Frankfurtská polévka VEGE zpět

Bylinky, bylinky a zase bylinky....

Cibuli pokrájíme, orestujeme na oleji (já upřednostňuji Rýžový olej), až cibulka zpění, přidáme červenou papriku, na kousky pokrájené brambory a zalijeme vodou dřív než paprika zhořkne. Osolíme, opepříme, přidáme polovinu prolisovaného česneku, špetku kmínu a vaříme do změknutí brambor. Zahustíme, přidáme vegetariánské párky, které jsme před tím nakrájeli na kolečka a orestovali na lžíci oleje. Dosolíme, dochutíme zbývajícím česnekem a můžeme servírovat.

Zeleninový vývar: 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel včetně nati, kousek celeru či řapíkatý celer, 1 rajče, 2 l vody, mořská sůl, pepř.

Tipy:
Na zahuštění ráda používám rýžovou mouku, neobsahuje lepek, kterého máme v dnešní běžné stravě nadbytek a také je mnohem rychleji provařená, než mouka pšeničná. Dnešní kuchařinky bohužel, oproti našim babičkám zapomínají mouku řádně provařit – min. 20 minut. Tím je pro nás špatně stravitelná a zatěžuje organismus.

Celozrnná mouka zase zahušťuje velmi málo, důvodem je, že na rozdíl od „bílé“ mouky neobsahuje „jen lepek“, ale i další, sic prospěšné, látky. Díky tomu je jí do pokrmu potřeba víc, ale její specifická chuť mění i chuť jídla.

Výhodou rýžové mouky je i to, že ihned po vlití do pokrmu zhoustne a provařením se již tato hustota nemění jako u pšeničné mouky.

Závěrečný tuning:
Není nad bylinky, jsou kořením nejen jídla, ale i života, vlévá krev do žil, probouzí nás ze spánku, nebo nás k němu ukládá…vždy volte podle sebe. Někdo k této polévce rád čerstvou majoránku, mě to ale připomíná gulášovou polévku. Čerstvou petrželkou či pažitkou člověk nikdy nic „nezkazí“, ale já k této, či k obdobné fazolové polévce, miluji tymián. Stonek tymiánu, aby si každý mohl svoje kořeníčko sám nadávkovat…mňam.

Dobrou chuť!