Kolik cukru obsahují dětské mléčné dezerty? zpět

Jedna malá kostka cukru váží 4 gramy, někteří výrobci dělají kostku o velikosti 5 gramů, případně i větší kostky, které mají gramů deset. My zůstaneme u standardní čtyřgramové a přepočítáme si obsah cukrů ve výrobcích právě na tyto kostky.

Jak vidíte, vybrané dezerty jsou slazené všechny. Často dokonce tak, že se člověku až pusa kříží, ale jelikož je cukr droga, kterou chcete tím víc, čím víc jí přijímáte, mají to výrobci s jeho vysokým obsahem vlastně chytře vymyšleno. Na chuť sladkého si dítě rádo přivykne a pak se vám stane, že bílý jogurt odmítá, protože pro něj vlastně už je nedostatečně ochucený. Proto moje hlavní rada je – NESUĎTE PODLE SEBE A VYDRŽTE U NEOCHUCENÝCH MLÉČNÝCH VÝROBKŮ co nejdéle. Ochucujte přirozeně. Dokud dítěti sladkou chuť neukážete, nebude ji vyžadovat. Pokud přesto mléčný výrobek sladit potřebujete, dělejte to pokud možno co nejvíce přirozeně. Například tedy:

1. Přidávejte čerstvé nebo i mražené ovoce. Můžete ho dát do jogurtu celé, můžete ho také rozmixovat, a nebo klidně něco mezi tím. Ubráníte se vysokému množství přidaných cukrů, jogurt přirozeně ochutíte i osladíte a jako bonus dostanete do dítěte i vitamíny. Vitamíny potřebují ke svému vstřebávání ve střevě kyselé prostředí, které budují právě zakysané mléčné výrobky, takže jogurt s ovocem je naprosto ideální potravina i z hlediska podpory imunity.
2. Využít můžete i ovoce kompotované, konzervované či ve formě přesnídávky. Je to až druhá varianta, protože takové ovoce už ochudíte o část vitamínů, ale když není ta správná sezóna na čerstvé, pořád bude tento způsob dobrý a přijatelný.
3. Lépe podle mě uděláte i tehdy, pokud jogurt ochutíte domácí marmeládou. Ano, pravděpodobně ji děláte s využitím cukru, čili jeho obsahu se ani tak nevyhnete, ale u domácí marmelády alespoň víte, co jste do ní dali, že jste nepoužili nekvalitní nebo plesnivé ovoce, že jste ji ničím nešidili, nenadstavovali, nedoháněli chemií. Její množství si navíc můžete dobře ohlídat a snížit třeba na poloviční množství oproti kupovaným.
   
   

Pokud už přecejen dezert koupit musíte, vybírejte alespoň tak, aby při jeho výrobě bylo použito pokud možno co nejméně chemie – zahušťovadel, stabilizátorů, aromat a barviv. Slazené budou všechny víceméně stejně, přesto bych se osobně orientovala především na kvalitu v tom ostatním. Pokud možno ať dezert není zahušťovaný žádnými škroby a další chemií – škrob možná nikomu zásadně neublíží, ale svědčí o tom, že se při výrobě šidilo, produkt je řídký a hustota se musí dohánět. Škroby zkrátka nejsou pro výrobu nutné. Pokud je dezert barvený, ať je tak učiněno pokud možno přirozeně (například mrkví, červenou řepou), barvení se zpravidla dobře vyhnete i tím, že zvolíte základní příchuť (smetanovou nebo vanilkovou), na které není potřeba dohánět barvu. Není to ale úplným pravidlem a mnohdy se stane, že i smetanový dezert barvený je. Je tedy potřeba číst a zase číst, ostatně jako u všechno ostatního.

Domácí je zkrátka nejlepší. Na blogu najdete celou řadu receptů na domácí mléčné i nemléčné dezerty, ať už je to klasický domácí pribiňáček, tak třeba i quinoový , tapiokový nebo chia pudink. Můžete si je zdobit dle libosti různým ovocem, semínky, oříšky či vločkami a každý den tak mít něco nového. A to je dobře nejen pro zdraví, ale i společné chvilky v kuchyni.

Autor článku: