jméno a příjmení | Lenka Bobková |
znamení | kozoroh |
koníčky | jídlo (příprava i konzumace), filmy, cestování, tanec, nakupování v second-handech, surfování po internetu a spánek |
sny a cíle | Být tak nějak spokojená… |
Mám ráda, když si pod blogy můžu představit konkrétní lidi. Takže bych se vám chtěla představit.
V jedné větě by to šlo pojmout asi takhle: "Jmenuji se Lenka a moje hlavní záliba je jídlo."
Už vysokou školu jsem si vybírala se zaměřením na něco k snědku, takže jsem vystudovala Technologii mléka a tuků na VŠCHT. Obor to byl ale docela široký, takže se díky tomu můžu dneska živit jako mikrobioložka a dělat vědu.
Abych ale začala postupně...
Větší zájem o kuchtění jsem začala mít kolem 18. narozenin, které jsem trávila v USA. Oni totiž ti Američani nejsou takoví barbaři, za které je náš národ považuje. Naučila jsem se tam dobře jíst a poznávat kvalitu potravin, které tady stále nejsou tak úplně všední. Na tom, co jsem si tam nachutnala, stavím v podstatě až doteď a to už jsem zpátky skoro 9 let.
Opravdu extrémně jsem se ovšem začala ve vaření a pečení realizovat po nástupu do práce a současném sestěhování se s manželem na začátku léta 2011. Až do začátku roku 2012 jsem všechny kuchařské výtvory publikovala jen pro pár kamarádů na Facebooku. Album jsem po vzoru kamarádčina "Můj milý deníčku", kam dává fotky z akcí během roku, pojmenovala "Můj milý jídelníčku". Stejný název jsem pak použila při zakládání blogu.
Kromě sporáku se tak trochu z nutnosti realizuju i ve sportu. Občas jedu z práce domů na in-linech, jednou do týdne si zahopsám na Zumbě a jednou za rok kývnu drahému na projížďku na kole. Kdyby to šlo, tak bych asi nesportovala vůbec, ale možnost dát si občas něco dobrého bez zhoršení zdraví a zvětšení rozměrů musí prostě být něčím vyvážená.
Do budoucna bych si chtěla doplnit vzdělání v oblasti výživového poradenství a být pak schopná pomáhat lidem. Prozatím ale budu ráda, když se čas od času zastavíte na blogu a buď se pak přesunete do kuchyně sami, nebo se mi ozvete a já se o všechno postarám.
Pečící krize na mateřské dosáhla vrcholu a tím pádem jsem se rozhodla začít zveřejňovat recepty na několik dílů. Protože se chystám na přípravu dezertu šarlota, připravila jsem si dopředu základní surovinu - cukrářské piškoty. Druhým důvodem, proč o nich chci psát zvlášť, je fakt, že se dají použít do mnoha dalších dezertů. Je tedy logické mít možnost vyhledat je na blogu zvlášť. Postupovala jsem podle návodu z kuchařky Julie Child, která tvrdí, že než připravovat šarlotu z nekvalitních piškotů, radši je má člověk vynechat kompletně. Tenhle názor absolutně sdílím, takže jsem se do toho pustila takzvaně od podlahy.
Otevřela jsem leták z Lidlu a vykoukla na mě akce na krůtí stehna. Plán byl tedy jasný. Při nákupu neminout chlaďák a napsat vám o tom, jak jsme je asi tak před měsícem připravovali doma. Když usoudíte, že by tenhle recept stál za pokus, nebudete mít až takový problém se sháněním hlavní suroviny. Vlastně se tak trochu řadím k Paulusovi s Ihnačákem a vymyslela jsem si recept na míru Lidlu. Nic kromě dobrého pocitu z toho ale nemám, takže se nebojte skrytě otevřené reklamy.
Kdykoli se vyskystnu při nákupu v oddělení ovoce a zeleniny, hrnu se směrem k sekci exotických plodů. Jak jednou poznamenal jeden z kamarádů, je prý velmi vtipné, jak se přihrnu k přepravce s avokády a začnu je osahávat. Jinou metodu ověření zralosti tohoto zeleného plodu, ale bohužel neznám, takže se u mě v této oblasti změna chování neplánuje.
Je podzim, takže na mě kdykoli jdu nakoupit civí z regálů nejrůznější druhy dýní. Nejčastěji si pak domů nesu Hokkaidó, které je asi nejjednodušší na přípravu a většinou ho sním jen pečené nebo z něj uvařím polévku.
Zase jsem jednou narazila v obchodě na čerstvé fíky, které se tvářily, že by mohly být zralé. Ve finále sice nedosahovaly sladkosti těch, které si člověk utrhne nebo koupí někde u moře, ale salát jsem si z nich udělala bez potíží.
Na americkou kuchyni jsem, jak už jste si mohli všimnout, docela vysazená. Tím, že žije ve Státech tolik různých národností, není jejich vaření tak úzce zaměřené, jako jinde.
Zase jsme jednou strávili celý víkend doma, takže mám navařeno a napečeno na celou řadu příspěvků dopředu. Úplně všechno, co jsem si naplánovala, se mi povedlo, takže jsem chvíli váhala, o co se s vámi dneska podělím.
Kdo má můj blog přečtený od samého počátku, určitě ví, že jsem už vařila kohouta (kuře) na víně.
Jedná se o poměrně starý recept, který vznikl buď na Novém Zélandu nebo v Austrálii.
Skvělé jídlo, které na vaše hosty může tak jako na ty moje v klídku počkat v zamražené formě.
Špenát, žampiony a losos v jednom kabátku....
Tenhle předkrm asi nikoho moc nepřekvapí. Kdy jindy bychom si ho ale udělali, než když máme k dispozici absolutně nejvíc nejčerstvější rybu.
Tenhle salát se výborně hodí všem, kteří chtějí mít pocit, že se stravují zdravě a lehce a zároveň mají chuť na sladké.
Na Foodparade jsem se chystala už od loňska, protože jsem jí tenkrát nestihla. Původní plán byl přijít, ochutnat co nejvíc zajímavých věcí a odcházet s plným břichem a úsměvem na tváři. Nakonec byla součástí gastrozážitku ještě účast ve finále soutěže I love food. Zkrátka bomba!
Psát o obsahu bulky se mi zdá jako takové nošení dříví do lesa, ale pokud vás zajímá i to, odkážu vás na starší článek.
Většinou začnu být hodně kreativní ve chvíli, kdy se snažím jíst o trochu zdravěji.
Práci jsem si rozdělila do dvou dnů. Včera jsem pekla korpus, připravovala čokoládovou pěnu a skládala dort dohromady. Dneska jsem připravila polevu a celý dort dokončila. Použila jsem recepty na Orange chiffon cake od Joy of Baking, chocolate mousse a chocolate glacage.
Ochrana osobních údajů + Cookies (Nastavení cookie)
Vestavné-spotřebiče s.r.o. Pažitka, všechna práva vyhrazena
Making by McRAI