Turmus zpět

Lupina, neboli vlčí bob....

Lupina, neboli vlčí bob, je trvalka původem ze Severní Ameriky. Odtud se postupně rozšířila do celého světa.

Lupiny existuje více druhů, v Česku je běžně k vidění lupina mnoholistá, a to na krajích lesů, podél cest. Vyznačuje se velkým bílým, růžovým nebo modrým až fialovým hroznovým květem a vyšším vzrůstem. S touto rostlinou vám však neradím experimentovat, alkaloidy, které obsahuje jsou vysoce toxické, mohou vyvolat nevolnost a halucinace.

Jeden druh vyšlechtěné lupiny, lupina bílá (Tremoso), u nás známá jako Turmus, však jedlá je, a právě o té bude dnes řeč. Tato luštěnina se stala oblíbenou přílohou k jídlům hlavně v Řecku, Portugalsku, Brazílii, Itálii, Egyptě, Turecku a Izraeli. Směle může konkurovat sóje, má stejný obsah bílkovin. Obsahuje však méně tuků, téměř žádné sacharidy. Jeví se tedy jako ideální luštěnina, i když může vyvolat alergické reakce. Někdy je součástí pekařských směsí, těstovin, vyrábí se z ní bilkovinná náhražka masa – tofu nebo náhražka kravského mléka, a to i do kojenecké výživy. Lupina neobsahuje gluten, je vhodná pro lidi trpící celiakií.

Pěstování této rostliny má význam i pro životní prostředí, díky dusíkatým sloučeninám zlepšuje kvalitu půdy.

Semena lupiny bílé se nakládají do slaného či sladkého nálevu, přidávají se do salátů, pečiva, sušenek, vegetariánských nebo instantních výrobků. Vařená lupina slouží jako chuťovka.

I u nás doma zdomácněla. Pokud byste k místním Arabům zavítali na návštěvu, patrně by vám na stole (mimo jiné) přistála i tato pochoutka. Trocha zdravého zobání není nikdy na škodu!

Den předem namočenou lupinu dobře propláchneme, zalijeme čistou vodou a uvaříme téměř do měkka (na skus). Poté slijeme a zalijeme čistou vodou. Tím ze semen odstraníme případnou hořkost.

Lupinu servírujeme ještě vlažnou, posypanou římským kmínem, citronovou solí a hladkolistou petrželkou. Citronovou sůl můžeme nahradit čerstvou citronovou šťávou a solí.

Jednotlivá semena konzumujeme bez slupky, kterou bez problémů odstraníme. Lupinu nakousneme, vnitřek vymáčkneme a slupku zahodíme. Někdo konzumuje semena celá, což není na škodu, ovšem slupka je hůře stravitelná.