojená, myslím, že se mi to podařilo, a potvrdily to i děti, které se mi na vlny doslova vrhly. 

Nebojte, tímhle názvem jsem se nerozhodla dát na frak angličtině, to jsem jen chtěla splnit přání svému manželovi, který si tuhle slovní hříčku sám vymyslel, když takhle jednou prohlásil: “Víš, já bych si dal cheesecake. Ale slaný. S česnekem! Vlastně takový čes-kejk.” A protože sny se mají plnit, a jejich realizace navíc prošla kontrolní radou, mám pro vás nový recept. 

Manželé Šmakounovic mi přivezli novou várku kuchařek (ty navíc teď najdete na eshopu za krásnou akční cenu!) a s nimi i zásobu Šmakounů na pokusy. A taky švestičky z jejich zahrádky. To by byl hřích nedat to dohromady a něco dobrého z toho neupéct, že? Nejsem si jistá, jestli ta zbývající balení na pokusy budou, protože tohle je taková dobrota, že upeču zase tyhle buchty i z toho zbytku.

Původně jsem chtěla dělat prostě úplně normální karboše. Jenže pak tu přebývala cuketa. A taky cizrna. A pak už jen pár dalších ingrediencí a nakonec z toho byly placky, které jsou samy v sobě dohromady hlavním jídlem i přílohou, a budou se vám hodit třeba na cesty do tlapky nebo na sváču do školy. Já jsem si je teda ale užila na vyšší úrovni kultivovanosti, protože jsem je udělala pěkně se salátem do nových talířů, které jsem si vybrala v rámci #spolupráce s Bonami.cz. Jsem z nich úplně nadšená, protože mám ráda bílé nádobí, které neruší obsah talíře, a zároveň jsem chtěla nějaký vzor, aby nebyly talíře nudné. Tyhle jsou pro mě tím pádem úplně ideální. 

Já vím, že ten školní rok v podstatě teprve začal, ale mně už se z toho kolečka chlebů, šunek a sýrů začala trošku točit hlava a říkala jsem si, že to chce zase trošku změny a inspirace, co dát do svačiny netradičního. A tak jsem v lednici sáhla po unavené brokolici a udělala palačinky. Asi ani nemusím velmi vysvětlovat, že takto schovaná do palačinky měla předem jistý úspěch, protože tohle je svačina, která trapná není.

Znáte lněné semínko ve zlaté barvě? Já ano a používám ho moc ráda, je to příjemná změna nejen v barvě. Na Grizly.cz aktuálně běží kampaň na podporu české produkce, a zlaté lněné semínko patří mezi produkty od českých dodavatelů. Za sebe bych tímto receptem chtěla českému lněnému semínku vyjádřit podporu a říct vám, že opravdu stojí za to ho zkusit. 

Rillettes, to je taková francouzská vepřovka. No, ne že nějaká taková. Přímo TAKOVÁ! Garantuju, že i když tyhle “mastniska” stejně jako já příliš nemusíte, tato luxusní paštika vám rozhodně zachutná. Sotva jsem ji dodělala, už pomalím další várku. Mimochodem – myslím hodně dobrý tip na jedlý dárek pro nějakého masomila.

Budu hrozně neskromná, ale tady fakt musím. Jsou boží! Mají boží barvu i boží chuť. A jako bonus se dají jíst nasladko i naslano. Ať žije dýně!! 

Čas od času se scházíme s přáteli na takovou společnou nocovací sešlost u nás doma. A moje kamarádka Marťa vždycky vozí svou vyhlášenou škvarkovou pomazánku. Do posledního setkání nám ovšem tak trošku hodil vidle covid, a tak jsme se společně sešli alespoň online. Chtěla jsem jako fórek škvarkovou pomazánku připravit a alespoň přes obrazovky s ní Marťu podráždit, leč nebyly škvarky (já je teda obecně nekupuju ani mimo karanténní stavy). Tak jsem to vymyslela po svém a manželovi schválně nic neřekla. Jeho první věta byla: Kde jsme vzali škvarkovou?

Když jsem tohle jednoduché a rychlovkové jídlo naservírovala manželovi, významně na mě pohlédl a řekl: “To je výborný, to musí na blog!” A když chlap pochválí cizrnu a květák, tak je jasný, že to prostě do světa musí, protože to se zas až tak často nestává. 

Vůbec nechápu, jak je možné, že rizoto s cuketami tady na blogu dosud nebylo, když cuketa je moje asi nejvděčnější a nejčastěji používaná zelenina, každopádně situace napravena a nechte si chutnat. 

Když jsme se v rámci spolupráce s Grizly.cz bavili o tom, jaké recepty by jejich nakupující nejvíce ocenili, padl hledáček na mandlovou mouku. Většina lidí si totiž prý koupí mouku, upeče z ní nějaký koláč, a dál už neví, jak ji použít. A tak vlastně vznikl tento nápad. Protože mandlová mouka nemusí být vždy jen na koláč a jídlo z ní nemusí být vždy jen sladké. I v této verzi vypadá více než lákavě, co myslíte? 

Krekry a sušenky obvykle trpí tím, že jsou víceméně na základě sacharidů a bílkoviny jim schází. Tak jsem to zkusila vzít za trošku jiný konec a díky mléčným výrobkům se mi je podařilo o bílkoviny velmi slušně obohatit. Výsledek je navíc velmi žravý, ale tak to se snad rozumí samo sebou. 

„Mami, když mám dnes ty pololetní prázdniny, chtěla bych si něco upéct. Už jsem si na to připravila recept!“, mávala na mě Karolínka obří plachtou o velikosti A4 s mnoha přeškrtanými písmenky a obrázky. Je v začátku první třídy, písmenek umí jen pár, ale vaření se mnou ji baví odmalička, takže základy už má podchycené. Vzaly jsme tedy onu plachtu a podle jejího smyšleného receptu vše upekly. Tedy vlastně Karolínka si upekla sama. Neměnila jsem na jejím nápadu nic, jen jsem upravila dobu pečení. A výsledek? Úžasný koláč! Koláč mojí Karolínky! Jsem na ni strašně hrdá, je to prostě maminčina holka.

Před pár dny jsem si byla na výuku do školek koupit jako příklad pár nezdravých potravin. Oko mi padlo mimo jiné i na paštiku, hlavně tedy na její složení. Asi tušíte, že masa jsem našla pomálu, zato šmakulád spoustu. Tak jsem se to rozhodla vzít do svých rukou a připravila recept na paštiku, která je skutečně z masa, je jednoduchá a chutná, a můžete ji dát i malým dětem. Díky spolupráci s e-shopem Máme doma tu teď mám na testování pomalý hrnec, tak jsem recept vyzkoušela připravit rovnou v něm, když už ho Mám doma, že.

Není na nich nic až tak speciálního oproti klasickým palačinkám. Jen se v nich ukrývá pořádný kus dýně. Takže vlastně celkem speciální jsou!

Dobrá rybka toho mnoho nepotřebuje a pstruh mezi ně bezpochyby patří. Jednoduše doplněný dýní, hráškem a jemným kořením je to jídlo pro náročné gurmány úplně stejně, jako pro malé děti.

Za tým naší Zdravé 5 jsem pekla hromadu jídla na charitativní snídani. To je akce, kdy zaměstnanci přinesou do práce domácí jídlo a kolegové si jej od nich kupují za peníze, které se pak věnují k charitativním účelům (za nás dětem do dětských domovů). Pro jídlo, které jsem připravila, si večer přijela moje šéfová s tím, že ho ráno z časových důvodů za mě do práce vezme. A ještě týž večer mi psala: „Neodolala jsem a ty tvoje tyčky jsou absolutně boží! Lepší domácí jsem nejedla! Objednávám si jich vagón!“. Tak jsem tedy slíbila, že místo vagónu pošlu recept. Určený samozřejmě výhradně pro moji báječnou šéfovou, vy se na tom jen tak nenápadně svezete.

Tvarohové dezerty u nás milujeme a cheesecake připravuju v různých obměnách často. Tentokrát jsem se ale rozhodla malou změnu. A když říkám malou, myslím fakt malou. Malé „čískejčíčky“ pro malé labužníčky.

Dávat si pár kapek kvalitního tuku na krémovou polévku, to se vás v receptech snažím naučit už delší dobu. Když mi teď ale přišly na testování za studena lisované české oleje Bohemia, zamýšlela jsem se, kam všude je vlastně možné je použít a jak vám s jejich podáváním dětem trošku poradit. A jako super nápad mi přišla kaše. Oleje z ořechů či semínek se do ní chuťově hodí a vykouzlí hotovou nutriční parádu. Co třeba zkusit kašičku s vlašským, sezamovým či lněným? Tahle je navíc i docela netradiční.

Nedávno jsem v jedné ze skupin, která se věnuje dětskému stravování, narazila na dotaz, co dětem připravit jako slané pohoštění na oslavu. Naštěstí to nebyla skupina moje, takže se mi chlupy ježily jen tak nějak potichu, ale v drtivé většině odpovědí jsem si přečetla „kupte listové a udělejte šneky nebo závin“. Proč to nepovažuju za nejlepší volbu? Kupované listové těsto neobsahuje ani máslo, ani sádlo (jako to dělávaly naše babičky doma). Ty se v něm nahrazují levnějšími a stálejšími uměle vyrobenými tuky rostlinnými, které obsahují vysoké množství trans-mastných kyselin, jež jsou jedním z největších hříchů průmyslově vyráběných potravin a mají opravdu špatný dopad na naše zdraví. A já jsem se rozhodla, že to vezmu osvětově a pokusím se vám nabídnout alternativu, která bude domácí, ale zároveň nenáročná. Nečekejte tedy ono nadýchané lístkující těsto, na které jste zvyklí (a které lístkuje jen díky fujtajblům), ale čekejte těsto, se kterým se vám bude dobře pracovat, univerzálně ho využijete, bude mít lepší nutriční hodnotu a ještě ho budete mít hotové skoro tak rychle, jako trvá jedno vytáhnutí z mrazáku.

Podobné dělávám z tvarohu, tentokrát na mě ale v ledničce místo něj vykouknul Skyr, tak jsem z něj šišky vyzkoušela. Jsou moc dobré a krásně vláčné, rodina mě za ně vychvalovala až do nebes.

V poslední době se na blogu nakupily samá hlavní jídla a už to skoro začínalo vypadat, že jsem přestala mlsat. No kéž by! Tak si honem spravím reputaci těmito banánovými vaflemi a snad mi přičtete body i za to, že jsou bez cukru (a přesto sladké).

Tyhle karbanátky jsem dělala tak trošku natajňáka a na zkoušku nejdříve pro sebe. Pár mi jich ale zbylo, tak jsem je přibalila manželovi na oběd do práce. Večer přišel, pěl na ně ódy a říkal, že je určitě musím dát na blog. Skoro u toho i zapomněl, že červenou řepu moc nemusí.

Toto je můj poslední recept do série #MalýSvátek, kterou jsem dělala pro těstoviny Panzani. Bylo to krásné období, které jste i krásně přijali, těstoviny jste hodně vařili a taky chválili. A tak jsem si řekla, že celý tenhle sladký čas ukončím taky sladce, a zvolila jsem tedy na závěr jeden sladký recept.

U dětí s luštěninami často bojujeme, a když je do nich dostaneme, je to pro nás často takový #MalýSvátek. Víc než kde jinde tady platí, že schovávačka se vyplatí, takže do dětmi tolik oblíbené rajské omáčky jsem zašila hromadu červené čočky a hlásím, že to funguje naprosto skvěle a všichni strávníci omáčku chválili.

Tyhle špagety v dceři zmizely jako nic, a to i přesto, že jsou zelené. A zelená je jinak nepřítel! Takže tohle je pro ně opravdu velká poklona a pro mě takový #MalýSvátek.

V tomto receptu se kříží dva zásadní dětské postoje: 1. Nesnáším špenát! a 2. Miluju muffiny! Tyhle dvě myšlenky svedou v hlavičce malého nejedlíka velký boj, ovšem já doufám, že vítězství nakonec přece jen připadne bodu číslo dvě. Alespoň u nás to tak tedy bylo a byl to doslova #MalýSvátek.

Že jste netušili, že se dá udělat z kedlubny chutná omáčka? Já taky ne! Všichni kdož jsme nevěřili, slavíme teď takový #MalýSvátek, protože je tomu skutečně tak.

Pokud se vám tradiční salát s červenou řepou už omrzel (což mně se asi nemůže nikdy stát), a nebo ho vaše děti nejedí, vyzkoušejte těstovinový. Barví je do nádherné růžové, což děti milují.

Z téhle polévky se stala u Káji obrovská hitovka, a to navzdory tomu, jakou má pro děti nesympatickou barvu. Když ji do sebe házela a ještě si vyžádala přídavek, chvilku jsem dokonce i přemýšlela, jestli mi ji někdo nevyměnil. Pochvala za zelenou polévku? No, zdá se, že nic není nemožné!

Zdravější recept na beránka ladím už několikery Velikonoce a až letos jsem konečně vymyslela takový, který bude mít nejen přidanou hodnotu, ale zároveň bude i velmi chutný. Testováno na dětech, dělnících (kteří nám tu momentálně staví plot) a taky na mojí šéfové. Pochváleno všemi.

Nevím, jestli se pro vás tenhle trošku netradiční recept stane úplně klasikou, ale minimálně jako zajímavost pro zpestření chutí ho určitě vyzkoušejte. Nebo s ním můžete pohostit nějakou návštěvu, která se nebojí experimentů a vy si tak u ní můžete šplhnout s něčím zajímavým. Tahle omáčka je navíc hrozná rychlovka, což samo o sobě je takový #MalýSvátek.

Jeden z nejstarších receptů na tomto blogu byl na brusinkové sušenky. Když se pak blog převáděl na vlastní doménu, vloudil se do receptu zřejmě nějaký šotek a umazal některé ingredience, takže se v komentářích rozmnožily stížnosti na to, že recept nefunguje. To jsem samozřejmě nemohla dopustit, protože na ověřenosti receptů si opravdu zakládám, a tak jsem recept vzala a předělala celý znovu. Co čert nechtěl, někdo mezitím ve spíži vyzobal brusinky, a tak jsem je udělala s rozinkami. Vy ale samozřejmě můžete volit oboje, dle stavu svých zásob.

Tento recept jste poptávali hodně dlouho. Asi proto, že piškot je jedna z takových těch prvních sladkostí, které dítě zpravidla ochutnává. Ač nejsem úplně zastáncem toho, aby se dětem zbytečně cpaly do přesnídávek a nedejbože se jimi zaváděl v několika málo měsících lepek, jsou situace, kdy si to o piškot vysloveně říká (například do různých dezertů či na vánoční pečení), a tak jsem vám vytvořit nějakou alternativu chtěla. Tady tedy je recept na moje piškoty ze špaldové mouky a kokosového cukru.

Tenhle recept je mou první vlaštovkou v rámci kampaně #MalýSvátek. Malý svátek je jeden den v týdnu, který si užijete společně s rodinou, dáte si nějaké jednoduché a přitom lahodné jídlo a vychutnáte si ho u jednoho stolu. Když se řekne dobré a rychlé jídlo, je dost možné, že mezi prvními vás napadnou těstoviny. A to je naprosto správně – s Malým svátkem totiž přichází oblíbená značka Panzani, díky které se teď můžete těšit na velkou vlnu těstovinových receptů u mě na blogu.

Těstovinový salát je skvělá věc. Můžete ho jíst teplý i studený, sníte si ho i z krabičky ve vlaku, ale když chcete, můžete ho povýšit na #MalýSvátek, tak jako jsem to udělala pro společnou rodinnou večeři i já.

Tahle omáčka je neotřelá a přitom geniálně jednoduchá. Její nasládlá chuť skvěle ladí s lososem, kterým můžete jídlo ozvláštnit a udělat si tak z něj #MalýSvátek pro celou rodinu.

Je vám také známa skutečnost, že vše co lze pojmenovat jako rajskou a smíchat s těstovinami, to bez problémů projde u každého malého dítěte? Alespoň u dětí, které já znám, to naprosto bezvýhradně platí, a to dokonce i tehdy, když tam nenápadně zašijete lilek. Když jsem tohle objevila, měla jsem z toho takový #MalýSvátek.

Červené řepě se asi musí přijít na chuť, což mi trvalo hodně let, zato černá čočka je moje láska na první ochutnání. V téhle pomazánce dohromady spolu tyhle dvě holky fungují naprosto skvěle a jako bonus nabízí tuhle nádhernou růžovou barvu, která se bude asi nejvíc líbit malým princeznám.

Tento recept jste poptávali hodně dlouho. Asi proto, že piškot je jedna z takových těch prvních sladkostí, které dítě zpravidla ochutnává. Ač nejsem úplně zastáncem toho, aby se dětem zbytečně cpaly do přesnídávek a nedejbože se jimi zaváděl v několika málo měsících lepek, jsou situace, kdy si to o piškot vysloveně říká (například do různých dezertů či na vánoční pečení), a tak jsem vám vytvořit nějakou alternativu chtěla. Tady tedy je recept na moje piškoty ze špaldové mouky a kokosového cukru.

Trifle je britský dezert sestávající z piškotů, ovoce a krému z hektolitru šlehačky, který se zpravidla dělá do velké nádoby a pak servíruje na jednotlivé porce na talíři. Dlouho jsem si ho přála zkusit a když mě z Kitlu oslovili, zda bych pro ně z rukávu nevytáhla nějaký valentýnský recept s višňovým sirupem, hned se mi rozsvítily oči a vzpomněla jsem si na tenhle sexy dezert. Tímhle hříchem podle mě uděláte radost jak manželovi k romantické večeři, tak i vašim malým požitkářům, kteří aspoň nemusí přijít zkrátka, protože pro vás mám alko i nealko verzi, kterou jsem navíc v rámci možností ještě i trošku odlehčila.

Často se mě ptáte, jak zpracovat fenykl, a tak jsem jich nakoupila pár do zásoby a vrhla se na nové recepty. Tato polévka je jedním z nich, je úplně jednoduchá a přitom moc dobrá.

Připravovala jsem tento recept jako tip na silvestrovské pohoštění, no nakonec to byla taková dobrota, že jsme rolky snědli s bramborovou kaší k obědu. Beru to jako plus ve variabilitě jeho použití, navíc je to opravdu velmi jednoduchý recept.

Kuličky ve stylu rafaello jsou už celkem obvyklou tradicí vánočních stolů. Zpravidla se dělají ze tří surovin a jsou tedy jednoduché a rychlé, opírají se ale o salko, které je, co si budeme povídat, moc dobré, ale taky velmi nezdravé. Vymyslela jsem je tedy jinak – zdravěji. Jednoduchost v podobě tří surovin a výbornou chuť jsem ale zachovala.

Měla jsem chuť na hummus už hrozně dlouho, ale pořád na něj nebyl čas a zůstával jen „ve frontě“. A pak po mně Lenka z Prosím spinkej chtěla na křest svojí nové knížky nějakou pomazánku z červené čočky. A tak jsem si řekla, že když se může dělat hummus z cizrny, proč by to nešlo z červené čočky? Jde to a ba co víc, je výborný!

Jestli některý druh polévky patří u naší Káji mezi nejoblíbenější, tak je to bezesporu dýňová. Ať do ní dám cokoliv, vždy to bez problémů projde. Když k tomu ještě společně dýni i vydlabeme, je radost dvojnásobná.

Cinik by o ní řekl, že je to taková zahuštěná přesnídávka. Výživář by řekl, že je to dobrá snídaně bohatá na sacharidy i bílkoviny. A máma říká, že je to rychlovka, která dětem chutná.

Dýňové období je v plném proudu a já jsem tentokrát měla chuť na nějaké slané pečení. Tak jsem spojila příjemné s užitečným a vznikl tenhle výtečný koláč. Můžete si ho dát teplý i studený, stejně jako s ním klidně pohostíte i návštěvu.

S cuketou je tu recept na kdeco. Je i v každé druhé mojí polévce. Ale zjistila jsem, že tu není žádná, kde by cuketa nefigurovala vedle nějaké další zeleniny. A přitom ona si zaslouží prostor jen sama pro sebe. Takže tady je - cuketovka bez doprovodu.

Moje babička je odvážná žena. Naposledy se to projevilo, když mi poslala kbelík meruněk. Poštou. Českou. Zpracování tedy muselo proběhnout rychle a měkčí kousky jsem krásně upotřebila do tohoto koláče. Díky babi, ten risk rozhodně stál za to.

Znáte takovou tu situaci, kdy počítáte hodiny do dalšího nákupu a přemýšlíte, co uvařit z té černé díry, kterou máte v lednici? Bramborový krém může být jejím řešením.

O recepty s luštěninami si hodně píšete. Taktéž hodně hledáte i recepty s hovězím masem, včetně toho mletého, a já vás za oboje chválím. Luštěniny i hovězí mas jsou dobrým zdrojem železa, které podporuje krvetvorbu, a spoustu dětí je chudokrevných, neb tyto dvě suroviny (a s nimi i zelená zelenina, která je na železo také bohatá) nejsou zrovna jejich favority. Naopak ale různé placičky, bábovičky a vše, co jde při servírování omatlat v kečupu děti milují, proto si myslím, že pokud do sekané zakamuflujete trošku té luštěnin, nesáhnete vedle po stránce výživové ani chuťové.

O tom, že majonéza či tatarka jsou tak trošku dietní hřích, ví asi každý. A proto jsem si dip podobný tatarce udělala doma z mnohem zdravějšího skyru. Nejlepší je ten Bohušovický a já ho mám díky jejich zásobě dost na několik nových recept, takže se můžete těšit i na další skyrové nápady.

Kaše s příjemně jemnou chutí a přirozenou sladkostí, která se obejde zcela bez přidaného cukru, navíc je ideální startovní čárou pro celý den.

Jestli chci prý mít recept na obalu vloček, musím vymyslet něco originálního. Takže kaše slaná a rovnou zapečená. A jako bonus navíc moc dobrá! Originálněji už to asi neumím.

Není v nich ani gram přidaného cukru či jiného sladidla, a přesto jsou příjemně sladké, k čemuž jim pomáhá batát. Zároveň jsou i měkké, takže ideální pro malé děti.

Dobrých nápadů na kaši není nikdy dost a avokáda na jídelníčku nikdy není málo. Když se to spojí dohromady a přidá navíc ještě trošku hříšné čokolády, vznikne dokonalá dobrota.

Tofu je dobrá a zdravá potravina, u dětí se však často nedoporučuje. Prvním důvodem je možná alergická reakce, neboť soja patří mezi nejvýraznější alergeny, druhý důvod už bývá známý méně často. Je jím hormonální zatížení, protože soja obsahuje vyšší množství ženských pohlavních hormonů estrogenů, a při pravidelném podávání se může stát, že tyto pak zasáhnou do hormonální hladiny dítěte. Pokud ale jednou za čas soju v nefermentované podobě koupíte, nemáte se čeho bát. Pokud ji například použijete do těchto placek, dostanete do dítěte jak sacharidy, tak bílkoviny, i nějakou tu zeleninu. A to už můžeme mluvit o dobrém a vyváženém jídelníčku.

Měli jsme v obci sousedskou sešlost. Jako vstupné na ni obvykle nosíme nějaké to sladké pohoštění, které si pak mezi sebou různě ochutnáváme a vyměňujeme. Stůl bývá většinou plný tradičních buchet, bábovek a zákusků, a tak jsem se letos rozhodla jít na to trošku jinak a upekla tuhle bezlepkovou dobrotu. Je opravdu výborná, taková vláčná čoko-oříškovka.

Díky tomu, že je udělaná v pekárně, je vlastně téměř bez práce. A navíc je chutná a příjemně vláčná, žádné dusítko.

Polenta je kukuřičná kaše, která je vynikající nejen jen tak v základu, ale především zapečená. Přesně jako je tato. Říkejme tomu třeba koláč nebo nákyp. Není to moc fotogenické, ale je to ták dobré.

Zapomeňte na hmotu bez chuti ze školní jídelny a udělejte si tuto populární polévku doma - pořádně, poctivě a hlavně rychle. Je připravená v metelesku blesku, u dětí oblíbená a navíc bohatá na vlákninu.

Skvělé na těchto plackách je to, že použitý Šmakoun je už ochucený (a moc dobře mimochodem), takže vy už s ním nebudete mít vlastně žádnou práci.

Hráškovou polévku miluje, špenátovou nejí. Znáte to? A co se stane, když uděláte hráškovou se špenátem? Nikdo to nepozná, samozřejmě.

Tento recept je tak triviální a jednoduchý, že jsem jej vůbec neměla v úmyslu vkládat sem na blog. Ale měl u vás takový úspěch a tolik si o něj píšete, že jsem prostě musela. Jak název napovídá, hermelín v něm samozřejmě není, ale chuťově to snad ani nepoznáte. PS: Pro maminky na dietě ideální.

S masem na sladko jsem kamarád. Naše malá žížala to zdá se zdědila po mně, takže tímto typem hlavního jídla se jí rozhodně zavděčím. A fastfoodové vzezření se zase líbí manželovi. V téhle dobrotě si zkrátka všichni najdeme to svoje.

Opět se mě zmocnila nostalgie a vzpomínám na jaro v Paříži. Nejlepší z koláčů, který jsme tam ochutnali, byl tento bezlepkový flan. Pařížané ho nejčastěji dělají s hruškami, ale použít můžete i jiné ovoce, a protože mně se tu kupí jablka, která volají ke zpracování, startuju tedy troubu, googlím recepty, dávám z nich dohromady jeden svůj a jdu na to.

Nečekejte od něj žádnou nadýchanou bublaninu, jde o koláč z kukuřičné krupice, který se tváří lehce zdrcle, ale to je na něm právě to osobité. Navíc je jednoduchý a bezlepkový.

Přišla mi nádherná sušená rajčátka od Kouzla koření. Jsou červená, slaďoučká a voní jižním sluncem. I proto se mi jejich chuť hned spojila s létem, Itálií a vůní oregana. Všechno jsem to zakomponovala do tohoto receptu a vznikly výtečné bulgurové placky, ke kterým se určitě budu vracet, a to nejen při vzpomínce na léto u moře.

Je to jako tiramisu, jen je v něm o dost míň tuku a o dost víc bílkovin. Krém se dá použít i na dezert pro děti, jen jim do něj samozřejmě nebudete dávat kávu a alkohol.

Hrášková polévka patří u mojí dcery mezi nejoblíbenější. Naopak brokolice je dětmi často přijímána trošku s odporem, a ani u nás jsme se tomu nevyhnuli Ovšem když brokolici "přebiju" troškou hrášku, je to hned jiná písnička a polévka mizí z talíře téměř okamžitě. 

"Maminko, já bych si dala rajčátkovou polévku." A tak maminka šla a udělala rajčatovou polévku. Do ní samozřejmě propašovala i červenou čočku. 

Jedna ze základních pomazánek mého dětství, na kterou se trošku zapomnělo. A přitom je to velká škoda je totiž nejen chutná, ale i zdravá.

Dušené hovězí na milion způsobů doplňuje tento recept s použitím zelených fazolek. Je stejně tak dobrý, jako ten milion předchozích.

Mám na ně chuť už strašně dlouho. V pravidelných intervalech se mi zjevují v receptech mých kamarádek, a tak se mi vždycky připomenou, že i já bych na ně ráda vytvořil svůj recept. A blížící se Vánoce mě donutily začít v tomto směru konat, takže recept je konečně tady.

Tradiční kapr a salát u nás až tolik nefrčí, na druhou stranu mám ale tradice ráda a snažím se alespoň ty základní držet. Takže se ani obalované ryby a salátu nevzdávám, jen toto jídlo dělám v trošku lehčí formě.

Hovězí patří mezi naše nejoblíbenější druhy mas a dušení zase mezi oblíbenou kuchyňskou úpravu. Jídla jako je toto tedy vařím poměrně často, což mě nutí vymýšlet různé obměny, abychom nejedli stále totéž.

To se takhle na míse s ovocem kazí chudák, poslední pomeranč. Tak z něj začnete dělat vafle, a nakonec skončíte u lívanců.

Obzvlášť po pořádné zimní koulovačce přijde teplý svařák vhod. A když se ho nehodlají zříkat ani vaše děti mám pro vás nápad, jak jim sváteční zimní čas trošku zpestřit dětskou verzí.

Vosí hnízda neboli úly jsou naše nejoblíbenější vánoční cukroví. Když jsem se ptala, jaký recept byste na Vánoce nejvíce uvítaly, nejvíce z vás si přálo právě je. Je tedy evidentní, že ve vášni pro vosí hnízda nelítám rozhodně sama. Letos jsem se tedy zkusila zbavit těžkého krému, strouhaných piškotů a žloutků, a vymyslela pro vás recept na jejich zdravější a neméně dobrou verzi.

Linecké je klasika každých Vánoc a nejen jich. Já jsem ji navíc letos trošku ozdravila použitím špaldové mouky a medu namísto cukru. Je výborné, křehké a voňavé.

Tenhle recept je úplná záhada. Ač pohanka u nás doma není žádným velkým favoritem, tyhle rohlíčky nějak podezřele rychle mizí ze stolu. Že bychom jí přišli na chuť? 

Naše nežerka je hodně „masožerka“, ovšem mleté maso moc nemusí. Zato krůtí miluje. Mleté krůtí je tedy kombinace, kterou se pokouším tento její nezmar zlomit. Zdravě samozřejmě.

Dnes je sváteční den a tak byl i oběd sváteční - tedy svíčková. A já jsem zjistila, že taková klasika všech klasik tady na blogu není! Najdete na ni tisíce zaručených receptů, a asi proto jsem nepovažovala za potřebné sem recept dávat. Na druhou stranu ale vím, že si pro děti žádáte recepty i na klasická jídla české kuchyně, a tak jsem se rozhodla, že vám ukážu svou verzi, kterou dětem můžete směle dopřát. Vařím ji totiž z čerstvé zeleniny, žádné zeleninové směsi, žádné zahušťování moukou žádné šizení.

Už léta ji vařím podle Kluků v akci. Jejich doporučený poměr zeleniny je přesně podle mého gusta a můžu si být jistá, že když ho dodržím, budu mít omáčku, která je skvěle dochucená bez čehokoliv dalšího. Tato moje je jen mírně osekaná, aby byla jednoduchá a vhodná i pro nejmenší děti. O tipy pro větší strávníky vás ale neochudím, dočtete se je v průběhu článku. Pojďme tedy na to.

Spojení masa, kokosového mléka a nasládlých meruněk je zkrátka úplná dokonalost. Tedy pro ty, kdo tyto kombinace masa se sladkými chutěmi mají rádi. 

Řepu jsem nikdy neměla ráda. A teď si vlastně nemůžu nějak vzpomenout proč. Mám totiž novou závislost, kterou je tohle carpaccio. Je pravda, že děti toto asi moc neocení, ovšem je to zdravé a hodnotné jídlo a já ho sem musím dát už jen proto, abych nikdy nezapomněla, že jsem opravdu milovala řepu!

Tahle kaše je opravdu bleskovka, navíc jen ze tří surovin a bez přidaného cukru. Všechny mlsné jazýčky se nad ní musí olizovat.

Krémová polévka, kterou můžete bez problémů nabídnout i místo plnohodnotného hlavního jídla. Hodí se doplnit ji kouskem pečiva či jiné obilniny.

Nedávno ke mně doputoval test kupovaných rybích prstů. Jeho výsledky mě až tak nepřekvapily, neboť si o těchto prefabrikovaných předsmažených polotovarech nic moc hezkého nemyslím, ale přivedlo mě to alespoň na zajímavý nápad. Totiž udělat si pořádné rybí prsty doma. Takové, o kterých vím, co v nich je. U dcery sklidily velký úspěch, tak snad se zabydlí i u vás.

Na jidelniplan.cz na mě ráno vybafnul recept na dýňové medvědí mléko a popadla mě na něj hrozná chuť, která prostě celý den nepřecházela. Zbývalo mi trošku dýně, ale zároveň jsem neměla všechny potřebné ingredience. A tak jsem vytvořila nápoj vlastní, tímto inspirovaný, na chladný podzimní večer jak dělaný.

Že už jste z dýně měli polévku, omáčku, těstoviny a kdo ví co všechno ještě? Tak co třeba trošku toho zpracování na sladko ve formě cheesecaku. Naše oblíbené.

Přichází nový recept z kategorie "nevypadám nic moc, ale jsem fakt dobrej a hlavně rychlej".

Vepřová panenka je ten kousek masa, který k doladění potřebuje vlastně jen hrozně málo. Tentokrát na mě z lednice zavolal lilek, tak jsem si řekla, že právě on bude "to správné málo", které z našeho oběda udělá luxusní zážitek.

Naše Karolínka mu říká "Helou-dýň" a vlastně není ani tak daleko od pravdy, protože s dýněmi si ho spojujeme velmi úzce. Ovšem nejen na helloweena zpracováváme dýni a tyto sušenky se hodí jako skvělá alternativa ke kupovaným po celý rok.

Znáte skyr? Tento zakysaný mléčný výrobek má svou tradici na Islandu, pro své kvality se ale jeho oblib rozšiřuje a koupíte ho také u nás. Svým složení a vysokým obsahem bílkovin se podobá našemu tvarohu, svou chutí a jemnou nakyslostí zase řeckému jogurtu. Určitě vám ho doporučuji vyzkoušet.

Skyr vás zdá se zaujal a mě taky hrozně baví! Konzistencí je jako tvaroh, není ale tolik hutný, na chuti je jemnější a blíží se dalšímu mému oblíbenci - řeckému jogurtu. Je to dobrý zdroj bílkovin s minimem tuku a vyplatí se ho sem tam do něčeho zašít hlavně malým masonejedlíkům. Třeba se jim budou líbit zrovna tyhle buchtičky naslano.

Je zásobárnou vitamínu C, pomáhá bojovat proti nemocem, podporuje trávení, posilňuje cévy a má blahodárný vliv třeba i na ledviny. Zkrátka univerzální pomocník do každé rodiny, který roste na každém rohu. Letos jsem se naučila z něj vyrobit sirup a ráda se o recept podělím i s vámi.

Psát blog pro mě znamená objevovat neustále něco nového, abych pak i vám mohla nabízet stále nové a neotřelé nápady. Ovšem občas se moje představy nějak nesetkají s realitou, a tak to místo rolády (která fakt nejde odlepit!) dopadlo jako pohár s makovým piškotem a borůvkovým krémem. Tak si nechte chutnat a tu roládu dáme příště, jo? 

Sumeček africký (nebo také keříčkovec) je sladkovodní ryba, která v poslední době zaznamenává vysoký nárůst v oblibě. A není se čemu divit, je to ryba jemná, lahodná, bez typického zápachu a také poměrně tučná, což jí přidává nejen na chuti, ale i kvalitě z pohledu mastných kyselin. Pro děti je skvělá v tom, že kosti obsahuje spíše jen výjimečně a nemá dokonce ani šupiny. Tento recept je navíc geniálně jednoduchý a dává vyniknout lahodné jemnosti této ryby.

Ač pro úpravu dušením nejvíce milujeme hovězí maso, ani tato varianta s vepřovým u nás vůbec neprochází špatně. Vyzkoušejte ji také.

Sklizeň posledních plodů léta se blíží ke konci, a tak si dost možná naposledy připomínáme vůni svěžího letního ovoce v tomto koláči.

Tenhle celozrnný korpus naprosto miluju a je mi vlastně úplně jedno, s jakou náplní nahoře si ho dám. Je tak lahodný a křupavý...Tahle svěží hrášková náplň mu ale na chuti neubírá, ba naopak.

Šly jsme s Kájou do lesa na houby. Jenže tam skutečně houby nerostly. Přinesly jsme ale aspoň hromadu ostružin, které jsme přetvořily v tenhle srdíčkový dezert. Ať už s nimi nebo bez nich, doufám, že i vám bude chutnat.

Na formu o průměru 24 cm (určitě půjde i o  něco jiný rozměr).

Máte-li na zahrádce už jen zbytky malých jahod, a nebo vám ze sběru zbyly ne úplně nejčerstvější kousky, budete možná hledat inspiraci, kterak je ještě zužitkovat. Přináším tedy jednu na vláčnou bábovku plnou jahod.

Sýr a špenát je vděčná kombinace, do vaflí jde pak o docela neotřelé zpracování. Třeba takto vezmou děti špenát na milost.

Poslední předprázdninové vysílání pořadu Sama doma na ČT pro mě bylo naopak prvním – prvním vystoupením v televizi, navíc v živém vysílání. I přes své poprvé jsem si natáčení moc užila, vše bylo v duchu zahradní slavnosti, byly přítomny i divačky s malými dětmi, panovala úžasně přátelská atmosféra a limonády, které jsem připravovala, doslova tekly proudem. Tato se setkala s největším úspěchem, a tak jsem pro vás připravila i přesný recept.

Tyhle křehké šlehačkové (martinské) rohlíčky mám strašně ráda, a tak jsem je alespoň malinko ozdravila. Stále je to dobrota plná tuků, co si budeme povídat, ale jeden malý rohlíček pro malý hřích úplně postačí.

Věděli jste, že arašídy se nutričně neřadí mezi ořechy, nýbrž luštěniny? Jejich vlastnosti se ale ořechům velmi přibližují a v malé míře jsou i zdravé a přínosné pro náš organismus. Ve variantě arašídové mouky je vaše tělo ocení rozhodně více, než v pražené a solené podobě večer u telky, a level uspokojení je minimálně stejný!

Recept na jednoduché a rychlé jídlo z chřestu, a to ve formě, která bude sympatická i dětem.

Tak jako jiné děti chodí v supermarketech škemrat do oddělení s bonbóny, chodí to moje dělat oči do chlaďáku s rybami. Tentokrát ji ovšem nejvíce oslovily krevety, takže nakoupeno a mise začíná.

Úspěchy posledních dní se musely řádně oslavit. A jak jinak než nějakou dobrotou, že.

Letní osvěžení, které vám ale přijde stejně dobře k duhu i v teplé verzi ve chvílích, kdy se rozhodnete přírodními metodami bojovat s nachlazením a kašlem.

Pomazánka bohatá na bílkoviny? A ještě aby byla chutná a zdravá? Jasně, to umíme!

Jablečný štrúdl. Všichni ho mají rádi! A když ho milujete, ale nemáte čas se s ním motat, uděláte si ho do hrnku.

Osvěžující nápoj, který zklidní trávení po náročném jídle nebo příjemně zchladí v horké dny.

Zajímavá letní limonáda s lehce netradiční kombinací bazalky a jahod. Zaručeně zachutná a osvěží.

Pekla jsem ho na setkání u pěstitele bylinek. Chtěla jsem něco lehkého, svěžího, letního, něco, co chuť bylinek krásně jemně doplní. Myslím, že se povedlo, a určitě jsem tento koláč nepekla naposledy, je totiž opravdu vynikající.

Jemná a svěží polévka lehce nasládlé chuti, která bude dětem pro tyto vlastnosti zaručeně chutnat. V létě ji pro ochlazení můžete podávat i studenou.

Na pečení krtkova dortu mě zpravidla odrazují dvě věci - tučný šlehaný krém plný zbytečných škrobů a chemie, a pak taky patlání do kulaté dortové formy a s tím související opatrné krájení, které moc neovládám. Tak jsem obojí prostě odbourala a udělala to po svém. Můj ozdravený krteček vám představuje svoji skromnou hromádku.

Nákyp plný barevného ovoce určitě nezklame žádného malého strávníka.

Na tuto inspiraci jsem narazila na poli internetu a lákala mě tolik, že jsem ji musela brzy vyzkoušet. Skvělá a zdravá alternativa.

Tato polévka z červené čočky má u dětí ohromný úspěch. Navíc je hotová za deset minut, což znamená úspěch i u maminek.

Jak to máte se snídaní? Že ji často nestíháte a přitom by vám něco teplého do břicha po ránu bodlo? V tom případě je mugcake skvělá volba pro vás.

Dobroty z jednoho pekáče jsou nejlepší! Rychlé, jednoduché a skvělé v tom, že chutě se krásně propojí a zintenzivní.

Tato forma hrnkového dezertu zaznamenává v poslední době hotový boom. Není divu, je to totiž poměrně zdravá varianta mlsání a co především - hotová do pěti minut včetně tepelné úpravy. Lákavé, co myslíte?

Mají krásnou oranžovou barvu s černými puntíky, jsou nenáročné a děti je budou milovat. 

Špenát nebývá mezi nejoblíbenějšími dětskými jídly. Naopak polévky vesměs všechny děti milují. Špenátová polévka tedy musí být alespoň něco mezi tím – něco, co děti možná vezmou na milost.

S vánočním stolováním mám spojená hlavně jídla s rybami. Klasický kapr u nás příliš neletí, a ani ryby v trojobalu ne. Každý rok na štědrý den tedy připravuji nějakou rybu v trošku netradičním, a přesto slavnostním kabátku. Říká se, že správné jídlo by v sobě mělo snoubit jak sladkou, tak slanou a ba i kyselou chuť. Tento recept vše uvedené splňuje a jak se gastronomicky již mnohokrát potvrdilo, nakyslá chuť citronu rybám ohromně sluší. Tak třeba tímto receptem letos inspiruju i vás.

V lednici mi zbyl nálev z cizrny. Nikdy ho nevylévám, protože vím, že funguje jako náhražka za vejce. Ve shonu vánočního pečení jsem si vzpomněla na svůj oblíbený recept na kokosky, a tak jsem si řekla, že ho předělám pro ty, kteří třeba vejce z nějakého důvodu nesmějí. Tak tady ho máte.

Než začne to pravé vánoční obžerství v rámci štědrovečerní večeře a dalších chodů, které hned poté následují, jí se v českých domácnostech tradičně bezmasá jídla. Nejčastěji jsou to luštěniny, a pak také staročeský kuba. Snažila jsem se tuto verzi nějak neotřele zmodernizovat, a přitom originalitu chutí zachovat, a tak jsem vymyslela toto menu. Hrách jsem schovala do luxusních placek a kubu, který obsahuje pro děti nevhodné houby, jsem vymyslela ještě trošku jinak. Kuba to tedy není, a tak mu říkejme třeba „kubíček“.

Tento recept jsem původně neměla v úmyslu pro blog sepisovat, ale váš zájem mě přinutil to trošku přehodnotit. Je pravda, že je to zase trošku něco jiného než klasika, a i rychlá minutková úprava přidává tomuto receptu na atraktivitě.

Vánoce, to je luxusní jídlo, vůně perníku a sušené ovoce. A co se stane, když tohle vše spojíte dohromady? No přeci tento recept.

Bezlepková a bezpracná dobrota, která vám po ránu zahřeje bříško i mysl.

Recept na perníčky v mnohých rodinách koluje a předává se z generace na generaci. V té mojí se bohužel nic podobného nedochovalo, a tak každý rok pátrám po receptech a zkouším něco nového, nikdy to ale není ono, a tak i letos jsem se rozhodla pro něco dalšího. Věděla jsem jen, že chci zdravější verzi, a byla jsem tedy rozhodnutá pro žitnou mouku. Když jsem ji vzala do ruky, na pytlíčku jsem narazila na recept. Trošku jsem ho ještě ozdravila a.. a už nikdy nebudu dělat jiný! Perníčky jsou vynikající a už od začátku krásně měkké.

Znáte takové to mámení, když jdete kolem supermarketem a mrkají na vás všechny ty (no ano, zpravidla velmi nezdravé) lahůdky z chlaďáku? Zrovna nějaký takový salátek se tam na mě před nedávnem usmíval. Zvědavě jsem blýskla okem na jeho složení a musím říct, že tolik éček pohromadě jsem snad jaktěživa neviděla (i když přiznávám fakt, že tyto věci zpravidla v obchodech míjím bez povšimnutí). Chuť mě okamžitě přešla. Teda na ten kupovaný. Ten domácí jsem ale spáchat musela a teď je tu s receptem i pro vás.

Brokolici je u dětí vždycky lepší pro jistotu do něčeho „schovat“. Tak proč ne třeba do koláče, že? Tento je navíc s podílem žitné mouky a plný tvarohu.

Letošní jablečné šílenství začíná tímto receptem na koláč. Snažila jsem se o trošku zdravější verzi, a tak jsem použila celozrnnou mouku, tvaroh a také novinku (alespoň tedy u nás doma) ve slazení – březový cukr.

Na začátku léta jsme byli s manželem na úžasné dovolené v Paříži. Asi bychom to nebyli my, kdyby se nenesla zcela v duchu gastroturistiky. Jediné, co jsem toužila ochutnat, a za celou dobu pobytu v Paříži na žádném jídelním lístku nenašla, byla CIBULAČKA. Tak jsem si ji konečně udělala doma.

Na festivalu Foodparade jsem nedávno ochutnala zauzené kachní prsíčko s čočkou beluga. Tento druh čočky je můj oblíbený, ale spíše ho upravuju s kořenovou zeleninou na způsob ragú. V mé festivalové porci však byla čočka daleko jemnější a lahodnější, a tak jsem po chvíli vychutnávání naznala, že je to zřejmě díky smetaně. Inspirovala jsem se jí i při svém domácím vaření a myslím, že jsem se nespletla.

Tento recept jsem vytvořila už před časem, leč zapomněla jsem se s vámi o něj podělit. Dnes jsem ho dělala znovu a řekla jsem si, že by to byla škoda, neboť žitný lepek je mnohem lépe stravitelný a palačinky se tudíž dají považovat za zdravější variantu oproti těm klasickým.

Polévka, která je vlastně jen ze dvou ingrediencí, plus navíc nějaké to voňavé koření, které ji doladí a navodí vám hřejivý pocit na celý den. Jednoduché a efektní, no ne?

V kaších netřeba hledat žádnou velkou vědu – uvaříte, mixnete, ozdobíte, nacpete se. I tato je jednoduchá a i tato je zdravě nacpávací, ideální k snídani.

Když si k této krutopřísně husté polévce dáte krajíc chleba, budete mít jídlo plnohodnotné nejen co do sytosti, ale i po nutriční stránce. Polévka je sice bez masa, ale v kombinaci právě s obilninou v podobě chleba obsahuje tzv. plnohodnotné bílkoviny, takže vaše bříško určitě strádat nebude.

Jsou nadýchané a vláčné, lehké jako pírko. Použít můžete libovolné ovoce, ovšem já mám moc ráda kombinaci máku a švestek, proto jsem použila mirabelky, což je vlastně něco jako kulatá švestka. Jestli to tedy vůbec botanicky správně mirabelka je, ale vem to čert, máme ty červené plody prostě rádi.

Jak z celkem obyčejného závinu udělat neobyčejný? Motejte! Tento recept je v podstatě tradiční, jen jeho forma je poněkud netradiční a já vám ukážu jak na to.

Ne že by na tomto receptu bylo něco světoborného, o čem jste ještě neslyšeli. Ale možná se taky aktuálně topíte v záplavě rajčat a hledáte nějakou změnu oproti klasice. Tak tady ji máte, pro inspiraci.

Švestky a mák, to je prostě dokonalá kombinace. Knedlík k nim patří bramborový a polenta už je jen taková malá tečka na závěr, která jídlo trošku znevšední a ozdraví.

Dušené hovězí na milion způsobů, to nikdy nemůže zklamat.

Už jsem vám to pravděpodobně říkala tak stokrát, ale abych se ospravedlnila: naše žížala je prostě milovník lívanců a palačinek, a tak je dělám asi častěji než bych chtěla, ale snažím se do nich vždycky schovat něco, co má trošku nutriční hodnotu. Tak dneska tedy takto.

Poslední den letošního školního roku je u nás ve znamení odchodu dcery z předškoličky. Po prázdninách už půjde jako velká slečna do té pravé a opravdické školky. Na rozloučenou s dětmi a hlavně skvělými tetami v našem Dráčku jsme pekly sušenky. Snad budou školičkovému osazenstvu chutnat tak jako mamince, která se musela hodně držet, aby to dětem nesnědla.

Je sezóna jahod, což znamená, že kromě jahodových knedlíků, obligátní bublaniny, tradičního koktejlu a zásoby marmelád máte také plný mrazák jahodových zmrzlin, snědli jste jich jen tak celá kila a ty potvůrky stále rostou. A voní. A lákají. Kdo by je nemiloval! Věřím, že i tento dezert, lehký jako letní vánek, vám bude chutnat i přesto, že máte pocit, že se z těch jahod za chvíli zblázníte.

Vždycky když mě někdo osloví s tím, že má pro mě nějakou novinku na vyzkoušení, moje srdce úplně zaplesá. Já to testování tak miluju!! 

Tentokrát je to opravdu žhavá top novinka, která se na trhu objeví teprve začátkem prázdnin. Jedná se o SLANOROŽEC, neboli SALICORNII, což je řasa, která roste především na březích moře. Při zálivce slanou vodou a troše zkušeností ji lze pěstovat v květináči ze semen. Vzhledem k vysokému obsahu oleje poutá pozornost vědců jako rostlina budoucnosti využitelná k výrobě oleje, jako krmivo i zdroj biopaliva.

Řasa, která je křupavá s výrazně slanou chutí, obsahuje bílkoviny, olej, řadu vitaminů, minerálů a stopových prvků. Prokázaný je její výborný vliv na lidské zdraví. Výborná je do zeleninových salátů, k rybám, mořským plodům, do polévek, do těstovin a například místo oliv k vínu. Já jsem využila vlastně hned několik z uvedených variant, když jsem řasu použila do tohoto těstovinového salátu s tuňákem. Můžete samozřejmě salát udělat bez salicornie a jistě bude stále dobrý, přesto, pokud na řasu někde narazíte, určitě ji vyzkoušejte.

Na pořadu dnešního dne byl květák. Tatínek má nejraději obalovanou klasiku, tak jsem mu ji chtěla splnit. Naopak naše žížala květák v této podobě nechce, takže pro ni jsem dělala KVĚTÁKOVO-CIZRNOVÉ PLACKY. Nutno přiznat, že jsem je stejně líně osmažila v pánvi s tím klasickým, takže nějak velmi zdravější to nebylo, no ale aspoň ta cizrna. Nakonec to stejně dopadlo tak, že dítě ujídalo tatínkovi obalovaný a tatínek dítěti placky.

Pravidelní čtenáři tohoto blogu si už jistě všimli, že ráda schovávám Šmakouna do sladkého. Důvod je celkem prozaický - Šmakoun je bílkovina, která u sladkých jídel často schází. A moje dcera sladké miluje - což má po mamince. Takže pokud jí čas od času udělám sladký oběd, je celkem jisté, že jsem v něm něco "utajila". Mám tak zkrátka čistější svědomí.

Nevím, kterému mámení jsem to podlehla (asi že jsem už myslela na to, až budu mít tuhle dobrotu na talíři?), když jsem v obchodě koupila tvrdý tvaroh s tím, že z něj udělám knedlíky. No, samozřejmě že se většinou dělají z měkkého. Nevadí, řekla jsem si, bude výzva, a když už v tom teda tak plavu, místo klasiky udělám rovnou nějakou zdravější verzi. Takže kromě tvrdého tvarohu šla do knedlíčků i celozrnná špaldová mouka a výsledek vám nyní nesu. Myslete na to, že je to v podstatě "dieta".

Málokdy vařím kompletní menu o polévce a hlavním jídle. Když totiž vařím polévku, obvykle je tak hustá, že v ní stojí lžíce, a v klidu nahradí ono zmiňované hlavní jídlo. Máme to tak zkrátka nejraději. I tato polévka naše rodinná kritéria splňuje.

Mám úplnou novinku, teda alespoň na našem jídelníčku určitě. Jsou jí KLÍČENÁ CHIA SEMÍNKA. Klíčením se v nich aktivují enzymy, čímž se už tak hodně prospěšná semínka stávají ještě hodnotnějšími. Dali jsme si je ke špagetám s lilkovou omáčkou a vám teď nesu recept.

Lahodná, nasládlá a po chřestu taková něžně pikantní polévka.

Využila jsem dnešního pěkného počasí k práci na zahrádce. Trošku jsem se tam ale zapomněla, takže oběd musel být opravdu rychlovka. A jednoduchá, to samozřejmě.

Léto se blíží a s ním i vidina nového, čerstvého a zralého ovoce. Moje hospodyňkovské smýšlení mě tedy poňouká, že je potřeba uvolnit místo v mrazáku na nové dobroty. Sahám proto do jeho útrob a vytáhnu…višně! 

Moje zdravější a osvěžující verze tohoto báječného salátu. Jako příloha k masu, k domácímu hamburgeru a nebo prostě jen tak, na bagra se lžící u večerního televizního programu.

Většina mých receptů na hovězí je s různou zeleninou, nejčastěji kořenovou. Pravda je, že tato kombinace hovězímu prostě sluší a mám ho tak i nejraději, ale už to chtělo změnu. A tak jsme ho tentokráte měli s omáčkou ze smetany. Důstojná náhrada myslím.

Měla jsem přebytek většího množství jahod, které v zimě samozřejmě nemají onu letní kvalitu, takže na koktejl nebo pohár mi nepřišly nejlepší. Když se takové jahůdky ale upečou, rozvine se jejich nádherná vůně a takový koláč je pak hned o třídu lepší kategorie. Doplněný tvarohem a ze zdravějšího druhu mouky je to navíc příjemný malý hřích s připomínkou léta.

Se žitnou moukou je to vždycky tak trošku složitější. Je hutná, mazlavá a hůř se s ní pracuje, na pečení sladkého se podle mě ani tak moc nehodí. Tento recept je ale výjimkou a dělá z této buchtičky i o něco málo zdravější hřích.

Sladká verze čehokoliv u nás nikdy nezklame, ovšem často se stává, že sladká jídla neobsahují téměř žádnou bílkovinu. Tato kombinace jahel, švestek a máku, je ovšem obohacená ještě bílkovinou ze Šmakouna, takže nutričně určitě lepší než běžná česká klasika. Udělat si ji navíc můžete klidně i bezlepkově.

Novinkou našeho jídelníčku je Šmakoun. Pro začátek jsem zvolila jeho sladkou variantu, která je pro děti podle mě lákavější, a protože kostička jako taková dceru moc neláká, snažím se ji účelně maskovat. Dneska se to myslím dobře povedlo.

Znáte ta nedělní rána, kdy doma není ani kůrka chleba a vy přemýšlíte, co na snídani vymyslet místo něj? K tomu navíc velká chuť na něco sladkého, ideálně i zdravého, v lednici načatá cizrna a na stole nová pánev. To prostě přímo volalo o LÍVANCE! Původně měly být zcela bez mouky, ale znáte to, ne vždycky ty experimenty vychází. I tak je jí tam ale podstatně méně, než v lívancích klasických, tak je vyzkoušejte.

Když jsme včera koukaly na pohádku na Déčku, vykouknul na nás maskot Duháček se svou kuchařskou soutěží a Karolínka ihned zatoužila mu taky něco poslat. A tak jsme dnes nelenily, a nejen že zelenily, ale i modraly, červenaly a žloutly, a vytvořily jsme tyto speciální Duháčkovy vanilkové sušenky. A moc jsme si u toho užily, hlavně maminka, než přišla na to, jak převést představy do reality (smích).

Ideální snídaně. A bez přidaného cukru, neboť jablíčka kaši příjemně osladí. Po ránu vás navíc zahřeje a nastartuje. 

Před časem jsem byla obdarována balíkem této zajímavé pražené kukuřičné mouky - na pokusy. A tak jsem se nesměle začala pokoušet. Musím zcela nekriticky říct, že na to, že jde o jeden z prvních pokusů, je buchta absolutně výborná. Vláčná, s lehkým nádechem a vůní mouky, která má skutečně specifickou a velmi příjemnou praženou příchuť. Rozhodně ji vyzkoušejte.

Zbylo mi kousek vařené řepy, kterou bylo nutno spotřebovat. Když se dají dělat sušenky z mrkve a dýně, proč ne z řepy, že? Navíc díky tomu chytly krásně růžovou barvu, která se dětem líbí. I sušenky jim chutnají. Uf! :-)

Občas jsou mlsné chvilky, jejichž vábení se zkrátka nedá odolat. Toto je jejich řešení v trošku zdravější a navíc bezlepkové formě. 

Díky množství cizrny je toto jídlo bohaté na bílkoviny, takže maso vám chybět nebude. Díky svému tvaru a oříškové chuti bude chutnat i dětem.

Nemám ráda krupicovou kaši. Teda vlastně.. miluju ji! Voní dětstvím a vzpomínkami na talíř s malovanými zvířátky, které jsme objevovali na dně, pokud jsme byli správní jedlíci a zbaštili celou svou porci. Dnes ji ale maminkám, které chtějí krupicovou kaši vařit svým malým dětem, často vymlouvám. Důvod je jednoduchý - její nutriční hodnota je téměř nulová. Já jsem na to ale (doufám) docela vyzrála a dceři ji dávám s klidným svědomím.

Ano, čtete správně: jsou z brambor! A protože díky tomu neobsahují žádnou mouku, jsou nejen zdravější, ale i bezlepkové. U dcery mělo toto těsto obrovský úspěch i samotné, ale krém a karamelizované hrušky posouvají tuto buchtičku ještě o level výš, takže určitě vyzkoušejte vše dohromady.

Mám ráda jednoduché a dobré věci. Toto rizoto je jednou z nich. Dýně mu dodává tu správnou mazlavou konzistenci a tymián báječnou vůni.

Dezert z kategorie "chutnám lépe než vypadám" má sice nevábné zašedlé vzezření, ale chutná skvěle a díky sladkosti jablíček neobsahuje žádný přidaný cukr.

Jsou měkké a ne příliš sladké. Navíc strašně žravé.

Kdo má doma masožravce, jako mám i já, jistě chápe tuto moji snahu - totiž propašovat jim zcela nenápadně do onoho kýženého masa i trošku zeleniny. A právě v receptech tohoto typu se to většinou dobře daří.

Tyto palačinky jsou sice trošku křehčí, ale zato nadýchané jako obláček. Sympatické je na nich také to, že díky obsahu jablek do nich není potřeba dávat tolik mouky, takže jsou i o něco zdravější než klasické.

Šátečky peču docela nerada, protože ony ty potvory moc rády vytékají a rozlepují se. Dneska jsem to ale riskla a kupodivu to vyšlo, povedly se všechny.

Díky jablíčkům jsou měkké, což ocení především děti, a také sladké, takže mnoho dalšího slazení už nepotřebují. Slad je navíc jedna z těch méně škodlivých forem slazení, takže tyto sušenky si můžete užít celkem bez výčitek.

Mlsání zase trošku jinak - snad o něco zdravěji a navíc bezlepkově.

Při vaření pro děti používám pórek docela často. Je totiž méně agresivní než klasická cibule, a přitom ji dokáže celkem dobře nahradit. V této verzi si z něj můžete udělat krásně hustou krémovou polévku. 

Tento koláč dělám moc ráda. Je totiž báječně univerzální a hodí se do něj jakékoliv ovoce. Výborný je například i s rebarborou, třešněmi či meruňkami...

Základem tohoto receptu je mladý kokos. V našich obchodech je to poměrně novinka (nebo alespoň já jsem ho zahlédla teprve před nedávnem) a jde o kokos, jehož slupka ještě neztvrdla dlouhým zráním, a je jen osekaná od svrchní světlé vrstvy. Je plný úžasné voňavé kokosové vody, chcete-li mléka, a po vypití si můžete ještě užít i vnitřní měkkou dužinu - třeba právě do tohoto receptu.

Tuto omáčku dělám v různých obměnách velmi často. Využijete do ní libovolnou zeleninu, zpracujete třeba i zbytky, a můžete ji míchat nejen do těstovin, ale třeba i nočků, rýže, kuskusu, či jen tak jako přeliv přes maso. Tentokrát v hlavní roli dýně. 

Tento recept mám už delší dobu v šuplíku a jeho autorkou je můj velký kuchařský vzor Naděnka. Ona je dělá s moukou, já jsem v experimentech s luštěninami šla ještě dál a zahustila je rovnou hraškou. Když hrách, tak pořádně.

Mlsání při dietě a ještě ideálně tak, aby to bylo i pro děti - no to je prostě vždycky oříšek. Ale já to nevzdávám!

Další chutná variace z cizrnového těsta bez mouky, mňam!Věřte, že si určitě pochutnáte a děti se budou jen olizovat.

Jsou opravdu dny, kdy se snad díky teplotám ani nehodí vařit. Však to se asi u nás moc nestane. Dneska jsem jsem šáhla na rybičky v tomatě z halibuta, které jsou díky nálevu trošku sladší, než jsem zvyklá. Kdbyby jste neměli po ruce ricottu, můžete nahradit žervé sýrem, tvarohem nebo máslem. Rybičky zase volte dle možností nebo co vám zrovna leží ve spíži. Vždyť je to tak jednoduché.

Věděla jsem naprosto přesně, na co mám chuť, ale nenašla jsem na to recept. Inspirace nakonec vzešla od mých oblíbených Kluků v akci, a vlastně se od originálu ani tak moc neliší. Asi proto měl koláč úspěch a určitě si v mojí kuchyni najde stálé místo.

Můj drahý miluje květák smažený. Já spíše vařený. Ale na této podobě se shodneme oba.

Miluju cizrnu. Miluju římský kmín. A miluju tu vůni dálek, exotiky a krásných časů, která na mě vždycky dýchne, když si toto jídlo dopřeju doma. Poprvé jsem ho totiž ochutnala na dovolené v Egyptě a moc ráda si ji připomínám. 

Jsou lehoulince nasládlé a měkké, takže určitě budou chutnat dětem. Jsou navíc i poměrně bohaté na tolik potřebnou vlákninu.

Dnešní den byl krásný, ale trošku horký. Lehká rybka a k ní studený salát se mi zdá jako nejlepší volba k večeři v takto parný den. 

Co je domácí, to je prostě nejlepší! U jogurtu jde zároveň i o nemalou úsporu peněz, protože z jednoho kelímku naděláte mnohonásobnou parádu - přibližně pět dalších jogurtů. Stačí jen využít přirozené schopnosti mléčných bakterií množit se. Tak se milujme a množme jogurty!

Jak vás učila rajskou maminka? Ta moje klasiku - z protlaku a se záklechtkou. Někdo zahušťuje perníkem, což je taky příjemná změna, ale pořád je to mouka v jiné podobě. A ta mě právě trápila. A taky protlak. Takže já budu svou dceru učit, aby si i bez těchto věcí poradila. Alespoň občas - snad i ona to bude vítat jako příjemnou změnu.

Může to být snídaně, ale klidně i oběd nebo sváča. Narozdíl od klasických palačinek z mouky ovšem mnohem vydatnější a bohatější. 

Kterak dětem dovolit nějaké to mlsání bez umělostí a ještě si při tom užít legraci? Vytvořte si gumové bonbóny.

Jakmile objevím recept na nějaké mlsání bez mouky, klepu nadšením rukama do té doby, dokud tu věc prostě nevyzkouším. Tentokráte jsem narazila na recept na pomerančové mini-dortíky, tak jsem je prubla a... ono to tak úplně nevyšlo. No ale ta hmota, která vznikla, a kterou jsem uvozeně nazvala piškotem, protože trefnější přirovnání mě prostě nenapadlo, ta je naprosto fantastická! A skvěle se hodí k mému oblíbenému chia pudinku. 

Nebudeme si lhát do kapsy - tato dobrota je tůůze tučná. Ale taky tůůze dobrá! S květy černého bezu je to navíc zase něco trošku jiného, takže jednou za čas se to chuťovým pohárkům prostě dopřát musí!

Měkké tyčinky bez kypřících látek, taková zdravější varianta slaného zobání. 

Vypadá jako koláč. Možná to i je koláč, ale není v něm žádná mouka, a je proto mnohem lehčí a zdravější.

Kořenová zelenina, ta prostě u nás doma nikdy nezklame. Naše dítě ji miluje, tak jen obměňuji varianty, aby neomrzela.

Dvě novinky v mojí kuchyni - tou první je multifunkční hrnec, který mi na pokusy věnovala společnost Tefal. Takže začínám zodpovědně pokusovat! Tou druhou je nádherný svazek českého chřestu, který jsem si přivezla ze Slavností chřestu v Ivančicích. Díky obojímu jsme dnes měli k obědu tuto dobrotu. 

Původně jsem měla v plánu sirup, ale recept se mi bohužel dostal do rukou až teď, kdy šeříky víceméně odkvetly, takže si tu jeho úžasnou vůni uchovám aspoň takto a příští rok se budu snažit to nezaspat.

Rostlinná mléka jsou v mnohém lepší než ta živočišná - jsou bohatější na živiny a lépe stravitelná. Pokud si je navíc vyrobíte doma, šetří také vaši kapsu. A protože se často ptáte, jak na ně, rozhodla jsem se zpracovat recept i sem na blog. Vybrala jsem si kokosové, které je mi sympatické především svou vůní, ale principielně by měl návod fungovat úplně stejně i v případě mlék z jiných rostlin (např. vločkového, rýžového, makového, mandlového atd.). 

Objevila jsem Ameriku! Totiž né ten kontinent, ale konečně jsem se dostala k medvědímu česneku a přišla jsem mu dost na chuť. A protože je to záležitost jen velmi krátkého období předtím, než odkvete, je třeba se jím zásobit na pozdější horší časy. Pesto je na to myslím úplně ideální.

Rillettes, to je taková francouzská vepřovka. No, ne že nějaká taková. Přímo TAKOVÁ! Garantuju, že i když tyhle "mastniska" stejně jako já příliš nemusíte, tato luxusní paštika vám rozhodně zachutná. Sotva jsem ji dodělala, už pomalím další várku. Mimochodem - myslím hodně dobrý tip na jedlý dárek pro nějakého masomila.

Pro jednou taky něco trošku ze soudku mimo to věčné vaření a vaření.

První pokus o koko-čoko supersušenky, které jsem zkusila podle diskuze maminek v mé skupince Vaříme malým dětem. Myslím, že se povedly. Zkuste je také, nebudete litovat.

K večeři jsem měla chuť na pomazánku. V lednici toho na výběr moc nebylo, takže volba padla na květák a myslím, že to nedopadlo vůbec špatně. Vznikla taková jemná pomazánka.

Cuketové moučníky máme u nás doma tuze rádi. Defakto, pokud vám to dopředu neřeknu myslíte si, že jíte vláčný moučník, který nemá se zeleninou vůbec nic společného.

Tento recept musí nadchnout, každého milovníka těstovin. Už jste jedli sépiové těstoviny?

Snadná a vynikající omáčka, která se hodí jak na těstoviny nebo noky. Tak i třeba do rizota či jako přeliv přes maso.

Odkrojky z valentýnského pečení, které mi zůstaly z vykrajování růžových srdíček do citronové babety, jsem se rozhodla zužitkovat na dezert do skleničky. Největší chuť jsem měla na tiramisu, ale protože kávový dezert jistě není pro děti to nejvhodnější, tady ho máte i s verzí číslo dvě, která potěší každého malého strávníka tak, že po té vaší dospělé ani nevzdechne.

Tak tedy jeden koktejl do naší pažitkovské party, kde se každý chlubí, jaký pak pitíčko, si kdo namíchal nebo rozmixoval. Věřte, že je to prudce návykové.

Zdravá polévka, která vás nejen zasytí, ale příjemně překvapí svou jemností a vůní po muškátovém oříšku.

Tyčinky jsou z receptu na zelňáky, které dělávala už moje babička. Vykrajovat tvary jsem ale byla líná, tak jsem to vyřešila po svém a super rychlovka pro návštěvu je na světě.

Bezmoučné lívance se staly velmi populárními. Vymyslela jsem pro vás tedy nový recept - tentokrát s využitím jahelných vloček. 

Že domácí burgery jsou čím dál tím víc oblíbené víme. Zkusila jsem tedy zdravou verzi i pro ty nejmenší. Když děti navykneme na dobré domácí dipy, určitě si na tatarku ani nevzpomenou.

Vánoce klepou na dveře a mezi základní suroviny pro pečení i nějaký ten tekutý hřích patří jednoznačně i salko. Proč si ho za pár kaček neudělat doma, když je to tak jednoduché? Navíc ve všemožných příchutích.

Další varianta podávání je s kysaným zelím bez bryndzy, ale jak jsem už říkala, u nás prostě musí být oboje.

Vynikající chuť naložených švestek, které můžete doplnit i mandlí, která dodá závitku šmrnc.

Proč kupovat sušenky v obchodě, když si je můžete upéct sami doma a budou vynikající....

Úžasné francouzské pečivo s vanilkovým krémem. Tento recept mám založený už celou věčnost a konečně na něj došlo. Je úžasný v tom, že je ze surovin, které máte doma, i když vlastně nic nemáte. Inspirace podle Moniky Brýdové.

Tortilly nejsou až tak běžně používané doma, jako v různých fastfoodech ala gyros či mexické směsi v restauracích. Buďto si můžete koupit hotovou tortillu nebo najdete na pažitce recept na tortillu domácí. Dle libosti. Určitě se zamyslete nad možnostmi a tipy na náplně, kterými placky můžete plnit. Nebojte se experimentovat a pomyslete klidně na ryby, různé druhy mas nebo sezoní zeleniny.

Tuňák je super ryba z rodu makrelovitých. Je to jak u klasického hovězího, můžete si buďto propéct nebo nechat ala médium. Pozor však, ať maso nevysušíte. Je to pak věčná škoda.

Manželova maminka miluje špičky, a proto ode mě k narozeninám dostala dortík, který je tímto oblíbeným zákuskem inspirovaný a měl opravdu úžasný ohlas. Jsem na tenhle narozeninový dortík opravdu pyšná.

Ač to tak může zdánlivě vypadat, nejedná se o žádné těstoviny, ale přímo o druh dýně, která takovéto "špagety" tvoří. A je mimochodem výborná. Masové koule mi přinesla kamarádka, tudíž jsem je k jídlu přidala, nicméně to nepovažuji za nutné. Jinak žádná věda. Do mletého masa přidáme oblíbené koření, vejce, lžičku dijónské hořčice, sůl, pepř a dáme klidně grilovat se zeleninou.

Konzistenčně něco mezi medem a marmeládou. Hodí se jak na chlebík s máslem, tak do pořádně povzbuzujícího čaje při nachlazení. Původní recept byl s hruškami, ale i z jablek myslím nadělá parádu. 

Podobný recept mám už hodně let založený jako výstřižek z časopisu Albert. Jeho verze je ale s majonézou a celerem, a protože ani jedno nemám ráda, to bych nebyla já, abych to nezašmoulila nějak po svém.

Změňte klasickou česnečku na chutný česnekový krém....

Slaný koláč s náplní z květáku ovoněný muškátovým oříškem....

Nedávno mě kamarádka prosila o radu s tím, že v lednici má jen hovězí maso a dýni. Inspirována svíčkovou omáčkou, na kterou jsem měla obrovskou chuť hned, když řekla "mám hovězí a nevím co z něj", vymyslela jsem pro ni tuto omáčku. A od té doby jsem měla místo svíčkové chuť na ni, takže ani realizace z mé strany na sebe nenechala dlouho čekat. 

Ráda vařím, experimentuji a nejraději vymýšlím zdravá a chutná jídla pro mé dítko. To mi v této době dělá nejevětší radost. Když si pochutnává třeba na zdravé pomazánce nebo rybičce.

Chcete, aby měla kachna krásnou barvičku? Potírejte ji v průběhu pečení medem....

Použila jsem plané třešně, jsou kyselajší, ale určitě půjde připravit z jakýchkoliv....

Pamatujete si hopsinkovou šťávu, kterou připravovali gumídci? Pak zkuste tento recept, třeba si také "hopsnete" radostí.

Mouka není v ždy nutností. Tím lépe, že ovesné vločky jsou dobrým zdrojem vlákniny. 

Proč kupovat sušenky? Upečete si vlastní Oreo sušenky....

Jednoduché, rychlé a hlavně chtné. Přeji Vám doboru chuť.

Naprosoto jednoduchý recept pro celou rodinu a hlavně i děti.

Sto lidí, sto chutí....Vyberte si právě tu svoji pomazánku....

Dostal se mi do rukou recept pana Cuketky s názvem „Omlouvám se, pane Ottolenghi“ na čočkový salát výše zmíněného kuchaře, který se zdá býti velmi pracný, avšak jak již z názvu článku plyne, všechna námaha by měla stát zato. 

Můj tip na slavnostnější večeři v případě, že nemáte příliš čas ztrácet čas s minutkou, je naprosto jasný – luxusní spojení hovězího a červeného vína, to prostě miluji! 

Dnes je u nás velmi významný den a jako takový si žádá i něco speciálního k večeři, a to nemluvím jen o lahvi dobrého červeného vína. Kachní prsa jsou přesně to, co dodá i obyčejné večeři punc nevšednosti. 

S počínajícím létem jsem se rozhodla, že budu odlehčovat večeře, na což se skvěle hodí pomazánky. A protože i pomazánka může být originální, zkusila jsem hráškovou. Chutná přesně tak skvěle, jako vypadá. 

Tento recept vzniknul při jedné z mých mnoha improvizací v kuchyni, a ačkoliv málo kdy vařím stejné jídlo dvakrát, u tohoto dělám výjimku a často a ráda se k němu vracím, neboť vždycky pohladí moje zeleninu milující chuťové pohárky. 

Léto začíná a s ním i grilovací sezóna. Klasické hamburgery jsou už ale nuda. Co třeba zkusit něco jiného a zároveň i zdravějšího? Hamburger s tzatziki je ta správná změna!

Jednoduchý hrnkový recept na dobrou a vláčnou bábovku s malým překvapením, které objevíte, až když zakrojíte… 

Není na světě většího pizzomila, než je můj manžel, proto když jsem na internetu objevila tuto inspiraci, rozhodla jsem se, že si její realizaci rozhodně nemohu nechat ujít. O pizzu jako takovou se samozřejmě nejedná, a kdo by ji v tomto receptu hledal i chuťově, nejspíš nebude příliš spokojen, ale kdo má polentu rád a snaží se stravovat zdravějším způsobem, pro toho bude tento nápad zajímavou alternativou. 

Na českou řízkovou klasiku u nás doma příliš nejsme, proto když už se rozhodnu dělat řízek, volím tuto variantu. Jídlo i s přílohou v jednom – které kuchařce by se to nelíbilo? 

Tuhle polévku u nás doma milujeme, a to nejen proto, že je to „malá svíčková“, ale hlavně proto, že je úžasně jednoduchá, rychlá a může ji i naše malá treperenda (je vhodná pro děti už od sedmi měsíců). 

S receptem na tuto roládu jsem se inspirovala u Moniky Brýdové.

Základem rolády je klasické bramborové těsto na knedlíky, já jsem zvolila toto (vystačí asi na 2 rolády, asi 5 – 6 porcí):

Představuji vám náš rodinný hřích zděděný po prababičce – šišky s cmúrem. Dělají se z čerstvých třešní a přelévají zkaramelizovanou smetanou, já jsem vzhledem k sezóně byla nucena použít mražené višně, ovšem i tak to byla naprostá (i kalorická) BOMBA.

Hodně teď frčím na receptech z pomalého hrnce a na toto téma také připravuju kuchařku. Většina receptů v ní bude unikátních, určených jen pro knihu, ale u ghíčka jsem se rozhodla udělat výjimku a recept vám přidat i sem na blog. A to proto, že na jeho výrobu se stále dokola ptáte a je to zároveň jedna z věcí, kterou lidé připravují mezi prvními poté, co si tento spotřebič pořídí. Důvod je jednoduchý – máslo v pomalém hrnci nepotřebuje žádný dozor, a přesto se nepřipálí. Ono to ostatně platí pro všechna jídla, která se v něm připravují. Je to prostě zázrak moderní kuchyně. 

Propadla jsem kouzlu pomalého vaření. A to tak moc, že 22. 3. 2021 mi vychází kuchařka s názvem LOUDAVÉ VAŘENÍ, která je určená právě pro pomalé hrnce. Před pár dny jsem zveřejnila takovou úplně obyčejnou a nevinnou fotku, na které byly oba moje pomalé hrnce v akci. A vás to strašně zaujalo, začali jste psát a ptát se na všechny možné otázky okolo pomalého vaření, zkrátka vás to nadchlo tak, jako mě. A tak jsme se s vydavatelem domluvili, že z kuchařky exkluzivně uvolníme celou kapitolu, která se věnuje právě všem otázkám okolo loudání. Já vám ji ještě doplním o další informace, abyste věděli, jaké jsou benefity pomalého vaření, podle jakých kritérií si hrnec vybrat či kolik jeho provoz stojí. Pokud máte plnou hlavu podobných otazníků, čtěte dále. 

Začalo to jednoduchou otázkou mojí kamarádky Lenky z webu První pomoc dětem: „Jaký dětský mléčný výrobek mám dceři koupit, aby v něm nebyla hromada chemie a cukru, a aby mi ho zároveň jedla?“. A protože na tuto otázku nemám jednoduchou odpověď, a taky proto, že se mě na ni neptá jen Lenka, ale i spousta dalších maminek, rozhodla jsem se z odpovědi pro ni udělat odpověď vlastně pro vás všechny.  Takže jak to tedy vidím s těmi dětskými mléčnými dezerty? Podívala jsem se na zoubek těm nejkupovanějším z nich a tady jsou moje poznámky k nim.

Teflonová, plechová, skleněná, silikonová, nebo dokonce staletá kameninová po babičce? Která forma na bábovku je nejlepší, to je věčná otázka. Ve spolupráci s Kitos.cz jsme pro vás z jejich nejoblíbenějšího sortimentu vybrali tři kousky, které jsem otestovala receptem na špaldovou bábovku. Ten mimochodem v textu také najdete, tak čtěte dále.

Musím říct, že ač je dcera nejedlík, v tomto mám velké štěstí. Ovoce totiž miluje v jakékoliv podobě a dá mu přednost i před mnohými sladkostmi. Z praxe ale vím, že u všech dětí to takto nefunguje a když mě s ukázkou svých produktů oslovil prodejce ovocných pochoutek Šnek Bob, napadlo mě, že by to mohlo být zajímavé téma pro ty, kteří do dětí čerstvé ovoce nemohou dostat. Sepsala jsem tedy tento článek plný nápadů na domácí i kupované alternativy čerstvého ovoce a tip na zdravou šnečí pochoutku k němu přidám závěrem, takže určitě pročtěte článek celý, abyste ho neminuli. Co tedy zkusit, pokud vaše dítě odmítá čerstvé ovoce?

Klíčky všech možných druhů i stádií jsou u nás doma velmi oblíbené. Nejvíce je zbožňuje můj muž, který si je k večernímu televiznímu programu bere místo brambůrků a dalších nezdravých pochoutek. Dají se samozřejmě koupit, ale jejich cena se vlastně ani moc neliší právě od těch brambůrků, a při naší spotřebě už to jde i trošku do peněz, takže jsem se je naučila jednoduše klíčit doma. Pokud vás domácí klíčení také zajímá, sepsala jsem vám, jak na to a jaké máte možnosti.

Často se mě ptáte na otázky ohledně vývaru a jak na něj. Není divu, vždyť vývar je základ kuchyně. Pokusím se tedy pro vás shrnout pár základů, i když věřím, že každá zkušená kuchařka je schopná během chvilky vysázet z rukávu mnoho dalších tipů, proč právě ten její je nejlepší.

Na konci září jsem měla příležitost být hostem na téhle úžasné párty – setkání blogerů, které pro nás uspořádala Pažitka.cz v nádherném prostředí AvantGarde restaurantu.