Název:
Domácí hořčice
Ingredience:
| Ingredience: | |
| *hořčičná semínka (světlá nebo kombinace světlých a tmavých) | 100 g |
| kurkuma (pro barvu a protože je náramně zdravá) | 1/2 lžičky (a více) |
| klasický, vinný nebo jablečný ocet (převařený) | dle chuti |
| převařená voda | dle potřeby |
| sůl | dle chuti |
| cukr | dle chuti |
| med | dle chuti |
| křen | dle chuti |
| pepř | dle chuti |
Na domácí hořčici jsem byla zvědavá už dlouho, ale její výrobu jsem pořád odkládala (vlastně ani nevím proč). Až předminulý týden jsem ze šuplíku vylovila už před časem zakoupená hořčičná semínka a pustila se do toho.
Narazila jsem na spoustu receptů, kde se semínka měla buď pomlít v mlýnku na mák (ten nevlastním) nebo rozdrtit v hmoždíři. Nevím, jestli to někdo z vás zkoušel, ale docela by mě zajímalo, jestli vám to šlo. Předpokládám, že ano, minimálně těm z vás, kteří ty recepty s hmoždířem píšete (přiznejte se, jak to s ním je?). Mně to totiž nešlo. A to ani trochu. Připadala jsem si jako Robinson Crusoe, dokonce i plachtu na hmoždíř jsem si vyrobila, aby mi semínka nelítala při prudších úderech ven. Přesto jsem si málem vystřelila oko a kočka měla posvícení, když honila hořčičné kuličky po celé kuchyni. S uslzeným okem jsem vzpomínala na pasáž v knize, kde se popisuje, jak Robinsona z hmoždíře vystřelující zrnka pšenice štípala do obličeje a když jsem si navíc vzpomněla, že Robinson pšenici na jednu tuhou placku drtil celý den, nevěděla jsem, jestli se smát nebo brečet i druhým okem. Konečným výsledkem mého snažení totiž bylo nula nula prd rozdrcených semínek a navíc i pocit marnosti nad tím, že i Robinson bez nástrojů a zkušeností byl šikovnější než já. Podotýkám, že než jsem do semínek začala urputně mlátit, zkoušela jsem je i třít - nejprve opatrně a pak i velmi důrazně. Také bez výsledku. A protože selhal i pokus s tyčovým mixérem, rozhodla jsem se zariskovat a udělat to po svém a úplně jinak než ostatní. Semínka jsem přesypala do vyšší nádoby, zalila je vařící vodou a doufala, že změknou a nějak už je pak rozmělním. Odešla jsem uklízet a když jsem se za chvilku vrátila, zjistila jsem, že hořčice všechnu vodu vysosla a stojí nasucho. Znovu jsem ji tedy dolila a tak jsem to udělala ještě několikrát, dokud semínka přibližně dvakrát nezvětšila svůj objem a nepřestala vodu vsakovat (trvalo to myslím tak hodinu). Protože kuličky tolik nabobtaly, usoudila jsem, že musely nutně i změknout a pustila se do nich znovu tyčovým mixérem. Tentokrát to šlo krásně. Během mixování jsem dolila ještě párkrát trochu vody, aby se mi mixovalo lepší, a zbytek doředila octem a dochutila ostatními přísadami. Hořčice je z toho náramná a pekelně ostrá, takže labužníci zaplesají (já zaplakala). Divila jsem se, že některé recepty počítají pouze s octovým ředěním. To nechápu, tahle pouhá dvojkombinace mi přijde skoro smrtelná, i s přidanou vodou je domácí hořčice dost výrazná. Každopádně už se těším, až tuhle domácí lahůdku použiji i přímo do vaření. Hádám, že to bude o něčem jiném než s kupovanou z plastu.
Postup:
Semínka vsypeme do vyšší nádoby, ve které je poté budeme i mixovat. Zalijeme je vroucí vodou tak, aby byla ponořená. Necháme je chvíli odstát, dokud vodu nevsáknou a postup opakujeme. To uděláme ještě několikrát, dokud se voda nepřestane vsakovat a semínka bobtnat (trvá to zhruba hodinu). Přisypeme kurkumu a tyčovým mixérem semínka rozmixujeme tak, jak nám to vyhovuje - hrubá konzistence není na škodu. Pro snadnější mixování si dolijeme ještě trochu vody nebo už rovnou octa. S octem ale opatrně, chce to ochutnávat a ochutnávat a případně přidávat - ubrat už nemůžeme. Když máme základní pastu hotovou, můžeme ji nechat tak jak je a nebo dál dochucovat. Další postup hodně závisí na našich individuálních chutích a nápadech, takže ho netřeba popisovat. Chce to jen prostě stejně jako s octem přidávat a ochutnávat, dokud nebudeme s výsledkem spokojeni (já přidala všechny výše zmíněné suroviny od oka).
Hořčici můžeme konzumovat hned, ale doporučuje se nechat uležet 2 - 14 dnů, přičemž doporučené datum spotřeby se pohybuje také v tomto rozmezí. Čert aby se v tom tedy vyznal. Trvanlivost nejspíš bude záviset na použitých surovinách a míře jejich případné sterility. Já osobně použila všechny vypsané v postupu, hořčici máme v lednici už 14 dní a žádné vady na kráse na ní nepozoruji, takže uvidíme, jak si povede dál.
*Pozn. Samotná tmavá se nedoporučují, protože jsou podstatně ostřejší než světlá - trochu zjednodušeně se dá napsat, že domácí hořčice z pouhých světlých semínek rovná se kupované hořčici plnotučné, mix světlých a tmavých potom kremžské
Podrobné info:Autor:
