Martina Hladyuk (Skácelová) zpět

Tento recept je opravdu nenáročný. Navíc oproti kupovaným sušeným, polosušeným či nakládaným rajčatům za něj dáte jen zlomek jejich ceny. Nejlépe poslouží rajčátka ze zahrádky. Pokud ovšem touto domácí plodinou nedisponujete, využijte rajčata kupovaná. Při pečení se chuť vytáhne a zvýrazní. Naopak dále přidávaný česnek ztratí svoji ostrost a jeho sladká chuť skvěle doplňuje chuť rajčat.

Občas mě to chytne a mám potřebu zkoušet upéct něco bez lepku. Jenže to bych nebyla já, abych místo osvědčených receptů nezačala experimentovat. Většinou tyto pokusy nedopadají nejlépe. Buď zklame chuť, nebo konzistence. Tentokrát bych ale řekla, že se výsledek podařil. No a teda hlavně ta kombinace s nugátovým krémem, to je něco!

Jaro, Velikonoce a sezóna medvědího česneku. Čeští kulináři si tuto bylinku v posledních letech velmi oblíbili a není divu. Receptů jsou všude mraky, ale i tak se s vámi podělím o jeden svůj tip na zpracování medvěda.

Palačinky jsou vděčné rychlé jídlo. Ráda je připravuji z pohankové mouky - je bezlepková, zdravá a rozdíl ve finálním produktu je oproti využití pšeničné mouky takřka minimální. No, a když přidáte medvědí česnek, překvapíte zase něčím trošku jiným, než klasikou.

Musím se přiznat k jedné věci. Jsem závislá na čokoládě! A v poslední době i na cukru samotném. Plně si uvědomuji jak jednoduše člověk této "bílé" droze propadne – a vlastně ani nejde o cukr v podobě bílého cukru – jde o cukr jako takový i ve své přirozené podobě např. v ovoci. Jde o tu sladkou chuť. Existuje řada lidí, kteří se cukru postavili a jednou provždy se jej vzdali. Taková odvykačka není prý žádná sranda. Nemůžete ani zmiňované ovoce. K tomuto bodu jsem se zatím nedostala. Nicméně velmi ráda vyměním rafinovaný bílý cukr a palmový olej za zdravější varianty. Proto jsem pro Vás vytvořila tento recept. Receptů na raw čokoládu je spoustu a příprava je vždy jednoduchá. Povětšinou obsahuje kakaové máslo, které jsem při přípravě čokolády neměla, tak jsem si poradila po svém. Základem receptu je kakao z nepražených kakaových bobů, kokosový olej a máslo a kokosový cukr s agáve sirupem.

Odpalované těsto! Miluju! Zní to jako oříšek, ale vlastně to nakonec ani není tak složité. Těsto máte za pár minut a jediné, co je třeba dobře pohlídat, je teplota a čas. Každá trouba peče jinak, proto nezoufejte, když nebudou hned napoprvé dokonalé.

Recept, který teď posílám dál, mám od šikovné blogerky Tytyny. V jejím originále (nebo originále od Ladureé) je recept na vanilkové éclairs.  Já se z Francie trošku vrátila do Česka a upekla téměř tradiční věnečky, ale po mém.

Palačinky, waffle a lívance mě hodně baví. A baví i vás! Ještě aby ne. Smíchá se pár ingrediencí a dobrota je na světě. Já jsem si navíc oblíbila tu variabilitu. Počínaje těstem až po náplně či přelivy. Tentokrát jsem měla doma chuťově dokonalé jahody, ač v mírném rozkladu. Většina se jich pomalu transformovala na marmeládu. Pak se mi už pár dní v lednici povalovaly třešně, a ty já zase syrové až tolik nemusím. Rozhodla jsem se upotřebit obojí a udělat takový marmeládový rozvar k okamžité (nebo i pozdější) spotřebě.

Wafflí jsem se za poslední dobu už celkem přejedla (často zkouším a recept nakonec přidám jen na ty nejpovedenější - takže jsem si jich dopřála už pěkné množství) a za to mě přepadla obrovská chuť na palačinky. Ano a přiznávám se. Sladký je teď moje největší prokletí - doufám, že po porodu mě alespoň zlehka přejde. Nebo budu muset na Cukrfree kurt, ať mě osvobodí od mé závislosti. Ale zpátky k věci, palačinky. Rýžové tedy bezlepkové zase jednou. S rostlinným mlékem. A hlavně fakt moc dobré!!! Ozkoušené i jako slané, takže se nebojte náplně měnit dle své fantazie a chuti.

Koblih sem, koblih tam. Všude samá kobliha a tak jsem je musela také připravit. Zkoušela jsem kobližky i plnit, ale toto těsto není na plněnou variantu příliš vhodné. Zůstaňte tedy raději u amerických koleček, popř. mini koblížků. No a jelikož se mi nechtělo každý donut zdobit polevou a mít tak (jak už to bývá) čokoládu všude, vymyslela jsem variantu čokoládovo-oříškového dipu, do kterého si donut můžete namáčet.

Ve chvíli, kdy se mi doma začnou hromadit rajčata, ráda připravuji tuto polévku. Zejména v tomto zimním období mi čerstvá rajčata příliš nejedou. Nemají žádnou chuť a tak když je já nebo manžel koupíme, často leží v lednici a nikdo se nemá k jejich spotřebě. Pečením z rajčat "dostaneme" veškerou chuť, kterou nabízejí a do polévky není zapotřebí "na přilepšenou" žádné pyré nebo konzervovaná rajčata. Navíc je to opravdu velmi jednoduchá záležitost, která zabere minimum času stráveného v kuchyni.

Karamel a čokoláda je klasika. A taky moje láska. Stejně jako tento koláč.

Vánoce se pomaličku blíží a tak už přemýšlím nad letošním cukrovím. Klasiku jako vanilkové rohlíčky nebo naše pařížské rohlíčky rozhodně nevynechám, jak ale víte, ráda zkouším zdravější varianty sladkého. Ve zdravé výživě mě zaujala kaštanová mouka. K podzimu se kaštany skvěle hodí a tak jsem si řekla, že ji vyzkouším. Mouka má specifickou vůni i chuť, která sušenky ozvláštní. A když je nakonec obalíte v třtinovém moučkovém cukru, nikdo ani nepozná, že jste sáhli o zdravějších surovinách.

Tento rychlorecept vznikl náhodou. Původně jsem pekla bezlepkový borůvkový chlebíček a chtěla jej tímto krémem naplnit. No, výsledek ale nebyl esteticky přijatelný. Dezert jsem připravovala ještě s malým v břiše pár dnů před porodem. Z neúspěchu jsem byla popravdě rozhozená. Chtěla jsem pořídit zase nějaké fotky a bylo mi líto té vynaložené energie (které jsem moc neměla). Naštěstí jsem udělala víc krému, než bylo potřeba a ve spíži narazila na zapomenuté weck skleničky. Krém jsem ještě více promelírovala borůvkami a naplnila jím skleničky, ozdobila dalšími borůvkami a bylo hotovo. Manžel byl zrovna po večeři, tak jsem mu dala jako dezert jednu skleničku na otestování. Dopadlo to tak, že si řekl o další. Tímto byl recept schválen a tak se o něj můžu podělit.

S miminkem je někdy opravdu síla zvládnout vše, co si člověk namyslí. Ze všech těch poporodních bolístek mě ale rychle dostalo právě to, co dělám nejraději – vaření, tvoření, focení. Během těhotenství bylo sice spousta času, ale nulová energie. Člověk by řekl, že s miminkem bude té energie ještě méně. Není to tak. Unavená jsem často, vlastně skoro pořád, ale je to jen únava. Těhotenství mi bralo jakousi energii, kterou mě teď ten malý babyborn naopak zpátky nabíjí (pokud nemá zrovna svůj den blbec, to bych si lehla a brečela s ním). Chci tím říct, že času je málo, ale snažím se jej maximálně využít a práce na receptech a (teď hlavně) fotkách pro mne není přítěží, ale naopak jakýmsi odpočinkem a seberealizací. Naštěstí mám kolem sebe lidi, kteří mi pomáhají s tím, abych tento čas měla. No a pak když babička Mikise pohlídá, tak jí za to uvařím třeba něco jako toto sezónní dýňové risotto.

Není to tak dávno, co se u nás v Brně otevřelo nové nejen snídaňové bistro Brunche´s. Postupně se nabídka podniku vyprofilovala a zaměřila se do velké míry na lívance, které jsou opravdu vynikající. Na výběr je ze spousty druhů a nechybí ani Elvisova klasika s javorovým sirupem a slaninou. Jedno sobotní dopoledne jsme se po delší době stavili na brunch. Neodolala jsem lívancům s čokoládou, banánem a ořechy – to jsem prostě celá já. Následujících několik týdnů jsem se nemohla zbavit chuti na další porci lívanců. A nějak nám další návštěva nevycházela. Nakonec jsem si v hlavě vytvořila tolik lívancových variací, že jsem se do jejich přípravy pustila sama. Základ receptu pochází od Jamieho Olivera a jeho tři variace vám přinesu v následujících třech příspěvcích. První z nich je do jisté míry spíše klasický – banány, ořechy a jogurt.

K tomuto receptu nemám ani žádný zvláštní příběh. Byl to jeden z takových těch pokusů/omylů. Buď to vyjde, a nebo ne. Navíc jsem chtěla zkusit něco jednoduchého. Využila jsem vše, co dům dal, a postup založila hrníčkové bábovce. Jako bábovka ale nechutná, je opravdu hodně vláčná a kdybych koláč sama nepekla, myslela bych si, že je v něm určitě pudink. Pro příště bych možná akorát přidala ještě čokoládu navíc. Ale kdo ví, méně je někdy více.

Waffle nemusí být jen sladkou záležitostí a mnohé (jako např. i mého muže) slaná varianta potěší dokonce i mnohem více.

Myslím si, že podobný shake si doma už sami nejspíš připravujete. Rozmixovat jahody s banánem a mlékem není žádná věda, i tak jsem si ale řekla, že se podělím o recept, podle kterého si dělám shake já. Vyzkoušela jsem už spoustu variací, ale tato mi zatím zachutnala nejvíce. Baví mě, že si připravím něco šíleně dobrého, ale přesto zdravého. Dietní záležitost to ale i tak příliš není. Banán obsahuje velké množství cukru a mandlové mléko a máslo, které používám, zase kromě své dokonalé chuti vyniká svým obsahem tuku. Co je pro mě nejdůležitější, je však to, že jde o zdravé cukry a zdravé tuky. I tak shaku nevypijete hektolitry a spíše si jej občas dopřejte jako snídani či dopolední svačinku.

Další bezlepkový recept z mé oblíbené kokosové mouky. Na sladké pečení bez lepku je dle mého úplně nejlepší - má skvělou chuť i strukturu. Pravdou je, že nejlépe funguje v receptech, kde ji podpoříte další přítomností kokosu a kokosová chuť se tak zvýrazní. No a co se k této chuti hodí lépe než mléčná čokoláda. Však si vzpomeňte na Bounty tyčinku...prostě mňam.

Trocha extravagance! Cukrová vat na lívance! A proč by ne. Zírala na mě z nákupní tašky, krásně ladila k malinám a dodala lívancům zase něco navíc.

Během doby, co peču, a různí lidé ochutnávají moje výtvory, jsem si již několikrát potvrdila dvě věci. Za prvé - jestli něco funguje na většinu lidí, tak je to kombinace ovoce a čokolády. Za druhé - ať drží každý jakoukoliv dietu, preferuje rostlinný výrobek, bezlepek... nejvíc se oblizuje po poctivých dobrotách a většinou takové dezerty zmizí rychlostí blesku. A přesně tohle byl záměr, který dal vzniknout jahodového smetanového tartu - víkendový koláček, který sklidí úspěch, a všem se s ním zavděčím. Místo čokolády jsem zvolila kakao a jestli se něčím dokážu současně spát jak divá, tak jsou to mimo jiné i jahody. Nejlepší je, že bez přidání vejce by z krému byl skvělý dezert jen tak sám o sobě. 

Název tart může působit záludně, ale neskrývá se za ním nic jiného, než vlastně jedna velká tartaletka. Pokud poodhalíme "tajemství" tartu úplně, název můžeme zaměnit za prostý křehký koláč.

Opět další bezlepkový recept - jednoduchý a rychlý. Bezlepkové těsto je navíc i z velmi zdravé suroviny - pohanky - je třeba říci, že každý této potraviny na chuť zkrátka nepřijde. Pokud ani vy nejste milovníky pohanky, můžete zkusit i verzi s lepkem a těsto vytvořit z tradiční pšeničné nebo špaldové mouky.

Rozhodla jsem se pro více receptů, které se netýkají jen pečení. Vaření se věnuji vcelku aktivně a na blogu to nejde příliš vidět. Sem tam nějaká polévka, ale žádné větší akce. Asi je to i proto, že sladkosti jsou prostě fotogenická záležitost. Taky se dají odložit a fotit až je čas a světlo. Nojo, léto chybí i mým fotografiím. V tomto podzimně-zimním období má foťák deadline do 16h. A tak když se něco navaří k večeři - foťáku se to úspěšně vyhne. Tento recept jsem připravovala pro Vás a tak jsem focení zkrátka stihnout musela.

Leden se každoročně nese v duchu „odlehčené“ stravy. Každý se snaží shodit přebytečná kila nebo jen ozdravit svůj každodenní jídelníček. V mém případě se leden nese v duchu obrovské chuti na pečivo a buchty, nejlépe ty kynuté. Nicméně, kdo sleduje pravidelně můj blog, už ví, že se snažím vymýšlet různé alternativy, jak lepek ze stravy alespoň zčásti vyřadit. A když jsme u eliminace lepku, omezit bílé cukry taky není vůbec od věci. Taková poctivá bábovka je sice zatraceně dobrá záležitost, ale když se takovou dobrotou budete cpát denně, lehko vám zrovna nebude. Tak jsem se rozhodla, že dám dohromady další bezlepkový recept – ať si můžu dopřát své oblíbené sladké a zároveň se nezatěžovat další pšenicí a bílým cukrem. Součástí receptu jsou i čerstvé jahody – teď v zimě člověk musí potkat 12 měsíčků nebo si pořádně nacpat peněženku, aby je získal – no a nebo narazit na dobrou akci jako já. V Lidlu jsem vaničku sehnala za 35 Kč.

Chlebíček je jednoduchý, rychle připravený a perfektně se hodí na snídani třeba spolu se šálkem horkého kakaa.

Na leden se vždy hodí salátové recepty. No a že tohle není zrovna ten nejzdravější a nejlehčí opomeneme. Kdo by totiž neměl salát Caesar rád. Nicméně existuje asi milion jeho variací, kombinací a při jeho objednání v restauraci si nikdy nemůžete být jisti tím, co vlastně dostanete. Základem úspěchu je však vždy skvělý dresing. Recept na můj nejoblíbenější salát Caesar pochází od našeho prvního českého Masterchefa Petra Jonáše a dát si jej můžete v brněnském Wellington Cafe. V mém receptu však chybí krutony a to zcela záměrně – jak už jsem říkala…leden je hodně o salátkování, ale v mém případě i o snaze vynechávat pšenici. Krutony si ale můžete doplnit. Stačí koupit obyčejné suchary, nalámat a vmíchat do salátu.

K podzimu krom jiného patří chuť hrušek. Před pár dny jsem usínala a přemýšlela právě nad hruškovým receptem. Pořád se mi nápady motaly kolem karamelu, mandlí a čokolády. Přemýšlela jsem, jak vše spojit tak, aby to dávalo smysl. Navíc jsem nechtěla opět klasické křehké těsto. A pak to přišlo! Dnes už docela známý koláč s karamelem a čokoládou, ale jinak! Těsto s velkým podílem mandlí a celozrnnou špaldovou moukou. Hrušky naložené v dobrém tmavém alkoholu, nakonec zkaramelizované. Čokoládový krém a křupavé mandle v cukru. Na dietu se tady nehraje. Šlo v první řadě o chuť, kterou jsem chtěla do koláče dostat – chuť podzimu. Přesto jsem použila kvalitní suroviny a pokud možno, jejich malinko zdravější varianty.

Další variace na mé oblíbené risotto, které navíc patří k těm jednodušším. Houby se dají použít jakékoliv, nicméně žampiony jsou k dostání celoročně a jejich chuť je skvělá! Lanýžový olej navíc risottu dodá další zajímavou chuť. Doporučuji použít kvalitní olej, jeho pořizovací cena však není zrovna nízká.  Postačí tedy i lanýžový olej, který je k dostání v supermarketech (např. Globus). Takže stačí pár základních surovin, vývar a můžete vykouzlit luxusní oběd či večeři.

Tento koláč vznikl jako rychlý dezert pro návštěvu z toho, „co dům dal“. Mouka, máslo, nějaký tvaroh či mascarpone, čokoláda a ovoce se najde vždy. Tato kombinace navíc funguje. Koláč můžete servírovat jen tak nebo s borůvkovým coulis a šlehačkovým nokem.

Léto, teplo, šílený teplo…a do toho teplá polévka? Ano..teplá, ale díky hrášku krásně svěží a příjemná záležitost. Navíc každý den teplota nehlásí 35°C, tak si polévku můžete připravit v některý z o něco chladnějších dnů.

Příprava je velmi jednoduchá a samotná polévka je opravdu velmi lehká a ideální do těchto dní.

Poslední dobou jsem samý cheesecake. Jsou jednoduché, vděčné, dá se vymýšlet nekonečně mnoho příchutí a vlastně se jejich výrobou do jisté míry i živím. Pečení se stalo mojí každodenní pracovní náplní a tak se už málokdy dostanu k pečení doma. Tento extra nugátový cheesecake byl nutnou výjimkou. Maminka slavila narozeniny. Zadání znělo jasně: nugát, oříšky a pěkně prosím bez lepku.

Ach, ta Nutella! Když už vím, co se v ní skrývá, raději se snažím této dobrotě vyhýbat. Občas ale prostě zhřeším a navíc mám kolem sebe spoustu lidí, kterým tento cheesecake tak chutná! Palmáč tíží i mé srdce, proto mám už vymyšlenou variantu, jak nutellu nahradit. Lískooříškové máslo a kvalitní čokoláda. Ale o tom až jindy. Teď zpátky k té pravé Nutelle, která je prostě jen jedna..a v přiměřeném množství, jednou za čas si ji může dát každý.

..noo,ale pokud přece jen chcete zdravější variantu už teď, mrkněte na TIP pod receptem.

Už od minulého podzimu chci upéct kaštanový cheesecake. Loni jsem se však nezvládla dostat ke kaštanovému pyré a na výrobu vlastního taky nebyl čas. Letos jsem byla chytřejší a jedním pyré se předzásobila. Konkrétně jsem si ho koupila (lehce ovíněná) po kurzu vaření v Chefparade. 250 g vyjde na 99 Kč – nic levného, ale po tom víně jsem ho prostě potřebovala. A dobře jsem udělala. Dokonce je mi líto, že jsem měla jen jedno.

Cheesecake jsem se rozhodla tvořit vcelku spontánně, proto jsem i použila kombinaci surovin, které jsem měla zrovna k dispozici. Každopádně se zadařilo a tak recept posílám dál.

Tento recept vznikl vlastně úplnou náhodou. Potřebovala jsem vymyslet jednoduchou náplň do koláče a zároveň využít několika sýrů, které jsem měla v lednici. Jsem tak trošku sýrový závislák, tak se mi lehce stane, že jich mám doma víc, než jsem schopná sníst. Vznikla tak další varianta mého oblíbeného slaného koláče. Navíc je příprava velmi rychlá a jednoduchá.

Dýňová sezóna je neodmyslitelně spjatá s dýňovou polévkou. I já jsem letos svou první dýni využila k její přípravě. Obrovsky jsem se na ni těšila, ale chtěla jsem ji něčím ozvláštnit. Udělat ji tradičně a přitom trošku jinak. K dýni jsem přidala další oranžovou ingredienci a to batát, neboli sladkou bramboru. Recept také neobsahuje žádnou surovinu živočišného původu, takže je čistě rostlinný/veganský. Stejně tak je vhodný pro bezlepkáře. Prostě zdravá mňamka.

Další do sbírky slaných koláčů, špenátový quiche. Tento je s modrým sýrem, který krásně zvýrazní celou chuť koláče. Použít můžete jakýkoliv modrý sýr. Chuť Vámi vybraného sýru se promítne ve finální chuti koláče. Já doporučuji zlatou nivu, jako zlatou střední cestu. Ani příliš výrazná, ani příliš jemná. Tak akorát.

Vím, jsem samý špenát a bazalka. Nemůžu si pomoct, jsou to skvělé suroviny. Tento je recept je naprosto jednoduchý a máte hotovo za pár minut. Použité těstoviny nejsou domácí, ale kupované. V případě kupovaných těstovin volím kvalitní italskou pastu. Zajděte do obchůdku s italskými potraviny nebo si je přivezte z dovolené do zásoby. Chuť a textura je nesrovnatelná s levnými těstovinami. Rychle si tak můžete připravit opravdu skvělé a kvalitní jídlo.

Během jara letošního roku jsem se pilně připravovala na své (již zvládnuté) státnice. Zároveň však probíhalo první kolo soutěže I LOVE FOOD v rámci food festivalu Foodparade a školy vaření Chefparade. Pro účast stačilo splnit jediné. Vymyslet a poslat parmazánový recept. No jo. Učit se nebo zkoušet všemožné variace chutí, které mě napadaly? I když jsem chtěla jen a jen vařit, učení bohužel nepočkalo a dny do onoho osudného se krátily. Byla jsem smířená ( i když smutná) s mou neúčastí. V tom ale přišlo znamení a deadline zaslání receptů se posunul. Nešlo jinak, řekla jsem si: „učení, neučení“ a spontánně jsem vytvořila tento recept na bázi mého oblíbeného koláče quiche. A co se nestalo. Můj recept postoupil do dalšího kola spolu s 11 konkurenty. Tato chvíle pro mě byla obrovský úspěch a splnění mého přání. Druhým kolem byla totiž příprava mého receptu přímo v Chefparade.

Dále jsem se již bohužel nedostala, ale na svůj výkon jsem byla hrdá. Postup mi unikl o bod a konkurence byla veliká. Navíc mou výhrou byla již možnost účastnit se dalšího kola. V rámci omezené doby na přípravu mého receptu, jsem totiž v postup raději nedoufala, ale z celého srdce si jej přála:). Vaření v Chefparade bylo naprosto úžasné. No, kdy jindy Vám někdo přichystá suroviny, pomůcky, a můžete si v profesionální kuchyni uvařit svůj vlastní recept (navíc s mírnou dávkou adrenalinu). Byl to další z nezapomenutelných zážitků na mé dlouhé kuchařské cestě a jsem za něj obrovsky vděčná. Navíc soutěž se bude opakovat i příští rok, tak kdo ví.

Zkuste si tento parmazánový koláč doma také připravit. Podávat jej můžete teplý či studený. Jen tak, nebo jej doplnit přelivem ze zakysané smetany a pestem z jarní cibulky. Dozdobit můžete opraženou slaninou a malým kouskem cibulky.

Hráškové risotto je jen jednou z mnoha variací klasického italského risotta. Inspirací pro recept mi byla návštěva nově (a znovu, jen s novými majiteli) otevřené restaurace Onyx v centru města Brna. Mimo jiné jsem zde ochutnala právě hráškové risotto a chuť na něj mě ne a ne opustit. Do restaurace to nemám zrovna nejblíž a tak nešlo jinak, než své chuťové buňky ukojit doma. A stálo to za to!

Borůvky mě baví! A měla jsem chuť na něco tvarohového. Při tvoření základu koláče jsem zvolila bezlepkovou tapioka mouku a zlehka kokosový cukr. Pak mi to ale nedalo a čokoládová poleva byla na světě. Obě složky koláče se nakonec krásně doplnily a borůvky konečné dílo skvěle osvěžily.

Čerstvé domácí těstoviny jsem plánovala vařit už tak dva roky zpátky. Nikdy jsem se ale neodvážila. Je třeba říct, že na přípravu (minimálně tu první) potřebujete dostatek času a trpělivosti. O to více, pokud nemáte strojek na těstoviny. Stejně jako já. Tím se celý proces protáhne, jelikož každou část těsta je třeba rozválet opravdu tence, aby se však netrhalo.

Tento recept je opravdu nenáročný. Navíc oproti kupovaným sušeným, polosušeným či nakládaným rajčatům za něj dáte jen zlomek jejich ceny. Nejlépe poslouží rajčátka ze zahrádky. Pokud ovšem touto domácí plodinou nedisponujete, využijte rajčata kupovaná. Při pečení se chuť vytáhne a zvýrazní. Naopak dále přidávaný česnek ztratí svoji ostrost a jeho sladká chuť skvěle doplňuje chuť rajčat.