Proto je poměrně obtížné vysvětlit podstatu výroby košer vína bez toho, aby posluchači znali alespoň něco málo o židovském náboženství. Jde především o duchovní přístup k výrobě nápoje, jenž se pije při každém židovském svátku a slouží zejména k posvěcení největšího svátku Židů, a tím je sobota – den odpočinku. Víno slouží k oslavě B-a, k jeho uctívání, děkování za všechny plody země. Má vést člověka k radosti ze života a při mírném pití i k nabytí moudrosti.

Snazší je vyrobit košer víno v židovském prostředí, jímž je např. stát Izrael. Víno, které vyrábějí tamní vinařské podniky, je všechno košer. Obtížnější je to již v Chrámcích, neboť z 90% se vyrábí víno, které není košer. Proto rabíni při kontrole chrámeckého vinařství stanovili určité požadavky, které je třeba, kromě obvyklých postupů, dodržovat. Vznikly tak vlastně dvě výrobny – pro košer víno a pro ostatní víno. Pokud se některá zařízení, zejména finančně náročná (mlýnkoodstopkovač, nádrže na kvašení, lis, stáčecí linka...), používají pro oba typy vín, musejí se před použitím pro košer výrobu speciálně čistit. K čištění se používá vroucí vodu, pára, sanaton (obsahuje jedlou sodu, hydroxid sodný) a v některých případech i oheň, např. na vypálení nečistot z kovového koše hyraulického lisu.

Zpracování hroznů

Náboženská pravidla pro výrobu košer vína se vztahují na všechny úkony spojené se zpracováním hroznů, rmutu, moštu a vína. To znamená, že se nevztahují na pěstování révy vinné, ani na samotnou sklizeň. Od chvíle, kdy traktor přiveze valník s hrozny do vinařství, se dalšího zpracování jíž ujímají židovští pracovníci. Žid nebo Židovka, který(á) pracuje při výrobě košer vína, musí žít řádným zbožným životem, modlit se, chodit do synagogy, světit sobotu a jíst košer stravu.

Všechny látky vyrobené člověkem používané při výrobě musejí být také košer, tj. musí mít certifikát o tom, že jsou košer. Např. firma Erbslöh z Německa uveřejňuje košer certifikáty na svých webových stránkách. Běžně se používá pyrosiřičitan draselný, bentonit na odkalení moštu a vína, vinné kvasinky i enzymy na uvolnění červeného barvina ze slupek modrých hroznů.

Školení vína

Čeřící látky používané do vína musejí být též košer, nesmí obsahovat živočisné bílkoviny či jiné výtažky ze živočichů. Je možné použít výtažky z mořských řas - algináty. Většina čeřících látek běžně používaných ve vinařství obsahuje výtažky živočišného původu, které se do košer vín nesmějí přidávat (např. želatinu, vaječný bílek, vyzinu, kasein a další). Proto košer vína nejsou čeřena. Vína se čistí pouze sedimentací a přetáčením, udržuje se hladina oxidu siřičitého ve víně. Proto také trvá výroba košer vína déle, než výroba ostatního vína. Košer víno vyzrává delší čas na sudech nebo v jiných nádobách. Používané nádoby jsou stejné jako pro ostatní vína – nerezové cisterny, dubové sudy, příp. plastové a skleněné nádoby.

í

Lahvování

Košer víno vyrobené mino stát Izrael se pasteruje, tj. zahřívá v průtokovém pasteru po dobu tří sekund na teplotu 87 °C. Pak se zchladí a láhvuje. Důvody jsou opět náboženské – pasterované košer víno zůstává košer vínem i poté, co zátku z láhve vyndá někdo jiný, než je ortodoxní Žid. Také v Izraeli se stále více vín pasteruje, protože mnohá vína se prodávají v mezinárodních hotelech, v nichž pracuje mnoho nežidovských zaměstnanců. Před láhvováním se víno filtruje dvakrát přes deskový filtr. Mohou se použít i další filtry jako svíčkový a křemelinový. Také zátky mohou být různé – korkové, z umělé hmoty nebo skleněné. V Chrámcích se používají korkové zátky s vytištěným logem Židovské obce v Praze. Je nutné, aby bylo poznat, že víno je košer i v případě, že nebude označeno etiketou. Výrobu košer vína schvaluje v České republice Židovská obec v Praze. Tomuto povolení se říká hechšer. Také na etiketách je hechšer uveden.

Rabín Efrajim Karol Sidon o košer vínech z Chrámců

Víno obveseluje srdce, a když člověk upadne do trudnomyslnosti, nalézá v něm dobrého přítele, jenž mu ukáže život i z té lepší stránky. Zbožný Žid, jenž by ve své trudnomyslnosti nemohl své srdce obveselit, by se tak mohl dostat na cestu, jež nemá daleko k pohrdání Božím stvořením, a proto, když je mu zapovězeno cizí víno, je bezpodmínečně nutné jej opatřit vínem vlastním, to je vínem dovoleným, to je vínem košer, to je vínem z Chrámců. Tak je to.

Autor článku: