Ze dna směrem vzhůru zpět

Při odpočinkovému tempu, jsem vnímal pouze uklidňující zvuk běžeckých bot odrážejících se od chladného betonového chodníku a snažil se na nic nemyslet. To se mi dařilo víc než dobře do doby, než jsem přibližně po 40 minutách klidného běhu míjel  McDrive a můj nos udeřil závan, který je tak charakteristický pro řetězce s rychlým občerstvením. Dříve bych se asi zasnil, a oddával se představě, jak bych v teple mohl zakusit třeba cheesburger s hranolky a zapíjel ho Coca Colou, při čemž by mi už během posledních soust ten nepatrný hlas vzadu v hlavě našeptával: „ Ještě by to chtělo Milk Shake „. Tyto časy jsou už doufejme nenávratně za mnou a já s lehkým úsměvem, který tato celá představa vyvolala, pokračoval dále, metr za metrem, krok za krokem, na jednu stranu plně soustředěn, na tu druhou zcela bezstarostně a maximálně uvolněn, po náročném pracovním dnu a plnými doušky si vychutnával svoji cestu k cíli a po hodině běhu mi vlastně bylo i trošku líto, že jsem nezvolil o něco delší trasu. Tento postoj, nadšení pro věc a stav mysli nebo jakkoliv to chcete nazývat, tu ovšem nebyl od začátku a nevznikl sám od sebe. Všechno to začalo asi nějak takhle…..

Je září 2011, a ačkoliv by si člověk mohl myslet, že v létě člověk na váze spíš ztrácí, protože nemá během tropických dní na tučná a nezdravá jídla ani pomyšlení opak byl pravdou. Po nespočet zahradních grilování, která se v mém případě dost často zvrhávaly v přežírání, v kombinaci s nočním dojídáním všemožných dobrot, se na podzim roku 2011 zastavila ručička váhy na neuvěřitelných 116 kg. Což při mé výšce 185 cm už nebylo jen obyčejné bříško, ale pořádná nadváha hraničící s obezitou nebo její hranici už překračující, díky čemuž jsem si pohrával se závažnými zdravotními komplikacemi. Necítil jsem se dobře, styděl jsem se sám za sebe, kam až jsem to byl schopný dopracovat. Už od dětství jsem měl díky špatným stravovacím návykům problém s váhou, které čas od času korigoval sport v podobě fotbalu, který jsem na základní škole hrával závodně. Pak následovali drastické hladovky, které samozřejmě končili typickým jo-jo efektem. Proto jsem si tentokrát řekl, že to půjde jinak.

Začal jsem běhat a všeobecně víc se hýbat. To vydrželo pár týdnu, respektive do Vánoc, kdy jsem pár shozených kilogramů opět nabral. V té době jsem ovšem už začal s kickboxem a pomalu ale jistě začal nabírat, tentokrát však ne kilogramy, ale nový směr. Pod vedením mého trenéra Pavla Lapky, který mě nikterak nešetřil, jsem trénoval poctivě třikrát v týdnu a kila šla opět sama dolů. Věděl jsem však, že jenom nadšení z nového sportu mi bez radikálního zásahu do mého jídelníčku bude k ničemu. Požádal jsem tedy Miroslava  Přibáně, který jakožto nutriční poradce, vynikající bojovník s mnoha úspěchy (dvojnásobný mistr republiky v Lowkicku,Mistr republiky v K-1 Mistr Světa v Low kicku, vicemistr světa v K-1)  a také člověk, který ví, jak se správně zachází s činkami, aby mi pomohl. Sjednal jsem si konzultaci a zjistil spoustu zajímavých věcí. V té době (březen 2012) se moje váha pohybovala kolem 107 kg, což sice bylo o 9kg méně než na začátku, ale pořád to bylo mnohem více, než jsem chtěl.

Na první analýze jsem se dozvěděl např., že můj metabolický věk je 35 let, podíl podkožního tuku atakuje hranici 30%. Jediné, co bylo pozitivní, byl fakt, že moje kostra měla nadprůměrnou nosnost (což byla menší výhoda pro moje klouby, které nebyl tolik zatěžované) a celkem dobrý podíl svalové hmoty. Byl jsem trošičku vyděšený, ale o to víc odhodlaný to nevzdat a jít do toho naplno. Míra mi tehdy sestavil můj první redukční program.  Jídelníček vypadal následovně:

Snídaně   
F1 koktejl + 0,5 mléka (2 polévkové lžíce) a banán nebo jiné ovoce
Müsli s mlékem 80 - 100 g
Knackebrott 4 ks + sýr eidam 30% 4 plátky + lučina

Svačina           
1 ks celozrnného pečiva, šunka 50 - 100 g, sýr cottage
Müsli tyčinka (proteinová tyčinka), bílý jogurt

Oběd             
Maso (kuře, krůta, hovězí, ryba) 100 - 150 g, příloha (rýže, brambory, těstoviny) 50 - 100 g, zelenina

Svačina           
Proteinová tyčinka
Müsli tyčinka + jogurtový nápoj (activia)
Racio chlebíčky 2 ks + ovocný tvaroh

Po tréninku      
Protein
Banán
Müsli tyčinka

Večeře 1
Maso 100 g + příloha 50 g (rýže) + zelenina
Vejce 3 - 5 ks, zelenina
Tuňák, zelenina

Večeře 2 
Tvaroh 250 g + lžička kakaa + mléko

Měl jsem také za úkol vypít 4 litry vody denně.  Součástí programu byla posilovna a tréninky boxu obojí 3x týdně. Celkem tedy 6 tréninku, k tomu jsem dobrovolně chodil ráno na lačno běhat taktéž 3 dny v týdnu, Ze začátku jsem běhal jenom 20 minut, protože se velmi často stávalo, že jsem na konci nemohl popadnout dech a bolelo mne celé tělo, ale v kombinaci s fyzickou přípravou z tréninků kickboxu a celkové změny, kterou moje tělo přijímalo s povděkem, jsem se začal rychle zlepšovat. 

Cílem tohoto jídelníčku bylo, abych svoje nepravidelné stravovací návyky, se kterými jsem se svěřil při první konzultaci, přeměnil v něco, co bude mít systém a hlavně smysl. Mnozí si to nemyslí, ale dle vlastních zkušeností vás mohu ubezpečit, že pouhá pravidelnost a přísun minimálně pěti malých porcí vyváženého jídla denně ruku v ruce s dodržováním pitného režimu, s vaším tělem udělá zázraky. Cítí se mnohem lépe psychicky a změna fyzická se projevuje každým dnem.  Toto všechno platilo i u mne a proto v kombinaci s tvrdým tréninkem se mi podařilo, abych v létě roku 2012 vážil 93 kg. Jak jsem zmínil výše, celý tento start má na svědomí Míra Přibáň a chtěl bych mu touhle cestou poděkovat, za pomoc při vydávání se tím správným směrem, ale jak to tak už bývá, dále si svoji cestu musíte vyšlapávat sami, protože základ setrvání je vaše vlastní vůle a motivace.

V tu dobu jsem již věděl, že chci poprvé nastoupit k opravdovému zápasu ve stylu K-1 a začal jsem se tedy připravovat, a právě to se stalo moji další motivací. Turnaj se měl konat v září 2012 a já se chtěl účastnit v kategorii do 91 kg, což mě hnalo k tomu, abych ještě nějaký ten kilogram ze své váhy ubral a zároveň se dopracoval k nějaké rozumné fyzické kondici, bez níž bych v ringu nevydržel ani jedno kolo.

Už si ani nepamatuji, kolik jsem naběhal kilometrů a udělal angličáku, kolik jsem odboxoval cvičných kol, ale celé léto jsem se poctivě připravoval a vyhlížel svůj první turnaj. Když se na to podívám zpětně, celkem radikální změna oproti létu 2011 kdy jsem jenom jedl a nedělal vůbec nic.  Dny plynuly stále rychleji a já jsem najednou byl v Liberci a nervózně se rozcvičoval před svým prvním zápasem. Upřímně, moc si z něj nepamatuji, hladina adrenalinu byla tak vysoko, že jsem nevnímal skoro nic, pokyny trenéra, nacvičenou techniku, zkrátka nic. Co se ale nestalo, svůj první zápas jsem vyhrál na body a postoupil tak do boje o první místo, kde jsem kvůli nedostatečnému fyzickému fondu, ale především také díky kvalitě soupeře na body naopak prohrál a zůstal tedy na druhém místě. Což věřte nebo ne bylo pro mne zklamání, já jsem přece chtěl vyhrát!  Zkušenosti to byly ovšem obrovské a jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě.  Každý, kdo v ringu byl, ví, o čem mluvím. Ti, co nebyli, doporučuji vyzkoušet.

Moje předzápasová váha byla 88 kg (moje úvodní fotka na pažitce ;-)) vzhledem k tomu, že se jednalo o váhu, která byla cílová pro zápas, tak se samozřejmě nešlo ubránit mírnému nárůstu hmotnosti, nebo možná šlo, ale za tu tvrdou dřinu jsem si těch pár dobrot zasloužil. Od  tohoto zápasu se v mém jídelníčku nic radikálního nestalo , pořád jsem se snažil jíst pravidelně dodržovat pitný režim a taky trénovat. Občas jsem samozřejmě zhřešil, ale běh posilovna, tréninky boxu, to vše se stalo rutinou, kterou jsem miloval a nedokázal si představit, že bych bez ní mohl být.

Opět uplynulo několik měsíců a byla zveřejněna informace, že by se v červnu 2013 měl konat zápas na domácí půdě v Plzni. Tam jsem rozhodně nemohl chybět, a proto jsem už od března začal poctivě připravovat. Tentokrát jsem si slíbil, že tomu dám ještě víc než před tím a aby toho nebylo málo, tentokrát jsem měl nastoupit v kategorii do 81 kg, což bylo o 10 kg méně než na mém předchozím zápase. To ovšem chtělo další změnu v jídelníčku. Svou předzápasovou přípravou jsem začínal na 94 kg. Nastavil jsem si proto tvrdý tréninkový režim, odstranil všechny hřešící dny, a pro dosažení cílové váhy jsem v druhé polovině přípravy využil princip tzv. sacharidových vln. 

Ve stejném konceptu zvyšování příjmu sacharidů se pokračuje i v dalších dnech až do konce cyklu, což je sedmý den. Je to velmi účinná metoda jak dosáhnou výrazné redukce hmotnosti, před vrcholem sezóny. Je hojně využívaná např. kulturisty, kteří potřebují za krátkou dobu dosáhnout výrazného váhového úbytku nebo doladit formu (vysekat břicho). Pro běžného člověka nedoporučuji, protože je velmi obtížné, téměř nemožné si váhu dosaženou tímto způsobem udržet. Pokud by někdo chtěl testovat svoji vůli a účinnost této diety určitě jej to do jisté míry zocelí a pomůže v cestě za poznáním svého těla, ovšem nedoporučuje se všeobecně, tuto dietu dodržovat déle než 8 týdnů, z různých důvodů, což by vydalo na samostatný článek. Samozřejmostí je přísun vitamínů a minerálu, pomocí doplňků stravy, jejichž absence by nám mohla působit problémy.

Po více než 3 měsících tvrdé dřiny, 7 týdnech na sacharidových vlnách, dvou předzápasových dnech s minimem příjmů tekutin a výrazně horkou  koupelí v předzápasový večer, jsem při vážení uviděl údaj 78,9kg. Hned po vážení jsem se šel samozřejmě najíst, napít a vyčkával na svůj další zápas. Ten jsem vyhrál a byl spokojen. Ovšem to ještě neměl být konec a 14 dní na to jsem se 22.6.2013 účastnil Mistrovství republiky v Low kicku. Váhu jsem už pouze udržoval, takže žádná zásadní úprava jídelníčku nebyla potřeba.

Z tohoto turnaje jsem si sice odvezl stříbro za druhé místo, ale hlavně obrovskou zkušenost v podobě prohraného finálového zápasu, kde mě soupeř knockoutoval v prvním kole. Rozdíl mezi mnou a mým protějškem, zkušeným reprezentantem byl markantní, což byl jeden z důvodů, proč zápas dopadl, tak jak dopadl. Od té doby jsem vzhledem k novému pracovnímu zařazení a velmi nestále pracovní době nebyl schopen docházet na pravidelné tréninky a zvolil jsem si tedy individuální sport, čímž bylo posilování nebo chcete-li fitness, které kombinuji s během a v teplejších dnech s intervalovými tréninky v přírodě. Výhodou je, že nejsem absolutně na nikoho časově vázaný, můžu trénovat, kdy chci, kolikrát chci, jak chci a pořád je to výborný nástroj pro uvolnění stresu a napětí z celého dne, který vám pomáhá udržet se ve formě. Box mi ovšem začíná čím dál tím víc chybět, tak uvidím, jestli sundám boxerské rukavice z pověstného hřebíku.

Na začátku tohoto článku jsem začal psát o 116 kg klukovi, který se sebou chtěl něco udělat. Od té doby uplynula spousta času a dnes můžu říct, že se mi povedlo částečně zformovat postavu, dostat se do uspokojivé fyzické kondice a z části objevit to, jaký doopravdy jsem, k čemuž přispěla hlavně příprava do boxerského ringu. Moje cesta však zdaleka nekončí. Řekl bych, že právě začíná a bude to ještě cesta dlouhá a náročná. Na putování po ní, se kvalitní jídlo stává velmi důležitou součástí mého života, protože bez kvalitní stravy, trénink ztrácí výrazně na efektivitě. Nechte se tedy inspirovat mými recepty články a tipy a můžete s tím vším začít, třeba hned teď :-).

Autor článku: