Anýzové sušenky zpět

V jedné lidové písni se zpívá: Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít. Tak to bába povídala, když do lesa chodívala na ten bedrník (anýz). Nevím, co je na tom pravdy, ale pokud alespoň ždibec, tak vám doporučuji tyto sušenky. Anýzu je v nich opravdu hodně, hned celá sklenice.

Teda, já jsem tou sklenicí málem praštila tchýni, která se mi snažila ulehčit práci a místo formiček mi chtěla smontovat elektrického robota opatřeného tvořítkem právě  na toto cukroví, ovšem jaksi nedokázala pochopit, že ji jedna část tvořítka (naprosto nenahraditelná) zcela chybí. V zoufalé snaze o uspění si přivolala na pomoc nejprve jednu sousedku, poté druhou. Všechny se snažily robota zprovoznit, což mi ubíralo nejen čas, ale také psychickou sílu. Připadala jsem si jak u Homolků. Vše vyvrcholilo společným rozhodnutím, že se robot vyzkouší. Výsledek? Těsto všude, jen ne tam, kde mělo být, cukroví neurčitých tvarů, špinavý robot a hodina v trapu. A to ještě musím podotknout, že dvě arabské sousedky vydají za deset českých, neboť zvuková hladina jejich hlasů je značně vysoká. K mé veliké spokojenosti všechny nakonec pochopily, že se dílo nepodaří a rozešly se do svých domovů. A já mohla v klidu pokračovat. Nakonec jsem každé z nich poslala alespoň pár kousků cukroví k ochutnání - cena útěchy. 

Sypké suroviny promícháme, přidáme olej, měkké máslo, vodu a vytvoříme kompaktní těsto, které rukama pořádně hněteme alespoň 10 minut.

Poté těstem plníme libovolné formičky, košíčky, prostě co máte po ruce, ale pouze do 2/3 výšky formičky, jelikož pečením naskočí. Cukroví můžeme péct buď přímo ve formičkách, nebo vyklopené na pečícím papíře.

Pečeme při 200 stupních zhruba 10 - 15 minut.