Gabriela Myslivcová z blogu DOMA navařeno

Jsme národ vášnivých houbařů a umíme připravit houby na desítky způsobů. Letos přál rok pravým hřibům, proč si tedy neudělat hříbkovou omáčku s poctivým kusem hovězího.

Máte rádi polévku Hot and sour, kterou si dáváte v čínských restauracích či různých bistrech a chtěli byste si ji uvařit i doma? Proč ne, tady je recept.

Máme tu léto a k začátku léta patří i třešně a jahody. Co si tak udělat bublaninu? Že je suchá? Ne nutně. Zkuste tuhle s mascarpone. Je krásně vláčná a hebká.

Když jsem jela z Prahy, tak na mne přišel hlad. Bylo už po osmé, tak jsem nechtěla nic velkého. Sáhla jsem proto v regálu po krekrech z čočky, hrachu a chilli. Bylo to vynikající, ale jako za 40,-Kč tak málo? No nic. Už v Pardubicích jsem byla rozhodnuta, že si je udělám doma taky. No a dneska nastal ten správný čas. Mňam! Jo a kdo je bezlepkáč, tak bude spokojen nad míru.

Máte rádi mák a nebo raději tvaroh či ořechy? Udělejte si výborný kynutý závin, kterým zaručeně uděláte radost všem kolem sebe.

Často peču dorty na zakázku. Posledních pár let je velmi oblíbený Red velvet. Jak pro svou jednoduchost, tak i vláčnost.

Taky máte rádi, když v nějaké dobré pivnici či vinárně najdete na stole čerstvé preclíky k zakousnutí? Já taky! Tyhle jsou krásně křupavé a voňavé. Určitě vyzkoušejte.

Pokud máte rádi pikantní jídla a hovězí maso, mám pro vás tip na velmi chutný recept s fazolemi na mexický způsob.

Co napsat o této polévce? No, první, co mne napadá je to, že ji prostě musíte zkusit. Zvlášť, když máte rádi asijská jídla tak jako já.

Kdo tyto medovníkové koule nejedl, tak rovnou říkám, že jsou opravdu žravé! Nemá smysl to dělat jedné dávky. Je  jich celkem dost, ale jak ochutnáte, moc jich nezbude. 

Příprava je tak jednoduchá, že to hravě zvládne i dáme, co zrovna neoplývá cukrářským umem. Bezva je, že můžete zapojit i děti. Ty co zvládnou udělat kuličku koulí, a ti co to ještě neumí, můžou obalovat v drobečcích. 

Máte rádi Sweet chilli omáčku? Dáváte si ji skoro na všechno a chcete vyzkoušet něco mnohem lepšího? Udělejte si tu svoji vlastní doma. Uvidíte ten rozdíl. Stojí to pár korun a ta chuť vás opravdu dostane.

Určitě všichni znáte smažené nudle, co se dají koupit ve městě v nějakém Asijském bistru. Taky jsem na ně chodila, ale musím říct, že dřív chutnaly o dost líp. Teď mi přijde, že je to samá nudle a nikde nic.

Proč si tedy neudělat vlastní nudle a dát si tam co má každý rád. Konkrétně tyto nudle, co vidíte na fotce, vznikly jako večeře, a proto je tam docela dost zeleniny. Hlavně složení se často mění podle toho, co je doma a tak. Berte to tedy spíše jako inspiraci a zamyslete se, co se dá u vás koupit a co máte rádi.

Výhoda tohoto jídla je, že není potřeba zahušťovat moukou. Velké množství zeleniny omáčku přirozeně zahustí a jídlo tak zůstává lehké a dobře stravitelné.

Tyto špagety miluje můj muž. I já musím říct, že jsou vynikající. A přitom jsou jen z tak mála surovin. Sušenou šunku mám doma neustále. Jako má někdo doma zásobu cukru, mouky a nevím čeho ještě, tak u nás doma je zásoba surovin pro přípravu italských pokrmů. Toto jídlo je v podstatě hotové za deset minut.

Pokud si chcete dopřát pečivo, i když se zrovna hlídáte, tak si upečte tento žitný chléb se semínky a pohankovou lámankou. Je výborný, křupavý a přesto příjemně vlhký. Prostě chléb Skandinávského typu.

Tento salát se dělá jak ve verzi s bulgurem, tak i s kuskusem a dokonce i s mátou. S mátou je to ale natolik výrazné, že se mi to nehodí krom jehněčího, k žádnému masu. Dá se tedy jíst jako samostatný pokrm.

Na Středním východě, zejména Sýrii, Palestině, Izraeli a Jordánsku je tento salát součástí Meze společně s přidáním římského salátu. V Libanonu se používá více petržele než bulguru a kuskusu. V Tureku je tento salát známý jako Kusir, zatímco Arméni mu zase říkají Eetch. Na Kypru, kde ho zavedli přistěhovalci z Libanonu, mu zase říkají Tambouli a v Dominikánské republice Tipile.

Spojení výrazného sýru Gorgonzola a hrušek vytvoří dokonalou chuť krémového risota, ke kterému si rozhodně nezapomeňte dát i skleničku dobrého bílého vína.

Rozmohl se nám tu takový nešvar - chřipka.

Není nad to udělat si pořádný hrnec poctivé polévky a zatočit s ní. 

Pokud máte to štěstí jako já a najdete doma kousek domácího uzeného a klobásku, bude ještě lepší!

Včera jsem si zašla na Farmářské trhy na Náplavku. Krom spousty dobrot jsem si tam koupila i škvarkové tyčinky. Bylo to tak dobré, že jsem dnes musela vymyslet, jak je udělat i doma. Vyzkoušejte a snad vám budou chutnat stejně jako nám.

Jistě jako první vás všechny napadne proč francouzský? Má to jednoduché důvody. Je tam hořčice z Dijonu, kapary a olivový olej. Dalo by se tedy říct, že takový Středomořský.

Tatarák se dá naškrábat. Na to vám bude stačit ideálně steakový nůž se zoubky a nebo maso můžete pomlet.

V tomto případě je důležité dobře vychladit maso a mlýnek nebo aspoň šneka namrazit. Maso se při mletí hodně zahřívá a nejen že se tím znehodnocuje, ale hrozí i množení bakterií.

Tento salát je vynikající nejen svojí chutí, ale i tím, že se v něm dá zužitkovat maso, které vám zbylo, a nevíte, co s ním.

Někdy se stane, že se prsa při pečení příliš vysuší a nikdo je nechce. Někdy vám zase maso zbude, protože jste neodhadli množství a chuť strávníků a nebo prostě koupíte kousek grilovaného kuřete jen proto, abyste si tento salát mohli udělat.

Ať máte jakýkoliv důvod, nikdy neuděláte špatně, když si tento salát uděláte.

Milujete krevety stejně jako já? Tak přesně pro vás bude tenhle recept. 

Toto jídlo se jmenuje krevety na česneku, ale podle surovin, které zvolíte, dostanete se chutí do Asie a nebo do Středomoří. Já miluji obojí, ale teď v tomhle chladnějším počasí dávám přednost asijské variantě.

I když toto jídlo vzhledem připomíná nezahuštěný hovězí guláš, tak s ním ve srovnání s maďarskou verzí má pramálo společného. Dalo by se to spíše nazvat - Vietnamské dušené hovězí. Každopádně je úžasný chuťový zážitek, který ohromí i váš nos. 

Suroviny, které budete potřebovat, není ani tak těžké sehnat. Snad jen ta čerstvá citronová tráva, ale i tu dnes ve větších městech seženete.

Jestliže doma máte, tak si připravte tlakový hrnec. Pokud ne, tak si vystačíme s wokem a pokličkou a nebo klasickým hrncem se silnějším dnem. 

Co se týče výběru masa, tak vhodné je vykostěné žebírko, hrudí, kližka a nebo zadní. Každopádně pamatujte, že tuk je nositelem chutí. Já bohužel neměla to štěstí a sehnala jen libové zadní. To je tak, když si vzpomenete pozdě a chcete sehnat slušné maso v šest večer.

Bůček na karamelu je velmi oblíbená večeře ve Vietnamu a musím říct, že se jim vůbec nedivím. Je to velmi jednoduché a vynikající jídlo. Zároveň pro ty z vás, co nemají doma rozmanité asijské přísady i nenáročné.

Navíc dobrá zpráva  pro lenochy jako jsem já, dělá se to všechno v jednom hrnci.

Závin z listového těsta nemusí být pouze sladký, tak proč nezkusit změnu a upéct jej na slaný způsob? Můžete jej naplnit tím, co máte rádi, já zvolila zelí a uzeninu.

Klasikou mezi italskými risotty je milánské neboli šafránové risotto, které se skvěle hodí jako příloha, ale můžete jej připravit také jako plnohodnotný hlavní chod.

Tento recept je velmi jednoduchý. Nebudete potřebovat žádný šlehač a vystačíte si jen s jednou mísou, formou na pečení, metličkou a možná i stěrkou.

Vodní špenát je velmi oblíbenou zeleninou v Asii. Je dobrým zdrojem vitamínu A, C, ale i vápníku, draslíku a sodíku. Dělá se převážně smažený na česneku, ale i polévka je z něho výborná. Pokud se ptáte, zda je chuti podobný našemu špenátu, tak mne nenapadá, k čemu jinému bych ho přirovnala. Cena jednoho svazku se pohybuje okolo 25,-Kč.

Proč ledové? Protože tuk, který se dává do těsta, musí být na kost zmražený a ne jen z lednice vychlazený. Navíc toto těsto stráví celou noc v lednici, takže se na stole dlouho neohřeje.

Velmi oblíbená polévka naší rodiny hlavně na chatě, kde společně s krajícem domácího chleba tvoří hlavní chod. Často je na zahradě plno práce a tak přecpaný žaludek není žádoucí. Navíc se večer hodí něco na gril a tak vydatná polévka k obědu stačí.

Dnes jdeme na návštěvu, tak abychom nepřišli s prázdnou, upekla krásně vláčný francouzský koláč se žloutkovým krémem a kousky čokolády. Nemají rádi rozinky, ale pokud vy ano, tak je tam klidně přidejte.

Strašně moc máme rádi luštěninové polévky. S oblibou je dělám husté, ale nikoliv s moukou, ale luštěninou a zeleninou. Tahle italská varianta fazolové polévky se zahustí drobnou těstovinou a věřte tomu, že když sníte plný talíř, tak druhý chod nebude třeba.

Dnes opravdu bez masa. Sice je teprve středa a do pátku daleko, ale nějak nebylo na maso chuť. 

Miluju indická vegetariánská jídla.

Udělala jsem tedy tradiční SAMOSA plněné bramborami, hráškem a celé je to doplněné voňavým kořením.

Protože to budou jíst i děti, tak jsem ostré vynechala. Kdo by ale chtěl, tak si může nabídnout ostré hruškové chutney, a nebo dip z jogurtu, česneku a koriandru.

Vietnamské sušené maso je výborné jen tak samotné k vínu či pivu, ale je to také nezbytná surovina pro přípravu vynikajícího salátu NỘM BÒ KHÔ.

Příprava sušeného masa je velmi jednoduchá a zvládne ji opravdu každý.

Dnes jsem dojídala Pho ga od včera a k tomu jsem udělala Bahn Bao, což jsou vietnamské plněné knedlíky masovo-houbovou směsní a půlkou vejce. Příloha není třeba, ale trocha zeleného salátu nikdy neuškodí a k namáčení tradiční omáčka Nuoc Mam.

Bánh Cuốn - nejlépe se dá přirovnat k domácímu rýžovému papíru, který je plněný restovaným masem, houbami a sypán smaženou cibulkou. S omáčkou Nuoc mam je to výborná kombinace.

Určitě tento nakládaný česnek znáte z různých Vietnamských bister a restaurací. Já osobně si nedovedu představit polévku bez něho.
Zároveň vám to pomůže okyselit jídlo, protože limety dostanete jen opravdu malý kousek.

Několik z vás určitě zkoušelo už nakládat doma, ale spoustě lidem česnek v nálevu zezelená už po několika hodinách. Není to nějak škodlivé, ale nevypadá to dobře a malinko to i změní chuť.

Když zůstane krásně bílý, má jemnější chuť a jídlo jen doladí a nepřebije.

Plněné listy La Lot jsou výrazné a voňavé, přesto nepálí a chutnají skvěle. Listy La Lot jsou druhem pepřovníku a příbuzní betelových listů, z kterých se toto jídlo ve Vietnamu připravuje.

Na tenhle dort mne přivedla Zuzka Koritschanová. To bych ale nebyla já, abych si recept neupravila podle sebe. Přišlo mi to škoda neprokrojit, promazat a když už tak proč nepoužít rovnou máslo. Když jsem se na to podívala, tak to prostě vypadalo skoro jako Sachr, tak proč neupravit podle něho i postup.

Vlastně je to takový Sachr pro chudé.

Poslední dobou jsem si tyto fresh závitky oblíbila více než ty jarní smažené.

Nejspíš to je tím, že už se blíží jaro a moje tělo si říká o čerstvou stravu.

Jakou náplň zvolíte, je především na vás. Pokud vám nedělá paprika dobře, tak ji tam prostě nedávejte. Pokud nemáte rádi okurek, tak si tam dejte něco jiného. Co by tam ale nemělo chybět je křupavý salát jakéhokoliv druhu, rýžové nudle a bylinky.

S velkou oblibou si připravuji závitky s vařenými krevetami. Ne všichni jsou tokový milovníci mořské havěti jako já a tak jim určitě přijde vhod tato vaječná varianta.

Pikantní miluju. Mám ráda i maso, ale zase ho nemusím mít každý den. Pokud chce člověk udělat nějaké bezmasé jídlo, tak se stejně nakonec motá v kruhu, kdy střídá zeleninové špagety, smažený květák, sýr, tofu, něco zapečeného a nebo sladké.

U nás příliš sladké obědy nefrčí. Co ale mám hrozně ráda, je indická kuchyně. Proto, když mám možnost si něco udělat, najde se spousta jídel, které jsem ještě nezkoušela.

PARATHA s pikantní bramborovou náplní je skvělá volba pro všechny vegetariány, co mají rádi, když jídlo má říz.

Navíc jako bonus získáte recept na rychlé rajčatové chutney.

Segedínský guláš ... jako malá jsem ho moc nemusela, ale za to teď si na něm opravdu pochutnávám. K tomu domácí houskový knedlík, kopeček smetany, no co víc si přát.

Kdo má rád paštiky, tak tahle mu bude chutnat. Mám ráda tyhle hrubě mleté. Žádné to umleté Hamé.
V téhle najdete krom jater i maso a můj oblíbený zelený pepř.

Rillettes je luxusnější Francouzská verze vepřovky. Je to kombinace pečeného masa, vína a bylinek. K tomu výborná křupavá bagetka...no co dodat.

Znáte to! Přijdete do obchodu a tam hnusná stará veka, co už zítra bude hnusnější než je teď. 
Vykašlete se jim na to a upečte si vlastní, krásnou a nadýchanou veku.

Kdo chce nějaké odlehčenější jídlo, mám zde tip na velmi lehké, rychlé a svěží jídlo. Doslova minutkové. 

Já dnes dělala k obědu halušky a i střapačky. Ty nejsou až tak fotogenické, ale večer jsem pekla tousťák s tangzhongem.
Je krásně vláčný a kdybych se nezakecala po telefonu, tak byl i méně vypečený. No musím ale říct, že spálený a nebo hořký určitě není. Je prostě na krásu.

Dnes čerstvé "Řecké kuře" a k tomu pečené brambory v téže marinádě. No musím říct, že lepší kuřátko neznám...a ta šťávička! Prostě vynikající.

Video recept o tom jak i doma lze bez problémů vyrobit Demi glace - silnou hnědou omáčku z kostí a zeleniny, která vám každé jídlo, sous a šťávu k masu pozvedne o tři třídy výše.
Zabere vám to sice 36 hodin, ale výsledek stojí za to.

Dnes byl velký nácvik na Boží hod. 
Udělala jsem vepřovou panenku metodou sousvide s rozmarýnem a šťouchanými brambory. Omáčka byla demi glase (z hovězích kostí a zeleniny).
Na Boží hod nás bude opravdu hodně - sejde se celá rodina a tak nebude panenka, ale vykostěný kotlet taktéž na rozmarýnu, ale za to plněný sušenými švestkami.

Cestou z chaty jsem v jednom malém obchůdku narazila na jedno velmi šikovné udělátko.
Ravioli milujeme a pokaždé jsem je dělala růčo. S touhle hračkou to šlo ale vážně rychle. Krásně drží pohromadě a ani jedna při vaření nevytekla.
Tescoma dělá něco podobného, ale stojí to dvojnásobek.

Tempura je velmi křupavé těstíčko. Obalit a usmažit můžete opravdu všechno. Krevety, garnáty, oliheň, mušle bez skořápek, krabí maso, bílé ryby, platýse, lososa, mořského okouna, bambusové výhonky, papriku, máslovou dýni, mrkev, lilek, špenát, bylinky, květy, zelené fazolky, houby, okru, cibuli, sladké brambory...

Dnes jsem poprvé od vypálení vyzkoušela můj staro-nový WOK.
Musím říct, že se v něm vařilo jedna báseň. Zvolila jsem schválně KUNG PAO, protože se restovalo naložené maso, zelenina a nakonec i omáčka, která se ráda přichytává.
Jsem fakt ráda, že jsem ho zachránila před vyhozením do popelnice.

Toto jídlo vzniklo jako inspirace několika Asijskými pokrmy a snahou využít už dlouho koupené pohankové nudle s čerstvým špenátem.

Příprava je velmi rychlá a jídlo máte uvařené doslova za čtvrt hodinky. 

Nebudete ani potřebovat moc surovin, které by bylo složité sehnat a vystačíte si tak s nabídkou místního supermarketu.

U mořských plodů a hlavně u škeblí si musíte dávat velký pozor na čerstvost. Jestliže koupíte škeble čerstvé jen chlazené na ledu, tak je doma namočte do studené vody. Properte od případných nečistot a s každou maličko klepněte o stůl. Pokud se nezavře, tak ji nevařte. Naopak po uvaření se řiďte pravidlem, že která zůstane zavřená, tak se také nejí. Jen tak si můžete být jisti, že nesníte žádnou špatnou, která by vám zkazila ten úžasný zážitek při pojídání těchto dobrot. 

Pokud koupíte škeble mražené, tak je každopádně nechte pozvolna rozmrazit. POZOR, ale jedině v lednici! Po uvaření vyhoďte opět jen ty, co zůstaly zavřené.

Toto je originál recept na Americké cookies. Proto se v receptu vše uvádí na šálky - tzv. CUP 

Jen u másla jsem to odvážila, abyste měli jasně dáno, kolik ho máte dát přesně.

V domácích potřebách a i jinde se dá koupit celá sada odměrek, kde máte jasně napsáno, jestli je to celý CUP a nebo jen jeho 1/3 , 1/4 , 1/2 ..... 

V některých sadách jsou i odměrky na lžičky.

Určitě všichni dobře znáte tohle jídlo. Určitě ho znáte i ve variantě s masem. To záleží na vás a na vaší chuti. 

Spousta lidí se mě ptá, jak je možné, že nemám nudle slepené, rozvařené a nelepí se tolik na pánev.

Hodně lidí taky nadává, že je to mastné…no jistě, když se lidí snaží zabránit slepování tím, že tam dají hodně oleje.

NE!

Fígl je v něčem úplně jiném. Nudle NEvařte! Jen je namočte na 15 - 30 minut do studené vody.

Sehnat se dají čistě rýžové a nebo tzv. skleněné a ty se dělají z mungo fazolí. Postup je ale naprosto stejný. 

V balení můžete najít jeden velký chumel anebo úhledné porce stlačené do jednotlivých čtverečků. Je to jednodušší. Nemusíte od sebe trhat nudle a tím je polámat a hlavně víte, že co čtvereček - to jedna porce. Jakou zeleninu, záleží hodně na vás. Smažené nudle je přípravou hodně podobné smažené rýži. Nikde nenajdete přesný recept. Je to jako když Češi vaří naše rizoto. Všechny vypadají podobně, ale přesto tam každý dává trochu něco jiného.

Tedy i já když dělám smažené nudle, tak nejsou nikdy naprosto stejné. Pokaždé je doma trochu jiná zelenina, ale základ ten je stejný.

Tak domácí TOFU v Bio kvalitě je na světě. Už se těším, jak si na něm pochutnáme. Zatím přemýšlím, co z něho udělám a už teď vím, co udělám s tím příštím. Rozhodně chci zkusit marinované v sojové omáčce a zamyslím se nad výrobou lepší formy.

Vietnamský salát z manga a krevet. Dnes velmi svěží večeře v Asijském stylu.

Dnes byla k večeři Japonská kuřecí Udon polévka s houbami. Nudle jsem dělala doma. Koupila jsem si nový váleček a bylo třeba ho vyzkoušet.

Knedlíčky Shumai s krevetami a vepřovým jsou nejen populární v Číně, ale čím dál víc i v Thajsku.

Dělají se v páře a jsou dokonale šťavnaté.

Pálivost si určíte sami tím, jak ostrou zvolíte chilli papričku do omáčky.

Proto je u nás celkem běžné, že knedlíčky jí i naše děti.

Není nad domácí koláče. Synáček to dobře ví, a tak si objednal tvarohové a povidlové. V první chvíli si ho chtěl koupit, ale to jsem rázně zamítla. Malej, tuhej, suchej a ještě k tomu za 15,-Kč! Pche...já jich udělala 12 velkých jako dlaň a jeden vyšel na nějakou pětikorunu.

Tato cibulová marmeláda měla být původně čistě Francouzského rázu. Při vaření mi to ale nedalo a už při přidání chilli papričky mi bylo jasné, že se to opět zvrhne v Asii.

Rozhodně to ale nebyla špatná volba. i když jsem k ní podávala sýr s modrou plísní, tak se to k sobě báječně hodilo.

Pokud se chcete do výroby marmelády pustit, tak si připravte větší, ale nízký hrnec se silnějším dnem.

Musíte se obrnět trpělivostí a oloupat kilo cibule a poté ji nakrájet na půl kolečka a vetší cibule na čtvrt kolečka.

Máte rádi müsli? Určitě zkuste to domácí. Je výborné a víte co v něm je.

Co si do něho dáte je čistě na vás. Tady ale máte recept na takové, jaké máme rádi doma.

Jestliže máte rádi nějaké sušené ovoce, tak si ho přidejte. Pokud vám nechutnají rozinky, tak si dejte brusinky a jestli máte rádi kokos, tak to udělejte jako já.

Kupte celý ořech, nakrájejte a v troubě usušte.

Bún je vepřové maso a cha jsou rýžové nudle.

Je to jídlo, které pochází přímo z Hanoje, kde je s oblibou doplněno o jarní závitky plněné krabím masem, mixem salátů s mátou, thajskou bazalkou, koriandrem, nakládanou mrkví se zelenou papájou a vše se namáčí do speciální omáčky. Nesmí ani chybět mungo výhonky, chilli a česnek.

Protože nemám možnost sehnat krabí maso v potřebné kvalitě, vynechám tedy jarní závitky a připravím jen grilované maso, mleté placičky, oba saláty a omáčku s nudlemi.

Ač to vypadá složitě a je to mnoho surovin věřte, že to není zas tak složité.

Jedná se asi o nejznámější vietnamské jídlo, které je velmi oblíbené i v našich končinách.

Její příprava je dá se říct velmi jednoduchá. V podstatě je to pomalu tažený hovězí vývar jako u nás, jen s tím rozdílem, že se používá jiné koření.

Dnešní nedělní zákusek po obědě není až tak úplně tradiční. Sáhla jsem do Asijských receptů a udělala "Knedlíčky z lepkavé rýže, plněné sladkými fazolemi a druhé čerstvým kokosem". Obojí jsou přelity zázvorovým sirupem. Kokosové jsou dozdobené praženým sezamem, kokosem a granátovým jablkem. 

Toto je Italský recept chudých lidí ze severu. Vepřové klobásky bylo často jediné maso, které si mohli dovolit.

Musím říct, že být chudý v Itálii není zas tak špatné. Jídlo je to totiž výborné!

Pokud se vám nepovede sehnat Italskou salsicciu ,tak kupte u řezníka taliány. Je to chuťově podobné jen s tím rozdílem, že už jsou tepelně opracované.

Vývar použijte nejlépe hovězí. Pokud ale máte kuřecí či zeleninový, tak nevadí.

Toto je jedna z nejznámějších Italských polévek, která původem pochází z Toskánska, se stala tak oblíbenou, že se postupně rozšířila po celé Itálii. Každý si do ní přidal zeleninu podle svého kraje a chuti. V Toskánsku se dává bílá fazole a zase naopak v Římě hnědá.

Když už jsme se rozhodli si postavit udírnu, tak to chtělo ji před tím masem trošku prověřit. Co jiného do ni dát, než domácí klobásky. Jako dítě si pamatuji, jak jsme je doma dělali. Byly vždycky výborné a nejlepší byly, když jsme do nich dali maso z kozla, co můj táta dostal jako vtipný dar k narozeninám. 
Poprosila jsem moji maminku o recept. Příprava byla velice komická. Zvlášť potom co jsem dala všechno koření a tak a moje úžasná maminka mi oznámila " jéééééé to není ten náš recept ". No, myslela jsem, že mě klepne. Nakonec jsme to ale nějak nakombinovali a výsledek je celkem chuťově obstojný.
Jedna věc mě ale trápila a to, že hovězí spojka se drobila a přišla mi dosti suchá. Soused je ale starší pán a udí už dobrých 50 let. Má tedy zkušenosti a řekl mi, že prostě toto hovězí dělá. Že to chce čas a nechat klobásky vyvěsit. 
A měl pravdu! Dneska jsem nakrojila a je to výborné.

V sobotu se k obědu nevařilo nic. Žebra jsem na tři dny naložila do suché marinády a přihodila ke klobáskám do udírny. No mužů vám říct, že dobrota. Pustili se do toho tak zběsile, že jsem to málem ani nevyfotila.

Domácí je prostě domácí a u vepřovky to platí 100%. Uvnitř krásné masíčko, plno vlastní šťávy a žádná pomletina. Já si jej dala s cibulkou a manžel s hořčicí.

Tento recept by mohl být opravdu krátký, ale je třeba vám, kteří mléčné kvašení neznáte, předat pár informací.
Na druhou stranu si myslím, že si určitě vzpomenete na divný kameninový hrnec, do kterého se našlapalo nakrouhané zelí se solí a kmínem. Zelí pustilo šťávu - vše se zatížilo a do drážky ve víku se nalila voda. Občas se ven prodrala bublina a koupelna byla plná "vůně" ze zelí.

Dnes to mladší generace spíše znají ze světa pod názvem Pickles.

Mléčné kvašení je kvasný proces bez přístupu vzduchu,  při kterém bakterie vyrábějí z jednoduchých sacharidů (mono-, di- a oligosacharidů) kyselinu mléčnou.

Nakládaní a kvašení zeleniny je přirozený způsob uchovávání zeleniny. Pro svůj velký obsah probiotických bakterií je velmi oblíbené při dodržování zdravé a přirozené výživy. 

Kvašená zelenina dodává střevu zdravou mikroflóru, která je nezbytná pro správné trávení. Pickles je vhodné jíst na konci jídla, kdy do těla dostanete i velmi důležité minerály, vitamíny, enzymy, laktobacily, kyselinu mléčnou a obrovské množství vitamínu C.

Kvašená zelenina se podle druhu zeleniny dá nakládat při pokojové teplotě na několik hodin, 3 - 4 dny a nebo na týden a víc.

V momentě kdy ochutnáte a jste spojeni, můžete dát vše do lednice a tím celý proces zastavit.

Nakládat můžete do speciálních nádob, které jsou z keramiky, kameniny a nebo z plastu. Dají se sehnat i speciální pružiny za cca 50,-Kč, které dáte pod víčko klasické sklenice na zavařování.

Pokud se ale chcete pustit do nakládaní zeleniny hned a nemáte potřebné náčiní, tak to udělejte jako já.

Vystačíte si tak s tím co máte doma. Jestliže vám kvašená zelenina zachutná, tak můžete investovat do nějakého pěkného kvašáčku.

Někteří si říkáte "ááááá má tam chybu", ale opak je pravdou. 

Chili con carne se opravdu píše s jedním l. Tento pokrm pochází z Jižní Ameriky, kterou dlouhou dobu ovládali Španělé. Chili tedy neznamená pálivá paprička, ale slovo je Španělské a označuje pomalu vařenou omáčku.

Autorství si připisují jak v Texasu, Novém Mexiku, tak i v Arizoně.

Někdo tvrdí, že ho vynalezla jeptiška, někdo že jídlo vniklo jako levná varianta, jak nakrmit vězně v Texaských věznicích a jiní zase tvrdí, že přistěhovalci z latinské Ameriky sloužící v armádě USA.

Ostatně Chili con carne je dodnes národním jídlem v Texasu.

Co se týče přísad je to různé. V základu se ale všichni shodují, že do chili patří hovězí, jehněčí a nebo zvěřina. Dál se přidává oregáno, římský kmín, cibule, paprika, rajčata, česnek, skořice, bobkový list a čokoláda.

Kupodivu koriandr a kukuřice je spíše vynález nás Evropanů.

Fazole až tak do prapůvodního receptu nepatří. Vzhledem k tomu, že toto jídlo vždy sloužilo k nakrmení těch nejchudších, byly fazole z části jako zdroj bílkovin dobrou náhradou za maso. 

Pokud se vám u řezníka podaří koupit hovězí hrudí, tak ho berte všemi deseti. Jestliže ho u vašeho řezníka nemají, tak aspoň kupte maso z krku.

Hrudí je krásně mramorované a má přesně tolik tuku kolik potřebujete. Ostatně je to jediný tuk, který do jídla přijde.

Snídaně sem moc nedávám, ale o tuhle šunkovou pěnu na rozpečené francouzské bagetce s máslem jsem se s vámi musela podělit.

Toto jídlo mám hrozně ráda, protože je rychle a výživné. Druhé plus je, že krásně zužitkujete rýži, která zbyla od oběda.

Děti si vyžádaly na odpoledne jablkový štrúdl. Udělala jsem klasický tažený s přidáním brusinek a sekaných mandlí.
Bože to je žrááááádlo!

Domácí těstoviny jsou něco opravdu LUXUSNÍHO!

Pokud máte doma strojek na těstoviny a zatím jste neměli odvahu ho použít, tak pojďte do toho.

Základem je dobrá mouka. Jistě, že nejlepší je semolina, ale zvlášť na vesnici není úplně jednoduché ji sehnat.

Zkoušela jsem různé druhy mouk, různé poměry a nakonec jsem přišla na to, že nejlepší kombinací je klasická pšeničná krupička, polohrubá mouka, vejce, olivový olej a špetka soli s pepřem.

Co se týče zpracování těsta, tak jsou dvě verze. 

Růčo vidličkou a pak na vále a nebo v robotu pěkně pohodlně a rychle.

Navíc mě tato varianta připadá i lepší co do konzistence těsta. Pokud nemáte velký robot s kutrovacím nožem, tak můžete použít i malý co se běžně dodává k tyčovému mixéru, ale dá se tak dělat pouze vždy jedna porce.

Špagetová dýně je druh, u kterého vnitřní vlákna rostou v kruzích. Proto když chcete krásné špagety, musíte dýni rozkrojit napříč. Pokud ji rozkrojíte podélně, tak sice budete mít špagety taky, ale krátké, jako když je dětem překrájíte.

Špagetová dýně je výborným zdrojem vlákniny, vitamínů B6, C a manganu.

Na žebříčku glykemického indexu je ve spodní polovině a karbohydráty v ní tělo mění na krevní glukózu pozvolna. Tím pádem inzulín reaguje více pozvolna.

Jsou takové druhy omáček, které zrovna svým názvem nelákají a nebo je máme spojené s něčím hrozným ze školní kuchyně.

Cibulová omáčka je ale velice dobrá, a pokud si pohrajete s jejím základem, můžete s ní i zazářit.

Na krokety je spousty receptů a bohužel musíte s jejich přípravou počítat dost dopředu. Brambory se totiž musí vařit tři čtvrtě hodiny ve slupce a pak teprve zpracovávat.

Tento můj recept vám pomůže, když si během vaření vzpomenete, že jako přílohu potřebujete právě krokety.

Pokud se vám podaří koupit čerstvou chobotnici, tak ji dejte do hrnce s kapkou oleje a žádnou vodou. Přiklopte pokličkou a duste. Chobotnice pustí spoustu vody, ve které se uvaří do měkka.

Daleko jednodušeji se vám bude shánět chobotnice mražená, která je už předvařená, sloupnutá z kůže a chapadla jsou nakrájená na kolečka.

Takovouto chobotnici - dají se ale použít i kalamary a podobně, nechte pozvolna rozmrazit a propláchněte studenou vodou.

Podle toho, kolik se rozhodnete udělat skleniček, tak si nakupte máslo 82% tuku.

Já koupila rovnou tři, protože Ghí není nikdy dost a až zjistíte, jak se s ním vaří, budete to také dělat rovnou ve větším množství.

Chutney (čatní) pochází z Indie. Vůbec, ale nechutná jako to co zná západní svět.

U nás je nejrozšířenější anglo-indické, kde se mísí chuť sladká s ovocem, zeleninou a jablečným či vinným octem. Doslazovat se může hnědým cukrem a nebo melasou.

Často se používají výrazné chutě koření, zázvoru, česneku, ale i sušeného ovoce.

V době podzimu, tak můžete zpracovat rozmanité druhy ovoce a zeleniny v poměrně malém množství. Doma tak můžete mít nepřeberné množství kombinací a chutí.

Velkou inspirací pro mé chutney je J.Oliver . Nedržte se ale nikdy výhradně receptu a vždy dejte kousek sebe a něco změňte. Buďte odvážní a hledejte nové chutě.

Do čerstvých chutney se nemusíte bát použít i jogurt a ořechy. U těch vařených máte možnost vše  úplně rozdusit na marmeládu nebo a to mi chutná víc, nechat kousky aby bylo poznat co tam všechno je. Když ho potom jíte, tak je každé sousto malinko jiné a vždy vás něčím překvapí.

Chutney je výborný doplněk k masům, vegetariánským jídlům, rýži a sýrům.

Podává se jak v malých mističkách, tak i přímo na talíři. Záleží čistě na vaší fantazii.

BAKLAVA !

Konečně jsem ji udělala. Mám v životě pár kuchařských cílů a potom co jsem zdolala Burek, jsem si řekla "kdy jindy, než teď".

Nevím jak u vás, ale tady v Brně se filo těsto úplně jednoduše sehnat nedá. Přesto jeho pomocí se dá udělat tolik dobrot.

Včera jsem viděla úžasné video, jak se dělá tažený štrúdl. Nedalo mi to a do dvou do rána jsem hledala, hledala a hledala ten pravý recept. Proto že doma neměli na štrúdl chuť. Udělala jsme tedy také tažené těsto, ale v podobě Burku se špenátovou náplní. Jsem naprosto nadšená a spokojená.
Teď už budu umět udělat i domácí těsto nejen na štrúdl, ale i filo (phyllo) na baklavu.
Technika na všechny tyto dobroty je skoro stejná, jen někde se vytahuje pomocí oleje a někde mouky se škrobem či samotné mouky.

Paella je jedním ze symbolů města Valencia a celého tamního regionu. Existuje spousta variant tohoto pokrmu, avšak míchání kuřecího masa s vepřovým a k tomu ještě plody moře se jedí spíše ve vnitrozemí a na severu Španělska.

Paella nemá jeden originální recept, kterého byste se měli držet.

Ve Valencii se ale drží čtyř základních věcí - kuřecí, králičí, fazole a hlemýždi.

Bylo to původně jídlo chudých námořníků na jihu země a nejdůležitější na celém jídle je rýže. Ta se neproplachuje a škrob z ní celé jídlo zahustí.
Paella je velmi podobná rizotu nebo pilafu. Ovšem není tolik krémová a lepivá.

Nejlépe by se měla paella vařit z kulatozrnné rýže, ale ač mám ráda rizoto jak se má krémové, tak u paelly mě to moc nechutná. Mám raději konzistenci pilafu a tak používám rýži basmati.

Španělé by se ani divili, ale nám to tak chutná.

Právě teď v polovině září je v obchodech vidět spousty zralých fíků za rozumnou cenu.

Mě osobně se povedlo koupit kus za 3.90,-.

Byly krásně velké, měkké a úžasně sladké. Pár jsme jich snědli čerstvých a ze zbytku jsem se rozhodla uvařit jemně kořeněné chutney.

Z tohoto množství budete mít dvě střední a nebo tři malé sklenice. Doporučuji spíše ty malé, proto že můžete dát ochutnat rodině a nebo mít skvělý dárek pro přítele.

Dostala jsem jablek více, než jsme schopni sníst. I když moje děti jí jablka opravdu hodně, tak jsem musela přemýšlet, jak je spotřebovat rychleji, než začnou hnít.

Na zahradě máme výbornou hrušku, ale její čas bude až později - zatím hrušky měknou jen pomalu. Pokud ale máte dobré zralé hrušky, tak klidně můžete použít i je a to se stejným kořením.

Na tento koláč je spousta různých těst, ale vesměs jsou všechna podobná těstu na pizzu.

A protože já mám už to svoje pizza těsto vychytané, tak proč zkoušet jiné.

Proto recept na těsto najdete ZDE.

Pokud chcete jen jeden koláč, tak vám bude stačit poloviční dávka.

K tomuto receptu mne dohnala nutnost a omezený nákup surovin tady u nás. Jednou se mi povedlo koupit výborné mleté chilli v oleji a od té doby chodím všude s fotkou sklenice a ptám se všech možný obchodníků, zda ji nemají.
Ani u mého oblíbeného vietnamce jsem nepochodila a to přitom od této firmy zboží mají.

Koupila jsem tedy smabal oelek, ale mnohokrát se mi stalo, že to nebylo ono. Bylo to slabé a ostrost a ani chuť nebyla jako tenkrát.

Hledala jsem jednou na internetu něco úplně jiného a náhodou narazila na tuto domácí čínskou omáčku/olej Chiu Chow .

Hodně záleží na chilli, které použijete, ale i když bude hodně ostré, tak nevadí. Prostě toho dáte o něco méně do jídla a omáčka vám tak vydrží déle.

Dnes jsem nám připravila oběd v asijském stylu, na kterém jsme si náramně pochutnali.

Chimichurii je omáčka na grilovaná masa původem z Agrentýnské a Urugvajské kuchyně. Její název pochází z 19. století kdy se Baskové usadili v Agrentině. 

Existují dvě varianty: Zelená - chimichurii verde a červená - chimichurii rojo.

V zelené verzi najdete petržel, oregáno, česnek, chilli, vinný ocet, olej.

V červené pak papriky, rajčata, chilli, česnek, vinný ocet, olej.

Přesný recept ovšem není. I z toho plyne název této omáčky a často i marinády na maso. Její volný překlad zní  "směs několika věcí, bez konkrétního pořadí".

V této mé verzi jsem vynechala oregáno, proto že byla určena k Asijskému jídlu.

Recept je ale velmi jednoduchý a k přípravě vám bude stačit jen nůž, prkénko a kamenný hmoždíř. 

Toto jídlo vzniklo tak nějak samo. Protože miluji Asijskou kuchyni, tak ráda pročítám různé zahraniční weby o vaření, a nebo cestovatelské, kde, kdo co jedl a podobně.

Mockrát jsem četla o smažené rýži, nudlích a taky tofu. Nemohla jsem ale dlouho najít žádný recept, který by mě oslovil na první dobrou. 

Protože tofu, tempech a jinak upravenou sóju miluju, tak jsem se toho jídla nebála. Navíc má podobnou vlastnost jako cuketa - velmi dobře přejímá chutě.

Co tedy budete potřebovat na "moje" smažené tofu?

Tento recept je klenot mé maminky. S těmito trubičkami je vyhlášená široko daleko a lidé si je objednávají na nejrůznější oslavy. Má je tak v malíku, že těsto zadělává už od oka a dokáže natočit i přes pět a čtyřicet kousků z jedné várky těsta.

Já jsme u trubiček panic a musím se ještě hooodně učit, abych jich dokázala udělat tolik.

I tak jsem ale moc hrdá na to, jak se mi povedly. Dělala jsem je s láskou pro svého kamaráda jako součást dárku k narozeninám. Má je děsně rád a já doufám, že mu budou chutnat.

No a po dobrém obídku je třeba dobrého zákusku. Jestliže máte doma nadbytek cuket, tak si upečte šťavnatou buchtičku. Já tam přidala i mrkvičku a navrch čokoládu a mandle.

Pro úhledné kostičky při servírování si bok okrájejte do úhledného obdélníku. Pokud je vám to jedno, tak nechte jak je. Lépe se s tím ale později pracuje.

Jedná se o vynikají klasické jídlo Hong Shao Rou. Nebyla bych to ale já, abych si ho tak trochu neupravila podle svého. Jedná se tedy především o přidání koření. Dál jsem ctila recept a vařila jak se má.

Tento recept je jednoduchý jak na suroviny, tak i na přípravu. Zvládne to začátečník a pochutnají si všichni!

Spousta z vás má doma rybáře, který když přinese úlovek, tak si raději místo ryby dá řízek.
Stejně tak to mám já s houbami. Jsem vášnivý houbař, ráda je krájím, čistím, suším, ale nejím.

Hrozně mi vadí ta slizká gumová konzistence, co máte v ústech, když houby jíte.

Nevadí mi ale ta chuť a tak když dělám bramboračku a nebo kulajdu, nesmí tam houby chybět.

Je pravda, že se jim už při nabírání na talíř snažím naběračkou vyhnout, ale jsou to bestie kluzké a vždy mi tam nějaké proklouznou!
Na okraji talíře to potom vypadá jako na konci honu, když myslivci počítají střelenou zvěř.

Naštěstí jak manžel, tak i syn houby miluji tak jak jsou a rychle mě jich zbaví.

Za to já a dcera máme raději, když je tam nemáme a jídlu předají jen svou chuť a vůni.

Proto sušené houby podle potřeby drtím v hmoždíři a nebo v malém mixéru na padrť.

Stane se z toho vlastně takové "houbové koření". Přijde mi, že má větší sílu, než když dám jen plátky sušených hub. Navíc se dá přidat i do ostatních jídel, kde byste houby ani nečekali. Je to něco jako silná masová chuť. Jako když do omáčky na špagety dáte filátko ančovičky. Nevidíte ho tam, necítíme rybinu, ale omáčka je najednou o level výš a má pořádný grády.

Tento recept vznikl z nouze o čas. Navíc pokud doma nemám kypřící prášek bez fosfátů, tak ani nepeču, protože i když ho dám opravdu malinko, tak ho na špičce jazyku prostě cítím.

Od maminky ze zahrady jsme dostali směs  rybízu a i trochu angreštu. Na trhu v dobré víře dětem přilepšit, jsem koupila i borůvky - údajně z Jižních Čech, ale byly hnusné a nahořklé. Prosypala jsem je tedy na noc cukrem, že si je dáme rádo do jogurtu. Nakonec ale putovaly k ostatnímu ovoci do koláče. Mám své oblíbené recepty, ale po návratu z cest jsem byla tak unavená, že už se mi nic nechtělo hledat. Navíc jsem potřebovala mít buchtu hotovou a už před půl hodinou bylo pozdě.

Dva hladové krky, lačné po zákusku mne neustále bombardovaly otázkami "kdy už to bude!".

Vzala jsem tedy klasicky hrníček 250ml a šla na věc.

A takhle si s dětmi doma limonádujeme. Ve všech limonádách je použita domácí soda, žádná barviva a jen přírodní věci či domácí sirupy. 
Když ale přidáte třeba bílý rum, tak máte báječný koktejl pro dospěláky.

Tyto placičky se u nás ujaly v období detoxu a tak trochu jsme si je upravili k obrazu svému. Možná se ptáte, proč je v receptu škrob, ale věřte, že jen tak zůstanou šťavnaté a nebudou se rozpadat.

Dochutit si je můžete různě, ale po všech experimentech jsme zjistili, že nejlepší je hrst čerstvé bazalky.

Nejsem vůbec milovník celeru. Syrový ho vůbec nemusím a ve vánočním salátu s ním hodně bojuji. Tyto placičky, ale naprosto zbožňuji. Při smažení a i díky odležení v lednici ztratí svou palčivou chuť.

Nebudete potřebovat moc surovin, a přesto si pochutnáte.

Tento salát je výborný dobře vychlazený. Je to hotový balzám na vaše střeva.

Je v něm nakombinovaná jak syrová, tak i vařená zelenina (vláknina). Výborně působí jako kartáč na střevní stěny, kde už máte několik hodin natrávené maso, které je živná půda pro vznik rakoviny tlustého střeva. Pokud máte již nějaké problémy a máte naordinovanou bezezbytkovou dietu, je potřeba uvařit veškerou zeleninu a vynechat hrášek, který je taktéž v salátu. 

Tato polévka je velmi hustá a krémová. Myslím tedy, že vám bude stejně jako nám bohatě stačit jako hlavní chod. Když použijete zeleninový vývar a nebo jen vodu, bude navíc i vegetariánská.

Já to mám vždy jednoduché a složité zároveň. Někdo jde nakupovat a má hroznou radost, když si koupí novou kabelku, boty a nebo aspoň nějaký ten šmuk.
To já když si chci udělat radost, zalezu do Asijské tržnice a místo na oblečení se jdu ponořit do regálů s nejrůznějšími potravinami. Rázem se ocitnu někde v dálkách, kam se nejspíš nikdy nepodívám a vždy hledám co ještě neznám. 

Majitelka obchodu zprvu na mne koukala s nedůvěrou, ale teď mne zvesela zdraví. Probíráme různé recepty a ona nabízí to, co jsem ještě nikdy nekupovala. Umí dobře česky a tak probereme i různé bylinky co a jak pěstovat a do čeho přidávat.

Opět jsem se tedy ponořila do nakupování. Tentokrát jsem se ale držela při zdi a vynechala věci jako krevety, žabí stehýnka, slávky a podobně. Je léto a když odjedu na chatu, kde není elektřina, ve které by byla zapnutá lednice.

Pokoupila jsem tedy jen pár věcí jako citrónovou trávu, čerstvý koriandr, rýžové nudle, sušené chilli a nějaké ty omáčky.

Doma na mne čekal čtyři hodiny pomalu tažený slepičí vývar. Při tom deštivém počasí jsem na něho dostala děsnou chuť.

Původně jsem ani nic Asijského nechtěla vařit, ale nikdy si nemůžu pomoct. Už při nakupování, natož při vybalování mi v hlavě hrají různé nápady na kombinace a chutě.

Vzala jsem tedy litr poctivé polévky a začala vařit.

U nás je dnes teplá večeře. K obědu byl losos s bramborem, ale nějak se najedly jen děti. Lososa milují a tak se na něho vrhly, že nezbylo.
Maminka ale nepřišla zkrátka. Udělala jsem Teriyaki wings. A to jsem si opravdu pošmákla.

Co si dát k dnešní tropické večeři jiného, než Thajskou krevetovou polévku.
Ne vážně, asi tomu neuvěříte, ale díky horké a ostré polévce se krásně zapotíte a následovně ochladíte tělo. 

Dnes mám konečně náladu vařit a fotit. Moje 11 léta kočička má po operaci nádoru a vypadá to dobře. A když ji chutná, tak mam hned lepší náladu. Pro ni vařené kuřecí a pro nás "Cizrnové kari s lilkem a rýží v kokosovém mléce".

Včera jsem si natrhala luxusní třešně. Byly tak krásně tmavé a sladké. Nechtělo se mi dělat bublaninu nebo nějaký táč a tak vznikla nová nadýchaná a úžasně vláčná buchty, kterou jsem pojmenovala Cherry negro.

Kocour není doma a myši mají pré. Doma se mnou nikdo nesdílí vášeň pro kořeněné Indické jídlo a tak jsem využila situace, že manžel není doma a děti dojídají včerejší francouzské brambory.
Já jsem tedy neodolala a udělala si svoje oblíbené Bombajské brambory. Je to čistě vegetariánské jídlo, které je kořeněné a ostré. Přesně tak jak mám ráda

Nejspíše nebudete mít tolik štěstí a neseženete  čerstvou tresku. Nevadí a klidně kupte mraženou.

Nechte ji pozvolna rozmrazit a rozhodně ji nenechte máchat v teplé vodě a nebo v mikrovlnce.

Večer jsem připravila hermelínový salát, který necháme pěkně uležet v lednici a už se těšíme na snídani.

Crumble je tradiční Britský moučník, který největší popularity dosahoval za druhé světové války. Tehdy byl oblíbený pro svoji jednoduchost a hlavně pro nenáročnost na suroviny.

V době přídělových lístků nebylo možné péct koláče z velkého množství mouky, cukru a másla.

Caponata je klasický sicilský recept, který se ovšem dům od domu lehce mění. Někdo nedává cuketu a požívá výhradně lilek, někdo zase dává papriku, ale jen zelenou a někdo dává místo piniových oříšku mandle. Záleží na chuti každého, jak si jídlo připraví.

V dnešní době se podává jako příloha k rybám a nebo jako předkrm. Zvláště když se vychladí v lednici a nazdobí na opečenou ciabattu.
Od 18. století to ale byl také hlavní chod. 

Další možné varianty jsou s přidáním mrkve, rozinek, brambor a mořských plodů.

Dnes se u nás nevařilo. Dojídala se svíčková od včera a já jsem hlavně pekla.
Kamarád slaví kulaté narozeniny a tak jsem mu s radostí upekla i tyto sice svatební, ale na oslavu těchto rozměrů ideální koláčky.

Svíčková na smetaně je tradiční český recept. Přesto není přesně dáno, jak ji připravovat. Někdo dává hořčici, někdo ocet a někdo tymián. I poměr kořenové zeleniny se často mění.

Co kuchař to jiná chuť a já vám ráda prozradím ten můj.

Není důležité, zda je maso přímo ze svíčkové, ale já raději falešnou. 

Není to jen o ceně, ale i o chuti. Spousta lidí maso špikuje. Můj muž to nemá rád a tak ho vynechávám. Pokud zvolíte jako úpravu masa dušení, není ani potřeba. Jestliže chcete ale maso se zeleninou péct, tak je lepší maso prošpikovat špekem. Nebude tak vysušené a opečený špek i v základu má rozhodně lepši chuť, než ten uvařený.

Další rozpor je tymián. Ti co dávají do základu hořčici, ho většinou vynechají. Já si ale svíčkovou bez tymiánu nedovedu představit.

Je úplně jedno, zda použijete sušený a nebo čerstvý. Pokud máte na zahrádce čerstvý, tak není co řešit.

Brusinky a terčík z citrónu se šlehačkou na mém talíři rozhodně nenajdete.

Šlehačka je už v omáčce a brusinky mi chuť kazí. Chutná to potom jako trošku lepší jídlo ze Švédského obchodu s nábytkem.

Sušené maso patřilo mezi recepty, které jsem si vždy chtěla vyzkoušet. Narazila jsem na recept Emanuela Ridi a řekla si proč ne. Držela jsem se striktně receptu a řekla si, že vyzkouším originál, než začnu upravovat na naše chutě.
Hned od začátku mi totiž bylo jasné, že koření bude více než aromatické.
Přiložím vám k receptu i video, kde je krásně vidět postup.
Nicméně je ale pár věcí se kterými nesouhlasím a dělala jsem jinak.

Na italských receptech miluju kromě toho, že jsou rychlé, lehké do žaludku a téměř vždy zdravé, tak hlavně že se v nich používá víno a já jako kuchař můžu upíjet.

Proto si dobře rozmyslete, zda budete vařit z krabičáku, proto že přeci na té trošce se to nepozná. A nebo si dopřejete něco lepšího a láhev si u jídla s chutí dopijete.

Já jsem kuchař alkoholik a na dobré vínečko si potrpím. Navíc co by se dalo od Moraváka čekat, že?

Otevřete tedy láhev, nalijte si skleničku a začněte vařit !

Klasický Italský trojboj (cibuli, řapíkatý celer a mrkev) si nakrájejte na drobné kostičky a česnek na plátky.

Na olivovém oleji je orestujte dosklovata. Přidejte odrhnutý rozmarýn s tymiánem a vše podlijte vínem. Nechte odpařit a mezi tím si otevřete plechovku s rajčaty. Když máte hotovo, tak k zelenině dejte i rajčata a lžičku cukru. Nechte na mírném plamínku několik minut probublávat. Dochuťte solí a čerstvě mletým pepřem.

Gnocchi můžete vyrobit doma, nebo koupit těsto v sáčku. To ale výhradně doporučuji značku Amylon. Tam opravdu brambory jsou. No a poslední možnost je, že gnocchi prostě koupíte už hotové a jen je uvaříte.

Pro nás prostě luxusní smetanové brambory. Nejsou to ale jen brambory. Jsou vylepšeny kousky kvalitní šunky od kosti a čerstvým tymiánem s výběrem ze sýrů.
K tomu sklenka dobré suché Rulandy a děti sklenici mléka.

Dlouho mi tu ležela máslová dýně. Masa bylo přes víkend dost a tak bylo jasno. Uvařila jsem Malajskou dýňovou Laksu s kokosovým mlékem.

Připravte si sušenou zeleninu a nebo vegetu doma a bez glutamátu s velkým množstvím soli.

Jediné co k tomu budete potřebovat je zelenina, nůž, struhadlo a sušičku na ovoce a zeleninu.

Pokud si budete chtít svou rozmixovanou zeleninu osolit a osladit, tak jak je to u kupované, tak klidně můžete. Já ale sůl a cukr nepřidávám. Nejste totiž potom omezeni množstvím zeleniny, kterou chcete přidat do jídla.

Část zeleniny si nechám v nastrouhané podobě a část rozmixuji.

Nastrouhaná sušená zelenina se po uvaření třeba v polévce vrátí do původního tvaru a nikdo nepozná, že byla vůbec kdy sušená. 

Takto připravenou zeleninu můžete použít nejen do polévek, ale i do omáček a pod maso.

Směs jakou si namícháte, záleží jen na vás. Já kromě základní kořenové zeleniny přidávám s oblibou i nať petržele, celeru, libeček...

Dnes jen šup šup obídeček a hurá směr cesta z města.

Dnes se u nás obědvalo lehce v mexickém stylu. Udělala jsem Tacos s trhaným hovězím a salsou. Pro děti nepálivou verzi s domácí pšeničnou tortilou. No a jak jinak, dospěláci si k tomu dali i mexické pivko.

Máte rádi plněné tortilly? Pak vyzkoušejte tento recept a připravte si tortilly domácí. Pak už je stačí naplnit tím, co máte rádi.

Dnes při tom všem fofru jsme si udělali dobrotu. Přivezla jsem od mámy vajíčka, a tak bylo jasno, co se bude vařit.

Dobré věci jsou většinou ty nejjednodušší. K dobrému jídlu dnes nebudete potřebovat nějak extra moc surovin.

Sušenou slaninu už nakrájenou na kostičky a zelené francouzské fazolky kupuji v Lidlu.

Chuťově mi přijdou nejlepší. Od jiných firem jsou nasekané na krátké rourky a při mrazení se do nich dostane moc vody. Chuťově jsou potom blátivé a naprosto chápu odpor některých lidí k nim. Pokud se vám podaří sehnat čerstvé, tak jedině dobře. Je jen potřeba je očistit, zbavit stopek a krátce povařit ve slané vodě.

K této krémové rajčatové polévce mi byl inspirací  E.Ridi . Trošku jsme si ji ale upravila podle naší chutě.
Základem této klasické italské polévky jsou rajčata, bazalka a staré pečivo.

Dnes jsem dětem a muži do práce připravila vepřovou roládu a k tomu dětmi milovanou bramborovou kaši a šťávu z výpeku.

Jídlo, které moje děti milují. Věřím, že i Vy a vaše děti si toto jídlo také zamilují.

Všechno začíná u řezníka. Rovnou ho poproste, aby vám koleno rozsekl na polovinu. Jednak bude mít všechno v hrnci podobnou velikost a bude se to tedy i stejně dlouho vařit.

Správně by se měla tlačenka vařit pomalu a ne klokotem. Někteří řezníci nedoporučují ani vařit v papiňáku, ale já byla na několika zabijačkách a všude se topilo pod kotlem a vše tam jen poskakovalo.
Něco jiného je, když vaříte sulc a nechcete, aby se zakalil vývar, který budete potřebovat čirý.
Do tlačenky se ale kůže namelou či nasekají a tak na čirosti vývaru vůbec nezáleží.

Dnes přináším skvělý tip na plněnou vepřovou kotletu kysaným zelím, ke kterému se jako příloha skvěle hodí domácí bramborové nočky.

Aby to nebyla stále jen samá Asie, tak jsem udělala ještě rebarbový koláč s tvarohem.

Dnes jsme si k obědu připravili opravdovou delikatesu. Žabí stehýnka mají opravdu jemné masíčko a těším se, až si tuto dobrotu zopakujeme.

Po dlouhé době jsem se rozhodla připravit teplou večeři, tak jsem se rozhodla připravit tento recept.

Vždy mě naprosto fascinoval pohled na Asijské ženy, s jakou zručností vytváří knedlíčky.
Je to téměř umělecké dílo a věřím, že než se je člověk naučí dělat dokonalé, tak jich musí udělat opravdu spoustu. 

Jsou-li knedlíky položeny naplocho na pánvi, nejprve dušená s víkem s troškou vody, pak v oleji a poté co se voda odpaří, nazývají se guotie a někdy potstickers. Na spodní straně jsou dohněda opečené a krásně křupavé. Jiaozi říkáme knedlíčkům, pokud jsou vařené v páře.

Jiaozi jsou čínské knedlíky, které se běžně jedí po celé východní Asii. Je to jedna z hlavních potravin konzumovaných během čínského Nového roku a po celý rok v severních provinciích. Ačkoli jsou považovány za součást čínské kuchyně, jsou Jiaozi velmi populární a často jedeny v jiných částech Asie a v západních zemích.

Knedlíčky typicky sestávají z mletého masa, a nebo zeleninové náplně zabalené do tenkého kousku těsta , který se uzavře stlačením okraje dohromady.

V dnešní době se konzumují po celý rok, a mohou být podávány kdykoliv během dne - snídaně, oběd nebo jako večeře. Mohou tvořit předkrm, přílohu, a nebo hlavní jídlo. V Číně, někdy Jiaozi tvoří poslední chod v restauracích během stolování. Jako snídaně, jsou Jiaozi připraveny spolu s Xiaolongbao v levných restauracích u silnice. Tradičně jsou podávány v malých pařáčcích, které obsahují každý deset kusů. Jiaozi je vždy podávané s omáčkou z octa, sojové omáčky, česneku, jarní cibulky, chilli a sezamového oleje.

Jistě si říkáte proč z jednoho hrnce?
Odpověď je jednoduchá. Klasický postup při vaření této polévky je, že se vaří zvlášť zelí, brambory i jíška. Já osobně nejsem milovníkem mytí nádobí a tak jsem si zvolila jiný postup, který spolehlivě funguje.

Zelí se vařívalo odděleně od brambor z toho důvodu, že v kyselé vodě se brambory ne a ne uvařit.
A jíška, ta se přidávala až nakonec. Mouka se ale v polévce musí provařit důkladně, aby ztratila svou pachuť a nebyla na jazyku znát.

Co se týče klobásy, tak to je na vás. Já osobně preferuji bez papriky a kousky špeku uvnitř.

Papriku mám přímo z Maďarska a tak mi jí stačí jen dvě polévkové lžíce. Pokud máme jen takovou tu nahnědlou z obchodu, tak jí dejte více.

Tak pro dospělé jitrnička a dětem dukátové buchtičky s vanilkovou omáčkou. No a jak si dávají robátka do nosu, mají boule za ušima i s krémem.

Rösti  je tradiční švýcarský pokrm připravovaný z hrubě nastrouhaných brambor, buď vařených, nebo syrových, které se zapékají nebo smaží.

Rösti byla původně běžná selská snídaně v kantonu Bern, ale rozšířily se do celého Švýcarska, kde se podávají v různých variacích jako hlavní jídlo (např. se sýrem) nebo příloha a jsou považovány za jeden ze švýcarských národních pokrmů.

Po všech těch oslavách jsem se těšila na normální jídlo, a proto padl výběr na sladkokyselé vepřové.

Tato bílá omáčka s hovězím masem je v naší rodině už léta. Velmi dobře konkuruje všem rajským, koprovkám, Španělským ptáčkům, Znojemským…

Kdo má rád lehce nakyslou chuť a tymián, tak si přijde na své.

Tato omáčka, tedy pokud nepočítám dobu na vývar je velmi rychlá a po všech různých pokusech s přílohou, jsme zjistili, že nejlepší jsou vařené brambory, tak jak to je v původním receptu.

Musím veřejně přiznat, že tohle je snad jediný recept, při kterém si slintám do klávesnice!
Grilovali jsme v sobotu a dnes v neděli bych si je dala klidně znova.

Pokud jen trošku máte možnost něco ugrilovat, tak do nich rozhodně jděte.

Někde jsem viděla Michaela Dobromila Klímu, který se naučil vařit v Alcronu a žije a vaří dlouhá léta v Americe mluvit o grilování tam.
Bylo to velmi poučné a musím říct, že konečně ty žebra chutnají tak, jak jsem si vždycky představovala.

Domácí BBQ omáčka se vám bude hodit na veškeré grilované maso a klobásy.
Můžete ji dát na kuřecí křídla, vepřová žebra, steaky, klobásy ale i hamburgery.

Můžete do ní ale namáčet již ugrilované maso a použit ji jako dip.

Příprava je jednoduchá a zabere vám cca 30 minut.

Tato polévka je ve světě nejznámějším Thajským jídlem. Dokonce je tak oblíbená, že natočili film se stejným názvem.

Je výborná, kyselá, ostrá a je prostě YUMMY !

Podle četnosti surovin to vypadá na dlouhé vaření, ale tato polévka je za deset minut hotová.

Vše si dopředu nakrájejte, krevety si očistěte a vodu na polévku si předvařte v konvici.

Pokud máte doma ale kuřecí vývar, tak ho klidně použijte.

Já: Jeeee mami, ty máš ale krásně velkou bazalku. A ty malé tady. To budeš dávat do skleníku. Ano? No aspoň budeš mít zásobu na pizzu. 
Máma: Jeeee to je náhoda. Si představ, že mám v lednici mozzarellu. Neudělala bys nám Margheritu ???

To a tak stojím u trouby a sázím jednu pizzu za druhou.

Jak udělá člověk radost cukrovkáři když jede na návštěvu? Jak jinak než když mu přiveze Jahodové Cupcakes.

Nás dnešní rychlý oběd. Risotto à la France. Je to klasické bílé risotto se zelenými fazolkami a křupavou pancettou.

Dnes jsem se nemohla rozhodnout co uvařit a tak jsem se vydala do obchodu s tím, že třeba mě něco napadne tam. Před obchodem stála se stánkem mladá slečna a nabízela tak krásné jahody, že jim nešlo odolat. Byl to sice dovoz ze Španělska, ale co! Děti jahody milují a tak jsem je koupila. K tomu tvaroh a oběd byl za chvilku na stole.

Nejraději a hlavně kvůli chuti a vůni peču chléb kváskový, ale občas není čas a je potřeba na změnu plánů reagovat rychle. Když vás někdo pozve třeba na grilovačku a chcete přinést dobrý chléb s láskou pečený, tak se vám bude hodit tento recept. Nepoužívám zbytečně moc kvasnic a díky delšímu kynutí bude chutnat téměř jako ten kváskový.

Vše speciální co je potřeba k přípravě dobrého chleba lze nahradit běžným domácím vybavením.

Ošatka / cedník, sítko
Robot s hnětacím hákem / domácí pekárna, vlastní ruce a vařečka
Žula / pečící kámen na pizzu, velmi horký plech na pečení
sázecí lopata / plastové prkénko, kus pevného kartonu
žiletku / ulamovací nůž, ostrý kuchyňský 

Vše se dá nahradit a šikovný člověk si vždy poradí. Pečení chleba není nukleární věda a zvládne ji každý!

U nás doma se bábovky moc nepečou. Třené těsto je pro nás suché a ničím nás neoslovuje.U téhle bábovky je to ale jiné. Tahle je dobrá, vlhká, a pokud se nesní hned, tak i dlouho vláčná zůstane. 

Tento recept mám od své maminky a ta zase od kolegyně z práce a ta zase od jiné kamarádky.Nikdo už nevíme, kde tenhle recept má svůj původ. Je to už spousty let, co ji s úspěchem pečeme.

Fajn je, že pokud se vám doma nahromadí více banánu, než jste schopni sníst, stačí je jen pomačkat vidličkou a po třech dát zamrazit. Při mrazení banány zesládnou a upečená bábovka mi přijde i voňavější. 

Dnes jsem ale pekla z čerstvých banánů. Po Velikonocích nám tu jich dost zůstalo. 

Musela jsem vyzkoušet včera uvařenou tamarindovou pastu a tak jsem udělala kuřecí Pat Thai. Klasické Pat Thai se dělá krevetové, ale než mražené pidi krevety, tak to raději kuřecí.
Kdo miluje asijské jídlo jako já, tak si zaručeně pochutná.

Tamarind Indický je stálezelený tropický strom pocházející z Afriky a pěstovaný v tropech celého světa. Dužnina plodů slouží jako potravina, strom však poskytuje mnohostranný užitek.

V listech i plodech je přítomna kyselina tartarová a jablečná. V dřeni plodů jsou obsaženy aminokyseliny serin, beta-alanin, prolin, fenylalanin, leucin a kyselina pipekolová.

Tamarind je opravdu bohatý na vlákniny. Dále obsahuje bílkoviny, má vysoký obsah vápníku, fosforu a železa. Nechybí ani vitaminu C. Vzhledem k obsahu kyselin působí mírně projímavě.

Dužnina plodů nebo přesněji dužnatý míšek obklopující semena slouží jako potravina. Má kyselou chuť a může se pojídat syrová, vařená nebo sušená, připravují se z ní přísady do jídel i nápojů. Je například součástí známé worcestrové omáčky a různých omáček na steaky, stejně jako indických čatní. 

Dužnina plodů tamarindu má využití i v medicíně při tišení horeček, při zácpě a proti kurdějím. Je používána jako léčivo v Indii i v tropické Americe.

Určitě spousta z vás namítne, že je jednodušší pastu rovnou koupit.
Ale není to tak jednoduché. Tamarindová pasta se vyrábí po celé Asii a každá má specifickou chuť podle toho zda je dochucena idickým, čínským, a nebo thajským způsobem.

Já se vydala cestou Asijskou šmrnslou Thaiskem.

Tato silná a pikantní kuřecí polévka se výborně hodí do dnešních mrazivých dnů.

Na jatkách, když se zvíře porazí, tak ve svalovině dochází k noha biologickým změnám.
Pár hodin po porážce je masu říká "teplé maso". Zpracovává poslední zbytky kyslíku a adenosintrifosfát (APT). Maso velmi dobře váže vodu a hodí se k výrobě uzenin.

Po spotřebování kyslíku začínají v mase probíhat anaerobní procesy. Toto trvá dva dny. Poté se vyčerpá glykogen a vytvoří se postupně kyselina mléčná, která způsobí, že poklesne pH.
Maso začne tuhnout a nehodí se jakékoli kulinářské úpravě.

Maso během zrání povoluje a začíná křehnout. Kyselina mléčná se rozpadá a pH se opět zase zvyšuje. Probíhají i procesy mikrobiální a štěpí se kolagen. Roste koncentrace peptidů a aminokyselin jako produktů degradace bílkovin, které dodávají masu typickou chuť a vůni.

Správně vyzrálé maso je po tepelné úpravě křehké a tolik se vám na pánvi nesmrští.

Velmi záleží na tom jaké kvality je maso.

Raději si vybírejte mladého býčka než maso z krávy, která byla původně využívána k produkci mléka.

Kupujte tedy nejlépe býčka 12- 24 měsíců starého a nebo jalovici 14 - 20 měsíců.
Zjistíte to velmi jednoduše. Stačí řezníka požádat, aby vám ukázal průvodní štítek, kde je jasně napsáno datum narození, porážky, pohlaví a plemennou skladbu jedince.