Petra Schlesingerová z blogu Éthique zpět

Když si najdete, co to vlastně znamená quiche, dozvíte se, že se jedná o tradiční francouzský slaný koláč, jehož základem je křehké těsto. Ale křehkého těsta prostě nelze bez ztuženého tuku nebo másla dosáhnout, proto tento koláč nebude quiche v pravém slova smyslu, ale spíše taková parodie na něj. Ale věřím, že vám zachutná. Těsto bude spíše křupavé a tužší, proto tedy předem upozorňuji, že pokud hodláte hostit někoho s umělými zuby, nebude tento koláč nejlepší nápad.

Každý člověk má nějaký vývoj. Ať už názorově, přístupem k životu nebo i jídly, které konzumuje. I já u sebe cítím jistý posun, a to posun k více syrové stravě. Ač mám dodnes ráda různé fazolové směsi, čočkové polévky, rýži, atd., můj žaludek po nich není tak lehký jako po čerstvé zelenině a ovoci. Proto jsem se ráda inspirovala receptem na sushi, které je plněné směsí petržele a slunečnicových semínek. Divné? Zkuste a budete příjemně překvapeni.

Tak tenhle obídek ocení všichni. Ukažte mi někoho, kdo nemá rád těstoviny. Nikdo? A kdo nemá rád tempeh? Překvapivě také nikdo. A co tyto dvě ingredience skloubit v nevšední pokrm? Špaldovými ravioli plněnými uzeným tempehem nepohrdne nikdo, to vám zaručuji.

Všude dýně. Podzim se zkrátka nese v tomto duchu. Už bych byla trapná opěvováním dýní stále dokola, proto pojďme rovnou na recept. Tentokrát na nepečený dýňový koláč.

Pokud se Vám při konzumaci samotného červeného rybízu křiví úsměv stejně jako mně, můžete ho proměnit do jednoduchého, i když prý sytého, nepečeného dezertu. A v létě se nějaká ta sváča z lednice vždycky hodí.

Protože se nám blíží léto a čas salátů a lehkých jídel, dostalo se na řadu zpracování posledních zbytků červené řepy. Řepa už bohužel není po dlouhé zimě tak chutná za syrova, jak jí mám v oblibě, proto jsem tentokrát zvolila úpravu pečením. 

Teprve nedávno jsem v nějakém pořadu zaslechla, že gnocchi se vlastně čte "ňoky". A já jako správná foodblogerka všude znalecky říkala "noči". Přesto, že nyní už vím, jak se to správně vyslovuje, když vidím napsáno gnocchi, stále se mi tam cpe to moje noči.

Pokud mne sledujete na facebooku, určitě jste si všimli odkazu na mrkvové sušenky. Ty jsem se rozhodla udělat s sebou na dovolenou a rozhodně jsem nelitovala. Jsou krásně přenosné na různé výlety, ale i k salátu jsou skvělé. Pro velký úspěch jsem je připravila znovu ihned po návratu a i nyní si nostalgicky křupeme.

Znáte to, neděle, venku ošklivo, takže vám nevadí, že strávíte většinu dopoledne u plotny. A máte chuť na něco výrazného, zkrátka pořádný nedělní oběd.Dnes vám přináším recept na falešné špekové knedlíky s křenovou omáčkou. 

Dnes vám přináším recept na zdravou pizzu. Mysleli jste, že slova zdravá a pizza nelze použít v jedné větě? V případě této pizzy si to použít dovolím. A není to taková ta rádoby zdravá pizza, kde pouze vyměníte obyčejnou mouku za celozrnnou. Mouky zde není ani špetka, základní ingrediencí je cizrna, což sečtělejším napoví, že bude obsahovat i dostatek bílkovin a díky lněnému semínku i slušnou dávku omega-3 mastných kyselin. 

Na trzích vždycky koupím spoustu špenátu a pak se ho snažím propašovat úplně všude. Proč si ale neudělat klasický špenát? Teď nemám na mysli špenátovou dřeň, ale výtečný listový špenát, jen lehce podušený na česneku? Hm...

Minulý týden jsme si udělali pesto z medvědího česneku a dnes ho použijeme na přípravu RAW špenátové polévky. Ale pokud jste neměli to štěstí a nenašli místečko, kde by "medvěd" rostl, nezoufejte, pesto lze krásně nahradit.

Nebýt blogu, tak tento recept ani nevznikl. Nedávno mě u příspěvku na kešu paté zaujal komentář, zda by to nešlo udělat ze slunečnicových semínek. Moje první myšlenka? Ani náhodou, to bude hnusný! Ale druhá? Možná by to přeci jen šlo...

Všichni, co jedí trochu jinak, to znají. Výlet = zásoba jídla s sebou. A tak vždy přemýšlím, co zvolit. Nápad na uvařené jídlo, které bychom stejně jedli studené, většinou padá jako první. Vylučovací metodou pak zbyde buď těstovinový nebo nějaký živý RAW salát. A tentokrát to padlo na RAW variantu.

Kouzlo této polévky spočívá v tom, že je velmi jednoduchá....

Prozradím vám svou tajnou fintu, jak udělat červené zelí přirozeně nasládlé, lehké a svěží. Zkrátka neodolatelné. 

V Americe všichni básní o cibulových kroužcích. 

Cuketová sezóna je v plném proudu. Máte už dost tradičních receptů a chcete zkusit něco nového? 

Už si o tom cvrlikali i vrabci na střeše. Letošní úroda vlašských ořechů stojí za starou bačkoru. A bohužel cena i dostupnost milovaných vlašáků jsou toho důkazem. Na trzích jsem ukořistila asi půl kila ořechů a přemýšlela, jak je upravím. Přeci jenom si je musíme užít.

Raw brownies jsem měla v merku už předlouho. A mrzí mě, že jsem tak dlouho váhala, protože to je nejlepší RAW záležitost, jakou jsem kdy jedla! Nebe v puse, fakt. Úplně si to dokážu představit nakrájené na malé kostičky místo vánočního cukroví... Asi tento nápad zrealizuji, protože tyto brownies jsem rozhodně nedělala naposledy!

Úplně vás slyším: "To snad už nemyslí vážně, ani sushi jí není dost dobrý?!"

Placky pečeme na sucho. Jsem přesvědčena, že si je bolíbíte.

Recept na tento je na léto jak dělaný. Protože je z jáhel, je vlhčí a tak nás v létě tolik nevysuší, je šetrnější na trávení a když ho budeme skladovat v lednici je i super osvěžující. Navíc příprava nevyžaduje přílišnou kulinářskou zručnost, takže nic nebrání tomu, si tento zdravý dezertík dopřát :)

Kala Namak, neboli černá sůl, je zde klíčovou ingrediencí....

Dobře, dobře, měla bych spíše napsat jáhlový dip nebo něco na ten způsob. Protože slovíčko majonéza už znamená očekávání.  Očekávání, že to bude chutnat stejně jako majonéza.

Při surfování internetem a hledání různých inspirací na mě vybafla informace, že průměrná spotřeba luštěnin v České republice byla v roce 2010 asi 2,5 kg na osobu za rok. Což mě celkem zaskočilo. Hned jsem si představila ty pytle cizrny, hrachu, fazolek, které si necháváme vozit a potichu přemýšlela nad tím, kolikanásobně my asi tuto spotřebu zvyšujeme...