jméno a příjmení | Aisha Khatib |
znamení | panna |
koníčky | vaření, poezie, české filmy |
sny a cíle | spatřit úsvit nad Mekkou, být jedním z věřících, kteří zde svou tvář sklání k zemi, navštívit Kubu, ochutnat velbloudí maso a vidět z blízka největšího z rejnoků - mantu obrovskou |
blog |
http://aishacooks.blogspot.co.il/ |
Jsem matka na plný úvazek, člověk se srdcem na dlani. Mám ráda barvy léta, šumění moře, vůni bazalky a parmazánu, Hugo Haase a texty Jaromíra Nohavici. Nesnáším předsudky, pozdní příchody, sardinky v oleji.
Řídím se výrokem Jaroslava Haška: Nezáleží na tom, co se vaří, ale s jakou láskou se to dává dohromady. Mou lásku k jídlu ovlivnily dvě životní události. Má dětská rána, kdy mě každodenně budila vůně domácí šunky, párků a uzených klobásek. Rodiče po revoluci vedli menší soukromou výrobnu a prodejnu uzenin – řeznictví a uzenářství, které neslo jméno mého pradědečka Huberta, který zde kdysi provozoval jatka. Stal se ze mě dokonalý masožravec s velkým apetitem. Ostatně apetit mi nikdy nechyběl, jídlo jsem odjakživa milovala. Kuchařky v mateřské, později na základní škole mě vždy s úsměvem vítaly, neb jsem vždy odevzdala talíř dokonale prázdný, mnohdy jsem si dokonce žádala nášup navíc. Jediné, čím jsem pohrdala, byly sladké nákypy. Nejím je dodnes.
Druhou událostí byla má konverze k islámu a poznávání arabského světa. Objevila jsem nové vůně, zvyky a tradice. Přestala jsem jíst vepřové maso, do jídelníčku zařadila více luštěnin, zeleniny a jehněčí maso. Poznala jsem spoustu nových surovin, naučila se vařit arabská jídla a začala si zvykat na nové chutě.
I když jsem změnila adresu, žiji v Izraeli, českým jídlům jsem zůstala i nadále věrná. Běžně doma vařím například guláš, kuře na paprice, kynuté ovocné knedlíky nebo rajskou či koprovou omáčku. České moučníky se u nás staly víkendovou samozřejmostí. Arabové je milují.
Ráda bych vám prostřednictvím tohoto blogu přiblížila život na Blízkém východě, některé recepty místní kuchyně a podělila se s vámi o různé zážitky spojené s životem mezi Araby.
Polévka je grunt, kdo ji nejí, je špunt, slýchávala jsem často od babičky. Né že bych byla nějakým extra vyznavačem polévek, ale rady mé babičky si občas beru k srdci, takže když už polévku, tak pořádně hustou, hafo zeleniny a náruč bylinek. Jak by řekl můj děda, v té musí i lžíce stát. Přesně takové mě dohánějí k šílenství a zavánějí obžérstvím. Co je na takových polévkách super je hodně variabilní skladba, kde téměř všechno funguje. Ať ze spíže vylovíte cokoliv, vždycky můžete začít nebo skončit dobrým vývarem.
Domácí chlebové placky si musíte zamilovat. Tradiční arabský sýr Akawi. Bílý sýr s charakteristickou slanou chutí. Věděli jste, že dle tradiční receptury vyrábí tento sýr i Madeta, která ho exportuje do Arabských emirátů?
V hlavní roli se dnes představí brambory a rýže. Ty znáte především jako přílohu hlavního jídla. Co ale spojit obě věci dohromady a vytvořit tak netradiční a jednoduchý oběd nebo večeři. Arabové to umí (vždycky jdou tak trochu proti proudu) a věřte mi, nechutná to vůbec špatně. Navíc je to rychlovka, než řeknete švec, máte hotovo a můžete si v klidu vychutnat třeba šálek (spíše hrnek) kávy jako já.
Pokud podléháte vůni grilovaného masa stejně vášnivě jako já, dnešní recept by se vám mohl hodit. Kouřový odér, kterým maso nasákne, zavání přinejmenším obžérstvím. U takového druhu masa se ráda zapomínám a spořádám ho nekřesťanské množství. Takže, povolit opasky a směle do toho!
Izraelský, neboli perlový kuskus chutná znamenitě na jakýkoliv způsob, s kusem masa, se zeleninou, cizrnou, nebo třeba kozím sýrem.
Víte, na co se upřímně těším. Na stáří, až budu babičkou.
Zelené papriky, červená omáčka z čerstvých rajčat, vůně skořice a hřebíčku - no řekněte, co může být svátečnější?
Včerejšek byl přesně ten den, kdy jsem potřebovala nějakou rychlovku.
Víte, co se nejlépe hodí k ochutnávání letošních perníčků? No přeci sahlab. Když už sladké, tak pořádnou dávku, ať to za něco stojí! U nás se dnes ochutnávalo tak poctivě, že už nezbyl ani drobeček.
Taky jste včera mlsali? Po včerejším cukroví trocha zdravého jídla.
Slíbená marmeláda je tady! Neváhejte a vyzkoušejte tento jednoduchý a skvělý recept.
Tak už mě to taky dostihlo, jojo...až k nám na Blízký východ. Od rána stojím v kuchyni, míchám těsta, krájím a peču, přitom koukám na pohádky a kochám se vůní, která se line z trouby. Jen ochutnávat nesmím, takže vám zatím ani nepovím, jak mi chutná. Dnes, jako každé pondělí, totiž držím půst. S posledním slunečním paprskem, který zapadne za horizont, si ale také ždibec dopřeji a určitě koštnu.
Nejoblíbenější jídlo mých dětí. Minimálně dvakrát do měsíce ji tvrdě vyžadují. A samozřejmě každý trochu jinak
Detoxikační účinky fenyklu jsou staletí prokázané.
Pokud se zjištěním, že jste letos nestihli upéct perníčky včas, podléháte panice, nezoufejte! Mám pro vás recept na medové cukroví, které je možné konzumovat hned, bez rizika vylámání zubů nebo zlomení čelisti. Žádné čekání a uležení!
Bylo na čase přidat recept na jednu z nejoblíbenějších arabských pomazánek - hummus.
Karkade je čaj z velkých květů súdánského ibišku, v arabském světě velmi populární. Květy se suší celé, odstraní se pouze vnitřek květu (tyčinky srostlé v trubičku). Výhodou čaje je jeho konzumace kdykoliv během roku - jako horký nápoj zahřeje v chladnějších měsících a v horkých dnech příjemně osvěží jeho chlazená verze.
U vás
Listopad téměř dokončil co začal, prosinec zmrzlými prsty pomalu klepe na dveře, na zádech vánoční svátky, všude koledy, shon a nákupy - letos přeci mají ty nejhezčí zimní dekorace a doplňky, chaotické pobíhání po kuchyni ve snaze zvládnout alespoň o jeden druh cukroví víc než vloni, vůně jehličí, které už hezkou řádku let nevoní tak jako kdysi, výběr opět zdraženého kapra, příprava bramborového salátu. Čekání na sníh, zaskočení silničáři, pokud nějaký opravdu napadne....však to znáte.
Osmažená zelenina (hlavně lilek) s bulgurem a rajčaty, tak přesně to je shulbáta (čti šulbáta).
Plněné tykve se podávají buď samostatně, nebo s pitou, která často nahrazuje příbor.
Představte si to nejsladší, co jste kdy v životě ochutnali. Přimíchejte k tomu pár lžic cukru navíc a celé to polijte cukerným sirupem. Přesně taková je Basbousa, krupicový koláč vonící kokosem.
Na talíři přelijeme čerstvým olivovým olejem.
Všechno je úplně jinak. Člověk plánuje a Bůh mění. Minule jsem vám jako další recept slíbila polévku s fríke, ale na realizaci zatím bohužel nedošlo. Zcela nečekaně nás totiž navštívil šejch Ali a dovezl nám krásný kus flákoty na gril.
Dalším receptem grilovacího odpoledne je kebab, kořeněné mleté maso s bylinkami. Kebab je většinou připravován z hovězího nebo jehněčího masa.
Máte rádi při grilování namáčet maso do různých omáček? Vyzkoušejte tento recept na skvělé dipy, které nejen výborně dochutí grilované maso.
Salát - u Arabů každodenní součást tabule....
Jedno z jídel, které si u mé arabské rodinky našlo své místo, je sekaná pečeně.
Několik posledních dnů pro mě bylo velmi pozitivních, asi mi tam nahoře bylo přáno kousek štěstí navíc. Po měsíci a půl čekání, díky Bohu, konečně dorazil balík od maminy, který už jsem dávno považovala za ztracený.
Při servírování posypeme granátovými zrníčky.
Jelikož je u nás stále ještě teplé a slunné počasí, nemám někdy na vaření ani pomyšlení. Sluníčko láká k lenošení na pobřeží, procházkám po pláži a relaxování při šplouchání vln.
Arabská svatba je několikadenní veselí se spoustou jídla, tance a zpěvu. Každý den se z domu nevěsty i ženicha ozývají svatební anasheedy (islámské písně), často doprovázené hrou na darbuku, tradiční arabský bubínek s charakteristickým vysokým zvukem.
Arabská domácnost se neobejde bez pita chlebu. Proč si neudělat pita chléb i v Česku? Skvěle se hodí jako příloha k mnoha jídlům, jen si představte....
Atájef jsou neodmyslitelnou součástí ramadánové tabule jako sladká tečka za celodenním půstem. Křupavé sladké lívanečky plněné ořechy, skořicí nebo sýrem, přelité sladkým sirupem s vůni růží se každodenně servírují po celý Ramadán.
Mám ráda ovesnou kaši, ovesné karbanátky, všechny ty müsli tyčinky - prostě vše, co jen lze z ovesných vloček vymyslet. Stejnými nadšenci jsou i mé ratolesti, vlastním tři kousky s jasně převažující mužskou částí (2 : 1). Proto jsem pátrala, jak si připravit domácí granolu, kterou si s oblibou dopřáváme k snídani. Zjistila jsem, že to není vůbec nic složitého, a tak vám nabízím mou verzi.
Oblíbená rodinná kombinace kuřecího masa a cibule. Občas obměňuji koření, něco přidám, něco uberu, a pokaždé chutná trochu jinak.
Dnes mám pro vás spíše takový recept – nerecept, neboť dajsa není nic jiného než obyčejná krupicová kaše. I arabský svět má svou verzi, orientální. Základ je jasný – mléko, krupička. Rozdíl je pouze v přidání růžové esence pro vůni a konečným zdobením chalvou a drcenými ořechy.
Osobně mám ráda jak čočku, tak lilek a obojí v kuchyni často používám. Čočku nejraději kombinuji s rýží nebo bulgurem, lilek je výborný na grilu, ve formě pomazánky či jako součást hlavního pokrmu.
Tento koláč vznikl zcela náhodou, souhrou nálad zmlsané rodinky a aktuálním stavem surovin ve spíži. Původně jsem měla v plánu ukuchtit francouzský máslový Chinois, ale pak mě napadlo trochu změnit náplň i postup, něco přidat, něco ubrat a na něco zcela nevinně zapomenout (okapaných rozinek na sítku jsem si všimla, až když se koláč vesele pekl).
Pokud máte rádi květák a všechny ty nákypy, placičky a mozečky už vám lezou krkem, zkuste malou změnu, zkuste květák po arabsku – opečený s restovanou cibulkou a zalitý sezamovou omáčkou.
Hned na začátku se musím přiznat, že dnešní recept je hodně o improvizaci. Houbové soté jsem odkoukala od Zdeňka Pohlreicha a musím říct, že je to opravdu dobrota.
Do těsta je možné přidat ždibec drcené pryskyřice Mastixu a Mahlab....
Uplynulý týden byl u nás ve znamení svátků a s nimi spojené chvíle setkávání se s rodinou a přáteli. Končí letošní pouť do Mekky, kde se milióny věřících bez ohledu na věk, barvu pleti, národnost či vzdělání společně modlí. Probíhá Eid al-adhá, což je svátek obětování. Tradičně se poráží ovce, jejichž maso je rozděleno chudým, vdovám, sirotkům. Drží se půst, díky němuž se člověk přiblíží těm, jenž hladoví. Je doporučováno rozdávat almužnu pro potřebné. Almužnou je myšleno cokoliv, nejen peníze, ale také jídlo, oděv či hračky.
Moře mám téměř za humny, rodinná poptávka si žádala mořských plodů, tudíž jsem byla nucena navštívit rybí trh. Osobně toto místo nemám moc v lásce - hodně vody, hodně lidí, příliš silné aroma.
Pečení chleba, přežitek či dnes už naprosto normální záležitost? Upečte si domácí pečivo, které opravdu s kupovaným nemá nic společného.
Základem těchto placek je těsto na arabský pita chléb, které se dále plní různými náplněmi.
Shawarma je kuřecí, krůtí, hovězí nebo jehněčí maso připravované na velkém rotačním grilu, v arabském světě velmi populární. V domácím prostředí se musím spokojit s přípravou masa na pánvi a krátkém zapečení pod grilem, také dobrá varianta.
Komu se nelení, tomu se zelní a pro ty, co jedí zdravě to platí dvakrát.
Tento dezert, moučník je v arabském světě právem nazýván králem sladkých jídel. Podává se jako zákusek, předkrm, sladké jídlo. Téměř každá významnější událost končí podáním tohoto jídla. Nejlepší kunafe dostanete ve městě Nablus, které se nachází v Palestině. Právě z tohoto města se dále rozšířilo do celého arabského světa. Příprava kunafe se v nabluských rodinách tradičně dědí z otce na syna po dlouhé roky.
Tento salát je jedním z mnoha arabských salátů....
V jedné lidové písni se zpívá: Pijme pivo s bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít. Tak to bába povídala, když do lesa chodívala na ten bedrník (anýz). Nevím, co je na tom pravdy, ale pokud alespoň ždibec, tak vám doporučuji tyto sušenky. Anýzu je v nich opravdu hodně, hned celá sklenice.
Foodstyling je zjednodušeně řečeno aranžování jídla na talíři tak, aby dobře vypadalo a ladilo s okolním prostředím, které si sami vytváříme.
Jak už sám název napovídá, vezmeme si dnes na mušku historickou část Akka.
Jedno přísloví říká: Chceš-li poznat národ, nakoukni pod pokličky....
Ochrana osobních údajů + Cookies (Nastavení cookie)
Vestavné-spotřebiče s.r.o. Pažitka, všechna práva vyhrazena
Making by McRAI