Kávová panna cotta zpět

Tuhle dobrotu jsem, myslím, jedla poprvé v Benátkách. Strašně jsem se tam přejedla v jedné restauraci, ale stejně jsem si chtěla dát dezert, protože když už jste v Itálii, nejradši byste ji celou sežrali :) Tenkrát jsem ale ještě neuměla italsky víc než dobrý den (dneska jsem na tom o fousek líp, ale moje "znalost" se omezuje jen na potraviny), takže jsem vůbec netušila, co je co. Panna cotta ale zní tak lehce a jednoduše, že jsem doufala, že takové bude i to jídlo. A bylo. Přinesli mi lehce se třesoucí bílou bábovičku, která vypadala, že nebude chutnat vůbec nijak. Na poprvé mi nepřišla nic extra, což mohlo být dané i tím předchozím přežráním. Ale postupně jsem jí přišla na chuť a když jsem se dozvěděla, že její příprava je doslova primitivní, definitivně si prošlapala cestu i do mojí kuchyně. Kávovou jsem zkusila poprvé a byla to trefa do černého.

Je to strašně jednoduchý - připravte si dva rendlíky. Do jednoho nalámejte želatinu, zalijte cca 50 ml šlehačky a nechte ohřát, ale ne vařit. V druhém rendlíku zahřejte zbytek šlehačky a ostatní suroviny. Až se cukr rozpustí, přilijte do rendlíku želatinovou šlehačku, promíchejte a nalijte do formiček (můžete je lehce vymazat chuťově neutrální olejem). Pak už jenom počkejte, až maličko zchladnout, lupněte je do lednice a po úplném ztuhnutí (nejlíp přes noc) je vyklopte a pochutnejte si.