Semínkaření zpět

Semínkaření miluju! Je to taková trochu piplačka, ale mě to baví :) Mám z toho příjemný pocit mít sbírku svých semen, vlastních! Nejsem závislá na tom co koupím v obchodu, mám své mnohdy velmi naducané pytlíky rozličných semínek a na jaře s nimi kouzlím. Začala jsem s tím před několika lety, pozvolna a nejistě a to z několika důvodů, ale ten hlavní byl uchování samovýsevných druhů bylin, tedy jednoletek. Taková jistota, kdyby se některá na jaře neobjevila...

Dnes semínkařím i zeleninu a květiny pro včely. Přínos to má zajisté šlechetný:

- přírodní semena do přírodní zahrady, jste bio a tvoříte bio (žádná mořidla a syřidla na osivu, upřímně čemu to pomáhá?)
- když se zadaří obvykle je i slušné množství než v pytlíčcích z obchodu (u přebytků se nabízí prostor k výměnám semen v semínkovnách nebo se sousedy ;) a pokud distribuujete dál, je vhodné uvést nadmořskou výšku vaší zahrady
- kultivujete odolné odrůdy pro svůj pozemek, podporujete variabilitu a tím i biodiverzitu (lidé semenařili celá staletí a dříve měl každý kraj pestrou paletu svých odolných odrůd)
- včelky u vás budou rády 
- jste správný permakulturista neboť směřujete k soběstačnosti
- jste zerowaste, protože nenakupujete desítky druhů semínek po pár kusech balených ve dvou obalech

A aby se zadařilo? To už je trochu alchymie, chce to:

- nechat rostiny nakvést (u zeleniny jsou lidé velmi nejistí, ale je to pěkné, věřte!)
- dostatečně dlouho nechat semena na rostlinách zrát (předčasně sklizené nejsou nic moc, malé a téměř neklíčí)
- ale v pravý čas sklidit (některá semena vypadají nebo vystřelí, jiná zase může je napadnout třeba plíseň nebo červík)
- dobře, ale opravdu dobře usušit a pak už jen dobývat semena a čistit od plev....to se ale krásně dá dělat třeba až na podzim nebo v zimě, když není co na zahradě ;)
- před sezónou je dobré, pokud si nejsem jistá kvalitou semen, udělat zkoušku klíčivosti (jako ve škole na vatu ;)

Dnes jsem přibližně z 95% soběstačná v zahradním osivu. To co koupím je většinou to co mi nevyšlo nebo něco nového pro ještě větší pestrost.

Rajčata speciálně:

Rosolovitá dužnina, v níž jsou semínka uložena, obsahuje chemické látky bránící klíčení ve vlhkém prostředí. Tento biologický mechanismus brání předčasnému vyklíčení semen, a je třeba ho odbourat fermentací. Proces také může zničit semeny přenášené choroby, které by mohly ovlivnit další generaci rostlin. 
Vybereme si rajčata plně vyzrálá ze zdravé rostliny. Pokud zvolíte rajčata z hybridní rostliny, nebo z rostliny z chemicky ošetřených semínek, výsledky nemusí být dobré.Rozkrojíme rajčata na půl a vydlabeme vnitřky do zavařovací sklenice. Ty nejmenší rajčátka stačí vymáčknout, je to mnohem snažší než je škrábat nožíkem.Označíme si nádobu, tedy pokud kvasíte několik různých druhů semínek. Víčko nezavíráme, aby se dovnitř dostal vzduch. Denně promícháme a třetí den by se měla na povrchu vytvořit vrstvička plísně. Je čas semínka dostat ven, jinak mohou začít klíčit! Postupně odléváme a ředíme znovu vodou, nakonec scedíme přes sítko. Pořádně je ještě propláchneme a rozprostřené je necháme několik dnů sušit. 
Semínka rajčat si udrží rozumnou míru klíčivosti 3-4 roky, jsou-li dobře uložena. Nemusíte tedy semenařit každou odrůdu každý rok. Doporučuji vytvořit si o něco větší zásobu semínek, abyste jimi mohli podarovat své známé nebo od nich případně získat výměnou jiné zajímavé odrůdy.

Zajímavé odkazy:

www.seminkovny.com
www.gengel.cz

Autor článku: