Zenab Condéová z blogu Epic food time zpět

Jsou to asi dva týdny zpátky, co jsem musela zajít pro něco do obchodu a objevila tam kilovou krabičku úžasných velkých červených jahod. Hned co jsem je spatřila, začaly se mi v hlavě rýsovat všelijaké nápady a recepty, které bych mohla udělat. Ze všech návrhů vyhrály francouzské tousty s velkou mísou čerstvě nakrájených jahod.

Jak už jsem psala, francouzské tousty jsem dělala už celkem dávno, ale až dneska večer jsem se konečně rozhoupala k tomu, abych sem recept na ně konečně dala.

O co vlastně jde? I když se tousty jmenují francouzské, nejčastěji je můžeme najít v Americe. Jde o dobrou sladkou snídani nebo svačinu složenou z toustů, vajec, voňavé skořice a cokoli dalšího od různých druhů ovoce, jogurtu, zakysané smetany nebo zmrzliny.

V zimě jsou čerstvé bylinky tzv. nedostatkové zboží. Proto mě včera, když jsem byla s mamkou na nákupu v Globusu, příjemně překvapilo, když jsem tam viděla tolik různých druhů bylinek. Uvažovala jsem, které si vybrat a co z nich následně uvařím. Nakonec zvítězil svěží zelený koriandr a voňavá šalvěj.

Recept na dnešní indické kuře na koriandru jsem viděla kdysi dávno v kuchařské show na televizní stanici TV paprika. Překvapilo mě, jak je to jednoduché a chutné. Na rozdíl od většiny tamních jídel není kuře ani trochu pálivé, převažují a míchají se tam spíš jemnější chuť bílého jogurtu s kuřetem a kurkumou, ale vše podtrhuje výrazné aroma čerstvého i sušeného koriandru.

Jako přílohu jsem udělala indický chleba naan, který se k jídlu přikusuje a nebo namáčí do omáčky. Kdo by ale chtěl mít k masu klasickou přílohu, může zvolit například jasmínovou rýži, kterou vařil společně s jedním svitkem skořice.

V poslední době jezdím do Prahy celkem často a vždy když se tam objevím, nezapomenu se zastavit v asijském bistru Bánh Mi makers.
Do prahy je to ale celkem daleko a nemůžu tam za úžasnými bagetami jezdit tak často jak bych chtěla, proto jsem se rozhodla udělat si je i doma.
Bánh Mí je jedno z vietnamských moderních jídel, které tam dnes najdete na každém rohu. Chutě a ingredience se všude liší a je jen na Vás, který stánek s bagetami bude pro vás ten pravý.
V Bánh Mí nejčastěji najdeme vepřové nebo kuřecí maso, ale pro vegetariány je i velice oblíbená forma s tofu s hromadou zeleniny, koření a bylinkami.
Pokud byste chtěli ochutnat pravou chuť Asie můžete zajít do dříve zmíněného bistra Bánh Mí makers a nebo jít jednou za rok na úžasný festival Ochutnej Vietnam v Praze.

Dneska dostal můj mladší brácha chuť na nějaké dobré maso. Nejdřív jsem chtěla klasicky upéct kuře, ale pak mě napadlo, proč to neudělat nějak zvláštně? Našla jsem si recept, který jsem kdysi dělala podle jednoho časopisu.
Nejvíc se mi na tomto receptu líbí spojení slané sojové omáčky a sladkého medu, aby byly křidýlka upečené dozlatova přidala jsem k medu i rozpuštěné máslo, které chutě zjemnilo a propojilo a hlavně mírně zahustilo omáčku, která se nám díky podlévání masa udělala.
Když křídla jíte, marináda se vám mírně lepí na prsty a tak si je pořád dokola olizujete a nemůžete přestat jíst, dokud není všechno pryč (vlastní zkušenost).

Už jsem tu jednou psala jak jsem závislá na mladých kuchařích z americké reality show o vaření Masterchef junior. A právě v jednom z dílů jsem načerpala inspiraci na tento recept, který jsem si ale mírně upravila podle svého.
Většinou se bramborovým krémům vyhýbám protože mi chuťově připomínají bramborovou kaši i když konzistence je trochu jiná. U této polévky to ze začátku bylo stejné, ale po třetí, čtvrté lžičce jsem se do ní úplně zamilovala.

Z prvního focení mi zbyly tortilové placky, které jsem měla v plánu schovat a někdy je použít na rychlou večeři nebo při nějakém receptu. Dala jsem proto bratrovi bojový úkol a řekla mu ať dá tortily do vzduchotěsného sáčku a schová je do skříňky.
Samozřejmě, že to neudělal a já je našla včera tvrdé jako broky, ale protože to bylo skoro celé balení nechtělo se mi je hned všechny vyhazovat.

Tento recept jsem viděla kdysi dávno v nějaké kuchařské show na TV paprika, a když se mi naskytla příležitost ho před pár dny vyzkoušet využila jsem ji a vrhla se na to.

Club sandwich by měl být jeden z prvních a možná snad dokonce první sandwich na světě. Četla jsem hodně teorii jak asi vznikl, ale nejvíc se mi zalíbily tyto dvě...

Hodně dlouho jsem svůj blog celkem zanedbávala. Vždycky se našlo něco co jsem musela udělat nebo zařídit a pak byla moc tma na to, abych hotové jídlo hezky vyfotila za denního světla. Tento týden jsem ale byla kvůli nemoci doma a tak jsem se dneska, když už je mi lépe, rozhodla zase něco uvařit. 
Připravila jsem koláč z lososa, který jsem si vymyslela prakticky za chodu. Použila jsem těsto z receptu na francouzský koláč quiche a k rybě přidala ingredience, které se běžně užívají a které mám ráda, tedy kukuřici a pórek.
Ve spojení s aromatickým francouzským sýrem Comté, zakysanou smetanou a salátem je to ideální lehká letní večeře a nebo například se zapečenými brambory úžasný oběd. K ochucení jsem nepoužila nic víc než sůl, pepř a pár kapek citronové šťávy, takže krásně vynikla chuť lososa s porkem a po chvilce i kukuřice.

Ve škole se učím španělsky už druhým rokem. Baví mě to a ráda se dozvídám nové věci o Španělsku, jejich kultuře a gastronomii, stolování a o zajímavých místech nebo událostech, které se tam dějí.
Aby nás naše třídní učitelka a zároveň španělštinářka nějak odměnila po celoroční dřině, rozhodla se na konci minulého školního roku připravit doma a přinést nám nějakou španělskou chuťovku. Vybrala si právě churros (čteme ,,čuros").
Vyprávěla nám jak si churros dávala s kamarády, když šla nad ránem domů z nějaké párty. Když jdete kolem voňavých stánků kde se line vůně čerstvě usmažených churros, skořice a čokolády neodoláte a asi za 2 eura si je koupíte.
Nevím proč jsem na ně dostala chuť právě dneska, ale hned co jsem vstala věděla jsem, že dneska bude den kdy se o churros pokusím i u mě doma. Nevěděla jsem co přesně čekat, ale není to poprvé co jsem něco vařila stylem "uvidíme co z toho bude".
Ale nakonec jsem ujídala už mezi focením.

Asi před rokem přivezl můj otec stříbrnou, marockou soupravu na čaj. Mamka ji používala spíš jako dekoraci do obýváku, ale já vždycky toužila ji použít a ve stříbrných konvicích uvařit dobrý, marocký čaj.

K soupravě jsem ale bohužel neměla speciální marocké, čajové skleničky a s děláním čaje jsem čekala dokud si skleničky nekoupím přes internet nebo v nějaké specializované prodejně. Dneska jsem ale na něj dostala takovou chuť, že jsem se vykašlala na skleničky a pustila se do jednoduché přípravy marockého čaje.
Postup je jednoduchý. Jediná zapeklitá věc je asi samotné nalévání čaje do skleniček, protože se čaj nalévá z výšky od půl do jednoho metru.
Po ochutnání jsem ihned poznala, že je to vlastně čaj, který se v čajovnách označuje jako "Tuareg" je sladký a díky spojení máty a zeleného čaje má osvěžující chuť. Pije se převážně vlažný.
Blahodárně působí i na tělo a to antibakteriálními účinky v ústech a celém zažívacím traktu.

Jednoho dne jsem tak v poklidu nakupovala v Albertu, frčela jsem s vozíkem mezi regály a zničeho nic jsem narazila na časopis s recepty, který vydával samotný řetězec prodejen Albert.
V časopisu se nacházel i tento recept. Hned mě zaujal a rozhodla jsem se ho u nejbližší příležitosti vyzkoušet. Nejbližší příležitost byla dneska a slaný francouzský koláč dopadl výborně. Z pekáčku zmizel už za 3 hodiny a já mohla hned začít dělat další.

Pamatuji si, že když jsme měli kuskusový salát ve škole vůbec mi nechutnal. Ještě dneska mám husí kůži, když si v hlavě vybavím octovou chuť salátu a rozvařená kuskusová zrníčka, která se spojila v jednu velkou nahnědlou kouli. 

Dneska je první den vánočních prázdnin a já se rozhodla po dlouhé době něco zase uvařit. Recept na dnešní jídlo jsem našla v jedné marocké kuchařce, kterou jsem měla pučenou od kamarádky. Hledala jsem něco jednoduchého a přitom dobrého a proto, když jsem viděla toto citronové kuře nemohla jsem udělat nic jiného, než ho připravit.
Kuře se peče tzv, na motýlka, to znamená, že je kuře na placku a tím pádem se nemusí tak dlouho péct/grilovat a nemůže se stát, že by bylo vysušené.
Koriandr společně s mátou při pečení krásně provoní celý byt a navodí u vás doma marockou atmosféru až se vám začnou sbíhat sliny. Ke kuřeti jsem udělala lehký salát a brambory, které jsem uvařila a po půl hodině pečení jsem je přidala k masu, aby mírně zezlátly.

Mnohokrát jsem slyšela názor, že angličané umí neuvěřitelně hodně věcí, ale vaření mezi ně nepatří. Asi bychom našli opravdu málo lidí kterým chutnají třeba octové chipsy, dušené ledvinky, rozvařená zelenina nebo typický, anglický, vánoční puding.
V ponuré šedi britské gastronomie, ale prosvítá pár jídel za které by se nemusel stydět žádný národ. Jedním z těchto jídel je určitě i pastýřský koláč nebo-li "shepherd´s pie", můžeme ho najít v mnoho variacích třeba s treskou a hráškem "fisherman´s pie" nebo s hovězím masem "cottage pie".
Samotný koláč je vlastně směs mletého masa a zeleniny (hrášku, mrkve) s peřinou z bramborové kaše. Na ingrediencích samo o sobě není nic moc zajímavého. Každý měl někdy bramborovou kaši nebo mleté maso, ale společně v netypickém, domácím, anglickém jídle ho musí vyzkoušet každý.