Gratinované smetanové brambory se sýrem Gran Moravia a salát z pečené červené řepy... zpět

...aneb kdo chce kam baští řepu k bramborám.

Gratinované brambory

Oloupané brambory pokrájíme na plátky asi půl centimetru silné. Vyskládáme vrstvu do zapékací misky vymazané máslem. Solíme a pepříme. Posypeme drobně pokrájenou cibulí. Další vrstva stejně, posypeme jarní cibulkou. Třetí vrstva, tu posypeme posekanou petrželkou a poklademe kolečky dvou natvrdo uvařených vajíček. Čtvrtá vrstva je poslední.

Dva postřehy: je asi jasné, že pokud chceme z mála udělat alespoň ty čtyři vrstvy, musí být miska spíše vyšší a menšího průměru. Pro masožravce je jasné, že jednu vrstvu zamění za uzeninu nebo rovnou uzené. Já tentokrát vyzkoušel drahou ale dokonalou Pražskou šunku.

Zalijeme deckou smetany, poklademe hoblinkami másla a vložíme zakryté poklicí či alobalem do trouby rozpálené na 180°C. Necháme péci asi 40 minut. Poté zalijeme zbylou smetanou s dalšímu dvěma syrovými vajíčky rozšlehanou a solenou. Posypeme jemně nastrouhaným sýrem a dopečeme už nezakryté dozlatova přibližně dalších 20 minut.

A opět připomínka: brambory snesou opravdu dost soli kterou jim navíc seberou ostatní suroviny. Takže se jí nebojte. Co se sýra týče použijte klidně Goudu, ale ten zralý Gran je prostě skvělý.

Rada na konec: smetany se obecně používá více. Já ale nechci brambory na kaši. Třebas i smetanovou. Spíše očekávám výsledek poněkud sušší s opravdu bramborovou chutí.

Salát z červené řepy – pečené

Umyté řepě odkrojíme vršek i spodek a celou poprášíme solí. Jak je mokrá, tak ji na sebe krásně přilepí. Položíme na alobal, polijeme olejem a zabalíme. Šoupneme v misce do trouby k bramborám. Ta hodinka jí bude stačit.

Jak už jsem výše psal: ta pečená je opravdu lepší. Nejen dík zachování vitamínů, ale i chuťově. Pravda je že mnohem lepší. Vlastně máte chuť ji jíst ihned zatepla.

Ale my si ji necháme zchladnout. Stále zabalenou. Jakmile je jen vlažná oloupeme. Dík zapaření v alobalu to půjde velmi snadno. Skoro jako u spařeného rajčete. Nastrouháme, pokrájíme či nakrouháme dle vlastních představ a ochutíme nálevem.

Nejen maso: vzpomeňte si na hovězí steak. Po ugrilování jej nekrájíme ihned! Potřebuje klid, odpočinek. A řepou je to stejné. Jakmile ji vyndáte z trouby rozbalíte a nakrojíte, přijde o všechnu šťávu. Takže opravdu nechat chladnout. Navíc proč se trápit s horkou?

Nálev na sterilovanou zeleninu a houby od paní Gity

Vše svaříme 8 minut. Poměr si samozřejmě přepočítáme na potřebné množství.

Paní Gita je sousedka. Ne přímo z domu kde bydlím, ale z okolí. Potkáváme se už léta v hospůdce a pěkně po sousedsku si sdělujeme názory na to či ono. A taky recepty samozřejmě. Někdy dojde i na ochutnávky (často) a to pak je ona královnou. Její sterilované okurky, hříbky, feferonky a čalamády jsou prostě dokonalé. Nikdy jsem lepší nejedl.

Ten nálev výše: je univerzální. Do okurek samozřejmě přidáme kopr a zeleninku. K feferonkám asi křen a mrkev. Houbičky mají postup specifický, ale každopádně opět s křenem a mrkvičkou. No a k řepě každopádně pasují anýzová semínka. Jako hrnec na… No však už to znáte.

Takže já řepu strouhám nejraději v robotu na nudličky julienne. Ty pak vlažným nálevem zaliju a nechám 24 hodin odpočívat v lednici.

Samozřejmě: není nutné nálev připravovat takto. Často jen přímo do řepy přidám trochu svařené octové vody (octy střídám od klasického přes jablečný až po balzamico), soli, pepře a cukru nebo medu. Taky několik kapek oliváče. A opět ten anýz.

No a všem kdož hodlají vyzkoušet a ochutnat přeji dobrou chuť. Klidně se vykašlete na Svatomartinskou husu i víno. Dejte si v tento den něco stejně poctivě českého, neméně chutného a každopádně zdravějšího (to už ovšem píši s jistým sebezapřením).

Páč husička a kachnička to je vstup do nebíčka. Chuťového, gurmánského, za Martinem…