Segedínský guláš zpět

Dnes jsme měli k obědu manželův oblíbený Segedínský guláš. Vařila jsem ho tentokrát z plecka, ale i z kýty - půl na půl, kvůli dětem… Tak třeba pro vás tip na nedělní oběd.
A jak je to s historií toho výborného guláše? Segedínský guláš začal psát svou historii v 19. století a říká se, že vznikl v oblíbené hospůdce, kam chodil budapešťský soudce Szekeley. Jednoho dne přišel pozdě a v kuchyni už zůstalo jen pár zbytků, mezi nimi guláš a vařené kysané zelí. Kuchař tehdy z těchto zbytků připravil soudci pozdní oběd a s ním vznikl i nový pokrm – segedínský guláš, někdy také nazývaný szekelský guláš.

V hrnci rozehřejeme sádlo a na něm necháme zesklovatět na jemno pokrájenou cibuli. Vepřovou plec pokrájíme na větší kostky, osolíme, opepříme, dáme do hrnce k cibuli a zprudka orestujeme, aby se maso zatáhlo. Přidáme sladkou papriku (můžete přidat i trochu pálivé), mletý kmín a sůl, rychle promícháme (aby paprika nezhořkla), podlijeme vývarem, přidáme polovinu zelí ze sklenice, trochu láku a necháme podusit.
Když je maso skoro měkké, přidáme zbytek zelí, podle chuti i lák, v případě potřeby ještě podlijeme vývarem, nebo vodou a necháme dusit do měkka. Můžete dát i trochu cukru, záleží na tom, jak je zelí kyselé. Nakonec rozkvedláme hladkou mouku ve smetaně (může být i mléko, kdo zas nemá rád, tak použije vodu) a guláš zahustíme.