Pohledy z Rumunska zpět

Většina Čechů zná Rumunsko hlavně pro jeho hory a když už se tam někdo vydá, tak na na dlouhý přechod nekonečných hřebenů s krátkou zastávkou v Transylvánii, aby se podívali na hrad Bran nebo do oblasti Banátu a českých vesnic. A nebo taky ta motorce hlavně na slavnou silnici Transfagarasan nebo Transalpina. Ano Rumunsko je hornatá země a pohoří jsou dech beroucí, mě ale vždycky lákalo něco jiného. Lákali mě lidé, jejich mentalita a způsob života. Když jsme se pak minulý rok rozhodli, že naši svatební cestu strávíme v Rumunsku, tak jsem měla obrovskou radost. Při plánování cesty jsme teprve zjistili, kolik krás a nádherných míst tato země skrývá a věděli jsme, že jedna 3 týdenní cesta nebude stačit.  A bylo tomu tak a letos jsme se vrátili znovu. Rumunsko jsme projeli křížem krážem a viděli spoustu zajímavého. Každá část Rumunska je jiná, s jinou architekturou, jinými lidmi a mísí se tady všechny vlivy, které působily na tuto zemi po dlouhá staletí. Nechci tady psát rozsáhlý cestopis, stejně je lepší si to zažít na vlastní kůži. Chci vám přiblížit rumunskou kuchyni a tak napíšu jen poslední zmínku o neskutečně nádherné oblasti Maramureș. Ta se mi navždy zapsala do mého srdce a vím, že se tam budu vracet už celý život. Lidé tady žijí stejně jako před staletím v nádherných dřevěných domech, ke kterým vedou tradiční vyřezávané brány. Je to úžasný obrovský živý skanzen, kde žijí lidé se srdcem na dlani, milí, přátelští, hrdí a neuvěřitelně opravdoví.

Ale rychle k vaření. Kuchyně Rumunska je, stejně jako architektura, ovlivněna každým národem, který se Rumunskem prohnal. Jako Balkánský stát hlavně kuchyní tureckou, ale taky jihoslovanskou, řeckou, maďarskou či německou a rakouskouherskou.
Když se procházíte rumunskými vesnicemi pak narazíte hlavně na políčka s kukuřicí, fazolemi a slunečnicemi. Samozřejmě potkáte nějaké to obilí (hlavně pšenici), ale kukuřice prostě hraje prim. A od kukuřice jste už jen kousek ke kukuřičné kaši podobné italské polentě, která se tu jí všude a se vším. Dokonce se jedla místo pečiva. Říká se ji Mămăligă a společně s plněnými zelnými listy nazývanými Sarmale je v Rumunsku národním jídlem. Něco jako Sarmale se připravují po celém Balkáně, jihovýchodní Evropě a oblasti Levanty pod názvy sarma (Turecko, Srbsko, Bosna a Hercegovina), waraq 'inab (Jordán, Libanon, Palestina, Sýrie), töltött káposzta (Maďarsko), arambašići (Chorvatsko)... a jde o plněné dušené zelné listy. Na rozdíl od jiných zemí se ale v Rumunsku Sarmale připravují ne z čerstvých zelných listů, ale z kysaných. Můžou se připravovat i z listů šťovíku, nebo vinných listů. Na pravé rumunské Sarmale si sežeňtenebo vyrobte kysané zelné listy, ale použít můžete i výše zmíněné ingredience (pokud budete používat čerstvé zelí, pak celou hlávku zelí nejdříve krátce povařte)

Sarmale

hlávka kysaného zelí
1,5 hrnku kysaného a 1,5 hrnku čerstvého zelí pokrájeného
1 kg mletého masa (používá se hlavně vepřové, ale můžete ho použít i ve směsi)
1/2 hrnku dlouhozrnné rýže
2 na kostky nakrájené cibule
0,5 kg oloupaných rajčat nebo 2 plechovky krájených rajčat
0,5 kg uzených žeber
250 g domácí uzené slaniny
1 lžíce sádla
po 2 lžících nasekané petželky a kopru
sůl a pepř

Na sádle opečte cibuli a přidejte opranou rýži, kterou krátce opečte. Přendejte do mísy a nechejte vychladnout, přidejte maso, cca lžíci soli a půl pepře, petrželku a kopr a důkladně promíchejte. Zelí rozeberte na listy a trochu je opláchněte. Směs masa dejte na list a zabalte jako by jste dělali jarní rolky :) . Zbylé zelí nakrájejte na kousky a a smíchejte ho s kysaným a čerstvým zelím. Asi hrnek dejte do velkého hrnce či pekáče. Na zelí dejte pár na jednotlivá žebra nakrájených kousků uzeného, na kousky nakrájenou slaninu a přidejte trochu na kousky nakrájených rajčat i se šťávou (nebo rajčata z plechovky). Vyskládejte vedle sebe roky a proložte je pár kousky slaniny. Pak pokračujte s další vrstvou zelí, uzeného, slaniny, rajčat až vyskládáte všechny rolky. Nakonec vše zalijte vodou nebo vývarem tak, aby rolky byly ponořené. Přikryjte poklicí (nebo překryjte alobalem) a dejte do trouby na 180°C na 2 hodiny. Pak odkryjte, přilijte vodu (protože se mezitím pravděpodobně skoro všechna vstřebala) a odkryté pečte ještě další 2 hodiny. Podávejte s polentou polité zakysanou smetanou a posypané koprem.

Mămăligă a sarmale

Jak jsem psala, s pokrmem Mămăligă se setkáte v Rumunsku úplně všude, ať už jako přílohou k hlavnímu jídlu, ale také jako předkrm, či jako samotný hlavní chod. Podává se povětšinou přelitá zakysanou smetanou (smântână) nebo s čerstvým ovčím sýrem (brânză). Chvilku mi trvalo, než jsem si na ni zvykla, ale pokud je dobře připravená je opravdu báječná. Obdobou je bulzul, což je pečená kukuřičná kaše plněná sýrem.

Kromě kukuřice a fazolí najdete na každé zahrádce taky rajčata, papriky a lilek. Tuto zeleninu pak najdete také ve spoustě pokrmů. Nejznámější je asi  Ghiveci, což je obdoba Maďarského leča, nebo Bulharského Gjuvec. Jde o dušenou zeleninu (rajčata, papriky, zelí, lilek, mrkev, cibule a brambory), přidává se kopr. Většinou se připravuje bez masa a jí se v době půstu. Můžete do něho ale přidat i maso či uzeninu.

Když jsme u toho masa, tak v Rumunsku se nejvíce jí vepřové. ale i hovězí a skopové. Vepřové nejvíce v podobě uzeného masa, které najdete v každé restauraci s různými, pro nás často neobvyklými přílohami.

Uzené maso s houbovou omáčkou, nudlemi se slaninou, červeným zelím a cibulovými kroužky

Z masových pokrmů je asi nejznámější Mititei (jednotka mititei je mici), což jsou vlastně čevapi a ty najdete také úplně úplně všude. Hlavně ve stáncích s rychlým občerstvením.

Rumunsko dalo světu také pastrami (pastramă), které se v nyní těší velké oblibě i u nás. K nám ale nepřišlo z Rumunska, ale z USA, kde je hitem bister a pouličních stánků a kam ho přivezli židovští přistěhovalci z východní Evropy. Název je odvozen od slova pǎstra, což znamená uchovat a jde o v soli a koření uložené a poté uzené hovězí, vepřové nebo skopové maso.
V Rumunsku ho koupíte i v supermarketu.

Pastrami z rumunského Lidlu, kde byly zrovna rumunské dny

Narazíte tu i na skvělé sýry. Nejznámější je brânză , což je obdoba brynzy která je často skladována v ovčím žaludku a pak se jmenuje brânză de burduf. Jde o úžasnou záležitost a určitě zastavte v horách u salaše nebo stánku s pochutinami a vyzkoušejte ji. My jsme si ji připravili s těstovinami a domácím špekem a byla úžasná. Narazíte na ni hlavně v Transylvánii. Třeba na populární cestě Transfagarasan. Dalším populárním sýrem je Cașcaval. Je to středně tvrdý sýr a ten koupíte všude jak klasický, tak uzený. Nepleťe si ho se sýrem Caș, který je podobný klasickému balkánskému sýru.

Brânză de burduf

Mezi polévkami je nejpopulárnější ciorbă. V čorbě nesmí chybět něco kyselého a nejznámější jsou držková (ciorbă de burtă), která se podává se zakysanou smetanou. Fazolová polévka s uzeným masem (ciorbă de fasole cu afumătură), čorba s masovými kuličkami (ciorbă de perișoare), sedlácká polévka, která se připravuje z různých druhů zeleniny a masa (ciorbă țărănească).

Ciorbă de fasole cu afumătură

1 kg uzeného s kostí (nejlepší je asi masitá křížová kost, může být i uzené koleno)
500g velkých sušených fazolí
3 středně velké mrkve
1 červené cibule
2 lžičky sladké papriky
1 čajová lžička kmínu

K podávání:
červená cibule nakrájená na tenké plátky
zakysaná smetana

Večer před přípravou si namočte fazole do studené vody. Ráno vodu vylijte a dejte novou. Pak si připravte silný vývar z uzeného nejlépe v tlakovém hrnci. Do studené vody dejte maso, přidejte cibule a vařte v tlakovém hrnci asi  hodinu. Pak z hrnce nechejte odejít vzduch a otevřete ho. Přidejte zcezené a propláchnuté fazole, znovu uzavřete a vařte ještě 15 minut.  Zceďte vývar do jiného hrnce a vyhoďte cibuli. Maso si dejte stranou a fazole přidejte zpět do polévky. Přidejte na kolečka nakrájenou mrkev, 2 lžičky papriky, kmín a vařte dalších 10 minut. Mezitím oberte maso a vložte ho do polévky. Ochutnejte a případně dosolte.
Podávejte posypané čerstvou cibulí a se lžičkou zakysané smetany.

Mezi dezerty jsou nejznámější a nejoblíbenější papanași, což jsou jakési smažené koblihy plněné většinou tvarohem nebo džemem a nebo palačinky clătită.

V horkých oblastech je obvyklé, že narazíte na stánky se sýrem, uzeninami, sušeným masem, sirupy (sirop - často dělané z mladých výhonků jehličnanů), pálenkou (Horincă - slivovice z Maramureš, Pălincă - pálenka z různého ovoce dvakrát destilovaná - Transylvánie), medem a nesmí chybět ani covrigi, Covrigi jsou preclíky, které opět koupíte úplně všude a s oblibou se jedí jako malá svačinka. Vřele doporučuji tady nakoupit. Vše je autentické, levné, domácí a neskutečně dobré.

Stánek na Transfagarasan

Na konec dodám, že v Rumunsku jsou i skvělá vína a dobré pivo. Takže "noroc" a doufám, že jsem vás alespoň trochu nalákala a do Rumunska se nejen za dobrým jídlem a pitím vydáte. Pokud ne, tak zůstaňte věrni Červenému rendlíku, protože jsme na cestách získali nejen skvělé zážitky, ale i přátele od kterých mám slíbeno, že mi napíší pár autentických rumunských pokrmů a já s s nimi s vámi samozřejmě podělím.

Autor článku: