Křupavé cibulové kroužky zpět

V Americe všichni básní o cibulových kroužcích. 

Obalené fritované cibulové kroužky jsou oblíbenou pochoutkou mnoha Američanů. Originál jsem nikdy nejedla a ani to neplánuji. Když ale vymýšlím nějaké to zobání k vínu, snažím se zaujmout i návštěvy, které zrovna zdravému jídlu nefandí. A proč nezkusit ozdravit tuto vyhlášenou "delikatesu"?

Přiznám se, že ani já jsem netrefila správný recept na poprvé. Ani na podruhé. Výsledek byl sice v každém případě chuťově přijatelný, ale ta práce s tím... Poprvé jsem zkoušela namáčet v jáhlové majonéze smíchané s arrowrootem a podruhé v hraškové směsi. S obojím byla hrozná piplačka, protože vlhká směs hodně stékala z cibule a už na začátku mi slepila téměř celou suchou obalovací směs. Po chvíli už nebylo v čem obalovat, protože ze "strouhanky" byl jeden velký knedlík. 

A tak jsem přemýšlela a přemýšlela, čím nahradit vejce. Po předchozích pokusech bylo jasné, že to nesmí být nic hutného, ale něco, co cibulový kroužek jen lehce obalí. Ale zároveň musí zaručit, že obalovací směs na kroužku vydrží až do závěru pečení. Těžký úkol.

Jak to tak bývá, nejefektivnější nápady jsou ty nejjednodušší. Namočené mleté lněné semínko používám při pečení již dlouho, ale použít ho místo vejce při obalování mě netrklo. Tedy trklo, ale až po několika neúspěšných pokusech.

Vy ale už nic zkoušet nemusíte, toto je zaručená varianta, jak dosáhnout vynikajících a křupavých cibulových kroužků. Dobré jsou na "takové to domácí žvýkání", pro návštěvy, k vínečku i jako zajímavá příloha k luštěninovému karbanátku. Můžete podávat i s nějakým dipem, ale osobně si raději vychutnám samotné kroužky. 

Jednou ze složek obalovací směsi je kukuřičná krupice. V Čechách můžeme sehnat dva typy kukuřičné krupice. Jedna je namletá hruběji a jedna je jemňounká. Na toto obalování doporučuji zakoupit jemnou krupici, protože hrubá je více savá a potřebuje více tekutin aby změkla a byla dobře stravitelná. Hrubá krupice by na cibulových kroužcích chutnala nedodělaně a nedala by se pořádně rozkousat. Zase z toho nedělejte vědu, není to nijak zásadní, ale chuťový zážitek je určitě lepší s jemnější krupicí.

Recept je poměrně variabilní, do obalovací suché směsi můžete dát, co vám chutná. Občas dávám mák, občas sezam a když nemáte ani jedno, tak zkrátka nic. Co ale musím doporučit, je vytvořit "vejce" z vinného octa. Nikdo nejsme svatý a vsadím se, že už jste někdy octové chipsy jedli. Zvláště ty z Marks and Spencer jsou vynikající. No vynikající - je to taková správná prasárna, od které člověk neodlepí ruce a musí ládovat a ládovat. Ale ti, které octové chipsy neoslovují by variantu s octem zkoušet neměli. 

Octová varianta
V receptu na "vejce" zaměňte vodu s vinným octem. Jednoduše smíchejte namleté zlaté lněné semínko s uvedeným množstvím octa. Nebo můžete půl na půl s vodou, podle toho, jak moc kyselé máte rádi. Co se týče vinného octa, můj oblíbený je od Alnatury. Má výbornou chuť, je lehce oslazený hroznovou šťávou a není tak trpký, jako např. ten od Rapunzelu.   

Postup: 

Mleté lněné semínko smíchejte v misce s vodou (octem), solí a nechte minimálně 15 minut odstát.
V druhé misce smíchejte všechny suroviny na obalovací směs.
Mezitím si cibuli nakrájejte napříč - na kroužky.
Plech si vyložte pečícím papírem a troubu předehřejte na 180°C.
Zkontrolujte si konzistenci "vaječné směsi" - měla by být skutečně jako vejce. Pokud je příliš hutná a špatně by se v ní obalovalo, přidejte trošku vody.
A teď už to znáte - každý cibulový kroužek vykoupejte ve směsi lněného semínka a vody a následně obalte v suché směsi.
Kroužky naskládejte na plech a dejte péct, dokud nebudou kroužky nazlátlé, asi 20 minut.