Kateřina Váňová z blogu Histaminová Kašulka zpět

Vždycky si říkám, že je spousta jednoduchých receptů, které není třeba vůbec nikam dávat. A pak se mi stane, že mi třeba někdo napíše, jestli jako se mohou jíst ovesné vločky a kaše, když to nikde na blogu nemám. Tím bych jen chtěla zdůraznit, že blog není můj jídelníček. Ano, jsou tady recepty, které si ráda dopřeji, obvykle všechny zeleninová jídla či jídla s luštěninami, ale často i recepty na oslavy a svačiny (koláče, dorty, sušenky), které nepatří k mému každodennímu jídelníčku. A pak jsou jídla, která jím často či méně často, ale nestíhám je fotit či vážit na blog či mi to ani nepřijde důležité. To však ale neznamená, že něco takového nejím. Tedy třeba to, že nemám na blogu recepty s para ořechy, neznamená, že bych je nejedla. A stejně tak třeba s ovesnými vločkami. S tím je potřeba počítat.

Má strava je povětšinou založena na zelenině (ať už čerstvé či upravené na různé způsoby), luštěninách, semínkách a občas celozrnných obilovinách (avšak to není pravidlo). Řídím se nejen dostupností toho, co je na trhu, ale co mám zrovna doma ve spíži, zda mám chuť experimentovat či nemám naopak vůbec čas vařit a potřebuji něco extrémně rychlé. A třeba právě ovesná kaše mi přijde jako extrémně variabilní záležitost, kterou lze připravit jednak v rámci hypoalergenní diety, tak naopak v rámci bohaté diety. Ovesné vločky jsou obecně takovou výjimečnou surovinou. Jak se dočtete v této souhrnné práci z roku 2013 (zde), ovesné vločky jsou bohatým zdrojem bílkovin, minerálů, lipidů, β-glukanů a vlákniny, obsahují řadu fytonutrientů jako jsou různé flavonoidy, flavolignany, saponiny atd. Podle studií se ovesné vločky uplatňují jako antioxidant, proti zánětům, v léčbě ran, imunomodulátory, proti diabetu či zvýšenému cholesterolu. Takže k tomu asi nemusím ani více říkat.

Občas pro zvýšení bílkovin a celkově nutričního profilu, pokud nepřipravuji tzv. noční kaši (necháte pouze přes noc odležet a konzumujete bez vaření), přidávám při vaření vejce. Pokud na ně nejste alergičtí, určitě doporučuji, ale není to nutné. Kaše tak lze připravit bez lepku (musíte volit certifikované ovesné vločky), bez bílkoviny kravského mléka, vajec či třeba ořechů. Borůvky jsou navíc velmi dobře tolerované a řadí se mezi nejzajímavější potraviny v rámci protizánětlivého potenciálu. Když k tomu přidáte protizánětlivou kurkumu, skořici a vlastně i to kakao (nepražené, pokud nemáte alergii a nevadí vám stimulanty), máte opravdu skvělý start do nového dne.

Abyste neřekli, že vás v tom červnu zanedbávám hned od začátku, rychle jsem se pro vás sepsala jeden z receptů. Nápadů by bylo stále dost, ale člověk nestíhá vařit a psát. A popravdě tohle počasí už jen láká k tomu být venku a procházet se na slunci a trávit čas s přáteli a rodinou a tak. Znáte to. Prostě léto. Pryč jsou doby, kdy jsem jej nesnášela, protože jednak jsem byla pořád osypaná (reakce na slunce), jednak jsem pořád pšikala (celý začátek léta při vstupu na slunce) a jednak mi i při 30 stupních někdy byla prostě zima. Ano, těžko se to vysvětlovalo, ale byla mi fakt zima. Naštěstí vytrvalost růže přináší a já si díky protizánětlivé dietě sluníčka prostě užívám (a vlastně se jej nemůžu často nabažit).

Ale konec nějakých výlevů srdce, protože tak půlka čtenářů prý úvody vůbec nečte. Tak doufám, že alespoň půlka z vás se do toho začte a nechá se namotivovat letní náladou. Tentokrát přináším super jednoduchý recept, takové přece máte nejraději. Fakt je ten, že mi doma ležel zbytek kukuřičného kuskusu od Probio a bylo mi líto jej nechat zkazit. Tak jsem prostě zapojila to, co bylo nakoupeno na trhu, s tím, co bylo doma a vznikla chutná zeleninová směs s křupavou posypkou. Prostě trochu jiná forma kuskusu, protože kdo by nechtěl být občas rebel a nezkusit potraviny využít jinak.

Jojo, já vím, že přesně ve váš to rebelství také leží, jen potřebujete povzbudit, abyste si s potravinami více hráli a těšili se z přípravy jídla. Nezapomeňte přidat trochu čerstvých bylinek, doplnit čerstvou, a pokud trváte na mase nebo jiném živočišném proteinu, není problém si jej na stranu přidat. Tak tedy žádné zdržování, dobrou chuť.

Tento dortík nebo klidně koláč, jak budete chtít, vznikl na jednu oslavu podle jasných požadavků bez lepku a bez mléka. Co vás na něm může zarazit je čokoládová vrstva navrchu. Jak ale víte, není pravda, že by histaminik nesměl každé kakao či že nemůže tolerovat kvalitní hořkou čokoládu, ale o tom si u mě na blogu můžete přečíst v mnoha příspěvcích. Nakonec jsem se rozhodla však recept přidat, protože základ koláče je bez lepku, mléka i nízkohistaminový, a čokoládové ganache můžete klidně nahradit třeba ovocem či kokosem. Prostě většina receptů je úplně jednoduše převeditelná do nízkohistaminové verze a fascinuje mě, jak se poslední dobou objevují nízkohistaminové recepty, které jsou prostě normální recepty na koláč či jiné jídlo a dostaly nálepku nízkohistaminové pro jejich zviditelnění.

Hodně lidí se také snaží zoufale vyhledávat nízkohistaminové recepty, přitom spousta receptů lze prostě upravit jen vynecháním nebo nahrazením rizikové potraviny a není k tomu potřeba speciálních postupů. Co by se však histaminik měl zajímat, zda má pokrm nějakou přidanou hodnotu, protože jak víme, vyřazení histaminu vás nevyléčí (vyřazení potraviny při intoleranci nebo alergii není lék, u spousty problémů je nutné pracovat právě na tom, proč tělo reaguje, a dodat mu naopak vše důležité pro léčbu. Proto byste místo slov “nízkohistaminový recept” měli hledat recepty z celistvých surovin, bohaté na nutriční látky, a to především mikronutrienty. To je to, co vám může pomoci HIT léčit, nejen potlačovat reakce.

Tím samozřejmě nechci říct, že všechny moje recepty jsou takové, ale snažím se do nich často propašovat řadu protizánětlivých potravin. Proto je těžké i odpovídat ma dotazy, čím co nahradit, protože nejde jen o to zaplácnout místo v receptu nutričně mrtvou bílou moukou. Když budete tedy přemýšlet o nějakém receptu, zamyslete se, co vám může dát, ne pouze zda obsahuje histamin či ne. A hlavně, koláče nejezte 3x denně, ale dejte si je za odměnu či k snídani a zajistíte si tak, že ani slaný ganache vám neublíží.

V běžném vaření ganache zajistí vysokoprocentní kvalitní čokoláda a smetana. Pokud nesmíte mléko, můžete si pomoci tím, že přidáte trochu arašídového másla a mandlové mléko. Oproti čoko polevě je rozdíl, že ganache zůstává krémovitý a netuhne jako čoko poleva. A je strašně moc dobrý. Nezapomeňte přidat špetku solného květu, budete mile překvapeni.

Zima zima zima. A s tím také přichází chuť na pořádné husté polévky, které zahřejí, zasytí, ale člověka nezatíží. Řepa i brambory jsou jedny z těch surovin, které jsme schopni i přes zimu uchovat a následně pak využívat jako zdroj vitamínů a minerálů po celou zimu. Vaření zase často snižuje alergenitu dané potraviny a jejím rozmixováním také pomůžete trochu odlehčit zažívacímu traktu, zvláště pokud špatně koušete a jíte ve spěchu. I tak bychom však měli řádně žvýkat a jídlo jen tak nepolykat, tak nezapomeňte i u polévek každé sousto rozmělnit a promíchat se slinami. Zdrojem našich reakcí totiž může být právě i to, že jaksi nerozmělníme potravu a nepromícháme se slinami a polykáme celé kusy, se kterými si žaludek pak jen těžko poradí. Potravu je prostě potřeba pořádně natrávit, abychom si z ní mohli vzít to důležité.

Řepovo-bramborový krém jsem poprvé na svém blogu publikovala již v roce 2014, ale jak to tak bývá, člověk stále vaří a vaří a i ty své oblíbené recepty si vylepší, tak jsem se rozhodla starý příspěvek zrušit a nahradit jej novým. O tom, jak vypadaly původní fotky, se nebudu ani zmiňovat (ale žádný učený z nebe nespadl, že ano). Vím, že řepa nepatří mezi oblíbenou zeleninu a často se k ní člověk musí projíst, ale pokud se vám to povede, bude rádi za její pozitivní účinky na tělo. Pokud na ni nejste zvyklý, možná je dobrý být z počátku opatrný, protože má čistící účinky a nemusí tedy hned na začátek každému ve velkém množství sednout. Proto je dobré vždy mít na paměti, že někdy naše reakce nepřichází jako výsledek intolerance, ale prostě jako známka toho, že jsme to najednou trochu přehnali.

Polévky jsou vhodným způsobem, jak do sebe dostat více zeleniny a více vlákniny. Často je to přímo koncentrovaný roztok minerálů, vitamínů a dalších protizánětlivých a antioxidačních látek, které přežijí i trochu toho vaření. Některé polévky stačí opravdu jen promixovat a nemusíte přidávat žádnou mléčnou složku nebo zahušťovat. Některé polévky můžete zase trochu zjemnit, třeba kvalitním tučným mascarpone nebo rostlinnou smetanou. Říká se, že tělo by mělo přijímat i trochu toho tuku, aby se dobře vstřebaly vitamíny rozpustné v tucích. Pokud jste citliví na rostliny lilkovité, nahraďte brambory batáty a budete mít po starostech (navíc doplníte spoustu dalších minerálů). A pokud jste ještě nečetli o skvělých účincích červené řepy, tak čtěte zde. O bramborech si zase můžete počíst zde. No a v neposlední řadě se spousta z vás pozastaví nad semínky černuchy serné nebo-li nigella sativa, tak se koukněte do článku zde, zjistíte, proč je chcete určitě vyzkoušet i vy.

Asi jste si všimli, že na blog teď nebylo moc času. A stejně tak toho času pak nezbývá ani na vaření a stejně jako vy potřebuji jídla, kde není nutno příliš mnoho času u sporáku a kde vlastně není nutno mít ani nějaké větší kuchařské znalosti. Prostě takové to jídlo z jedné misky, kde si sice musíte dát práci s přípravou zeleniny, ale v tom vám klidně může pomoci i zbytek rodiny. Nebojte se, dám jim do ruky škrabku a zapojit je do přípravy, všechno bude mnohem rychleji, vy to pak jen šoupnete do trouby a necháte ji udělat ono kouzlo za vás. A nakonec si smlsnou úplně všichni. Pokud doma máte super jedlíky, klidně jim k tomu přidejte nějaký ten sýr, maso, vejce nebo třeba hummus, rozmanitosti se meze nekladou a bude to opravdu dobrota, ať už využijete jako přílohu nebo jako hlavní jídlo.

Tyto recepty mám moc ráda, i když nejsou nějak převratné. Je mi jasné, že každý z vás už něco někdy zapékal, ale vždy je fajn si připomenout, že jídlo může být jednoduché a je to jen a jen dobře. Do jednoho jídla přitom schováte spoustu protizánětlivých a nutričně bohatých potravin (batáty, dýně), dodáte potřebný tuk a protizánětlivý kokos, další nutrienty ve vejci a vlastně i nějaké to protizánětlivé koření. Recepty jsou tady od toho, aby nás inspirovaly, nebo aby nám třeba jen připomněly nějaké jednoduché jídlo z dětství i dospělosti, na které jsme pozapomněli a které by nám mohlo chutnat. Možná to některé z vás motivuje zkusit přidat i batáty vedle brambor, někomu třeba zachutná to magické spojení kokosového mléka s tandoori kořením. A někdo otevře lednici a zjistí, že tam má jiné kousky zeleniny a že je může vlastně přidat také.

Nebojte se sáhnout třeba i po česneku pro vyhnání bakterií, stejně tak vám v tomto jídle poslouží i zázvor. Chcete trochu prohřát? Přidejte špetku chilli. Chcete se raději vydat na jistotu? Nahraďte tandoori masala koření třeba čerstvým rozmarýnem a tymiánem, nebudete se stačit divit, kam vás bylinky zase posunou. Ono člověka nemusí vaření bavit jako takové, ale může to vzít jako výzvu, u které se trochu vyřádí. V tomto případě můžete popustit uzdu fantazii, ale přitom ušetřený čas, kdy je jídlo v troubě, strávit třeba s rodinou. Uvidíte, že pak bude všem chutnat mnohem více.

Dneska mám pro vás recept, který možná některé z vás trochu překvapí. Každopádně je jednoduchý, když si napečete zeleninu dopředu, tak bude i super rychlý, je bez lepku, mléka i vajec, dokonce ani žádné ořechy a semínka, pokud si je sami nepřidáte. Není to sice jídlo, které bych chtěla jíst denně, i když je spíše plné zeleniny, která vyváží jakýkoli zánětlivý potenciál ostatních složek. Je to jídlo z kategorie velmi jednoduché, takže zvládnete do přípravy zapojit i děti a zvládne to i každý začátečník. Samozřejmě pokud byste chtěli jídlo ještě rychleji nebo pokud nemáte doma troubu, klidně můžete zeleninu jen podusit. V tom případě bych doporučila přidat trochu více koření a vmíchat kvalitní za studena lisovaný olej až na závěr přípravy. A uvidíte, že jídlo bude stejně dobré. Když zeleninu nakrájíte na menší kousky, podusí se vám poměrně rychle, bezlepkový kuskus je k tomu v cuku letu, takže opravdu rychlá večeře. A pokud máte doma třeba nějaké uvařené luštěniny, můžete je také vmíchat, dodáte tím jídlu bílkoviny i vlákninu.

Přiznám se, že bych si kukuřičný kuskus asi sama nekoupila, dostala jsem jej, a protože nerada vyhazuji jídlo, rozhodla jsem se jej vzít na milost a vyzkoušet, jestli jde připravit opravdu tak rychle, jako je v návodu, a zda to bude k jídlu. On se totiž jen zalije horkou vodou a vmíchá se pak zbytek, takže vlastně lze i vzít na cesty, protože většina hotelů má na pokojích varnou konvici nebo vám z mé zkušenosti rádi horkou vodu na požádání dají. Ono někdy je nejhorší se odhodlat a jít se zeptat, pak je člověk překvapen, co vše není problém. Takže já určitě někde do podvědomí ukládám pro možnosti cestování.

Dneska mám tu čest představit vám jedno rizoto, kde hlavní roli hraje medvědí česnek. Vše uvařeno z italské rýže arborio, která vám zajistí smetanovou chuť i bez využití mléčných bílkovin, ovoněné ghí, s trochou křupavého květáčku a na quercetin bohatou cibulí. Pokud jste nikdy pravé risotto nevařili, určitě doporučuji dát si práci se sháněním této rýže, protože ta chuť je prostě mňamózní. Takže dnes bez masa, vajec, mléka, sóji i histaminu, za to se spoustou zdravých surovin.

Jsou kombinace potravin, které mám velmi ráda. Například taková chuť štrúdlu je vlastně spojení jablek se skořicí a vlašskými ořechy. Když se vám nechce patlat se štrúdlem, není nic jednoduššího, než si nastrouhat jablíčka a pěkně chutně okořenit. Někdy však svému dezertu chcete dát trochu jinou formu. Doslova tu dortovou.

Jablka jsou velmi zdravá, o tom není žádných pochyb. Mimo jiné obsahují spoustu protizánětlivého quercetinu a polyfenolů a prokazatelně působí proti alergiím. Když přidáme protizánětlivou skořici, kterou bohužel ne všichni tolerují, máme skvělou dvojku.

Skořice patří na seznam sporných potravin pro obsah benzoátů. Pokud však jídlo vyvážíte látkami, které dokáží naopak vaše žírné buňky stabilizovat (jako je quercetin), nemůže vás trochu těch histaminových liberátorů rozházet. Navíc i tato role skořice v HIT je dosti sporná, jelikož pro uvolňování histaminu byly vždy testovány uměle izolované benzoáty, které jsou v přírodě „poskládány“ tak trochu jinak a mohou se tedy jinak chovat v našem těle. Místo slepého sledování seznamů se zkuste zaměřit na získání informací, co vám naopak daná potravina může poskytnout. V případě tohoto štrúdlu tedy odstraníme pšeničnou mouku, která je pro-zánětlivá, a nepřinese nám nic podstatného (nutričně mrtvá surovina). Místo toho jako základ zvolíme ořechy, které obsahují spoustu zdravý prospěšných tuků a minerálů. Dezert pak získá úplně jiný potenciál. 

Už jsme si dlouho neváleli nějaké dobré kuličky bez pečení, a tak si jedny hned připravíme. Často se také ptáte, jak zužitkovat drť po přípravě rostlinného mléka. Můžete ji použít tam, kde byste přidávali ořechy, jen počítat  tím, že už pracujete spíše s vlákninou, než s výživnou a voňavou ořechovou hmotou.

A abychom tu vlákninu nějak obohatili, přidáme tentokrát na omega-3 mastné kyseliny bohatá chia semínka a trochu chia oleje (pro extra zdroj energie i léčivých účinků), k tomu přidáme také protialergické a protizánětlivé medjool datle (to jsou ty krásně měkoučké, u datlí jen musíte dbát na to, aby nebyly sířené ani jinak chemicky ošetřené, a aby nevykazovaly známky plísní). Dodáme trochu bílkoviny z proteinového prášku a nakonec přidáme k dochucení mesquite prášek, který nám dodá vitamíny a minerály a hlavně nám kuličky trochu zakonzervuje. Na závěr můžeme obalit v tom, co kdo toleruje, např. skořice už dávno nepatří mezi histaminové potraviny, ale naopak vám pomůže bojovat proti zánětu, koko je protizánětlivý, karob snáší dobře alergici na kakao a nepražené kakao opět pomáhá v boji proti zánětu. A pokud hned nesníme, uskladníme pěkně v lednici a použijeme v případě, že nás neodbytně honí mlsná či nám dochází energie.

Docela často potkávám kolem sebe lidi, kteří nejsou moc na sladké. Musím říct, že jim to tak trochu závidím, protože se mi většinou při pohledu na všechny sladké dobroty sbíhají sliny. Na druhou stranu na oslavách často vídáme právě ty sladké dobroty a „slaňáci“ pak musí sáhnout po takových těch typických potravinách, jako jsou tyčinky či oříšky. Proto ráda občas připravuji i slané koláče. Navíc takový slaný koláč má velkou výhodu. Dáte si jej s chutí na snídani, na oběd a vlastně i na večeři. Stačí jej jen trochu v troubě přihrát a s dobrým salátem je to hned jídlo jedna báseň.

Připravit takový běžná slaný koláč asi není problém. Ten nastává ve chvíli, kdy do sebe prostě nemůžete nalít tunu smetany a sýru či vejce, na kterých jsou většinou quiche postavené. Pak se samozřejmě připravuje třeba z tofu, což jakožto sója může být pro mnohé problém. Nakonec jsem se tedy rozhodla vzít dvě své oblíbené suroviny, batáty a dýni, a hezky je nalít na těsto. A aby i ona „krusta“ nebyla jen směs škrobu a tuku, využila jsem cizrnovou mouku, která koláč obohatí bílkovinou a vlákninou, a zároveň umožní, že vynecháme vejce. Uhostíte tak nejen své kamaráda vegany, ale také třeba zrovna ty, kdo trpí alergií na vejce a mléčnou bílkovinu.

O tom, jak je dýně skvělá, si můžete přečíst více zde (i pojednání o tom, jak je to s tím histaminem). No a o té cizrně se zase dozvíte zde. Sladké brambory jsou chuťově naprosto skvělé, jejich oranžová barva je dána přítomností beta-karotenu (vitamín A), obsahují vitamín B6 a měď (obojí je důležité pro funkci DAO) a spoustu vlákniny. Mimo to také nepatří mezi lilkovité jako klasické brambory, takže je možná odtolerujete lépe. Když náhodou seženete ty fialové, tak ty mají také ve studiích zdokumentované protizánětlivé účinky. Přiznám se, že kukuřice je v tomto receptu tak trochu zbytečná, ale jednou za čas ji prostě ráda někam přidám. Přece jen koláč trochu oživí. A když přidáte koření jako je bazalka nebo tymián, možná vám pak celý koláč připomene tak trochu pizzu a Itálii. Když zvolíte více česneku a majoránku, vrátíte se zase zpátky do té naší české kuchyně. Nebojte se proto s recepty experimentovat a volit koření, které vám nejen vyhovuje a tolerujete jej, ale které vám dělá radost na duši. Spousta koření má totiž léčivé účinky a hlavně konzervuje dané jídlo proti mikrobiotě, takže vlastně zabrání i její činnosti a potenciálnímu uvolnění histaminu a dalších aminů. A vy si tak budete moct koláč užít bezpečně o nějaký ten den déle.

Nemáte doma po ruce žádnou mouku a i tak byste si dali nějaký rychlý koláč, třeba na snídani či svačinu? A chcete, aby obsahoval spoustu vlákniny a k tomu také spoustu bílkovin? A do toho vás trápí alergie na mléčné či vejce? Žádný problém.

Potřebujete bílé fazole, ořechové máslo a spoustu dobrého koření a máte rychlý koláč, který není jen koláčem, ale hlavně nutričně bohatou stravou. Arašídy jsou spornou záležitostí u většiny výživových poradců (ať už kvůli tomu, že je to luštěnina, nebo kvůli tomu, že je tam častá kontaminace), ale není nejmenší problém nahradit třeba kešu či mandlovým máslem. Koření zde dodá nejen skvělou chuť, ale je dobré si uvědomit, že právě koření má spoustu látek s protizánětlivými účinky, které se nám teď přes zimu extra hodí. Samozřejmě alergii můžete mít na cokoliv, a pokud vám některé koření vadí, nemusí to souviset s histaminem, ale prostě jen osobní tolerancí a zkříženými reakcemi. Každopádně důraz by i v tomto případě měl být kladen na kvalitu, tedy volit čerstvé, kvalitní nekontaminované koření, ideálně z ověřených zdrojů (tedy třeba od kořenářů, kteří si melou koření sami a jsou tedy schopni se zaručit za kvalitu vstupního materiálu).

Koláč je spíše hutnější a na druhý den se vám bude možná trochu drolit, proto doporučuji podávat na vidličku. Záleží také na tom, zda jej moc nepřepečete, tedy nevysušíte. Z mojí zkušenosti se trouby strašně moc liší, proto dobře hlídejte. Doporučuji podávat s čerstvým ovocem a třeba oříšky. Jinak snad vždy se najde někdo, kdo se pozastavuje nad luštěninami. Takže opakování matka moudrosti – když fazole dobře povaříte, zůstanou biogenní aminy ve vodě a samotná hmota, tedy fazole, po omytí už žádný histamin neobsahují, a můžete je tak výhodně využít pro další vaření.

Receptů na salát s pečenou dýní jste viděli desítky. A tenhle se ničím neliší, protože je prostě strašně jednoduchý a rychlý. A není na něm dokonce nic speciálního. A proč jej sem tedy dávám? Abych vás motivovala, že dýně je zdravá, má spoustu léčivých účinků a že je zase na čase ji vytáhnout a využít. V tomto případě ji zkombinujeme s česnekem, který už naši předci využívali jako přírodní antibiotikum a podporu imunity, což se nám i na podzim a v zimě hodí.  Kombinace čerstvé a pečené zeleniny je navíc velmi chutná. Pokud tolerujete kozí sýry, pak můžete vyzkoušet nějaký čerstvý sýr. A skvělé je, že když pokaždé zkusíte třeba jiný olej a pokaždé zkusíte jiný sýr, dostanete úplně jinou chuť. Osobně si myslím, že chuť pečené dýně se špetkou soli a kapkou oleje je jedna z nejlepších pochoutek, co můžeme rychle vytvořit.

Určitě bych na vás apelovala, pokud máte na okně bylinky nebo poblíž obchod, kde je zakoupíte, tak se nebojte je využít ani přes zimu. Lidé se často diví, že v létě tolerují více potravin než v zimě, ale ten důvod se sám nabízí. V létě máme více čerstvého ovoce, zeleniny i bylinek, které mají stabilizační účinky na naše žírné buňky, navíc vyšší příjem vlákniny a některých přírodních látek zase zajišťuje lépe fungující střevo. Je tedy možné, že přes zimu člověk poleví v tom, aby tělo vybavil dostatkem živin, a tím pádem se mohou zhoršit i jeho reakce. Hold to naše tělo potřebuje pořád něco dobrého, aby mohlo fungovat, na to nezapomínejte. Vím, že spousta lidí tvrdí, že bychom měli jíst pouze sezóně, to co zrovna roste, ale je dobré si uvědomit, že přece jen naše aktivní životy, znečištění prostředí i horší kvalita potravin prostě vedou k tomu, že máme i vyšší nároky na výživu (co se týče mikronutrientů) a je tedy potřeba se řídit podle toho, co našemu tělu chybí. V tomto případě se nemusíte ani bát část salátu nahradit čerstvou kapustou, kadeřávkem či třeba zelím, které teď najdeme na trzích.

Dnes mám dobrou zprávu pro milovníky slaných receptů a hlavně pro ty, kdo hledají recept na přípravu snídaně, svačiny, ale klidně i hlavního jídla. Tyto koláčky se dají jíst studené i teplé (třeba se salátkem) a schováte do nich kousek zeleniny i pro ty, co s ní stále bojují. Tentokrát obsahují sýr (který zvolíte podle své tolerance) a také vajíčka, tak si nechte dost času na výběr kvalitních a čerstvých surovin. Ta, jak už mnozí z vás zjistili, totiž hraje největší roli nejen při HIT. Jinak jsou koláčky přirozeně bez lepku a dokonce tentokrát nebudete potřebovat žádnou mouku, prostě jen uvaříte jáhly.

Použitou zeleninu seženete čerstvou na trzích, ale klidně se nemusíte bát využít i něco jiného. Přidejte třeba kousek batátů nebo třeba řepu, podle toho, co máte rádi a co tolerujete. Já se snažím košťálovitou zeleninu využívat jak to jen jde pro obsah velmi cenných léčivých látek. Tentokrát jsem k česneku zvolila naši krásně voňavou majoránku, ale nemusíte se bát česnek vyřadit a využít jiné koření, které máte rádi a které vám dělá dobře. Nikdy nezapomínejte, že s recepty se dá tak krásně hrát a výsledkem může být pokaždé nové jídlo.

Receptů je na blogu sice už spoustu, ale kdo by nemiloval podzimní koláč plný vláčné hrušky a mandlí? Myslím, že pečení bez lepku není velká věda, jakmile si člověk zvykne na různé mouky a jak je kombinovat, ale takové pečení bez lepku, mléka a vajec už může snahu trochu komplikovat. Přestože kvalitní vejce a trošinku mléčného už obvykle toleruji, pečení bez vajec a mléka zůstává stále na mém seznamu, abych tak trochu trénovala. Když totiž chce člověk potěšit nebo upéct pro větší množství lidí, zjistí velmi rychle, že se mu tam sejde alespoň jeden alergik na lepek, na mléčné, jiný na vejce a tuhle někdo s laktózovou intolerancí.

Nějak tak žijeme ve světě, kde se potravinové alergie a intolerance stávají "běžnými", což je neuvěřitelně smutné. Normální je totiž tolerovat všechny potraviny. Ale když už to jednou přijde, chcete i lidem s intolerancemi udělat radost a nakrmit je. A pokud hledáte opravdu vláčný koláč, nacpěte jej ovocem zevnitř a máte jej mít. Použitím nějaké náhrady jako lněného nebo chia vejce vám může pomoci vše podržet pohromadě a servírovat pak třeba ozdobené trochou čokolády nebo sirupu, aby dostal obyčejný koláč nádech slavnostního dortíku. Ale ruku na srdce, potřeba to vůbec není a vy si jej můžete vychutnat jen tak.

Samozřejmě je dobré přemýšlet i nad tím, že nikdy není potřeba sníst celý koláč naráz a že tím, že sníme jen kousek, tak tím se podělí i jednotlivé složky v koláči. Ono nejlepší je vždy se podělit s ostatními, protože sdílená radost je ta nejlepší. A přestože většina histaminiků toleruje upečené i po delší době (pokud jsou použity vhodné suroviny a dobře skladované), je vždy lepší si připravit koláč třeba jen z poloviny nebo třetiny, pokud na něj budete sami.

Já vím, že se zdá, že je to samý koláček, ale věřte mi, že je to jen malé zpestření mezi kopci zeleniny. Ale když je teď ta sezóna řepy a čeká nás hlavně řepné období, chtěla jsem vám ukázat, že ji lze použít i jinak než do salátu. Řepa je jednou z těch kousků zelenin, které lze schovat do koláče a ještě udělá tu službu, že pěkně osladí a zvláční. Celkově využít zeleninu do koláče má za výsledek lepší vláčnost a ocení to tedy ti, kdo si na suchém moc nepochutná.

Červená řepa nám přináší spoustu zdravotních pozitiv, které jsou potvrzeny i výzkumem (více ZDE). Na druhou stranu je velmi specifická a spousta lidí s ní má trochu problém jen kvůli chuti. Určitě bych doporučila nenechat se odradit a nejdříve zkoušet po malých dávkách nebo ji právě takto někam schovat. A než se nadějete, třeba si na ní dokonce dobrovolně smlsnete. Pravda je ale taková, že ani červená řepa nemusí dělat dobře úplně všem a proto sledujte dobře, jak reagujete. Může vám vadit cokoliv, co se v řepě nachází, a jak všichni víme, co je pro jednoho lék, pro druhého není. Já jsem třeba měla problém při konzumaci čerstvě připravené šťávy na lačno a naučila se, že moje tělo lépe snáší tu vařenou/dušenou/pečenou a že nic se nemá přehánět. Jinak si už určitě pamatujete, že kokosová mouka má své přednosti především v nižším glykemickém indexu (a naopak vyšším obsahu vlákniny)

Řepa má také skvělé barvící účinky, takže nezapomeňte, že s ní klidně vyčarujete červené koláčky (nahraďte část tekutin šťávou nebo pyré) a prostě si užijete spoustu legrace. Jen pozor na utěrky a vaše šatstvo, ať nejste celí barevní. Ono i na to loupání není úplně špatné vzít si rukavice (ne ty látkové, ale vyšetřovací).

Je tady pátek a ten by si tak možná zasloužil nějaký ten recept. A že jsem se vás ptala na rady ohledně vaflovače, pak samozřejmě jeden koupila, nastal čas podívat se na zoubek těm vaflím. Jako upřímně, ruku na srdce, vaflovač fakt miluji. Uděláte v něm rychle a bez nějaké větší snahy slané vafle jako přílohu nebo pečivo, luštěninové vafle jako zdroj živin nebo třeba i ty sladké na rychlou snídani, skvělý dezert nebo třeba i večeři. Jelikož jsem chtěla doplnit k vaflím nějaký ten protein a měla doma voňavý plnotučný tvaroh od farmářů, dochutila jsem vafle jím, ale můžete si je klidně dát jen s rozvařeným ovocem nebo dosladit stévií a jen tak si je křoupat jako sladký dezert. Pokud vaflovač nevlastníte, zkuste z těsta udělat malé palačinky nebo placičky, určitě si také pochutnáte.

Červená rýže plná antioxidantů

Druhá věc také byla, že jsem měla doma otevřenou mouku z červené rýže a ta si zasloužila spotřebovat, protože by jí byla škoda. Tato mouka vám vyčaruje barvu kakaových vaflí, takže tak můžete obelstít třeba i děti nebo návštěvu:). Výrobce doporučuje nahradit až 25% v receptu, ale já jsem si řekla, že co, dáme tam všechno. Mouka má totiž zajímavě oříškovou chuť, takže je to opravdu zajímavý základ pro vafle. Samozřejmě to, že je rýže zbarvená, už tak trochu naznačuje, že tam budou přírodní barviva, a ty v našem těle většinou fungují jako antioxidanty. Už jsem vám dříve psala, že třeba černá rýže dokonce pomáhá bojovat proti histaminu. A v červené rýži se setkáváme s antokyaniny, které opravdu nejsou jen obyčejnou barvou, ale mají celou řadu příznivých účinků na lidské zdraví. Asi vás nepřekvapí, že tam patří protizánětlivé účinky, protirakovinné a úprava hladiny cholesterolu a glukózy (červenou rýži ocení diabetici pro její antidiabetický efekt). Ano, někdo by mohl podotknout, že biodostupnost těchto látek je v těle nízká (a proto přidáváme tuk, aby se nám zpomalilo rychlé vyloučení antokyaninů bez možnosti je vstřebat), ale přece jen je lepší aspoň málo než nic (vědci tuto výtku zpochybnili, vstřebatelnost a využitelnost léčivého potenciálu nebude tak špatná). Ale nejen antokyaniny hrají svou roli, další přírodní látky zajišťují, že má červená rýže dokonce větší antioxidační kapacitu než třeba černá. Obsahuje také γ-oryzanol, který dokáže potlačovat zánět (COX-2), podpořit vrozenou imunitu a v in vitro podmínkách také zabraňuje degranulaci žírných buněk.

Co z toho plyne? Že je lepší upřednostnit celozrnnou rýži i s obalem a nebát se přidat tu barevnou, která může tělu dodat přírodní léčivé látky. Pokud netolerujete mléčné, tak samozřejmě vynechejte tvaroh, pokud vás zajímá více můj názor, proč je nepražené kakao vhodné časem ozkoušet, čtěte více zde (u kakaa nikdy nebyly nalezeny vyšší hladinu histaminu, ale patří mezi alergeny, navíc histamin může růst pražením, proto volíme raději nepražené).

Každý rok se lidé ptají hlavně na cuketové recepty. Cuketa je totiž naprosto perfektní v tom, že jak se rozroste, už ji nezastavíte a lehce se vám tedy může stát, že než se nadějete, máte plný sklep cuket a málo receptů. Přitom cuketa je naprosto geniální – dá se využít do sladkého i slaného pečení, vaření, na přípravu polévek, omáček, karíček, prostě cokoliv si vzpomenete. Můžete ji klidně rozmixovat do smoothie nebo konzumovat čerstvou v salátu. Prostě takový malý zázrak v kuchyni a tak se nebojte experimentovat.

Zatímco receptů z cukety jsem vám již spoustu představila, tento jsem si nechávala v záloze. Zatímco jiní plní cuketu mletým masem, já jsem se rozhodla ji naplnit jinou bílkovinou, kde navíc dostanu přidanou hodnotu v podobě vlákniny a protirakovinných a protizánětlivých látek. Ano, mluvím o luštěnině. Lidé se často bojí luštěniny zkoušet, protože seznamu už neuvádějí, že pokud se nechá luštěnina namáčet a dobře se uvaří, můžeme ji těchto látek zbavit (na rozdíl od masa) a užívat si její blahodárné účinky. Samozřejmě pokud nejste na luštěniny zvyklí nebo máte problémy s přerůstáním bakterií, nemusí to být pro vás ta nejvhodnější forma (v prvním případě stačí přidávat postupně a navyšovat množství pro vybudování mikrobioty, v druhém případě je lepší vyřešit nejdříve problém a pak teprve přidávat suroviny s vlákninou).

Pokud k červené čočce přidáte indické koření a basmati, přenesete se i tak trochu do cizokrajné kuchyně, jen v trochu netradiční podobě. Samozřejmě je jen na vás, jaké koření máte rádi, nikdy se nemusíte řídit podle receptů a klidně vyzkoušet nějakou tu českou klasiku s tím, co sami tolerujete. Recepty jsou zde jako inspirace, ne jako životní či kuchařské dogma.

Zatímco na vaření a pečení si vždy nějaký ten čas najdu, s tím sepisováním receptů je to už horší. Člověk po určité době začne vařit tak nějak od oka a čas strávený v kuchyni využívat efektivněji než zapisováním jednotlivých surovin. Navíc pokud si mám vybrat mezi tím, abych pro vás studovala literaturu a sepisovala informativní článek, nebo se věnovala sepisování receptů, vyberu si vždy to první. Jednak si myslím, že receptů mám na blogu opravdu už velmi mnoho a jednak se vařením dnes zabývá každý druhý a i ten pojem HIT se dnes už často skloňuje. Ale občas se samozřejmě zadaří a já chci na nějakém receptu zdůraznit, jak je skvělé využívat přírodní látky a celkově potraviny k možné prevenci nemocí.

O tom, jak je zdravá kurkuma, jsme si už psali a najdete na to desítky vědeckých článků. Stejně tak jsem zmiňovala kyselinu ursolovou, kterou nalezneme třeba v brusinkách, levanduli, bazalce a především pak hlavně v jablečných slupkách. Dneska bych vám chtěla ukázat, že je proto mnohem lepší jablíčka neloupat, protože majoritní část těch zdravých látek je právě v té slupce (samozřejmě chápu, že na slupce jsou zase zbytky postřiků a těžko se jich zbavuje). Před pár měsíci totiž vyšla studie, která poukázala na zajímavou možnost vytáhnout z databáze přírodních látek informace a pomocí novějších vědeckých přístupů určit, které látky by mohly proti danému problému působit synergicky, tedy navzájem svůj účinek posilovat. V dané studii se zabývali rakovinou prostaty a podle výsledků se rozhodli otestovat kurkumin, ursolovou kyselinu a resveratrol a jejich kombinace. A opravdu zjistili, že pokud se spojí např. kurkumin s kyselinou ursolovou, jejich protektivní účinek u nádoru prostaty u zvířat se opravdu prohloubí. Proto je dobré se nesoustředit pouze na jednu přírodní látku, ale hledat nové možnosti a kombinace. A právě samotná kurkuma je tak vděčná, že ji klidně můžete použít do sladkého koláče a vůbec ji tam nepoznáte, ale posílíte účinky ostatních přírodních látek. Takže směle do toho (pokud neseženete čerstvý kořen kurkumy – mají jej v SAPA, kvalitní mletá kurkuma v sušené podobě může také pomoci). Do těsta tentokrát přišla navíc další mouka – z červené čočky – která přinese do celého koláče více bílkovin, vlákniny i další protirakovinné látky. Datle jsou samy o sobě příznivé pro alergie a HIT, stejně tak skořice nebo zázvor.

Dneska si upečeme takovou menší dobrůtku plnou vlákniny a proteinu, za to bez lepku i bez vajec. Získá si především milovníky máku, protože má pořádnou vrstvu, která s lehkou nakyslostí čerstvého tvarohu krásně ladí. I na tom cukru budeme tentokrát šetřit. Pokud ještě neznáte cukr z kokosového nektaru, tak jej určitě vyzkoušejte, má příjemnou chuť, ale určitě si nemá smysl namlouvat, že by se jednalo o super zdravou alternativu a můžete jej používat v jakékoli míře. Znáte to, všeho s mírou:).

Pokud jste nakoupili slzovkovou mouku, využijete i v tomto receptu. Má protialergické a protizánětlivé účinky. Kokosová mouka je zas plná vlákniny (i bílkovin) a určitě její přidání zvýší nutriční hodnotu výsledné dobroty. Mák zkoušejte opatrně, protože ne všichni jej musíte tolerovat (nehledě na histaminovou intoleranci), ale zase nemá smysl jej zahazovat šmahem, protože je nutričně zajímavý (zde). Navíc se jedná o takovou naši krásně českou surovinu (volte určitě čerstvý a kontrolujte, zda vám nežlukne).

Podle konzistence tvarohu budete muset trochu možná pracovat s těstem, ale jistě si poradíte. Musí být krásně vláčné a „válitelné“. Skladujte případně v chladu, ale doporučuji konzumovat čerstvé, postupně začne těsto i náplň vysychat.

Tak já vám tedy přidám další recept, kdybyste se rozhodli třeba o víkendu vyvařovat. Kdyby náhodou:). Znáte to. A klidně se veřejně přiznám, že jsem se nechala inspirovat. Samozřejmě řepné risotto dnes dělá kdekdo a není k tomu potřeba mnoho návodů. Což samozřejmě nesnižuje jeho skvělou chuť. Já jsem se nechala inspirovat podzimním menu v restauraci Plevel, kde jej podávali s pečeným portobello, což byla nejvíc chutná kombinace (samozřejmě mě pak vůbec nepotěšilo, když přišlo nové menu, ale zase tu sezónnost oceňuji). Krásné portobello obvykle seženu na trhu.

Ale aby to nebylo jen další risotto z bílé rýže, rozhodla jsem se nakonec zpracovat jinou bezlepkovou obilninu – jáhly. O těch si můžete na internetu přečíst spoustu informací. Fakt je, že z pohledu např. složení proteinu jsou na tom mnohem lépe než pšenice, mají antioxidační a protirakovinné účinky (mohou chránit před vypadávání vlasů při chemoterapii) či u potkanů snižovaly triacylglyceroly v krvi. Je to taková příjemná změna do jídelníčku. Na blogu se také můžete dočíst o protizánětlivých a protirakovinných účincích červené řepy. Nakonec jsem se rozhodla přidat také čerstvý kopr a onu „smetanovost“ doladit rýžovou smetanou (můžete samozřejmě použít jakoukoli tolerovanou nebo třeba rozmixovaný kešu krém).

Na první pohled vypadá postup složitě a dlouze, ale vlastně se vše bude vařit tak nějak samo a současně, tedy jak řepa, tak jáhly, a zároveň se bude péct houba. Pokud nejste zvyklí si věci časovat, hezky si to předem rozmyslete (výhoda je, že vám nevadí, když se jáhly dovaří dříve, necháte je odstát a pak se ohřejí při smíchání s ostatními ingrediencemi). Na konci to jen hezky smícháte, přidáte co je potřeba, dozdobíte a můžete baštit.

Dneska bude recept směřovat k těm, kdo toleruje mléčné (nebo alespoň občas toleruje mléčné). Pečivo je totiž na prvním místě vašich dotazů a samozřejmě chápu, že na určitou překlenovací fázi, než člověk pochopí, že bez pečiva se dá žít bez problému, je prostě dobré mít něco po ruce. Také mi doma zůstal zbytek směsi Simply Adveni, kterou díky její škrobové povaze míchám s jinými moukami, třeba jako je čiroková. Ta rozhodně pozvedne nutriční hodnotu výsledného produktu, stejně jako třeba i tvaroh nebo máslo. Samozřejmě budeme péct bez kvasnic či kvásku, aby si pochutnal i histaminik.

Jak jde poznat z obrázků, jedná se spíše o hutnější kousek (jelikož nebudeme prokvašovat) a proto jsem nazvala bulky spíše chlebánky. Připomínají mi dalamánky, které si pamatuji z dětství. Když přidáte kmín a sůl, budou jedna báseň, ale nemusíte se vůbec bát přidat semínka či další bylinky a koření. Výhodou beze sporu je, že jsou upečené poměrně rychle.

Co se týče ingrediencí, musím zdůraznit, že jsem použila tvaroh od farmářů, tedy konzistence opravdu není jako u klasického vaničkového. Stejně tak očividně i tuk může hrát roli (a máslo bylo také od farmářů), ale věřím, že v tomto případě můžete nahradit jiným tolerovaným tukem (ghí, kokosák?). Většina lidí už se stejně nějaký ten pátek v kuchyni pohybuje, tak se určitě řiďte trochu vlastním instinktem a samozřejmě vlastní troubou.

Jsem moc ráda, že některé druhy zeleniny vydrží stráášně dlouho. Tedy ne tak strašně dlouho, jak by si člověk přál, ale minimálně dostatečně dlouho, aby měl pocit, že ani přes podzim a zimu neumře. A než se naděje, je tady zase jaro a může sadit nové cukety. Loňský rok jsme dostali mimo jiné žluté cukety, které měly trochu pevnější slupku a déle vydržely. Sice jsem musela některé vyloženě ubránit vlastním tělem, aby neskončily v prívarku, ale stálo to za to. Cuketa dodá koláči takovou správnou vláčnost, takže se nedrolí a nedusí vás. Když navíc koláč dáte hezky do formy, můžete jej podávat místo dortu na vidličku. Třeba s dušenými jablíčky nebo extra dávkou oříšků. To už nechám na vás.

Tentokrát jsem zkombinovala protizánětlivou čirokovou mouku s tím, co mi prostě doma zbývalo, a tím byla mouka arašídová. Arašídy totiž miluji, i když vím, o jak kontroverzní potravinu se jedná, nejen v rámci HIT. Ano, každý máme své slabosti, se kterými bojujeme, nejste v tom sami…Pokud netolerujete nebo nechcete riskovat, stačí nahradit mandlovou (arašídová mouka má 10% čirokové mouky a pokud budete přidávat jinou ořechovou, přidejte 120 g ořechů a 15 g čirokové mouky navíc).

Tentokrát jsem se rozhodla přidat na dozdobení ořechy a veganskou bílou čokoládu, kterou rozpustíte v kakaovém másle nebo kokosovém oleji. V receptu máte vypsány možné náhrady, kdyby se vám něco nezdálo. Vlašské ořechy nejsou doporučovány pro obsah biogenních aminů (právě proto mají tak úžasný pozitivní vliv na zklidnění nervů, ale jsou bohatým zdrojem spousty živin, a pokud máte domácí, předem si je namáčíte a vysušíte, můžete je klidně tolerovat. Nezapomínejte, že dva lidé nemají stejný seznam potravin, který tolerují (ne kvůli obsahu histaminu, ale kvůli rozdílným nemocem, tolerancím, stavu střeva atd), a musíte se řídit podle svých zkušeností, aniž byste se hrozili. Pokud nemáte problém s kořením, pak nemá smysl jej vyřazovat jen proto, že to někde psali. Jednu dobu takto byla haněná i skořice než se přišlo na to, že nejenže neobsahuje histamin, ale dokonce stabilizuje žírné buňky. Než tedy začnete bezmezně věřit seznamům, zvláště těm, které nebyly už pár let aktualizované, udělejte si raději malý vlastní výzkum. Nakonec zjistíte, že kvalitní koření (nemleté) vám vůbec nemusí dělat zle a můžete si doma namíchat spoustu vlastních směsí. A naopak – pokud víte, že něco nemáte rádi nebo vám nesedí, tak prostě do směsi nepřidáte. Ono ta vlastní výroba má přece jen svou výhodu.

Jak jsem tak zjistila, lidé mají pro tu italskou placku nějakou zvláštní slabost. Často oželíme spoustu jídel, ale ta pizza nás tak nějak pořád láká. A tak jsem se vrhla do trochu jiné alternativy, která sice vlastně pizzou vůbec není, ale slaná ozdobená placka to je, a tak by to mnohé mohlo přesvědčit, že se dobře a zdravě najedí i tak. Skvělé je, že se dá udělat nejen bez mléka, ale také vajec, lepku/obilnin či droždí. Pochutnají si tak třeba vegani i masožravci, a pokud tolerujete třeba mléčné, není problém si vždy placku trochu přilepšit.

Přiznám se, chvíli jsem přemýšlela, jestli recept neuložit do „fondu“ pro pozdější využití, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit, že se o tu dobrotu musím podělit. Jako základ jsem použila banánovou mouku, která se vyrábí ještě z nezralých banánů. Mnozí z vás asi zaslechli, že právě nezralé banány mají nízkou koncentraci biogenních aminů (tedy nejen histaminu), ale hlavně slouží jako vhodná výživa pro střevní mikrobiotu (více o banánech a HIT si můžete přečíst zde).

Červenou omáčku nemusíte nutně vyrábět jen z rajčat, ale postačí vám i mrkev a řepa, které mají ke všemu skvělé účinky na naše zdraví. Pokud se cítíte extra rozmlsaní, přidejte do omáčky trošku uzené papriky a uvidíte, že se nepřestanete olizovat.

Výhoda je pak především v tom, že omáčku, která je konzervovaná kořením a česnekem a je vlastně pouze ze zeleniny, můžete uchovat i na další den a využít třeba na těstoviny, k bramborům či pečené zelenině. Můžete si ji zamrazit či zavařit, ale nejlepší je stejně čerstvá. A pak samozřejmě to, co si nasypete navrch, záleží už jen na vás. Spousta čerstvých protizánětlivých bylinek potěší nejen vaše oko. A pokud se chcete dočíst více o žampionech při HIT, můžete kouknout sem.

Tak a teď už je vám asi jasné, že celá kombinace je plná fytonutrientů s protizánětlivým účinkem a nezbývá, než ji vyzkoušet.

Člověk se speciálním stravovacím režimem (to zní mnohem lépe než dieta, ne?:) může mít občas pocit, že mu dochází inspirace. Nebo že je zdravé vaření moc náročné a že na tvoření jídel prostěnemá čas. Ale co když tomu tak vůbec nemusí být? Zdá se vám, že trávíte spoustu času úporným přemýšlením nad tím, co zrovna uvaříte? Možná je klíč v tom trochu polevit a naopak couvnout. A nechat věci přirozeně plynout a splynout.

Pokud hledáte velmi rychlý a jednoduchý recept na snídani, svačinu, dezert či třeba klidně večeři, který vás tak trochu zimně naladí, pak tady jeden mám. Vznikl tak nějak sám z mouk, které byly po ruce, neobsahuje ani vejce ani kravské mléko. Ano, nebudeme si lhát, je trochu hutnější, ale ani jsem se o nic jiného nesnažila (je totiž také samozřejmě bez kvasnic či kvásku). Čirok, pohanka i cizrna jsou všechno přirozeně bezlepkové plodiny, které mají protizánětlivý potenciál. Brusinky tomu přidají trochu ze svého protizánětlivého kyblíčku (moje brusinky byly malé české a zamrazené z léta, ne jako ty mega americké:)) a skořice sem patří též. Teď před Vánocemi je skořice aktuální téma a tak si zopakujeme, že už dávno byla vyřazena ze seznamu histaminových potravin, protože histamin neobsahuje a dokonce pomáhá zabraňovat uvolňování vlastního histaminu. Co by vás mohlo zarazit a může být sporná potravina, jsou vlašské ořechy. Vlašské ořechy mohou obsahovat jiné biogenní aminy (proto se také doporučují ve zkouškovém, nejen pro podporu mozkové činnosti, ale proti nervozitě:)), patří mezi silné alergeny a musíte sami zjistit, či vám dělají dobře nebo ne. Já doporučuji samozřejmě domácí a předem namáčené (alespoň 12 hodin pro deaktivaci antinutričních látek). Je také dobré si uvědomit, kolik v takovém plátku či dvou ve skutečnosti sníte. Podle mě k Vánocům prostě patří, ale není problém je vyměnit třeba za blanšírované mandle.

Co se týče sladkosti, využila jsem kokosový cukr, který je krapet zdravější než jiná sladidla. Já jsem si na Bali velmi velmi oblíbila jeho chuť, je takový karamelovitý (sypaný se prodává v ČR poměrně draze, levněji se dají koupit balení lisovaných kostiček). Každopádně ve spojení s nakyslými brusinkami je chléb ve výsledku spíše svěží a nepříliš sladký a hodit se tedy jako podklad pod máslo, med nebo domácí marmeládu (či třeba kokosovou i normální šlehačku). Nebo stačí pokapat datlovým  či javorovým sirupem. Velmi záleží, jak moc sladíte, ale nezapomeňte, že dosladit se dá vždy.

Ahaaa….tak jsem si říkala, že když slavíme ty narozeniny, uděláme to celý týden takové trochu slavnostnější. Přece jen ne všichni holdují nepečeným dortům a ne všichni tolerují ořechy. Takže pokud netolerujete ořechy ani obilniny (i ty bezlepkové), mám pro vás nový recept. Nebo jste se možná jen rozhodli, že si koupíte banánovou mouku a vyzkoušíte její skvělé vlastnosti (banánová mouka je totiž z nezralých banánů a můžete ji tedy naprosto v pohodě tolerovat i s HIT, pokud tedy nemáte alergii nebo alergii na latex). Možná jste udělali sušenky a teď přemýšlíte, co jako dál. Přece ji nenecháte zvlhnout. Co takhle rychlý, nadýchaný a chutný dezertík? S vůní a chutí karibiku? To mi totiž ona kombinace banánu a kokosu moooc připomíná.

Jíst se musí. I v létě. Jo, i ve velkých vedrech. Protože tělo potřebuje co? Živiny. Jídlo totiž nemusí být nijak těžké a děsně vás svou existencí otravovat, ale může být lehké, výživné, lahodné, kouzelné, uspokojující, prostě vaše. Jasný, nikomu se nechce stát věčnost u sporáku, takže musíme být trochu chytří. A uděláme třeba karí. Protože to jen všechno nakrájíme (se aspoň zbavíme zase těch cuket), pak to tam postupně naházíme a necháme hrnec dělat práci za nás. A my si mezitím hodíme nohy na stůl a přečteme si nějaký osvěžující článek (třeba o tom, jak redukovat stres, hehe).

Samozřejmě tam máme spoustu protizánětlivých a protirakovinných látek, které najdeme vcuketě, brokolici, česneku, cibuli i kokosu. Záleží jen na vás, jak jídlo doladíte – pro přidání proteinu můžete zvolit fazole (které mají mimo jiné protialergické účinky) či třeba vajíčko(vitamín D!). Pokud bychom si uvařené množství rozdělili na 6 částí (já sním ideálně dvě porce najednou bez zbytečné přílohy, třeba s vařenou cizrnou), přijmeme (podle cronometeru) v jedné porci cca 220 kalorií, 6 g proteinu, 21 g sacharidů, 15 g tuku a 5 g vlákniny (přihoďte 1/2 hrnku uvařené černé fazole a máte o 8 gramů proteinu a 7,5 g vlákniny navíc, přidejte přílohu a půjdou nahoru kalorie). V jedné porci do sebe dostanete 15% B1, 20% B2, 12% B3, 15% B5, 36% B6, 23% folátu, 33% A, 133% C, 100% K, 7% vápníku, 30% mědi, 10% železa, 18% hořčíku a 14% zinku (bez těch fazolí teda). No, takže kdo si chce přidat?

Příchod slunce a určitá dávka vitamínu D je prostě k nezaplacení. Samozřejmě když to doprovází teplé počasí a možnost tedy trávit spoustu času venku, je to naprosto ideální kombinace. Pro mě je však takový příchod slunce spojen také s příchodem čerstvých plodů. Nabídka farmářů se týden od týdne rozšiřuje a já si prostě užívám všech těch barev. Pravda, když se pak vleču domů s několika kily zeleniny a ovoce v každé ruce, není to zrovna výhra, ale doma si užívám svůj nákup podruhé. Když vidím tu rozmanitost, chtěla bych všechno (a ideálně hned), což samozřejmě není možné.

Ve svých receptech často používám mandlové mléko. Je mi jasné, že spousta z vás si pomyslela, že kde by asi tak vzalo mandlové mléko. To, co se v ČR prodává v obchodech, přijde na cca 80 Kč za litr. Vůbec jsem nepochopila, proč je tak drahé, asi ten dovoz. Navíc když si člověk přečte složení, je až překvapen, co vše se tam přidává. Například i onen zmiňovaný carrageenan, který se ve výzkumu běžně používá jako zánětlivá látka (proč nás tím tedy klidně někdo krmí???). Jenomže připravit si mandlové mléko můžete sami doma – postačí vám voda, neloupané mandle, mixér a sítko.

Recept na super jednoduché sušenky na cestě! A možná taky trochu zdravé, ale to záleží na úhlu pohledu. Např. nedávno některé články absolutně shodili arašídové máslo pro možný obsah aflatoxinů, který dozajista nepřispívá našemu zdraví. Pokud tedy nemáte přístup ke kvalitnímu arašídovému máslu nebo podezříváte mírnou reakci, zkuste třeba mandlové nebo kešu. A sušenky budou pokaždé jiné!

Na tento recept mě navedla tak trochu kolegyně. Někdy se totiž prostě vyplatí kolegům koukat do talíře a nechat se inspirovat. Kolegyně přišla s tím, že vyzkoušela nové brambory s mátou a že je to skvělá kombinace. A tak jsem neváhala, zvláště protože jsme na trhu nakoupila spoustu čerstvé zeleniny, a rozhodla se vyzkoušet onu výbornou kombinaci. A musím říct, že kolegyně měla rozhodně pravdu. Máta je spolu s brambory výborná kombinace, když pak salát doplníte o vejce a nezrající sýr, tak vám dodá vyvážený poměr bílkovin, sacharidů i vlákniny. Tak hurá do toho, toto letní studené jídlo vás skvěle osvěží!!

Možná mi nebudete věřit, ale ani mě se nechce každý den vařit. Na to správné pečeníčko a vařeníčko musí být prostě správná nálada. A tak každý jistě ocení takovou rychlou večeři nebo třeba snídani. A budete k ní potřeba jen samé dobré ingredience, které se na konci spojí v chutné jídlo. Samozřejmě je mi jasné, že teď už většina z vás mangold na svých zahrádkách nenatrhá, ale pokud se k němu dostanete, neváhejte. A pokud ne, pěkně si recept uložte a vyčkávejte jara (pochváleni budiž ti, kdo si mangold zamrazili do zásoby).

Když se mi dostala do ruky kniha od doktora Anila Minochy (gastroenterolog a výživový poradce), zaradovala jsem se. Není to totiž jen tak ledajaká lékařská kniha, ale kniha přehledně shrnující možnosti využití alternativní medicíny pro léčbu nemocí zažívacího traktu. Autor přehledně diskutuje jednotlivé nemoci a vědecky podložené využití alternativní medicíny. Není to tedy žádné „jedna paní povídala“, ale vědecky dokázané působení jiné než klasické medicíny. Ke knize se ještě vrátím v dalších článcích, které pro vás připravuji, a mohu všem odpůrcům potvrdit, že opravdu existují důkazy pro využití alternativních metod. Samozřejmě kvalita, přístup a správná volba rozhodují o výsledcích léčby. Pro naše zdraví můžeme udělat více, než jen loupat tabletky a čekat na zázrak.

Zapínat troubu v těchto vedrech je skoro o zdraví, ale hladové krky jsou lehce hladové i v létě. A tak jsem se vrhla na recept od Kristýny Kalinové, která se pravidelně objevuje v pořadu Tescoma s chutí a pořádá kuchařské lekce. Často se objevuje jako autorka zdravých a přirozeně bezlepkových moučníků. Nakonec jsem se rozhodla vyzkoušet její nepečený perník. A jak už to trochu bývá, recept jsem si trochu upravila. Hi. Perník byl opět úspěšně otestován na lidech.

Je tu jaro, venku krásně, nabídka čerstvého ovozelu (ovoce+zeleniny) se nám rozšiřuje. Proč nevyzkoušet něco tak trochu netradičního? Třeba spojení mladého hrášku, který všichni dobře známe, ale většinou nás nenapadne jíst celé lusky (přitom ty obsahují spoustu chlorofylu, který nám dělá vyloženě dobře), s exotickým avokádem a vařeným květákem? Delikatesní. Přisypte trochu semínek, přikápněte konopný olej a užívejte si extra dávku vitamínů, minerálů, protizánětlivých omega-3 mastných kyselin a nálož vlákniny!

V pondělí 17. března je den Sv. Patrika. Ne že bych byla Irka nebo s touto zemí měla něco společného, ale tato tradice a oslava mi nějak přirostla k srdci. Tím chci pozdravit své přátelé do Irska (kteří nemluví česky, ale tak co kdyby náhodou) a vám tak trochu tento den přiblížit. Pokud totiž bydlíte na větším městě (třeba jako je Praha), jistě jste si všimli, že se nám každoročně okolo 17. března zazelená. Irské hospůdky mají speciální programy, cizinci nám běhají v zelené a všechno to vyvrcholí právě v pondělí.

Jsem moc ráda, že i v našich podmínkách seženeme mangold (na rozdíl od kadeřávku, který je prostě velkým problémem). Asi nikoho nepřekvapí, že se jedná o super zdravou zeleninu a perfektní náhradu špenátu ve vašich receptech. Špenát už asi čerstvý jentak neseženeme, ale lístky mangoldu farmáři ještě stále vytahují. Když přidáte k tradiční české zelenině netradiční thajskou bylinku, budete překvapeni novým rozměrem. Bazalky mám celkově moc ráda, protože třeba tulsi (bazalka posvátná) působí jako antihistaminikum a často se prodává jako doplněk proti depresím. Věřím, že každá bazalka v sobě bude skrývat léčivý potenciál, a tak s nimi nešetřím.

Určitě jste o nich už slyšeli. Nebo neslyšeli, ale možná si tato populární jídla dáváte už léta. Já jsem je milovala ještě před tím, než jsem zjistila, že to má nějaký název. A důvod je prostý. Zbožňuji, když mám na talíři více druhů jídla a můžu je libovolně míchat a kombinovat. A nemusím si pak vybírat jen jedno, ale uspokojit nejen nejrůznější chutě, ale především naplnit nutriční potřebu mého těla.  Ano, řeč je o Buddha bowls, které poslední dobou ovládly nejen instagram, ale také různé restaurace a kdejakou kuchyň. Že jste o nich ještě neslyšeli? Tak čtěte dál.

Zatímco spousta z vás už jistě slzovku vyzkoušela, já jsem se k ní dostala až nedávno. Dnes už je k dostání nejen zrno samotné, ale také mouka, takže se člověk může bujaře pustit do experimentování a tak trochu si rozšířit jídelníček. A zase o kousek ozdravit. Slzovka se totiž řadí mezi potraviny, které vám pomohou proti alergiím, zánětu i dalším neduhům.

Psychika významně ovlivňuje celkový zdravotní stav. Při každé terapii začínáme harmonizací psychiky pomocí Bachových esencí a odstraňováním emočních a energetických blokád pomocí biorezonance. Pak teprve řešíme ostatní zdravotní problémy. Také pracujeme s nízkými frekvencemi, které působí na psychosomatiku klienta.

Můj příběh...
V podstatě od malička jsem bojovala s nějakou chorobou, zlé bakterie mě obléhaly zřejmě na každém kroku a nedalo se tomu moc zabránit. Má lékařská karta dnes vyděsí každého lékaře na první pohled, úctihodná tloušťka předem říká, že nebudu jednoduchý pacient.