Lečo zpět

Lečo řadím do svého soukromého žebříčku oblíbených jídel někam na první pozice. A přitom jsem ho jaká malá vůbec nechtěla jíst. Vadily mi v něm srolované šlupičky od rajčat, protože mě škrabaly v krku. Co jsem dospělá, šlupičky mi nevadí, protože už vím, že na nich není nic špatného (a taky mě kdovíproč neškrabou v krku). Už jsem taky velká holka a umím oloupat rajčata, když je to potřeba, takže mě uklidňuje, že kdyby mě přece jenom ty slupky zase zlobit začaly, vím, jak se jich jednoduše zbavit. Vy to určitě víte taky, ale přece jen to pro pořádek radši napíšu.

Jak oloupat rajče?
Rajčata nahoře (naproti od bubáku - když rajče visí na keříku, je to ta jeho spodní strana) ostrým nožem nařízněte do křížku. Nemusíte nijak hodně ani hluboko, jde jen o to, abyste načali slupku a ta se vám potom dobře loupala. Rajčata vhoďte do vroucí doby a krátce je povařte. Krátce znamená maximálně deset vteřin - potřebujete jen spařit slupku, ne rajče uvařit. Děrovanou lžící ho vyjměte a ihned ponořte do hodně, hodně studené vody (můžete si pomoct i ledem), abyste zastavili jeho var. Pak rajče za pomoci prstů nebo nožíku jednoduše oloupejte (začnete právě od do křížku naříznuté slupky) a použijte dle potřeby.

Základ leča tvoří cibule, rajčata a papriky - to je bezpochyb. Co do něj podle většiny zdrojů nepatří, jsou vejce. Co do něj podle některých zdrojů nepatří též, to je klobása. Zdroje také uvádějí, že přednost by měla mít spíš zelená paprika. U mě se někde stala chyba, protože já přidávám i vejce, kromě klobásy taky slaninu, a papriky používám nejlépe všechny (víc druhů, víc chuti). Ale když se mně povede sehnat papriky za dobrou cenu, většinou jsou to ty úzké bílé - pak klidně použiju i jen ty. Co je důležité (a vlastně docela logické), že nemá smysl vařit lečo ze zimních kupovaných rajčat, protože jsou bez chuti. Nebo minimálně ta, co jsou běžně k sehnání. Není ovšem nutné smutnit nad tím, že si leča užijete jen v sezóně jejich dozrávání - rajčata můžete na zimu docela jednoduše zmrazit, případně si zavařit přímo už hotový základ na lečo. Co se koření týká, patří do něj mletá paprika - sladká nebo pálivá, to je asi celkem jedno. Já používám sladkou napůl s uzenou. K tomu ještě trochu revoltuju, protože do leča házím i nové koření a bobkový list.

Když si to tak rekapituluju, moje lečo nemá s tím původním společného než papriky, rajčata a cibuli. Ale chutná nám tak a jsme na něj zvyklí. Tak to nechám na vás - buď se jinde poohlédnete po tom zaručeně pravém receptu, nebo vyzkoušíte tenhle podle mě. Tak nebo tak, dobrou chuť přeju!

Slaninu nakrájíme na kostičky a necháme ji v hrnci na rozpáleném sádle osmahnout. Přidáme nakrájenou cibuli. Když zesklovatí, přisypeme sladkou i uzenou papriku a prolisovaný česnek a krátce zarestujeme (opatrně, aby paprika nezhořkla). Přihodíme na proužky nakrájenou papriku, kterou opékáme tak dlouho, dokud nezačne pouštět vodu. Poté přidáme (oloupaná) pokrájená rajčata, na půlkolečka nakrájenou klobásu, bobkový list a nové koření a dusíme pod pokličkou tak dlouho, dokud papriky nezměknou. Směs není potřeba podlévat, zelenina pustí vody až až. Poté sundáme pokličku a tekutinu v hrnci vařením zredukujeme podle potřeby. Do hotového leča vmícháme rozkvrdlané vejce.

Popelčino lečo se podává s vařenými brambory nebo s chlebem.