Rozhovor s Ing. Janem Stávkem z vinařství Víno J. Stávek zpět

Jak jste vnímal, jako mladý rodinné vinařství? Musel jste pomáhat, bylo období puberty, kdy jste chtěl třeba mít v rodině radši třeba smíšené zboží? :) Zavzpomínejte…

Já jsem přeci mladý pořád! :) To víte, že jsem musel pomáhat a děsně mě to nebavilo. O smíšeném zboží jsem nikdy neuvažoval, ale dráhu pilota nebo námořníka jsem si dokázal představit. Rozhodně by mě nenapadlo, že skončím ve sklepě a ve vinohradě.

Jak to? Bylo to přeci v rodině, takže předpoklad byl? Jak se to vinulo s Vámi a cestou k vinařství?

Myslíte předpoklad od rodičů? Otci to bylo jedno a máma ze mě chtěla mít učitele. To se jí vlastně nakonec podařilo, protože přednáším na ČZU výrobu vína.

Jak se to tedy vinulo s vámi a cestou k vinařství? Kdy si člověk uvědomí, že to bude dělat a že k tomu má vztah?

Jak už jsem říkal, práce ve vinici a sklepě mě dříve moc nebavila, až do té doby, kdy mi byl přidělen vlastní vinohrad. Ze začátku pro mne bylo utrpení jít provádět zelené práce, když zrovna moji kamarádi šli na koupaliště nebo jeli někam na kole. Další roky to už ale bylo lepší. Začal jsem nad motáním se kolem vinohradu přemýšlet ne jako nad prací, ale jako nad zajímavým projektem, jehož výsledkem je hrozen, který můžu přetvořit do různých podob tak, aby z toho bylo zajímavé víno. No a to je celé. Tak to trvá dodnes. Vinohradů je víc a vyráběných vín také. Bavím se tím…

V čem to děláte jinak? Co je Vaše "gró“? Přístup, myšlení, cíle…

Dost široká otázka :) Slogan našeho vinařství je Bavíme se (s) vínem. A myslím, že to dokonale vystihuje přístup k výrobě a celou filosofii vinařství. Připravujeme malé partie vín, u kterých se snažím docílit toho, aby byla jiná než běžná na trhu. Proto vyrábíme například naše tři cuvée, které je každé receptem některého z mých předků. Áčko je otcův recept, Dědova večerka, koho jiného než dědův a Karmazín je pradědova specialitka. Vedle toho jsme jedni ze čtyř, kteří mají povolení pro výrobu fortifikovaných vín, tedy vín typu portské. No a nakonec v poslední době vynikáme s našimi rosé, která získávají medaile, kde mohou. Naše rosé děláme tak trochu jinak než je zvykem v ČR a snažíme se, aby v nich vyniklo terroir, tzn. původ, lokalita. Proto také mají názvy po tratích, jako například Rosé Nad Zahrady nebo Rosé Trkmanska.

Které z růžových vín je pro Vás srdcovka a nejvíce Vám chutná?

Chutnají mi všechny moje rosé, protože si je tak vyrábím. Každé má jiné použití. Trkmanska jako aperitiv, Růžený jako doprovod předkrmů nebo lehkých hlavních jídel a Nad Zahrady je k těžším úpravám nebo klidně k dezertům.

Kdo je pro Vás inspirací ve světě vinařství a proč?! Opomeňme rodinu, tam je to jasné…a vůbec, inspiruje se člověk "rivaly" v oblasti vína nebo tohle neexistuje a člověk se snaží opravdu zaměřit jen a jen, aby jeho víno bylo to nej? Každopádně chutnáte i předpokládám konkurenci a pak si řeknete…jak to ten Pepa z Popovic udělal?! :)

Neustále se nechávám inspirovat všemi možnými víny kolem sebe. Víno je mojí vášní a utratím za něj nemalé peníze. Už od dob studií neustále vyjíždím do zahraničí, abych poznal i jiné technologie než ty, které se používají u nás. Cesty probíhaly především za fortifikovanými víny a tak vedle klasického Doura v Portugalsku, které navštěvuji pravidelně, tak jsem zavítal do Andalusie, na Madeiru, Kypr, Sicílii, do Brazílie, Austrálie. Každá návštěva mne obohatila. Samozřejmě ochutnávám také vína od kolegů tuzemských vinařů. A záměrně říkám kolegů, protože osobně na Moravě nevidím žádnou konkurenci. Vína máme tak málo a čím dál lepší, že jej bez problémů prodáme. Konkurenční boj tedy není nutný, a když, tak jej někdo, komu se moc nedaří, uměle vyvolává.

Jakého ocenění si nejvíce vážíte a je nějaké, o kterém doslova sníte?

Nejvíce si vážím toho, že se k nám zákazníci stále vracejí a že jsou to takoví, kteří vínu rozumí, a můžu jej s nimi rozebrat do nejdrobnějších nuancí. O čem sním? Toho je víc, třeba o tom, aby už konečně přestalo pršet, začalo svítit sluníčko a my mohli za pár týdnů vyrazit do vinic na ten nový ročník.

 Je vinařství dobrý byznys nebo spíše "řehole"?

Je to perfektní byznys. Nikdy jsem nedělal nic, co by mi vydělávalo víc peněz…já jsem vlastně nikdy nic jiného nedělal :) Ale samozřejmě, aby to nevypadalo moc jednoduše. Musíte pro to prostě žít. Nešidit a věřit v poctivost, která se vám vrátí stokrát.

Když jdete s kamarády do „baru“ mimo vinice, co si dáte k pití? :)

Máme v Němčičkách jeden bar a tam mají na čepu 20 druhů vína. Většinou pijeme něco suššího, tak abychom mohli vypít pár litrů a na druhý den nás nebolela hlava :)

Je nějaká otázka, na kterou se Vás nikdo z médií nezeptal a chtěl byste? :)

Vlastně mě nenapadá, co by mohlo čtenáře portálu ještě zajímat…možná, jestli patří víno k jídlu…nebo tak něco :)

A patří víno k jídlu? :)

Tak na to se mě ještě skutečně nikdo nezeptal :) Víno samozřejmě patří především k jídlu. V poslední době se hodně zaměřuju na snoubení různých pokrmů nejen s mými víny, ale i s víny, ze své soukromé sbírky. Je zajímavé pozorovat, jak se chuť vína mění v kombinaci s nějakým více či méně výrazným jídlem.

A jsme u jídla v Němčičkách…Co můžeme u Vás ochutnat?

Kuchyni tu máme velmi skromnou, takže i pokrmy v ní připravované jsou velmi podomácku. Myslel jsem spíš šéfy z různých restaurací, se kterými spolupracujeme, a kteří od nás odebírají vína. Pokud se týká domácích pochutin, tak nejtradičnější jsou samozřejmě maminčiny trdelníky opékané na ohni nebo třeba přesňáky s povidly. Co je ovšem skutečnou specialitkou, tak jsou uzeniny z udírny mého pradědečka, která doposud stojí a dělá výbornou práci. Vedle toho, že byl praděda jeden z největších vinařů v obci, tak byl také řezník a uzenář a hostinský. Hosté se na jeho speciality sjížděli z celého okolí.

Lze se u vás ubytovat?

Bohužel, ale máme kousek od sklepa dva penziony, ve kterých je možno přenocovat. Celkově je v Němčičkách kapacita 200 lůžek, tak by to neměl být problém. Všechno najdete lehce na internetu a můžete rezervovat případně dopředu.

Pozvěte nás na závěr k vám do Vinařského dvora v Němčičkách. Stejně je nazvaná i Vaše facebooková stránka, že?

Ano, i na facebookové stránce“ Vinařský dvůr“ nás můžete najít. ;)
Určitě budeme rádi, když budeme moci přivítat nové vinné nadšence. Ti znalejší jistě pochopí, že na podzim na ně vinař nebude mít příliš času a přijedou raději v zimě ohřát se do sklepa nebo na jaře na kole. To jen taková rada na závěr. Přeju všem, ať si s jakýmikoliv víny užijí spoustu legrace. A brzy snad na viděnou u nás!

Autor článku: Monika Růžičková

Autor článku: