Základní surovinou při výrobě je slad - částečně naklíčené obilí (najčastěji ječmen, ale i pšenice...). Před samotným vařením se slad našrotuje ve šrotovníku ve správném poměru typů a množství, dle receptury a typu piva. V našem pivovaru šrotujeme, jako jedni z mála mini-pivovarů, rovnou do varny.

S šéfredaktorem a vydavatelem Jaroslavem Střechou jsem se poprvé setkala na autogramiádě Zdeňka Pohlreicha ve Zlíně. Při balení reklamních roll-upů jsme se zapovídali, pochválili si reklamy a zjistili jsme, že máme mnohé společné. Při druhé autogramiádě Dity P., jsme si již domluvili společnou schůzku, abychom u dobrého kafe probrali případnou budoucí spolupráci. Tak mě samozřejmě napadlo, že se rovnou vyptám, co vlastně tento magazín lidem v regionu nabízí.

Když jsem byla malá, vždy se u nás barvila vajíčka nejen v barvách, ale i ve slupkách od cibule. 

Přidejme i myšlenku na život farmářů a pracovníků na plantážích. Abychom si uvědomili, za jakých podmínek jsou plody pěstovány a jaké podmínky tito lidé mají.

Snažíme se spolupracovat s různými typy škol, nejen hotelových, ale také různých gastronomicky zaměřených. 

Proč zrovna zmrzlina z Opočna?

Především proto, že její chuť je skutečně výborná a nezaměnitelná s jakoukoliv jinou zmrzlinou na našem trhu. Originální receptura je pečlivě střežená a už několik desetiletí takřka neměnná. Často nám lidé volají a ptají se, jestli zmrzlina, kterou prodáváme je skutečně ta pravá opočenská, kterou znají od svého mládí. Jméno České zmrzliny z Opočna má většina konzumentů v naší zemi spojeno s tou nejvyšší kvalitou.

Já třeba žákům říkám, když je máme tady ten první přijímací den, ještě než vstoupí na půdu naší školy, že je to práce hlavně s lidmi a spousta času navíc, který jim nikdo nikdy nezaplatí, ale ta spolupráce s lidmi je krásná.

Jelikož se pažitka zajímá o gastronomii, jak po celé České republice, tak i zde v Regionu Vysočina, je naší občanskou povinností hlídat si zajímavosti ze světa jídla i v místě našeho bydliště. Hotelovka na Sirotčí...nic...zvláštního, říkáte si?! Ale když se začnete zajímat o gastronomii, výuku studentů a praxe, zjistíte, že Hotelová škola Třebíč dělá rozhodně něco navíc! Zavolala jsem paní ředitelce Libuši Kolářové, která byla našemu zájmu příznivě nakloněna. Domluvily jsme se tedy na schůzce se studenty a lektory, kteří si s námi uvolněně povídali, bez jakýchkoliv předem připravených scénářů. Byla jsem opravdu překvapená, jakých soutěží se naši studenti účastní, s jakými profesionály spolupracují, jakých výsledků dosáhli či které země světa navštívili. 

Rozhovor s naší blogařkou Martinou Koláčkovou vznikl zcela spontánně a přirozeně. Koukám na její proměnu a tiše závidím. Zase jedna co to dokázala! Ale nečekejte zázračné pilule, po kterých se hubne, i když jíte, jako dřív. Je to vůle, píle a myšlení. Nezapomeňme na přísloví, že zhubnout není těžké, důležité je, si váhu udržet a změnit celý životní styl. Klasické jarní téma, ale mělo by být celoroční. Mějme se rádi a udělejme pro sebe něco, co se dá nazvat, osvětou celého těla a mysli.

Poprvé, když mne manžel s dětmi pozvali k narozeninové hostině, udivila mne zmínka o cestě do Jihlavy za týdenním MENU mořských plodů.
Restaurace Tři Knížata - jednoduchá, čistá, přehledná restaurace s pohledem přímo do kuchyně mi byla hnedle sympatická. Přímo na náměstí? Jak je možné, že o tom nic nevím? 
Místo do jídelního lístku jsem nakukovala na kuchaře, kteří nahřívali talíře a servírovali rozmanitě barevná jídla. Jak zajímavé! Nic neskrývají!
Objednali jsme si celé menu, které začínalo ústřicemi, servírovanými na ledu v doprovodu citrónu. Výraz zběhlé gurmánky pokračoval…po třetí či čtvrté ústřici, kterou jsem vypila i se slanou vodou, jsem začala cítit, že něco je špatně. Dokonce myslím, že si toho všiml jeden z kuchařů, který se smál směrem k našemu stolu (smích) Možná jsem si to vsugerovala, ale tak nějak jsem pochopila, že sliji vodu, zakápnu citrónkem a vychutnám si to, tak jak se opravdu má.

Příběh kuchaře s nemalými úspěchy na poli gastronomie, který odešel se svou partnerkou právě do Jihlavy, otevřít tuto oázu dobrého jídla, je opravdu zajímavý. Však nejsme bulvár, že? (smích)

O čínské medicíně se dá napsat kvanta listů. Ale dnes se podíváme opravdu jen na takový základ, který bychom měly znát, abychom se v tom vůbec vyznali.

Uz od Mikulasa sa deti tesia na Stedry den.