Rozhovor s ředitelem Jaroměřické mlékárny Bedřichem Štechrem zpět

Jaroměřická mlékárna sází na kvalitu a tradiční postupy

V loňském roce oslavila mlékárna v Jaroměřicích nad Rokytnou 76 let. Za svou existenci poznala vzestupy i pády. Po mnoha peripetiích se v roce 2010 dostala opět do rukou českého majitele. Jak se mlékárně daří a kam směřuje? Na to jsme se zeptali Bedřicha Štechra, vlastníka a ředitele Jaroměřické mlékárny.

Se stavbou mlékárny v Jaroměřicích nad Rokytnou se začalo v roce 1937. Tenkrát denně vykupovala 10 000 litrů mléka. V roce 1949 byla příkazem ministerstva zemědělství přičleněna k Mlékárně Zemědělské družiny v Moravských Budějovicích. Od té doby byla majetkově i výrobně spjata s ostatními mlékárnami v regionu. V roce 1991 se Jaroměřická mlékárna osamostatnila a v roce 1994 byla privatizována. Tehdy přešla mlékárna nejprve pod Želetavské sýrárny, a.s. a poté tu působila francouzská firma Les Fromageries BEL. S ní do Jaroměřic nad Rokytnou přišel i Bedřich Štecher, který se následně s vedením BEL dohodl na odkoupení mlékárny.

Jak se dnes daří Jaroměřické mlékárně?

Děkujeme za optání. Myslím, že je nám dobře. Máme přibližně 130 zaměstnanců. Denně zpracováváme kolem 120 000 litrů mléka. Vyrábíme tvaroh, smetanové i porcované sýry a pomazánková másla. Náš Archivní sýr a smetanový sýr Fénix se pyšní oceněním Regionální potravina kraje Vysočina a i naše další výrobky sklízí chválu jak u odborníků tak u běžných spotřebitelů. Pokud nevyletí cena mléka do závratných výšin, mohli bychom letos skončit v kladných číslech.

Čím se snažíte odlišit od konkurence?

Mlékařina je tvrdý byznys a naše mlékárna není moc velká. Rozhodli jsme se proto vsadit na kvalitní suroviny a tradiční výrobní procesy. Mléko kupujeme jen od místních farmářů, nepoužíváme žádné konzervanty, umělá barviva ani sladidla. Naše výrobky jsou poctivé a české. Věříme, že lidé takovýmto produktům budou dávat čím dál větší přednost.

Jaroměřická mlékárna při výrobě nepoužívá žádná nežádoucí „éčka“. Mezi českými mlékárnami je v tom raritou. Proč tomu tak je?

Pro většinu českých spotřebitelů je nejdůležitější cena. Na kilogram našeho poctivého eidamu potřebujeme deset litrů mléka. Cenu, za kterou mléko kupujeme, příliš neovlivníme. Kilo sýra tak po přičtení minimálních nákladů na práci, výrobu a obal vychází na 85 korun. No, a pak se na pultě setká s eidamem z Polska za sedmdesát korun. To je důvod, proč se mlékárníci snaží ušetřit, kde se dá. Vyrábět bez konzervantů znamená vyrábět vždy čerstvé potraviny. Musíte se starat o okamžitý odbyt, což zvyšuje náklady například na dopravu. Některé chemické látky dokáží urychlovat proces zrání a tím umožňují  nepřetržitou výrobu. My jsme se však rozhodli jít cestou bez chemie. Lidí, kteří se zajímají o to, co jí, přibývá. Veřejnost už ví, že některá éčka mají při dlouhodobé konzumaci negativní vliv na lidské zdraví. Pozornost také věnujeme surovinám. Vybíráme jen ty nejlepší. Nešidit se nakonec vyplatí. Odměnou je výborná chuť. Naše tvarohy, sýry i pomazánková másla to potvrzují.

Na obalech vašich výrobků se objevuje značka Klasa a méně známé logo CEFF. Co to znamená?

Logo Klasa by mělo označovat kvalitu a CEFF (Certified E-Friendly Food) slouží k usnadnění orientace spotřebitele. Poukazuje na výrobky bez konzervantů, umělých barviv, sladidel a glutamátů. Nám se líbí, že organizátoři projektu CEFF se cíleně vyhýbají dotacím. Chtějí si udržet nezávislost. Logo CEFF mají na svém obalu všechny výrobky Jaroměřické mlékárny kromě pomazánkového másla se šunkou. Důvod je prostý – na českém trhu se nám nepodařilo najít žádnou cenově dostupnou šunku bez „éček“.

Hlavním výrobkem Jaroměřické mlékárny je tvaroh. Ten podle mnoha odborníků patří mezi výjimečné potraviny. Je významným zdrojem bílkovin, nezbytných pro růst svalové hmoty, a zároveň má relativně nízkou energetickou hodnotu. Výborně zasytí, přitom je dobře stravitelný. Teď tu máme sezónu tvarohových ovocných knedlíků. Je na ni Jaroměřická mlékárna připravená?

Určitě. V Jaroměřicích vyrábíme tři druhy tvarohu, které se liší obsahem tuku: Jaroměřický jemný tvaroh na pečení, Jaroměřický měkký tvaroh, Jaroměřický tučný tvaroh. Nyní, v sezóně, vyrábíme i tvaroh na strouhání. U nás se tvaroh připravuje podle tradičních postupů. Je to z velké části ruční a fyzicky náročná práce. Tvaroh se nechává odkapat v takových plachetkách, kterým se říká tvarožníky. Jeden plný tvarožník váží i dvacet kilo a je potřeba ho několikrát přetočit, aby se z něj dostala všechna syrovátka. Osobně mám tvaroh moc rád. Líbí se mi, jak je univerzální. Z tvarohu snadno připravíte sladký dezert i slanou pomazánku. Na našich stránkách www.mlekarna.cz najdete několik výborných receptů, jak naše tvarohy využít při vašem vaření.

Kterému výrobku Jaroměřické mlékárna nejvíc věříte a proč?

Jsem přesvědčen, že kvalitou a chutí vynikají všechny naše výrobky. Osobně bych nejvíc doporučil náš smetanový sýr Fénix. Jeho složení není nijak komplikované: smetana, mléčné kultury a sůl. Jak už to tak bývá, v jednoduchosti je krása – v tomto případě výjimečně lahodná chuť. Fénix lze skvěle kombinovat s čerstvým pečivem, ovocem, zeleninou nebo, chcete-li trochu zhřešit, i kvalitní čokoládou.

Bedřich Štecher se narodil v roce 1953 v Turnově v Českém ráji. V Praze žije od svých patnácti let. Jak sám říká, původním vzděláním je hospodský. Vystudoval totiž střední hotelovou školu. Pak se mu ale prý nechtělo na vojnu a tak se rozhodl studovat ještě vysokou. Jako hlavní obor si vybral ekonomii. Řadu let pracoval jako nákupčí podniku Drobné zboží Středočeský kraj. Jeho cesta k mlékárenství vedla přes Francii, kam se v 90. letech 20. století dostal na stáž organizovanou českým ministerstvem. Zde získal patřičné kontakty a zlepšil si svou francouzštinu. Po vítězství v konkurzu se stal prvním zaměstnancem francouzské firmy Danone v České republice. Následně přestoupil do společnosti Les Fromageries BEL. Od ní v roce 2010 koupil společně s Miroslavem Suchým Jaroměřickou mlékárnu. Od roku 2012 je jediným majitelem. Bedřich Štecher je ženatý, má dvě děti a tři vnuky. V mládí se věnoval horolezectví, dnes rád jezdí na kole.

 Zdroj: http://www.mlekarna.cz/cz/mlekarna-do-tisku

Autor článku: