Seafood Restaurant zpět

Na návštěvu restaurace proslulého Ricka Steina v Padstow jsem se moc těšila. Seafood Restaurant tohoto váženého pána je velmi luxusní a drahá restaurace. Mým štěstím je, že přítel tam pracuje, tudíž má určité zaměstnanecké výhody a honosný oběd náš vyšel ve finále na necelých 50 liber jenom za pití, protože jídlo bylo zdarma. To se nám víckrát v životě nestane :-)

Při příchodu do restaurace nás uvedli ke stolu v conservatory, kde jsme si objednali pití, na které jsme si bohužel chvíli počkali, ale mnou neustále omýlané  Svatojakubské mušle, tentokrát malé hřebenatky k Viognier, vše napravily. Byly výborné!Po hýčkání jsme byli usazeni ke stolu v restauraci. Moc příjemné místo s obřími polštáři. Výhled na celou restauraci a krásný bar uprostřed jsem si užívala, spolu s přízní Martinových kolegů.
Jako předkrm jsme zvolili Sashimi a Tagliatelle se smetanovo-hříbkovou omáčkou. Sashimi se skládalo ze syrového lososa, tuňáka, svatojakubské mušle a Seabass-místní ryba. K tomu byla sójová omáčka, nakládaný zázvor a wasabi. Vše jsem vyzkoušela, ale jediné, co mě nenadchlo, byla syrová svatojakubská mušle. Všechny ryby v kombinaci s připravenými ingrediencemi byly výborné. Tuňák byl tentokrát můj favorit. Tagliatelle se smetanovo-hříbkovou omáčkou byly také dobré, ale na hříbcích bylo znát, že k lesu moc nečuchly, škoda. Nakonec nám sám pan šéfkuchař poslal každému rybu John Dory, tzv. Rybu sv. Petra, která byla připravena tak famózně, že jsem jen stěží popadala dech. Recept přinesu, co nejdříve.
Na hlavní chod jsme si objednali talíř mořských plodů a kraba. Talíř mořských plodů, kde byly různé mušle, kousek kraba, humr, krevety i šneci, mě uchvátil. Vypadal krásně. Vše bylo podávané na ledu, za studena, mušle uvařené nebyly, zbytek potvor už uvařený byl. Moc mě zaujal šnek, jeho chuť mě tak moc bavila, že si je příště koupím a uvařím doma. Mušle už nebyly moje favoritky, krevety i humr byli v pořádku, ale pořád mi vadilo, že je to studené. Na požádání vám donesou talíř teplý, ale klasicky ho podávají na ledu. Kraba, kterého jsme si mimo jiné užili při dalším chodu, jsem chutnala poprvé v životě a moc mi chutnal. Horší bylo se do něho dostávat, ale v kuchyni nám ho trošku nalámali kladívkem, tak s příslušnými nástroji jsem se do klepet dostala dobře a chuť si užila. Ale ten nepořádek po tom byl strašný leč nevyhnutelný.

Po jídle jsme se vydali na prohlídku kuchyně, kde jsem viděla všechny potvory ještě živé nebo už na přípravě. Kuchyň byla moc hezká, velká a čistá se spousty pohybujících se lidí. Fotografie z kuchyně nejsou bohužel moc kvalitní.

Skončila opravdu zajímavá prohlídka a my jsme zavítali na bar, kde jsme si dali konečný desert a drink. Jako desert jsme měli Crème brûlée a čokoládový fondant. Když jsem z každého desertu ochutnala, málem jsem spadla z té barové židličky. Okouzlující, opravdu! Desert mě chuťově odrovnal a z restaurace jsme odcházeli příjemně ovíněni a najezeni.

Tříhodinový zážitek byl krásný a moc si pozvání vážím. Jen pro zajímavost, kdybychom oběd platili, nechali bychom tam za dvě osoby v přepočtu cca 9000Kč, což už je méně příjemné, že? :-) Nebo by to za takový zážitek stalo??? Stálo :-)
Další návštěva bude návštěva restaurace Fifteen. Těšte se!

Autor článku: